Řecko - Roadtrip po severu za 11 dní

Letní dovolenou jsme letos naplánovali celkem v předstihu. Bereme za slovo řecké autority s přáním, aby lidé nejezdili na jejich profláklé a přeplněné ostrovy, ale vybrali si jiné místo v zemi. Slušně naceněné letenky do Soluně nás nalákaly na průzkum severního Řecka.

Termín: Červen/Červenec 2024

1. Den: ČR – Olympská riviéra

Odlet máme brzy odpoledne, můžeme se tak ráno v klidu vyspat a vyrazit směr Vídeň. Auto necháváme u Pandy, na letišti nemůžeme vynechat salonek a můžeme k letadlu. Boarding probíhá na čas, vše jde v pohodě. Pak se ale letadlo uzavře a kapitán nám oznamuje, že není slot na odlet a budeme čekat. Sedíme tak v letadle u gatu asi hodinu a půl, když se konečně rozjedeme, sláva. Chyba lávky, popojedeme kus po letišti a letadlo opět stojí.

Za asistence záchranných složek nakonec opouští letadlo postupně dva cestující a my dále čekáme, jak to celé dopadne. Po dalším (delším) čekání je jasné, že se tito lidé nevrátí, probíhá identifikace zavazadel personálem, jestli po nich nějaké nezbylo na palubě a my dále stojíme😥. Po kratším čekání se konečně odlepujeme od země. Na cílovém letišti proto přistáváme až večer, vyzvedneme u Centaura auto a už se stmívá. Nás čeká dalších 120km autem, přijíždíme tak na hotel až pozdě v noci. Všude už je zavřeno a tma, klíče nám naštěstí nechali a tak jdeme rovnou spát. Člověk si někdy říká, jestli ty odlety v 6 ráno nejsou lepší.

Nastupujeme, tady nám bylo ještě veselo

Půjčené žihadlo, prakticky nové

2. Den: Národní park Mt.Olympus

Po snídani bereme auto a přes Litochoro vjíždíme do národního parku Mt. Olympus. Tady máme v plánu pár krátkých zastávek. Jedna z nich je Zilniá Viewpoint, kde když není zrovna mlha a mraky, je hezký pohled na hory. O kousek dál je pěkná vyhlídka na celé pobřeží. Poté už naše cesta vede směr Dionýsův klášter. Z venku nevypadá moc zajímavě, ale když vstoupíme dovnitř, tak nám spadne brada. Celý vnitřní dvůr je opravu krásný a stojí za návštěvu. Kousek odsud je také možnost jít pěšky k vodopádu, ale cesta není zrovna moc dobře značená. Nás navíc čeká druhý vodopád.

Vodopád Enipeas je jen kousek autem. Místy silnice není moc udržovaná, ale dá se projet normálním autem bez problému. Z parkoviště je to jen pár minut pěšky k vodopádu. I když je parkoviště plné, jsme tu skoro sami. Dá se pak jít i dál po cestě, která vede až k úpatí Olympu, ale to už není cíl naší cesty. Na lezení po horách zrovna nejsme. Pomalu se vracíme zpět k hotelu a dáváme si pozdní oběd.

Vyhlídka v mracích

Klášter venku nic moc...

... ale uvnitř paráda

Vodopád Enipeas

Oběd

Odpoledne míříme na pláž, kterou máme hned před hotelem. Parkoviště vypadá dost plně, ale je tu pořád dost místa i soukromí. Na kraji pláže jsou stromy, takže sem jde odpoledne fajn stín. Plánovat tu cestu znovu, tak bych tu zůstal i déle – krásné moře, příjemné ubytko, fajn ceny, jo tady by se dalo vydržet. Večeři si dáváme na hotelu a potom se už chystáme na ranní odjezd.

Hotel Lefkes

Výhled z pokoje

Pláž

3. Den: Olymp – Kastraki

Je čas se rozloučit s Olympskou riviérou, což je zpětně hodnoceno trochu škoda. Po cestě máme ještě krátkou zastávku na hradě Platamon, který je nedaleko. Vyšplhat na kopec je v tom vedru pro pár zlenivělých kancelářských krys trochu fuška, ale z hradeb je opravdu krásný výhled. Vnitřek samotný neshledáváme už tak zajímavý a věž je navíc zavřená. Říkáme si, že na oběd je ještě brzy, vyrážíme proto rovnou na cestu směr Kastraki, což je menší vesnička hned pod kláštery Meteora.

Hrad Platamon

Výhled z hradu

Máme pokoj s výhledem na skály (příplatek byl naprosto minimální), tak se můžeme kochat, když s pivkem odpočíváme na terase. Hned vedle je All Time Taverna kam vyrážíme na první oběd a pak si dáváme malý oddech po cestě.

Hotel Spanias Kastraki

Pokoj

Výhled z balkónu

Odpolední pohoda

Na obědě

Později si říkáme, že cestovky už snad budou pryč a pojedeme alespoň na vyhlídky. Ve finále stíháme ještě klášter Sv. Štěpána. Říká se, že je nejméně zajímavý, protože je k němu nejsnadnější cesta a tak je tu i nejvíc lidí. Později odpo už je to ale bez problémů. Po několika zastávkách se vracíme na pokoj. Poté už náš čeká jen večeře ve Stefanos Meteora Tavern a dlouhý den je za námi.

Sv. Štěpán z vyhlídky

Sv. Štěpán

Jedna z vyhlídek

4. Den: Meteora tour

Ráno jdeme na snídani prakticky hned, jak otevřou. Kolem půl 9 už vyrážíme na cestu na naši vlastní tour po ostatních klášterech. Nejhorší situaci čekáme u těch největších dvou, tak tam chceme být před autobusy. Bereme to postupně:

Varlaam – využíváme toho, že je zde velké a zdarma parkoviště a jsme tu ještě brzy, když je spousta místa. Otevírají v 9h, takže jsem tu mezi prvními. Navíc organizované skupinky začínají vedle a Velká Meteora otevírá až v 9:30. Máme tak terasu s výhledem skoro pro sebe a i uvnitř není moc lidí. Mimochodem, zrovna tady jsou nejhezčí záchody, i když placené😁.

Před výšlapem

Terasa klášteru Varlaam

Varlaam muzeum

Velká Meteora – tady je to už fyzicky náročnější🙄. Prvně se plazíme na horní torzo parkoviště ke vstupu. Tady se totiž auto nikde nechat nedá. Poté vede cesta po schodech dolů, údolím a pak pro změnu nahoru – schody, kopec, schody, jeskyně, schody, kopec, atd. až ke vchodu. K vidění tu je (kromě výhledu) historická kuchyň, muzeum a samo svatá místa uvnitř. Skoro všude je ale bohužel zákaz focení a je dost přísně hlídaný. Už je tu dost lidí, ale další skupinky pořád chodí a později je to spíš horší než lepší.

Před výstupem na Velkou Meteoru

Velká Meteora

Kuchyň Velká Meteora

Roussanou – druhý nejmenší klášter, ale určitě stojí za návštěvu. Jde o jeden ze dvou klášterů obývaný jeptiškami. Od silnice vede mix schodů a cesty, ale není to vůbec náročné a je tu dost stromů, takže sem nepraží slunce. Navíc jsou po cestě odpočívadla. Podle mě spolu se Štěpánem nejlépe přístupný klášter. Z terasy je navíc opravdu krásný výhled a na dohled jsou hned dva další kláštery. Také tu najdete malý shop, kde kromě svatých relikvií koupíte také místní víno, med a další užitečné produkty😀.

Výhled z terasy

Snadná cesta k parkovišti

Klášter sv. Trojice – cesta sem je opravdové peklo. Bez ohledu na to, kde urvete místo na parkování, každého čeká asi 400m sešup po cestě do údolí (většinou na přímém slunci). Potom naopak dost velký balík schodů, než se vyškrábete na vrchol. Interiér je celkově menší, ale výhled opravdu pěkný. Jen jste už asi něco hodně podobného viděli u ostatních😄. Co sem táhne větší množství lidí je, že jde o filmovou lokaci Jamese Bonda . Natáčel se tady konec filmu Jen pro tvé oči z roku 1981 s Rogerem Moorem. Lokace se ve filmu jmenuje Svatý Cyril. Jak by tu ale v reálu přistál vrtulník s generálem Gogolem, je mi záhadou😁 .

Klášter sv. Trojice

V půli cesty, kopec před námi

Na vrcholu

Stezka z parkoviště

Kalambaka

Kolem 14hod jsme zpět u hotelu. Dáváme si oběd na stejném místě jako včera a pak si jdeme chvíli odfrknout, kombinace tepla🌡, fyzického výkonu🦵 a piva🍺 si vybrala svoji daň😀 . Jelikož další cíl je daleko, tak nemá smysl už nikam jezdit. Jdeme na véču ke Stefanovi jako včera. Je tu venkovní gril, kde je možné pozorovat, jak se vaše jídlo s láskou chystá. Navíc mají i dobré domácí víno.

Stefanos Meteora Tavern

Jednoduchá ale super véča

5. Den: Kastraki -Vergina - Neos Marmaras

Po snídani balíme. Čeká nás 360km a 5 hodin na cestě.

Přibližně v půlce si dáváme přestávku v městečku Vergina. Tady jsou hlavní atrakcí královské hrobky Filipa Makedonského (otce Alexandra) a jeho rodiny. V podzemním komplexu jsou k vidění takové ty klasické věci z antiky – zbraně, nádoby, mince, ale i celé brnění nebo zlaté šperky. Zlatým hřebem jsou určitě brány do jednotlivých hrobek. Kromě tohoto základního muzea vstupenka platí i na Agoru, nekropoli a hlavní muzeum. Za 15€ docela dost a dal by se tu strávit celý den. My po hrobkách jdeme na oběd. Vybíráme jednu z tavern mezi parkovištěm a muzeem. Dáváme si dobrý gyros a pivko, mimochodem Alfa dělá poměrně dobré nealko. Potom už jedeme dál až do našeho cíle, kterým je Neos Marmaras.

Vstup do hrobky

Brnění Filipa Makedonského

Muzeum královských hrobek

Neos Marmaras je městečko na poloostrově Sithonia na Chalkidiki. Sithonia je druhý z „prstů“ a bere se celkově jako klidnější oproti první Kassandře. Přece jen je to už dál do Soluně.
Náš hotel Meliton Inn má i vlastní pláž a zároveň dost velké soukromé parkoviště. Je to pěkné moderní ubytování a podle mě stojí za tu trochu vyšší cenu.

Zbytek odpoledne trávíme na pláži, voda je klidná a není studená. Na začátek prázdnin paráda. První večer se nám ale úplně nedaří. Vidíme u jedné z hospod zajímavou nabídku řeckých jídel (různé omáčky a spol.), jaká to super změna po tom všem grilu. Uvnitř to ale nedopadlo, protože tato jídla nemají na lístku, který dostanete. Z toho venkovního menu mají jen omezené množství uvařené ve várnicích. Když mě zavedou skoro až do kuchyně, nevidím pořádně, co mají a už vůbec ne za kolik. Končíme tak nakonec opět u grilu, ale ani tady se nezadařilo. Jídlo přišlo málo propečené, takže jsme ho asi v půlce vrátili. Jídla pak sice vymazali z účtu, ale první dojem nebyl nic moc.

hotel Meliton Inn

6. Den: Neos Marmaras

Ráno zabíráme lehátka a celý den jsme na pláži. Cílem je totální relax a nic nedělat, jen jíst, pít, válet a koupat se. Myslím, že to byl úspěšný den✔.

Hotelová pláž

Oběd během flákání

Koule jsou prostě nej😄

7. Den: Toroni

Řekli jsme si, že prozkoumáme i další místa v okolí.

Toroni byla jedna z alternativ, kde jsme měli vybraný hotel. Je to takové malé městečko dalších 30km na jih. Severní část vesnice je opravdu klidná, ale směrem k jihu je to dost zklamání. Celá pláž zabraná lehátky, spousta hospod i lidí, hluk a další průvodní jevy masové turistiky.

My kotvíme v severní části na místě jménem Beach Bar Baracuda. Na rozdíl od našeho hotelu je tady víc volného místa a krásné čisté moře. Jsme tu až do večera, kdy si ještě prohlížíme ruiny pevnosti Lekythos na jižním cípu zátoky.

Pláž Toroni

Pláž s pohledem na Lekythos

Výhled z pevnosti

a na závěr dne parádní večeře

Večer míříme do taverny, která je nedaleko našeho hotelu. Tady konečně nacházíme funkční servis i opravdu přátelský přístup. Mimo jiné tu potkáváme česky mluvícího Řeka. Jméno hospody je To Simadi a je to v okolí nejlepší místo, kam jsme zašli.

8. Den: Neos Marmaras – Mt. Athos tour

Jeden z taháků Chalkidiki je určitě Mt. Athos – posvátné území pravoslavných křesťanů.

Komplikací ale je, že se sem nedá pro normální lidi prakticky dostat. Většina návštěvníků, kteří touží toto místo spatřit, se musí omezit na lodní výlety. Tady ale platí pravidlo, že loď nesmí plout blíže než 500m od břehu. Jsou v zásadě 3 varianty jak toto místo z lodi vidět:

👉 půjčíte si sami loď a pojedete buď sami nebo s profi posádkou. Počítejte, že je to kus cesty, pokud to neuděláte až v Uranopoli, což je poslední bašta civilizace na východním „prstu“

👉 pojedete z Uranopoli na lodní výlet. Z našeho města to znamenalo cestu asi 130km autem jen do přístavu.

👉pojedete velkou lodí z Ormos Panagias na východě Sithoinie. To byl i náš případ. Objednali jsme dopředu přes https://athos-cruises.gr/ .

Tohle byla asi jediná fungující online agentura, kterou jsme našli. Báli jsme se, že pojedeme tou obří rádoby pirátskou šíleností, ale nakonec z toho byla celkem normální loď. Cesta probíhá tak, že cca hodinu jedete k Athosu, potom podél pobřeží, kde je vidět několik klášterů (u nás celkem 4) a konec je na ostrově Ammouliani, kde je oběd a chvíle na odpočinek a koupačku. Následuje další cca hodina zpět do Ormos Panagias. Po pravdě nevím, jestli slabší část byla ta plavba, kdy hodinu nic a pak vidíte v dálce 4 domy, nebo ta přeplněná pláž, což je turistická past par excelence. Řekl bych, že po druhé bych tuhle aktivitu s klidem vynechal.

Jedeme lodí

Pohled na kláštery tak blízko, jak to jde

Závěrečný relax na ostrově Ammouliani

Po výletu ještě stíháme nějaký čas na pláži před hotelem. Poslední flákací den se s námi loučí většími vlnami, ale aspoň je to v moři zábava😁 . Večer jdeme na stejné místo jako včera. Po dobrém jídle nás čeká ještě jedno překvápko. Přes Řecko zrovna přechází pás silných bouřek. Dostáváme dokonce na mobil zprávu od řecké civilní obrany s tím, že to má být v noci a ráno velké a ať se moc necouráme venku. Tím i padá nápad na pozdní checkout a dopoledne u moře.

Tohle chcete na dovolené dostat do mobilu😀

Večer se už něco blíží

9. Den: Soluň

Přírodní katastrofu jsme ve zdraví přežili😁🌩 . Ne, já viděl už jen klasickou bouřku a dost pršelo, jinak jsem to zaspal, takže nevím, jak blízko smrti jsme byli. Každopádně se za stálého deště loučíme a přesouváme se směr Soluň. Jak se blížíme, ukazuje se zase slunce a vrací se i teplo.

Náš hotel je na hlavní třídě u nábřeží a parkování je v nedalekém parkovacím domě. Prvně ale podle pokynů musíme na recepci. Celou cestu v nekonečné koloně si lámeme hlavu jak to vlastně udělat. Nakonec parkujeme „na prasáka“ v levém pruhu v zákazu zastavení před křižovatkou a za dozoru policejní hlídky😀. V hotelu dostaneme rychlé instrukce, skáčeme do auta a po krátkém boji s dopravou nacházíme místo v garážích a vracíme se pěšky na hotel.

Bydlení na hlavní třídě

a bez hluku z dopravy

Rychlý oběd a hurá na památky

Zastavujeme se na rychlý oběd v taverně Marathos a pak už následuje průzkum části města.

Naše první návštěva vede na Aristotelovo náměstí. Největší náměstí ve městě s velkým otevřeným prostorem je přirozeným centrem města. V okolí je spousta kaváren a bister. Můžete se tu také vyfotit se sochou slavného Aristotela.

Pokračujeme po pěší zóně až ke kostelu Hagia Sofia. I když vypadá trochu utopený mezi okolními domy, uvnitř je pěkný a určitě stojí minimálně za krátkou návštěvu.

Hned nedaleko je Bazilika sv. Demetria. Patří k významným náboženským místům ve městě a je na seznamu UNESCO. Vnitřek je opravdu okázalý a podle mě by ho neměl žádný návštěvník města vynechat.

Cestou zpět si prohlédneme ještě z ochozu Římské forum a to už se pomalu vracíme na hotel.

Aristotelovo náměstí

Pěší zóna

Hagia Sofia

Bazilika sv. Demetria

Večer jdeme do víru velkoměsta. Začínáme večeří v Sofi´s house, což je tradiční malé bistro s příjemnou obsluhou a super cenami. Poté se přesunujeme do Grook Taproom na pár piv. Tady je celá ulice plná různých malých podniků se sdíleným prostorem venku pro všechny. Dá se i platit kartou a je tu taková uvolněná atmosféra, chodí sem hodně mladých lidí. Dáváme si každý dva kousky na klidné spaní, je tu až 15 píp s většinou řeckými minipivovary. Bohužel při naší návštěvě žádný sour, tak snad příště 🍺😀.

Posezení u Sofi´s house

Véča, taky jednou omáčka

Parádní menu

Ulička u Grook Taproom

Konečně dobré pivko

10. Den: Soluň

Poslední celý den dovolené, takže po snídani pokračujeme v prohlídce. První cesta je směr Bílá věž, která se dá považovat asi za nejznámější symbol města. Uvnitř je celkem 6 pater, každá část expozice je věnovaná historii města a určité oblasti historie. Z cimbuří je potom pěkný výhled na promenádu. Ráno už je tu menší fronta, ale naštěstí to docela odsýpá. Nemilé překvapení je, že prakticky vše uvnitř je pouze v řečtině. Jediná možnost jak se něco dozvědět je aplikace s audio průvodcem, který si máme stáhnout. Opravdu super přístup. Celé to dorazila kontrola na cimbuří, která nemá nic lepšího na práci, než hlídat jestli někdo nepoužívá selfie tyč.

Když už jsme v této části města, naše další cesta vede k údajně ikonickým a populárním deštníkům. 40 deštníků připevněných na 13 metrů vysokých tyčích patří k údajně velmi fotografovaným místům. No upřímně nevím, co na tom všichni vidí, asi tomu nerozumím😴.

Bílá věž

Expozice uvnitř

Výhled z věže

Nábřeží

"Ikonické" deštníky

Nedaleko Bílé věže je Archeologické muzeum, které rozhodně stojí za návštěvu. Nakonec tu trávíme docela dost času, areál je poměrně rozsáhlý. Každopádně každý, kdo chce vidět něco z historických artefaktů severního Řecka, má toto místo jako povinnost.

Archeologické muzeum

Jelikož se dělá poměrně teplo, jdeme směrem k rotundě s tím, že si tam dáme oběd a zakončíme prohlídky. Cestou potkáváme Galeriův oblouk, i když se z původních 8 oblouků dochovala jen část, pořád je to výrazná stavba.

Kousek od rotundy nacházíme malou hospůdku, kde se zastavujeme na oběd a potom se vracíme na poslední prohlídku. Rotunda je krásné a klidné místo. V minulosti byla kupole vyzdobena barevnými mozaikami na zlatém pozadí a její zbytky jsou viditelné i dnes a je to největší tahák proč sem zajít. Jo a taky je tu v létě příjemný chládek😊. Poté už jdeme na hotel dát se trochu dohromady. Pro velký úspěch opakujeme včerejší večerní program a jdeme spát.

Galeriův oblouk

Rotunda z venku...

... a uvnitř

11. Den: Soluň – Vídeň – ČR

Čas odjezdu, takže jedeme vrátit auto a necháváme se hodit na letiště. Tady projdeme kontrolou, nakoupíme si nějaké tekuté suvenýry a usazujeme se u našeho gatu. Situace z příletu se opakuje, letadlo má opět zpoždění a nakonec jsou z toho 2,5 hodiny. Jinak jsme při čekání dostali voucher na občerstvení za krásné 4€, prostě sen 😁 . Zbytek cesty už byl naštěstí bez dalších katastrof a k večeru se úspěšně dostáváme domů.

Zhodnocení dovolené:

Jednoznačně spokojenost, viděli jsme asi vše, co jsme plánovali. Tady na severu je svět navíc ještě v pořádku, ceny jsou spíš balkánské než řecké, ale na druhou stranu služby někdy taky😀. Olympská riviéra nabízí prima moře, takže při kratší cestě by zajížďka na Chalkidiki ani nemusela být. Všude pohoda a klid, což platilo i pro Kastraki u Meteory. Také překvapivě dobré ceny. Moře čisté a teplé a to byl ještě červen. Soluň velká a rozpálená, ale zase na rozdíl od Athén prakticky bez bezďáků, neevropanů, podvodníků a dalších nepříjemností. Těch 11 dní uteklo jako voda a určitě bychom se rádi vrátili.

Základní info k cestě:

Letenky: Ryanair / Lauda z Vídně, dokoupeno priority a sedadla (už taková naše klasika)

Doprava: Půjčené auto po celou dobu dovolené. Vzhledem k itineráři to dávalo největší smysl. Doprava je bez problémů, mezi hlavními místy jsou pěkné nové dálnice, některé úseky jsou placené přes mýtné brány. Platba kartou možná, parkování taky v pohodě. Nejhorší bylo centrum Soluně, což se dalo čekat – chaos, všechno ucpané, auto jsme nechali celou dobu v garáži a použili ho zase až na cestu k letišti. Mimochodem, hotel nabízel shuttle za 23€.

Ubytování:

Skotina – Hotel Lefkes, kousek od pěkné pláže. Opravdu příjemní lidé a myslím, že dobrá strategická poloha. Dokázal bych si představit tu být delší dobu.

Kastraki – Spanias hotel, na kraji vesnice, krásný klid. Hned vedle tři malé taverny, velké parkoviště, z pokoje super výhled. Naprostá spokojenost.

Chalkidiki – Meliton Inn, hned na pláži s vlastními lehátky zdarma, uzavřené parkování, pěkný moderní pokoj. Supermarket za rohem. Na flákání u moře, co víc chtít. Snad jenom víc lehátek na pláži, je o ně docela boj.

Soluň – Le Palace hotel, naprosto super poloha, prakticky na všechna hlavní místa se dalo dojít pěšky. Škoda jen, že naše patro bylo ještě před rekonstrukcí.

Jídlo a pití: jak jsme byli natěšeni na typická řecká jídla, bylo trochu zklamání. Dominoval gril, jinak samo pizza, těstoviny, ryby a další typická přímořská jídla taky k dispozici. Když se ale těšíte na masové koule, stifado, kleftiko a další a nenacházíte, trochu to naštve. Single jídlo pod 10€ prakticky kdekoliv v pohodě a dobré víno skoro zadarmo, tímto zdravím na Kyklády😁.

Tip kam za jídlem a pitím:

Kastraki:

Stefanos Meteora Tavern – pokud si vyberete něco grilovaného, jídlo se dělá na terase na velkém grilu před vámi. Fajn prostředí i ceny. Byli jsme oba večery.

Chalkidiki:

To Simadi – nejlepší varianta, která je v okolí plážových hotelů. Obsluha profi a přátelská, ceny pořád slušné a fajn výhled z terasy. Večer mají stoly i přímo na pláži.

Soluň:

Sofi´s house – jednoduché bistro, kde uvaří balík jídla a když se dojí, tak máte smůlu. Kuchyně je ale skvělá, fajn obsluha s posezením venku a ceny jak ze snu. Podle mě naprostý hidden gem.

Grook taproom – kdo má chuť na pořádné pivo po Mythosu a spol., tak tady se dočkáte. Druhou alternativou byl The Hoppy Pub u Bílé věže. Taky si to ale zaplatíte, 6-7€ za pivo je běžná cena.

Ceny: Běžná jídla standardně pod 10€, pivo pod 4€, i domácí víno většinou na levno. Nejdražší oblast byla Chalkidiki. Ubytování se dalo taky za slušné peníze. Dovolená tady na severu nikoho nezruinuje a netřeba se omezovat.

Počasí: kromě jednoho dne na Chalkidiki prakticky pořád jasno a teplo. Moře příjemné. I Soluň se ještě dala vydržet.

Rozpočet na 1 osobu:

Letenka: 4450Kč

Ubytování: 11500Kč / 10 nocí

Auto, benzín, parkování: 6650Kč

Cena za „zájezd“: 22600Kč / os

Ostatní náklady na 1 osobu:

Jídlo, pití, drobné výdaje: 10000Kč (přibližně)

Vstupy a aktivity: Mt.Athos cruise 890Kč, Vergina 380Kč, Soluň 500Kč, Meteora 300Kč

Cesta na letiště: 2150Kč

Když už jste dočetli až sem, budu rád pokud i omrknete moje sociální sítě:
https://www.facebook.com/HonzaDovolenkar
https://www.instagram.com/dovolenkar_honza
https://www.youtube.com/@travelerhonza9339

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 3 x Velmi praktické!

📷 0 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 2 x To chci taky zažít!

❤️ 6 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsal Dovolenkář Honza

Cestopis byl naposledy aktualizován 22. 8. 2024

Dovolenkář Honza procestoval 32 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 2 lety a napsal pro tebe 15 úžasných cestopisů.

Zobrazit profil

0 komentářů

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.