Rumunská bojovka (nejen) pro fanoušky komunismu s kachničkou Jarynem 🐥💛
Megalomanská Bukurešť, královský Peleș, Drákulův Bran a transylvánský Brašov ve 3 dnech (Budget 6 000 CZK)
Cestopis z roku 2023 napsal Jaryn
Salut! 🌞
Hned úvodem musím vysvětlit to s těmi komunisty, abych nepřišel o své věrné čtenáře 😊 Ne, nebojte! Cestopis je politicky naprosto korektní, demagogicky neideologický a třídnicky nestranný.. však jsem také žluto-žlutá kachnička! 🐤 Do Bukurešti jsem se zatoulal spíše náhodou.. zavolal mi můj cestovatelský parťák, zdali mám na prodloužený víkend nějaké plány, slovo dalo slovo a už jsme měli v košíku ty nejlevnější letenky, které klasické nízkonákladovky v tento termín nabízely.. Bukurešť? Ok, proč ne.. tam jsem ještě nebyl!
Za fanoušky zdejší 'rudé éry' nás totiž doslova označila jedna místní průvodkyně, se kterou jsme se setkali při našem putování.. když nám totiž s nadšením líčila, co všechno zajímavého stojí v tomto městě za návštěvu, vyjmenovala všechno od lázní, muzeí, galerií, pivovaru po noční strip-cluby 😁🙈 Až na závěr zmínila, že ve městě vlastně stojí i jedna z největších budov světa – Ceaușescův palác, dnes Palác Parlamentu, a nenuceně dodala "for fans of communism only".. tam přeci nikdo jiný ani nechodí 🙄 V tu chvíli jsme jen marně zadržovali smích, protože jediné, s čím jsme do Bukurešti přijeli, že nutně potřebujeme vidět, je právě tato budova 😆 To a fakt, že na celém třípoložkovém seznamu jsme pak měli už jen Drákulův hrad Bran a botanickou zahradu, z nás dělalo výstavní exempláře, jak takový fanda asi vypadá 🙃🤷 O ničem jiném v Bukurešti jsme neměli ani páru a informace nasávali opravdu až za běhu.. o to více jsme byli překvapeni a opravdu mile!
Druhé, co hned osvětlím, je ta rumunská bojovka.. přestože jsme já i můj parťák opravdu zcestovalý tým, projeli jsme půlku zeměkoule a všude si vždy poradili, s rumunskými reáliemi jsme si párkrát zabojovali 🤣 A to máme dva inženýrské tituly.. navíc v nehumanitních oborech! Co nám ale v této šlamastyce pomohlo nejvíce? Dvě věci..
1. Umět se vymluvit na sebemenší blbost a vypadat u toho seriózně 😆 Jedině blb totiž nestihne rezervovanou prohlídku do Ceaușescova paláce, protože "nenašel vchod" 🤣🤣 Věřte mi, že říct tohle a nehnout u toho brvou, dá opravdu zabrat.. a to i pro protistranu!
2. Léta praxe z únikových her 😆 To by kachna nevěřila, jak se dá tahle zkušenost v nouzi využít.. obzvlášť ve 3:00 v noci uprostřed bukurešťského sídliště, kdy jediné indicie, co máte, je číslo apartmánu a fotka lavičky, na které visí zámek s ukrytým klíčem právě od toho apartmánu.. Nuda? Tu samou lavičku s tím samým zámkem postavte před každý vchod toho paneláku! To už zavání tím, že na jedné z těch laviček strávíte noc 😄🙈 Aspoň že kód od zámku jsme dostali a nemuseli ho dešifrovat.. to by měl ten Rumun, co nám ubytování pronajímal, už hodně poťouchlý smysl pro humor 😅
Tolik předmluva, pojďme na cestopis..
Přípravy, plány a rozpočet 💰
Jak už jsem naznačil, domluva byla tentokrát velmi rychlá a cca měsíc před cestou jsme měli vše komplet zajištěné.. letenky za 2 800 Kč / os., soukromé ubytování v centru kousek od metra 400 Kč /os. za noc, transylvánský výlet autobusem (Peleș – Bran – Brašov) i s průvodcem za 900 Kč / os. Za tento "fakultativní" výlet bychom samozřejmě ušetřili, kdybychom se vydali na vlastní pěst, ale časově by se nám to vůbec nevyplatilo.. kombinace vlaku Bukurešť – Brašov a následná cesta autobusem na Bran by vyšla min. na 4 hod, a totéž zpět. Takto jsme za celý den (sraz ráno v 7:30, návrat v 19:30) objeli hned 3 transylvánské „atrakce“ a to pohodově autobusem a pod dohledem protřelé rumunské průvodkyně, která shodou okolností vypadala doslova jako Drákulova nevěsta 🧛♀️ ..popelavý obličej, dlouhé havraní vlasy, ostré rysy se špičatým nosem a dlouhý černý kabát jako kápě až na zem 😆 Že by vedla svému milému čerstvé masíčko? 😜 Tohle přeci nemůže být náhoda! 😱
Hrad Bran je autem cca 3 hodinky jízdy z centra Bukurešti
Nakonec jsme toho stihli obejít víc než dost
Jak na hrad Bran, tak na zámek Peleș je třeba vstupenka (celkem 105 RON / os.), která se dá pořídit na místě, ale za cenu vystání si dlouhé fronty, proto je fajn využít možnosti online nákupu. Při něm se nezadává termín návštěvy, ale vystaví se vstupenka, která platí 30 dní od nákupu. QR kód si pak načte personál u vstupu, nebo u turniketu 🎫
Předem jsme si chtěli zařídit i vstupenku do Ceaușescova paláce.. jejich rezervační systém je ale 100 let za opicemi a nedá se jinak, než vzít telefon a zavolat tam 📞 Rezervace se dá udělat pouze 24 hod před návštěvou – nemá smysl volat dříve, rezervaci neudělají. Přestože paní na telefonu byla příjemná a mluvila velmi slušně anglicky, menší zádrhel stejně nastal při hláskování našich jmen.. po pátém písmenu mého příjmení (z devíti celkem) mě rovnou utla a řekla, že stačí a můžeme přijít 😆 Hlavně nezapomenout pasy! Bez průkazu totiž dovnitř nikoho nepustí 🙏
Doprava 🚌
Když jsme u těch pasů.. Rumunsko je sice součástí EU, ale Schengen tu ještě nějak nefunguje, proto se při příletu/odletu prochází celní kontrolou – tzn. při odletu z Prahy je třeba se dostavit na Terminál 1 (nikoliv T2)! Jako jinde v EU se může bez problémů letět i na občanku, ale pas je velkou výhodou, protože místo stání fronty na „celní budku“, jsme kontrolou prosvištěli skrze automaty na biometrické pasy 🌍
Na místě v Bukurešti už to takový svistot nebyl.. zejména kvůli opravdu silné dopravě, která ve městě panuje. Širokými bulváry projíždí v jednom směru minimálně tři pruhy aut, místy jsme napočítali i pět 🚗🚙🚒 Ono se to množství aut v tak velkém a opravdu velkoryse dimenzovaném prostoru skoro ztratí.. pokud jdete pěšky! V autobuse se jede v jedné velké šňůře od semaforu k semaforu, po zelené vlně ani památky a intervaly, než přeblikne z červené zelená, jsou pekelně dlouhé 🚦
O to pohodovější je jízda metrem.. ani při jeho výstavbě se na prostoru nešetřilo a člověk si doslova připadá jako malý mraveneček 🐜 Jednoduchý systém pěti linek, nápadně podobný tomu pražskému, jen s jedinou výjimkou – lidí je tu o poznání méně, a i ve špičce se dá hravě najít volné místo k sezení. A jízdné? Za pakatel.. dvě jízdenky za 6 RON, tzn. 14 CZK za jednu. Jednotlivá cesta se v automatu koupit nedá – minimum jsou dvě; ještě výhodnější variantou je pak 10 jízd za 25 RON, tzn. 12 CZK za jednu. A papírová kartička je v ceně jízdenky zdarma (ale nedá se následně dobíjet) 👍 Automaty běžně berou karty..
Pro jízdu nadzemní dopravou se ale tato kartička použít nedá – musí se koupit zvlášť jiná, anebo jedna univerzální pro všechny druhy dopravy za více peněz.. každá má totiž jiného provozovatele 😵
Den první (Bukurešť poprvé) 🏙️
Na bukurešťské letiště Otopeni (OTP; alias Henri Coandă Airport) jsme přiletěli vprostřed noci.. o to více nás překvapil čilý ruch, který na letišti panoval. Ruzyně oproti tomu spala! Spousta letadel, cestujících, otevřených obchodů a dobrý výběr spojů městské hromadné dopravy do centra 👍 I po půlnoci se nabízely hned dvě varianty – bus nebo vlak. Obojí trvá podobně dlouhou dobu a obojí stojí podobně zanedbatelnou částku. My zvolili bus, protože zastávku jsme měli jen pár metrů od ubytování 🚌 Až potud šlo ten večer všechno dobře a bez zbytečných záseků.. ten přišel až s našimi lapáliemi při hledání klíčů od apartmánu, jak jsem vysvětloval výše. Jak sladce se nám ale potom spalo, když jsme tu noční bojovku prolomili! 😇
Ráno jsme si přispali.. Bukurešť neuteče a za ten den a půl bychom jí prošli dvakrát. První cíl.. Palác Parlamentu alias Ceaușescův palác. Přesně v 11:00 jsme stáli na náměstí sjednocení Piața Unirii a obdivovali městskou fontánu.. nespočet bazénků s tyrkysově modrou vodou a všemi možnými druhy vodostřiků.. tsu-tsu-tsu 🌊 tsss-tsss-tsss 🌊 tsuii-tsuii-tsuii 🌊 Pohodovou procházkou jsme se kolem tohoto světově největšího komplexu fontán dostali přímo před majestátní palác. Na prohlídku od 12h jsme stále měli čas cca 40 min a zbývalo jediné.. najít vchod. Vzhledem k velikosti paláce (jde o druhou největší budovu na světě) jsme samozřejmě čekaly vstupní dveře velké jako kráva a uvítací panely pro turisty. Hmm.. více jsme se mýlit nemohli! 🙈
Jůů, fontánky!
Městská fontána na Piața Unirii
Ceaușescův palác. .tak jsem tady!
Z rozlehlého návštěvnického parkoviště přímo před budovou nevedla žádná směrovka, zda se vydat doprava nebo doleva.. vydali jsme se proto za hloučkem turistů, kteří vypadali „že ví, kam jdou“ 😉 Hned u první železné brány stáli četníci se samopaly a přísně střežili, aby ani myška neproklouzla.. totéž u druhé železné brány.. totéž u třetí.. a při jakémkoli dotazu typu „visit“ – „entrance“ – „ticket“ jen zamávali rukou, ať pokračujeme dále podél severní zdi paláce 😏 Ti poslední nám dokonce gestem naznačovali, že jsme na špatné straně a musíme úplně za roh.. šlápli jsme tedy do kroku, skupinku turistů nechali za sebou a začali obcházet palác kolem dokola 👣
Když už jsme došli za třetí roh a vstup stále nikde, věděli jsme, že je zle.. obzvlášť, když nám jiní četníci u další brány začali ukazovat, že vstup je přeci na druhé straně, tam odkud jsme přišli! Buď klucí zapomněli, na které straně paláce dnes slouží, nebo prostě jen nemají rádi ty hloupě zaškatulkovaný fanoušky komunismu 😝 Vracet se nemělo smysl, museli jsme dokončit celých 360°.. v dáli odbíjelo poledne – čas naší prohlídky, a my stále ještě funěli ten „Ceaușescův 3,5 km dlouhý okruh“ 😅 Znovu před první bránou jsme se zoufalí neohroženě vrhli dovnitř.. jaké bylo naše překvapení, když se páni četníci rozestoupili a jen pokývali hlavou na naše stokrát omleté „visit“ 😲
Už jsme byli v areálu a blížili se k hlavnímu vchodu, prošli jsme rentgenem a kontrolou zavazadel.. vítězství nadosah! Když v tom jsme zpozorovali něco, co do běžného turistického centra nepatří.. usmívající se hostesky rozdávající šampaňské, ochranku kontrolující příchozí dle knihy hostů a spoustu letáčků zvoucích na festival realitních makléřů.. o-oou, zase blbě 🤣
Po dalším neúspěchu jsme na to šli logicky a zvolili vylučovací metodu.. nebyla to brána č. 1, bude to brána č. 2, atd. Rezervace už byla pasé, ale snad budou mít nějaké místo ještě na později.. jen najít ten vstup! 🤪
Může nám proklatě někdo prozradit, kde je tady vchod do paláce?! 🤨
Byla to brána č. 3! Přesně tatáž, kde nás před 40 minutami ti samí policisté posílali dál a dál a kolem dokola! Nevěřte Rumunům! 😠🐥
Palác je opravdu monumentální!
Ano, toto je vchod.. jednou provždy!
Aspoň to počasí nám přeje 👍
Celí uřícení jsme vtrhli do paláce ve 12:08, omluvili se a vysvětlili, že jejich vchod se hledá stejně blbě jako červí díra do jiné galaxie 👽 ..a dostali náhradní termín na 13:45. Uf, čas na oběd.. hlavně se moc nevzdalovat od toho zpropadeného vchodu!
Empiricky jsme si tedy ověřili, že je snadné se do paláce na prohlídku dostat, aniž bychom měli telefonickou rezervaci předem – dokonce zde byly připravené dvě fronty – pro ty s rezervací („booking“) a bez rezervace („no booking“). Takže žádný stres, pokud se neodvážíte do paláce předem zatelefonovat 👍
Před prohlídkou jsme prošli bezpečností kontrolou, zda do paláce nevnášíme zbraně nebo zakázané látky.. a dále pasovou kontrolou, kde jsme vyfasovali návštěvnické kartičky (opět stačí i občanský průkaz) 💳 Pak už jsme se jen kochali obrovskými interiéry za doprovodu místní průvodkyně. Její výklad byl opravdu podrobný a nešetřila detaily.. po více než hodině jsme tedy odcházeli nabiti nově nabytými vědomostmi nejen o paláci, ale i o celé Bukurešti a její historii.
Jsem vevnitř! Jupí!
Celkem 1 100 místností.. fíha! Hlavně se neztratit 😁
Mají i vlastní koncertní síň
Celá odpolední procházka po městě pak získala naprosto nový rozměr.. rumunské athenaeum, náměstí revoluce Piața Revoluției, skanzen Curtea Veche, palác Palatul CEC, pravoslavná patriarchální katedrála, pravoslavný kostel Stavropoelos Monastery, Vítězný oblouk.. to vše se musí vidět!
Jeden kostel..
..druhý kostel..
..třetí kostel
Athenaeum.. alias koncertní sál
Palatul CEC.. alias sídlo banky
Vítězný oblouk.. alias mega kruhový objezd
Nevynechali jsme ani pasáž Victoria s barevnými deštníčky a nultý kilometr rumunských silnic!
Jako doma!
Já ty deštníčky žeru 🤤
Kilometer Zero Monument
Kdo chce vyzkoušet nějaké tradiční zdejší jídlo, dost pravděpodobně mu číšník doporučí "mititei", které je nápadně podobné našemu čevabčiči s hořčicí 🧆 Ve většině restaurací dokonce čepují i české pivo, takže tuhle obědovou klasiku zapijete Kozlem, Staropramenem nebo Plzničkou 🍺 Jako u nás doma! My jsme v rámci příprav na transylvánský výlet vyzkoušeli i "česnekové hranolky", tzn. domácí hranolky pečené ve slupce opatlané opravdu dost silným česnekovým sósíkem 🧄 Upíři, na nás si nepřijdete!
Co se týká toho jídla.. rumunské restaurace jsou opravdu pomalé, co se týče servisu i přípravy jídla.. takový trochu "slow food" 😆 Říká se, že rumunští číšníci mají pouze 3 rychlosti: SLOW (pomalý) - VERY SLOW (velmi pomalý) - STEADY (klidný, nevzrušený) 😁 Takže vytrvejte a rozhodně nenechávejte hlad na poslední chvíli 🙃
Den druhý (výlet do Transylvánie) 🧛
V neděli byla na plánu poznávačka transylvánského (také sedmihradského) středozemí – brzy ráno jsme na smluveném místě naskočili do „zájezdového“ autobusu plného dychtivých fanoušků rumunské historie 🚍 Během asi 2hodinové cesty jsme od průvodkyně vyslechli vše o vzniku rumunského státu, jeho hlavního města a životním příběhu knížete Vlada III. alias Drákuly. Dost nabušená hodina dějepisu..
První zastávkou byl královský zámek Peleș, novorenesanční palác a letní sídlo krále Karla I. – zajímavě architektonicky vystavěný, zvenku i zevnitř úhledně zdobený 🏰 Nebýt obrovského množství lidí, kteří už před otvíračkou utvořili frontu táhnoucí se podél vnitřního nádvoří až ven do zahrady, bychom si návštěvu paláce dost možná i užili.. takto byly masy lidí opravdu až nepříjemné. Zejména, pokud jste si museli podobně dlouhou frontu vystát i na toaletu 😬
Zámek Peleș
Interiéry jsou výjimečné
Král Karel I. a jeho palác
Po dalším asi hodinovém přejezdu.. tentokrát už klikatými karpatskými silničkami.. jsme dorazili k hradní pevnosti Bran ⛰️ O poznání chudší interiéry, ale o to bohatší příběh na pozadí hradu.. co na tom, že vymyšlený 😊 Nás historky o krvelačném hraběti Drákulovi prostě baví. A že tu Vlad vlastně nikdy pořádně nebydlel a podle všeho ani upír nebyl? To nemá na mystickou auru tohoto místa vůbec žádný vliv 🌟 Zato o poznání méně lidí a zdejší pohodovější návštěvnická atmosféra na naši náladu rozhodně vliv měla!
Dobrý den, pane Drákulo?!
Hrad Bran a jeho typické věžičky
Sada na upíry..
Mystická atmosféra kolem hradu
Poslední zastávkou na programu bylo nedaleké městečko Brašov – krásné historické centrum, obklopené vysokými horami.. dokonce i téměř hollywoodský nápis BRAŠOV nad městem mu sluší 😊👍 Stojí za to udělat si procházku, pochutnat si na rumunských specialitách v tradičních hospůdkách nebo se nechat lanovkou vyvézt na vršek nad městem.. záleží jen na preferencích, příp. velikosti hladu, který vás po celodenním výletě dostihne 😆 A tříhodinový návrat do Bukurešti? Ten se dá strávit příjemným šlofíčkem, nebo sdílením úžasných ikonických fotek z celého povedeného dne.
Městečko Brašov
Trochu nám tu sprchlo..
Večer po západu slunce jsme se ještě znovu zašli podívat městskou fontánu na náměstí Piața Unirii.. tentokrát hrající všemi barvami! 🌈 Přes léto tu každý víkendový večer bývá světelná show s hudbou, ale i jen tak nasvícená vypadá sakra dobře 😉 Nadšení fotomilové jako já se neodtrhnou!
Fontána po západu slunce
Večerní nasvícený Palác
Všechno to svítí a bliká a cáká!
Den třetí (Bukurešť podruhé) 🏙️
Ve zbývající den v Bukurešti nás trochu zaskočilo počasí.. z původní předpovědi bez mráčků se totiž stal slejvák jako hrom a procházky po městských parcích a botanické zahradě jsme tak museli předčasně ukončit 🌧️ Zahřátí a posílení rumunským borščem jsme se zalezli ohřát do muzea iluzí a hlavolamů (Museum of Senses) v nedalekém obchodním centru AFI Palace.. není to žádné kulturní terno, jako třeba místní galerie umění, ale skoro dvě hodiny zábavy a v suchu svůj účel splnily dokonale 👍 A kdybychom se extrémně nudili, bylo k dispozici i ledové kluziště 😁 Skoro jako v Dubaji..
Botanická zahrada
Aspoň bude zalito..
Hlad nás zavedl na boršč
Nákupní centrum AFI Palace.. podobně megalomanské jako Palác v centru
Muzeum iluzí
Protože déšť nepolevoval a nám do odletu zbývalo už jen pár hodin, užili jsme si ještě pořádnou projížďku bukurešťským metrem a pak už jen autobusem zamířili na letiště. V odpoledních dopravních zácpách jsme se na letiště sunuli šnečím tempem skoro celou hodinu 🐌
Ještě jeden tip: Protože v Bukurešti je levno všude jenom na místním letišti ne, určitě neprohloupí ten, kdo si sváču sežene např. při odjezdu na hlavním nádraží, příp. ještě v supermarketu v příletové hale letiště (před bezpečnostní kontrolou). Jedna hloupá bageta tak bude stát 3x méně! 🤑
Pa! Pa! 👋
Už jsem to řekl jednou a musím to zopakovat, Bukurešť je jedno velké příjemné překvapení.. zejména pro ty, co od ní moc nečekají 😊 Když vám totiž rumunská babka prodávající pizzu ve stánku na rohu plynou angličtinou poděkuje za nákup a ještě popřeje hezký den, nezbývá než překvapením otevřít hubu do kořán 😆 Přidejte bezplatné čisté veřejné záchody v každém parku, zajímavé památky, které díky specifické místní historii jen tak někde neuvidíte, obrovské vzdušné ulice na jaře plné barevných tulipánů, levnou veřejnou dopravu a vznikne velmi zajímavý mix, který stojí za to navštívit 🤩
Za mě 5 hvězdiček ⭐⭐⭐⭐⭐
Sledujte i moje další cestovatelská dobrodružství - tady: https://www.instagram.com/jaryn_...ling_duck/
Jak se ti cestopis líbil?
Jaryn procestoval 38 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 2 lety a napsal pro tebe 18 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil3 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Díky za cestopis, pro mě určitě inspirace.
Mám dotaz, proč jste si na ten výlet mimo město nepůjčili auto? Nemělo by to smysl? Ptám se ať vím, jestli ho půjčovat.
A když jste se tedy rozhodli jet zájezdovým autobusem, tak jak jste si to objednali? Máte nějaký kontakt? Děkuji.
Díky za cestopis, pro mě určitě inspirace.
Mám dotaz, proč jste si na ten výlet mimo město nepůjčili auto? Nemělo by to smysl? Ptám se ať vím, jestli ho půjčovat.
A když jste se tedy rozhodli jet zájezdovým autobusem, tak jak jste si to objednali? Máte nějaký kontakt? Děkuji.
Ahoj, my jsme ten zájezdový bus volili hlavně kvůli pohodlnosti. Půjčení auta by sice stálo pár korun, ale jeho obstarání by nám sežralo nějaký ten čas a možná i nervů 🙂 Nevím, jací jsou Rumuni řidiči 😆 Ale jasně, taky by to šlo..
Bus na nás vyskočil jako nabídka na booking.com (pořadatel Guided Europe Tours), prošli jsme i pár konkurenčních nabídek, ale poměr cena-výkon byl nejlepší u nich. Navíc jsme jim poslali adresu, kde v Bukurešti bydlíme, a bus nás vyzvednul cca 10 min odtud, takže jsme se nemuseli ani nikam daleko přibližovat 👍
Ahoj, my jsme ten zájezdový bus volili hlavně kvůli pohodlnosti. Půjčení auta by sice stálo pár korun, ale jeho obstarání by nám sežralo nějaký ten čas a možná i nervů 🙂 Nevím, jací jsou Rumuni řidiči 😆 Ale jasně, taky by to šlo..
Bus na nás vyskočil jako nabídka na booking.com (pořadatel Guided Europe Tours), prošli jsme i pár konkurenčních nabídek, ale poměr cena-výkon byl nejlepší u nich. Navíc jsme jim poslali adresu, kde v Bukurešti bydlíme, a bus nás vyzvednul cca 10 min odtud, takže jsme se nemuseli ani nikam daleko přibližovat 👍
Počasí vám úplně nepřálo, ale co už, pokud je dobrý parťák, nevadí to. Letos si na konci září splním Transylvánii. Letíme do Bukurešti, ale protože máme trochu víc času, kromě poslední noci se usadíme v Brašově a vychutnáme si město a okolí. S vaším časovým plánem ale byl ten zájezd dobrá investice. Pokud se vám Transylvánie zalíbila a máte blízko Vídeň, tak Wizz létá z Vídně do Kluže.
Počasí vám úplně nepřálo, ale co už, pokud je dobrý parťák, nevadí to. Letos si na konci září splním Transylvánii. Letíme do Bukurešti, ale protože máme trochu víc času, kromě poslední noci se usadíme v Brašově a vychutnáme si město a okolí. S vaším časovým plánem ale byl ten zájezd dobrá investice. Pokud se vám Transylvánie zalíbila a máte blízko Vídeň, tak Wizz létá z Vídně do Kluže.