Rakousko nejen se psem - Innsbruck a okolí, zámek Neuschwanstein (+ itinerář)
Skvělý podzimní výlet do Rakouska se psem, tentokrát s otočkou v Německu - o krávy s ofinou a špagety s řízkem nebyla nouze.
Cestopis z roku 2024 napsala Klaruse
Poslední zářijový víkend je u mě vždy rezervovaný pro dovolenou v Rakousku. Tentokrát padla volba na Innsbruck a okolí, které pro mě zatím bylo tak trochu záhadou. Místo, odkud máte kousek do Německa, Itálie a větší kousek do Švýcarska a Lichtenštejnska vypadalo jako docela příjemná změna oproti typickým turistickým místům ve středním Rakousku. Zabalit fenku Ogginku, tátu, auto a můžeme vyrazit - pro cestování se psem nezapomeňte zabalit základní potřeby pro psa, pet pas, košík a já jsem kvůli návštěvě Německa brala i průkaz původu, který ale nikdo nevyžadoval. Psa mám vždycky v bezpečnostním postroji v autě na bezpečnostním pásu pro psy. Přesný itinerář výletu přikládám na konec cestopisu ↓
Cesta do Innsbrucku
Cesta z Prahy do Innsbrucku trvá okolo 7 hodin, my jsme jeli cestou tam přes Salzburg (cestou projedete část Německem) a zpátky okolo Mnichova, obě cesty byly úplně v pohodě. Cestou tam jsme zastavili na odpočívadle ASFINAG Rastplatz Allhaming Nord, nevynechali jsme tradiční zastávku v Mekáči u Mondsee, se psem tam můžete na zahrádku, a potom jsme už pokračovali do Innsbrucku.
Naší první zastávkou bylo jezero Achensee (děkuji všem tady za tipy na něj!) a jeho okolí. Neměli jsme už po cestě moc sílu a čas, ale i tak jsme se šli podívat na vodopád Dalfazalm, ke kterému dojdete pěšky z parkoviště na adrese Seeuferstrasse 147, 6212 Buchau, Rakousko, asi za 40 minut, cesta je docela do kopce. Parkování stojí 2 EUR/hodina, platit můžete kartou nebo hotovostí (mincemi) v automatu.
Vodopád je nádherný a pokud máte hezké počasí, tak se těšíte z krásné podívané, cesta k němu je dobře značená. Abyste se nevraceli stejnou cestou, můžete se vydat ještě k druhému vodopádu, který se nachází asi 15 minut svižné chůzce z kopce, k vodopádu Buchauer, který ale rozhodně není tak zajímavý jako Dalfazalm. U achensee můžete strávit spoustu času, projet se tam na kole nebo parním vlakem nebo jenom zamávat cinkajícím krávám.
Oberperfuss - díra u Innsbrucku s nejmilejší paní domácí
Ubytování jsem hledala klasicky přes Booking, vybírala jsem podle hodnocení a do oka mi padl rodinný penzion Studlerhof (Dickicht 6a, 6173 Oberperfuss, Rakousko) s poníky a krávami, nacházející se ve vesnici Oberperfuss s asi 3 000 obyvateli, 14 km daleko od Innsbrucku, jezdí sem překvapivě i autobus, a to přímo před penzion. Ubytování nemohlo být lepší, na 4 noci jsme dostali krásný apartmán s výhledem na hory a pastvinu s krávami, které nonstop cinkaly zvonečky na krku, vlastní kuchyní a dvěma balkony a každé ráno snídaní, celkem nás to vyšlo na 536 EUR, za psa zaplatíte potom 10 EUR/den a ještě městskou daň 2 EUR/osoba/den. Paní domácí je nejmilejší člověk na světě a připraví vám ráno vejce naměkko, jehož skořápku si můžete rozbít pomocí Eierschalensollbruchstellenverursacher (malý exkurz do němčiny nikdy neuškodí, může se hodit :D).
V penzionu prodávají domácí džemy, med a další dobrůtky a pokud máte menší děti, tak v 17:00 hodin je pro ně připravená jízda na poníkovi. Doslova "za barákem" je postavená lanovka, kterou můžete využít zdarma (minimálně v létě s kartou Innsbruck Card, kterou dostanete, pokud se zde ubytujete déle než 3 noci), nejenom v zimě je to místo, kde prostě chcete být, hodnotila jsem 10/10. Paní domácí nám dokonce doporučila si udělat svačinu na cestu z jídla od snídaně, k dispozici měla i papírové sáčky - za mě dokonalost.
Na doporučení paní domácí jsme jezdili na večeři do Branger Alm, moc příjemné restaurace a pivovaru, kam můžete i se psem a kde servírují typické tyrolské pochoutky jako třeba špagety s řízkem a houbovou omáčkou nebo radler. Oboje miluju a mohla bych to jíst pořád dokola, ceny do 20 EUR za jídlo, radler pak okolo 5 EUR. Platit můžete hotově nebo kartou a pohodlně zaparkujete na velkém parkovišti. O víkendu byla restaurace skoro plná, přes týden najdete místo bez problémů.
Salfeiner See a bolavá kolena
První výlet vedl k jezeru Salfeiner See. Autem zaparkujete na Parkplatz Salfeinersee, které je asi 25 minut daleko od ubytování, musíte zaplatit poplatek 5 EUR v automatu (kartou i hotově-mincemi), my jsme na místě byli okolo 9:00 ve všední den a byla tam jenom dvě další auta. Jezero vypadá naprosto epicky na fotkách, ale cesta k němu není úplně zadarmo, čekají na vás 4 km poctivého výšlapu do kopce, ale zase překrásné výhledy, cca v polovině cesty i hezká horská chaloupka, která ale byla zavřená. Cestu nahoru zvládnete s několika přestávkami do 2 hodin (na Google recenzích píše pán s operovanými koleny, že to zvládnul za 1:20 h) a nahoře vás už čeká výhled na jezero - spíš na jezírko, Salfeiner See je asi jedno z nejmenších jezer, které jsem kdy viděla.
Pokud máte štěstí na počasí, tak se můžete nekonečně dlouho kochat nádhernými výhledy na okolní vrcholky. Pokud máte ještě trochu větší štěstí, tak nahoře budete sami a nikdo vás nebude rušit. Pokud se chcete zničit, můžete pokračovat po hřebenu dál na túru. Výšlap sem zvládne i podprůměrně trénovaný jedinec jako já, kterému nevadí, že většinu cesty neuvidí její cíl. Kolena mě ale bolí i teď, týden po výšlapu :D
TIP: Počasí se měnilo každou chvilkou, rozhodně se vyplatí si počkat na ten pravý výhled a záběr.
Top of Innsbruck
Innsbruck je podle mě nejkrásnější rakouské město - jako byste vzali to nejhezčí ze Stockholmu, přidali do něj jídlo z Itálie a obestavěli ho dvou/třítisícovkami. Naše první zastávka vedla do podzemního parkovacího domu na adrese Rennweg 3, 6020 Innsbruck, Rakousko, kde pohodlně zaparkujete. Pokud se chystáte ten daný den na lanovku Nordkette, která vás vyveze až na "Top of Innsbruck", nezapomeňte si s sebou vzít parkovací lístek, za 4 EUR vám ho na pokladně potvrdí, nezávisle na tom, jak dlouho ten den parkujete. Pokud se na lanovku nechystáte, tak zaplatíte víc, my jsme další den platili 5,5 EUR za 90 minut, platit se dá v automatu kartou nebo hotově (mincemi).
Nordkette je název pro lanovku, která začíná v centru a končí tak vysoko, že máte na něj pohled jako na dlani. Lístky můžete koupit online dopředu na https://nordkette.com/en/ticketshop/tickets/ nebo na místě na pokladně, kde můžete uplatnit i slevu s Innsbruck card - my jsme platili 37,60 EUR/osoba díky tomu, že jsme měli kartu a ještě jeli mimo nejvytíženější hodiny. Pes cestuje zdarma, ale musí mít košík a být na vodítku. Lanovka Nordkette je zážitkem rovnou v několika směrech - skládá se ze 3 úseků, první jedete zubačkou rovnou z centra města, cestou se staví třeba i v zoo, kterou můžete navštívit, psům je tam vstup zakázán. Další dva úseky už jedete klasickou lanovkou. Osobně doporučuju si koupit lístek až úplně nahoru, každá ze zastávek má svoje kouzlo, některé z nich dokonce navrhlo Zaha Hadid Architects!
V době naší návštěvy (čtvrtek, 15:30) cestovalo minimum lidí a nebyly fronty na lístky, lanovka jela v cca 15 minutových intervalech. Lanovkou se vyvezete nahoru pod vrchol Hafelekar do cca 2200 m n. m., koncem září si nezapomeňte čepice a rukavice, dost tam foukalo a byla nepříjemná zima, ale ty VÝHLEDY! Ve střední stanici u Seegrube (1 905 m n. m.) jsme si zašli na vývar do restaurace Seegrube, občerstvíte se tam okolo 8 EUR. Sedět můžete vevnitř nebo se venku kochat výhledy, do celé restaurace je vstup se psem povolený a dá se platit hotově nebo kartou bez problémů. Celá oblast slouží v zimě k lyžování, takže se tam nemusíte bát nedostatku služeb.
Překrásný a barevný Innsbruck
Jak je Innsbruck hezký z 2 000 metrů nad mořem, tak je ještě hezčí, když jím procházíte. Nádherné uličky a barevné domy na každém rohu, kýčovitě modrá řeka a ne tak strašné množství turistů z něj dělají město, ve kterém chcete okamžitě žít a do kterého jsme se museli vrátit znovu další den. Centrum je relativně malé a projdete ho do hodiny včetně focení, doporučuju jít cestu: Nordkette dolní stanice → katedrála Dom St. Jakob → slavná zlatá střecha Goldenes Dachl → náměstí a věž Stadtturm → sloup Annasäule → vítězný oblouk Triumphpforte → zpátky okolo řeky Inn, zastavit se u Aussichtspunkt Marktplatz → vidět barevné domečky "Colourful Houses Innsbruck" → projít okolo mostu Innbrücke a přes park na parkoviště.
Pokud vás přepadne hlad, tak naprosto báječnou pizzu mají v restauraci farina pizzabar & cafe' přímo na náměstí a stojí jenom 16 EUR. Pokud si chcete dát kafíčko, našla jsem v mapě uložené místo karaffu | coffee culture, ale osobně jsem tam nebyla.
Na návštěvu do Německa
Další den jsme se probudili do studeného rána, z okna jsme viděli pocukrované vrcholky hor, ale taky dost velkou oblačnost. V plánu bylo jet na zámek Neuschwanstein a lanovkou na nejvyšší německou horu Zugspitze (2 962 m n.m.) Kamery na Zugspitze https://zugspitze.de/de/Service-...en/Webcams ukazovaly mléčné počasí, takže nebylo vůbec nic vidět a rozhodli jsme se nakonec ušetřit si cestu i 70 EUR/osoba za lanovku a vydat se jenom na zámek se zastávkou na Highline 176.
Highline 176 (https://www.highline179.tirol/) je jeden z nejdelších lanových mostů v Evropě, visí ve výšce 110 m a je přes 400 metrů dlouhý, spojuje hrad Ehrenberg a protější kopec. Cesta pod most trvala autem od ubytování okolo 1,5 hodiny a po cestě se můžete kochat například Schloß Fernstein, Fernsteinsee nebo si odpočinout na parkovišti u Rasthaus Zugspitzblick a kochat se krásným výhledem na hory a Blindsee.
Zaparkovali jsme u Highline 176 na jednom z parkovišť, kde zaplatíte 5 EUR za parkování kartou nebo hotově (mincemi) v automatu, a odtamtud už to bylo jenom pár minut pěšky daleko. Hrdinství mě trochu přešlo při pohledu na most zespoda, ale moje ego mi nedovolilo se nepodívat nahoru. Vyrazila jsem tentokrát sama, zbytek výpravy se v poklidu venčil dole a sledoval, jestli někdo náhodou nepadá dolů z mostu. U turniketu jsem si koupila lístek na vstup na most za 10 EUR a k tomu si ještě nezapomeňte koupit extra lístek na výtah/lanovku za 9 EUR, která vás vyveze za asi 3 minuty k mostu, pokud nechcete jít pěšky. V pátek dopoledne nebylo na místě tolik lidí (na fotkách jsem si je ale vyretušovala), takže jsme se na mostě nemuseli mačkat - pár z nich ale i tak chytlo hysterák, že most nepřejdou a nám napůl hysterickým to moc nepomohlo. Všechno dobře dopadlo a zážitek je to teda parádní, výhledy z mostu nejenom na Burgenwelt Ehrenberg byly neskutečné. Most se dost hýbe (asi o 30 - 50 cm do strany) a taky lehce nahoru a dolů, není to rozhodně aktivita pro každého. Kolikrát jsem se po cestě podesrala? Ano.
Disney zámek Schloss Neuschwanstein
Zámek Neuschwanstein je podle mě známý asi jako Eiffelovka, ta to ale myslím nedotáhla tak daleko jako inspirace pro Disney. Na mém neexistujícím bucket listu bylo tohle místo už docela dlouho, ale vždycky mi přišlo, že je zbytečně daleko - tak teď se konečně povedlo ho navštívit. Zaparkovali jsme na skoro plném parkovišti P3 Parkplatz (Alpseestraße 1, 87645 Schwangau, Německo) za myslím 12 EUR, a potom jsme se vydali lesní cestou asi 20 minut nahoru pěšky k zámku. Dostat se tam můžete i z jiných parkovišť, dokonce nabízejí i svezení koňským povozem za 4 EUR/zpáteční cesta.
První vyhlídka je označená jako Aussichtspunkt Neuschwanstein, je z ní hezký výhled na zámek a photo point, pokud se proderete tím množstvím turistů, kterých je tady opravdu hodně i v časech a taky počasí, kdy byste to nečekali. Dovnitř jsme se nevydali, ale šli jsme dál okolo zámku přes vyhlídku Panoramablick Schwangau na Schloss Hohenschwangau a jezero Alpsee s podobně děsivým množstvím turistů, ze kterých měla radost jenom Ogginka (a oni překvapivě z ní).
Psí okénko: Myslím, že v Německu musí mít "bojová" plemena košík celou dobu, ale nějak jsem to ignorovala a nic se nestalo (což jsem možná měla jenom štěstí), každopádně nikdy nikoho neohrožovala a byla pořád u nohy na vodítku - o uklízení po psech se snad ani nebudeme bavit, to je samozřejmost všude. Pokud nemáte papírového čistokrevného psa, ale kříženého bulla, ověřila bych si, jestli s ním vůbec do Německa můžete.
Další kroky vedly na most Marienbrücke, který byl postavený především jako vyhlídka na zámek a tomuhle účelu slouží báječně. Chce to trochu trpělivosti se prodrat davem turistů, ale většina se stejně zastaví jenom u začátku mostu. Já jsem pokračovala dál za most, kousek do lesa na vyhlídku Neuschwanstein Aussichtspunkt (HQ42+38, 87645 Schwangau, Německo), kde bylo turistů přesně nula, ne všichni asi umí lézt do kopce po kořenech stromů. I přes to, že šíleně pršelo a bylo tam asi o tisíc lidí víc než bych potřebovala potkat, tak musím uznat, že je to fakt hezké místo a minimálně jednou za život stojí za návštěvu. Cestou zpátky jsme se ještě zastavili u kostelu St. Coloman, který mi prostě jenom přišel hezký a viděla jsem ho z vyhlídky.
Nečekaná "kanadská nádhera za barákem"
Předposlední den zase hlásili déšť, zimu a mlhu, což mě moc nepotěšilo, takže jsme vynechali nejpopulárnější Instafriendly místo Panoramabrücke Olpererhütte a změnili plán díky paní domácí, která nám doporučila jet lanovkou (zdarma) nahoru se pokochat. Moc se mi tam nechtělo, ale nakonec jsme vyrazili (když je to, táto, zadarmo!). Místo nástupu se na mapě jmenuje Bergbahnen Oberperfuss - Rangger Köpfl a jedete malou kabinovou lanovkou, která staví s jedním přestupem na dvou stanicích, my jsme jeli rovnou na tu poslední. Lanovka jezdí mimo zimní sezónu jenom o víkendu a v pondělí a pokud nemáte Innsbruck Card, tak zaplatíte vůbec netuším kolik, nejsem schopná to dohledat, pardon :D
Asi minutu chůze od horní stanice se nachází mini jezero/vodní nádrž Speichersee Rangger Köpfl. Nepřekvapivě tam vůbec nikdo nebyl, ale ten výhled na okolní hory a lanovku byl boží, občas u jezera pořádají i hodiny jógy a to mi přijde super. Nádrž je plná žab, nesmí se v ní koupat, ale voda je krásně čistá a připadáte si spíš jak někde v Kanadě než v Rakousku. V létě si můžete odpočinout na dřevěných lehátkách nebo se vyřádit na houpačkách.
Když všechno schovala mlha, tak jsme se vrátili na prostřední stanici lanovky Bergstation Peter Anich I, kde bylo o poznání lepší počasí a hlavně ovce, které si tam vesele bečely a vůbec jim nevadilo, že jsou pitomě ostříhané na ovčího ježka a venku není úplně hezky. Navštívit tam můžete kromě ovcí taky restauraci s panoramatickým výhledem Panoramarestaurant Stiglreith OG, projít se po okolí nebo se vydat pěšky do horní nebo dolní stanice, ale nedělali jsme už ani jedno z toho.
Krávy s ofinou a kouzelné město Hall in Tirol
Jelikož je mi mentálně tak 5 let, tak mám ráda zvířata a hlavně ta netradiční, takže když jsem zjistila, že "u nás ve vsi" je ohrada s krávama s ofinou, nebylo o čem. Pro ty, co je nezajímají ofiny, je kousek odtamtud i supermarket MPREIS, kde si můžete třeba koupit Plzínku v akci.
Počasí dole sice bylo o dost lepší než nahoře, ale i tak to vypadalo, že zbytek dne proprší. Zkusili jsme tak jet do bývalého okresního (asi okresního?) města Hall in Tirol, které je skoro tak hezké jako Innsbruck, jenom o trochu míň barevné a o dost menší. Rozhodně doporučuju na malou procházku po centru, ztratit se v uličkách a zajít si někam na kávu nebo wurst - turisté tam nebyli skoro žádní, natož místní obyvatelé.
Po cestě zpátky jsme se vrátili ještě do centra Innsbrucku a jelikož jsme měli odpoledne ještě čas, tak jsme vyrazili se podívat na nedaleký skokanský můstek Bergisel a most Europabrücke. Do navigace si zadejte Bergisel Parkplatz, platit budete až při výjezdu, kdy zadáte svoji SPZ, která už je načtená v systému. Do 15 minut neplatíte nic, od 15 minut do 90 minut pak zaplatíte 3,80 EUR a dál podle toho, kolik času tam strávíte.
Můstek se nachází asi 8 minut pěšky od parkoviště, ale když hodně prší, tak se vaše tempo zrychlí, vyzkoušeno za vás. V době naší návštěvy se konala běžecká akce od RedBullu s cílem vyběhnout až na můstek, což umocnilo atmosféru takhle pro mě už zvlášního a děsivě monumentálního místa. Dovnitř se nesmí se psem, ale to jsem se dozvěděla až při odchodu. Nahoře na můstku je restaurace Bergisel Sky a vede k ní jakási lanovka/výtah, cena byla myslím okolo 10-15 EUR/osoba.
Europabrücke je součástí silnice A13, která spojuje Rakousko s Itálií a zároveň je obří dopravní stavbou, dlouho se most pyšnil nejvyšším pilířem (146,5 metrů) v Evropě. Můžete se k němu projet a pozorovat ho z vyhlídky Aussichtsplattform Europabrücke nebo jako my se můžete vydat po staré cestě do Itálie a zastavit na autobusové zastávce (což vám rozhodně neradím a samozřejmě jsem tam nikdy nebyla), která je na mapě označená jako Unterberg im Wipptal Abzw Sillwerk a vidět ho z jiné perspektivy. Pohled je to víc než zajímavý, ale moc se tam nezdržujte, jinak vás taky vyžene přijíždějící autobus. Další den jsme už jenom jeli zpátky domů a děkujeme, Rakousko, že jsi tam připravilo super počasí, i když nemělo být vůbec hezky, přijedeme zas ♥ Itinerář celé cesty najdete níž ↓
Itinerář
Den 1. (středa)
• Cesta Praha > Oberperfuss
• Pauza na ASFINAG Rastplatz Allhaming Nord
• Oběd McDonald's u Mondsee
• Jezero Achensee
• Vodopád Dalfazalm
• Vodopád Buchauer
• Ubytování v penzionu Studlerhof
• Večeře v Branger Alm
Den 2. (čtvrtek)
• Parkplatz Salfeinersee
• Pěšky na Salfeiner See a zpátky (cca 2-3 hodiny)
• Innsbruck - lanovka Nordkette (Hafelekar, Seegrube)
• Innsbruck: Nordkette dolní stanice → katedrála Dom St. Jakob → slavná zlatá střecha Goldenes Dachl → náměstí a věž Stadtturm → sloup Annasäule → vítězný oblouk Triumphpforte → zpátky okolo řeky Inn, zastavit se u Aussichtspunkt Marktplatz → vidět barevné domečky "Colourful Houses Innsbruck"
Den 3. (pátek)
• Highline 176
• Burgenwelt Ehrenberg
• P3 Parkplatz, Schloss Neuschwanstein
• Aussichtspunkt Neuschwanstein
• Panoramablick Schwangau
• Marienbrücke
• Neuschwanstein Aussichtspunkt
• Kostel St. Coloman
Den 4. (sobota)
• Lanovka Bergbahnen Oberperfuss - Rangger Köpfl
• Jezero/vodní nádrž Speichersee Rangger Köpfl
• Hall in Tirol
• Návštěva Innsbrucku - centrum
• Oběd ve farina pizzabar & cafe'
• Skokanský můstek Bergisel
• Most Europabrücke - autobusová zastávka Unterberg im Wipptal Abzw Sillwerk
• Večeře v Branger Alm
Den 5. (neděle)
• Oberperfuss > Praha (cca 7-8 hodin)
Jak se ti cestopis líbil?
Klaruse procestovala 26 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Střední Ameriku. Na Cestujlevne.com se přidala před 10 lety a napsala pro tebe 12 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil0 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.