SANTORINI podruhé za KAČKU
Černá perla Egejského moře, nejfotogeničtější a nejromantičtější řecký ostrov, tyrkysové moře, pláže všech barev, bílé domečky, modré střechy.. Možná také bájná Atlantida...To vše je Santorini 💙
Cestopis z roku 2019 napsala CESTUJI za KAČKU
Proč Santorini podruhé?
Na Santorini jsem byla loni v srpnu (2018). Bylo tam moc hezky, ale že bych zrovna šílela nadšením – to určitě ne. Třeba loňská Malta pro mě bylo mnohem víc… Nicméně byl listopad a já si u nízkonákladových leteckých společností hledala nejlepší možný vánoční dárek. Levnou letenku a s ní i těšení se na jaro. Když jsem našla zpáteční letenku za rovných 50€ a termín, který byl přes státní svátek, bylo rozhodnuto ve vteřině. Takže tím hlavním a opravdickým důvodem, proč podruhé Santorini, byla vlastně levná letenka…
Termín: 27/4 do 5/5 2019.
Santorini není ve skutečnosti jeden ostrov, ale souostroví. Skládá se celkem ze 3 ostrovů. Toto souostroví byl kdysi jeden velký ostrov, rozčlenil se až výbuchem sopky. Erupce byla jedna z největších v dějinách lidstva. Byla tak silná, že byla zaznamenána až na Krétě. Prý :) Po sopečné erupci zůstali z původního ostrova jen obvodní části. Střed ostrova je v podstatě sopečná díra. Celý ostrov je tvořen ze sopečných kamenů, jejich barva je od černé, taky červené přes žlutou až po bílou. Obyvatelé ostrova si z těchto kamenů budovali obydlí ve skalách. Santorini je jediná obydlená kaldera na světě. No a hlavně – hodně lidí věří, že Santorini je legendární bájná Atlantida..
Letenky na Santorini
Na Santorini jsem letěla už podruhé se stejnou nízkonákladovou leteckou společností, a to Ryanair, resp. Laudamotion. Jedná se o týdenní cestu s odletem v sobotu okolo 21 hodiny večer z Vídně směr Santorini a návratem další týden v sobotu v noci, respektive v 1 hod. ráno v neděli. Jak jsem již zmínila, cena zpáteční letenky Vídeň – Santorini – Vídeň vyšla na rovných 50 €, tedy 1 300 Kč na osobu. Letenky doporučuji hledat na konci října, nejpozději do konce listopadu. Tak to jsem za tuto cenu koupila letenku už druhým rokem po sobě. V sezóně se cena vyšplhala až na 8 – 10 000 Kč.
Ubytování na Santorini
S nákupem levné letenky někdy v listopadu je nezbytně nutné současně vybrat ubytování! Toto opravdu neodkládejte. Jakmile máte jasný termín svého letu, ihned otevřete booking. Právě zde jsem ubytování hledala a vždy zamluvila. Nabídka je vysoká, nicméně ceny jsou v sezóně opravdu přemrštěné. Loni jsme měli 7 nocí na osobu za 7000 Kč. Na Santorini to sice není tak strašný, ale pro mě, zvyklou cestovat opravdu za pár kaček - tedy ubytování do 300 Kč, to byla darda. Navíc loňské ubytování nebylo žádné wow. Byl to naprosto jednoduchý standard.Letos jsem se na ubytování vrhla opravdu ihned s nákupem letenky. Vlastně to nebylo letos, ale loni ve zmíněném měsíci listopad. Právě díky rychlosti jsem vybrala úžasné 3 místa, jedno krásnější než druhé, cena za 7 nocí na jednu osobu byla neuvěřitelných 2500 Kč celkem. V jednom ubytování, na 3 noci, jsme měli dokonce luxusní snídaně v ceně.
Stravování na Santorini
Můžete jíst ve stylu dovolené - tedy v nesčetných tavernách a restauracích. Ceny předkrmů okolo 8 - 10 euro, hlavní jídla od 10 euro (těstoviny, základ..) do 30 euro (steak, ryba), ale i lobster za 80 euro je k mání :)
Pokud chcete cestovat za Kačku, doporučuji vybírat ubytování, kde je v ceně snídaně. Na ostrově jsou obchody, takže pro cestovatele, kteří chtějí opravdu šetřit, je i zde možnost srazit na nákladech. Samozřejmě je pak výhodou volit studia a apartmány, kde je kuchyňka. Špagety, vajíčka… Všechno to si uvaříte sami a stojí vás to skoro stejně, jako u nás. Tímto se dá opravdu hodně šetřit.
Víno zde prodávají výborné, a to místní, ze sopečné půdy. Označené je Local Wine a mají jak červené tak i bílé :) Obě skvělé! Cena za litr a půl je 5 euro.
Budete-li se tady týden stravovat – snídaně v ubytování, převážně vlastní vaření, tedy využívání místních sámošek a ze dvakrát si skočíte na jídlo, budete-li také řádně pít víno :) , nepřekročí vaše náklady na jídlo 300 Kč za den v průměru. Tzn. za 7 dní 2100 Kč.
Kdy jet na Santorini?
Mám dvě osobní zkušenosti – jedna je uprostřed hlavní sezóny, druhá polovina srpna, druhou zkušeností je konec dubna a první květnový týden. Právě na základě osobní zkušenosti vám všem doporučuji jet na začátku května! Těch důvodů proč je hned několik. Tady jsou ty hlavní:
- Ceny! Tím opravdu nejdůležitějším jsou vážně ceny.Nejde ani o samotnou letenku, tu jsem na cestu v hlavní sezóně i v květnu koupila za zhruba stejné peníze, rozdíl tam byl opravdu zanedbatelných 300 Kč, jde ale o ceny během pobytu, a to může být opravdu ranec. Pokud pojedete v tomto jarním termínu, vaše dovolená vás vyjde na třetinu než v sezoně. Již zmíněné ubytování místo 7000 Kč na jaře za 2500 Kč na osobu a 7 nocí mluví za vše… Půjčení vlastního dopravního prostředku taktéž do konce května za třetinu… Dokonce jsem měla pocit, že i jídlo v restauracích nebylo tak drahé, jako v létě.
- Druhým důvodem pro jarní termín je příroda! Možná bych měla být větší romantik a dát to jako důvod jedna, ale vzhledem k tomu, že cestují za kacku, musí být na prvním místě rozpočet. Takže zpátky k přírodě. V létě je Santorini Pustina. Všechno vyprahlé, krom krásných výhledu na pláže a kalderu moc zeleně neuvidíte. Už vůbec ne květiny. Já byla nyní, na jaře, úplně šokována naprosto rozdílnými výhledy. Tak krásné zelené pláně, tolik vinic a vinohradů, políček a stromků v nejrůznějších odstínech zelené, tolik květin a květů všech možných barev… to už jsem opravdu dlouho nikde neviděla. Pro mě naprostá dokonalost, dechberoucí flora! Rozhodně 1000 plusových bodů pro jaro.
- Třetí hlavní důvod je minimum turistů. Samozřejmě, jakmile začnou z Vídně létat pravidelné lety, turisté na Santorini létají. Tedy už i teď na jaře. Rozhodně se však jejich počet nedá srovnat s tím, co potkáte v uličkách ostrova v sezóně. Třeba taková oOia – to bylo tisíc a jedna. V srpnu jdete v davu jako ovce, v podstatě se posunujete městečkem jen o milimetry. Jdete prostě ve štrůdlu lidí. Vyfotit si nějaké krásné místo nebo památku bez lidí je takřka nemožné. Teď na jaře? Poloprázdné cesty v menších městech, v těch turističtíjších jako je Oia naprostá pohoda. Rozhodně doporučuji jaro.
- Z osobní zkušenosti mohu jako 4. důvod uvést to, co se povedlo letos i mě. Kupte si letenku na termín jejich Velikonoc. Zažít nejenom krásné jaro v rozpuku na tomto ostrově, ještě za třetinové ceny a bez turistů, je určitě hezké. Zažít ale něco naprosto výjmečného a mimořádného, čímž Velikonoce na tomto křesťansky hodně silně založeném ostrově jsou, to je teprve něco něco. Velikonoce zde vrcholí poslední dubnovou sobotu. Ideálně tedy koupit letenky na ten týden, kdy se láme duben a květen.
Cesta z letiště
Pokud přiletíte nízkonákladovkou Laudamotion, přistanete s největší pravděpodobností po půlnoci. To je bohužel doba, kdy už autobusy z letiště nejezdí. Poslední autobus z letiště odjíždí ve 22:15. Další spoj jede až po 6. hodině ráno. Máte tedy dvě možnosti, jak se z letiště dostat.
Tou první je taxi. Tuto možnost naprosto nedoporučuji. Třeba do Perissy, letoviska vzdáleného asi 15 min. jízdy, účtují jednotnou taxu 35 € jízda!! Když si vezmu, že bych za to měla dát tisícovku, padám do mdlob. Když to na mě taxikář vychrlí, odmítám a doufám, že stejně jako v Asii budeme o ceně diskutovat. Opak je pravdou. Ještě po vás taxikář skoro plivne. Rozhodně s váma nebude o ceně dále diskutovat. To raději nepoveze nikoho.
Druhou možností, jak se z letiště dostat je, domluvit se ve vašem ubytování, zda poskytují letištní transfer. Tento letištní transfer rozhodně nestojí pětatřicet euro, ale maximálně 20. Existují ale i ubytování, kde je letištní transfer v ceně, tedy zadarmo. Tak se mi to podařilo domluvit loni v srpnu. Transfer z letiště jsme měli zdarma, vyzvedl nás santorinský Nick Sloter, který si nás do ubytování odvezl gratis. Letos, když jsem si žádný odvoz nedomluvila a zjistila, jaká je taxa z letiště, byla jsem na chvíli opravdu zoufalá. Dát pětatřicet euro rozhodně není něco, co by šlo ruku v ruce s cestováním za Kačku. Chvíli jsem seděla bezradná na letišti a přemýšlela, že snad do té Perissy dojdu pěšky. Pak se stal ale zázrak. Viděla jsem, jak před letištní halou na další spoj čeká můj loňský bytný! Viděla jsem jeho sluncem ošlehanou tvář a blond háro a okamžitě ho poznala. Neváhala jsem a v duchu líná huba holé neštěstí k němu běžela. Viděla jsem, že vyzvedl mladý pár, tudíž bude mít v autě určitě místo. Svoji negramotnou angličtinou jsem ho pozdravila a připomněla se mu... že jsem u něj bydlela. Ptala jsem se ho, zda by mě za nějakou rozumnou cenu nehodil do Perissy taky. Ani na vteřinu neváhal, popadl můj bágl a svezl mě. O tom, že bych mu po vystoupení měla něco zaplatit, nechtěl ani slyšet. Musím říct, že právě toto bude jeden z momentů, na které budu vždycky s láskou vzpomínát. Přesně takovéto lidi – srdečné, milé a nezištné – na svých cestách miluju nejvíc ze všeho. Vůbec nejde o úsporu peněz, ale o to, v dnešním světě takovéto lidi potkat. Je to něco, co vám zachvěje srdcem, udělá den krásnější, prostě opravdu přidaná hodnota každé cesty.
Doprava po ostrově
Po Santorini se můžete dopravovat několika způsoby. Tím nejrozšířenějším pro levnocestovatele je určitě autobus. Jezdí do všech větších měst, cena jedné jízdy je od jednoho do 2,8 eura za jízdu. Cestování autobusem je ale obrovský opruz. Kamkoliv jedete, musíte přes hlavní město Fira, takže se pořád vracíte sem a tam. Když se vydáte na nějaké místo, zabere vám cestování skoro půl dne. Pokud navíc pojedete na Santorini v hlavní sezóně, kdy je turistů několikanásobně víc než na jaře, budete to mít ještě horší. Místní autobusy totiž vůbec neposilují, vůbec nereflektují na to, že požadavek je větší a že by měli vypravit více spojů. Pokud v létě necestujete z cílových zastávek, kde se do autobusu většinou vždycky narvete, stane se vám, že čekáte na zastávce třeba hodinu a autobusy tuto zastávku míjí bez zastavení. Nezastaví, protože jsou prostě plný. A vy sedíte a čekáte na zázrak. Ani v mimosezoně to ale není žádný komfort. Jde hlavně o tu ztrátu času, kterou díky cestování autobusem máte. Také se busem dostanete pouze na asi 6 hlavních míst tohoto ostrova. Tedy ne všude. Nejste pány svých cest a svého času.
Dalším způsobem cestování je pronájem dopravního prostředku. Můžete si pronajmout motorku, čtyřkolku nebo auto. A zde jsem u toho, proč je prima vyjet na jaře. V létě jsme za jeden den pronájmu čtyřkolky platili 45 €. Teď na jaře za 6 dní motorky celkem 75 €. To je opravdu rozdíl. Za 75 €, tedy 37 € na osobu, jsme měli motorku k dispozici v podstatě po celou dobu pobytu. Ostrov jsme projezdili křížem krážem a stálo nás to navíc benzín za 15 €. Dohromady tedy 90 € pro dvě osoby na celý týden. Jste pány svých cest, pány svého času, jezdíte si jak chcete a dostanete se na nejodlehlejší a turisticky nepolíbená místa tohoto ostrova. Za mě – rozhodně doporučuji! Pokud vás pojede víc, nebo se bojíte dopravních prostředků jako je skútr či čtyřkolka, auto si zde na 5 až 6 dní půjčíte za 110 €. Pokud pojedete 4 a vydělíte to, jste také na super ceně.
Benzín je zde rozhodně dražší než u nás v České republice. Litr benzínu stál od 1,85 až do 2 €. Každopádně na motorce jsme tankovali jednou za 8 €, podruhé za 7 €, a s tím jsme motorku i vrátili. Tedy za 15 € za celý pobyt jsme ostrov opravdu projezdili křížem krážem.
Během jízd jsme si všimli, že helmu na motorce místní vůbec nepoužívají. V půjčovně jí ale dostanete automaticky a ze své osobní zkušenosti doporučuji – jezděte s helmou. Mě se podařilo tento trip motorku otočit a musím říct, že nemít helmu, mohlo to dopadnout opravdu špatně.
Velikonoce na Santorini
Když jsem loni na Bali zažila oslavu Nového roku a 24 hodin bez elektřiny a světla (v našem 21. století!!), myslela jsem si, že je to strop.. Omyl. Neznala jsem Velikonoce na Santorini...
K tomuto svátku lehká “legenda”.. Nesnáším Velikonoce! Každý rok utíkám na nějaký výlet, abych se právě fenoménu jménem Velikonoce vyhnula. Přijde mi, že je tento svátek tak trošku pokroucený a všechno, co s tím souvisí, mi přijde uhozený. Nesnáším FB zaplavený dotkami dekorací a vajíčky, nesnáším zvonek na dveře, kýčovité básničky na mol opilých spoluobčanů, nesnáším den, kterej je sice státním svátkem, ale nikdo si jej pořádně neužívá, nosí jen stres. Od ženy se po týdenním úklidu před svátky očekává, že den stráví otvíráním dveří svého domu kdejakému kolemjdoucímu, nechá se seřezat pomlázkou a ještě sotva plazivšímu koledníkovi nalije dalšího panáka. O ničem jiném totiž Velikonoce nejsou. Vlastně jo! Ještě o kilometrových frontách v Kaufu den před svátky a regálech prázdných, jak kdyby měla přijít válka! Naprosto se s tímto svátkem neztotožňuji, vajíčka už od základky nebarvím… Taky nepeču beránka a nezásobím se na válku. Okna umývám i tak skoro denně a z podlahy se dá u nás nejen jíst, ale lze na ní provádět neurochirurgickou operaci taky denně, bez Velikonoc, takže ani uklízecí mánii neprožívám. Na tyhle svátky se nejen nechystám, ale nejsem na ně ani doma.Minulý týden jsem tedy zdárně emigrovala do Mikulova a přišlo mi, že jsem nebyla jediná. Nejen, že nás tam bylo mrak a nikdo nikde nemáchal pomlázkou, jen prázdnou skleničkou od vína, ale i tradiční kulturní dění na náměstí bylo na nule. Žádné hody hody doprovody, vajíčka, pomlázky. Nic, nula, nothing, zero. Tady, v Mikulově, byl totiž svět v pořádku!
No a pak přiletíte na Santorini, v sobotu 27/4 v noci, vlastně v neděli nad ránem a zjistíte, že Velikonoce zde právě vrcholí...
Velikonoce patří v Řecku mezi největší svátky roku. Na tyto svátky se Řekové dlouho připravují a těší se na jejich příchod, mimo jiné i proto, že jim předchází poměrně dlouhý půst. Pro výpočet pravoslavných Velikonoc se používá juliánský kalendář, proto se většinou konají v jiném období než je tomu v zemích s katolickou tradicí. Řekové na Velikonoce jedí pečené jehněčí a polévku Majiritsu z jehněčích vnitřností. Vajíčka barví jen na červeno jako symbol Kristovy krve. V noci ze soboty si je vzájemně vyměňují a ťukají špičkami vajec o sebe. Komu se vajíčko nerozbije, může si něco přát a bude mít po celý rok štěstí.
V zemi, kde je více než 90 procent obyvatel věřících, mají Velikonoce mnohem duchovnější charakter než u nás.. Po celý týden se každý den konají mše. V pátek vše vrcholí. Z kostela je symbolicky vynášeno Kristovo tělo, světla kolem kostela jsou zahalena do černého plátna, smutečně zvoní zvony. Ve smutečním jsou i lidé v procesí. Ukřižování Ježíše Krista si s kříži ověnčenými květinami každoročně připomínají tisíce obyvatel. Podobně jako u nás se v Řecku traduje, že o Velikonocích by měl mít každý něco nového na sebe. Pro děti to znamená nové boty a obligátní velikonoční svíce. I v Řecku ale velikonoční oslavy stále více získávají komerční charakter a je běžné se bohatě obdarovávat podobně jako na Vánoce. Hlavní rys řeckých Velikonoc, hodovat a radovat se v kruhu široké rodiny, se naštěstí zatím nevytratil.. Řekové si umějí svátky užít. Zapomenou na starosti, odpustí si případné křivdy, tančí a zpívají, slaví setkání se svými blízkými a přáteli, chlubí se svými dětmi a jsou šťastní.. Právě tyto chvíle vytvářejí a upevňují tradiční řeckou rodinnou soudržnost.
A přesně to vše zde vidím a poprvé v životě na mě doléhají emoce v souvislosti s tímto svátkem. Hledím na zahrádky a posezení místních, kde se setkávají opravdu neuvěřitelné rodinné klany a vidím, jak moc pro ně tento jeden den znamená. Stejně jako pro nás Vánoce, možná i víc. Každej vás zve na jídlo (skopové 🤮🙈), na drink, na milé slovo. Tady dnes nejste turista. Tady jste dnes jejich vzdálená rodina... Sedíte mezi úplně cizími Řeky, tvrdíte, že jste vegetarián 🙈, posloucháte jejich další emotivní vítání dalších členů rodiny...jste na měkko...a pak někdo zavelí, že se jde na náměstí na vrcholný akt jejich Velikonoc.. Jelikož jsem nejde vložit video, musím to popsat slovy, což lze opravdu těžko… hlavní akt, který se v tento sváteční křesťanský den odehrává na náměstí je zavěšená figurína, látkou omotaný drát naplněný zrním, připevněna v ulici mezi domy na drátě. Po odstartování a ledabylému zastavení dopravy začne něco, co se opravdu jenom těžko popisuje. Řada asi 50 lidí ozbrojených všemi možnými zbraněmi začne právě na zavěšenou figurínu střílet. Všude lítají nábojnice. Jsou to neuvěřitelné salvy, šílený rámus, naprosto absurdní výjev. Nejen, že střílejí jak z kulometů, dohromady víc jak 0,5 hod., nejen že je náměstí pokryté právě vystřílenými nábojnicemi, nestřílejí jenom než se rozpadne figurína, ale i do té doby, než se jim podaří přestřelit hlavní drát. Koukám na to s pusou dokořán a zírám. Naprosto nechápu, jak toto souvisí s křesťanským svátkem. Ale asi ano. Už jsem se na svých cestách naučila nesoudit cizí zvyky, prostě to jen vnímat a nějak vzít… Nicméně zrovna v tomto případě, v civilizovaném světě, ve středu Evropy a v jednadvacátém stolet, mi toto přijde opravdu absurdní. Každopádně pro každého z vás důvod, proč sem zrovna na Velikonoce jet a vidět to na vlastní oči.
Itinerář ostrova Santorini
Den č. 1 – PERISSA
Perissa je letovisko, které je pro první noc a den ideální. Jsou zde taverny, obchody, Promenáda, poměrně levné ubytování a hlavně – krásná černá písečná pláž.
Den č. 2 - KAMARI, pláže tří barev - RED BEACH, BLACK BEACH, WHITE BEACH a maják LIGHTHAUSE
Kamari
Kamari je druhé letovisko ostrova, které je od Perissy odděleno kopcem Acient Thera. Na tento nejvyšší bod ostrova se dá vyjít/ vyjet a jsou z něj nádherné výhledy na celý ostrov. Ale v květnu s bundou!!! Fučíííí :) Kamari je podle mého názoru lepší místo pro startovací ubytovní - je blíž k letišti, lépe uspořádané. Až poletím na Santorini potřetí, základu budu volit zde.
Red Beach - červená pláž
..leží na jižním pobřeží ostrova Santorini, asi 12 km od hlavního města Fira. Je to jedna z nejkrásnějších pláží na Santorini a za své jméno vděčí okolním, do červena zbarveným skalám.. Pláž tvoří úzký pruh pobřeží pokrytý tmavým, černým, vulkanickým pískem a oblázky, podél strmých rudých skal. Red Beach je opravdu unikátní a bere dech nádhernou paletou barev. Od červených skal přes šedé a černé oblázky až po tarkysově modrou mořskou hladinu.. Červenou pláž určitě navštivte od oběda dál! Mění totiž barvu a dopoledne zas tak “red” není. Od poledních hodin ale žhne a rudne jak rak. Přístup k pláži není náročný (pro japonce malinko jooo), nad pláží je malé parkoviště a při cestě dolů se vám otevře nádherný výhled na celou zátoku Kaldera. Červená pláž se nachází jen pár kroků od starobylého města Akrotiri, kterému se přezdívá "Řecké Pompeje". V roce 1600 př. n. l. tu po mohutné erupci sopky zasypal prach a popel osadu a uchránil tak její pozůstatky až do současnosti. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších památek.
Top zážitek z Red Beach? Loni nalezení kamene ve tvaru srdce, který mi ale zabavili na letišti.. A letos? Mimo skvělého vína ze Santo vinice slečna, která se chtěla vyfotit u mé “základny”, červených vrat ve skále. Ukázala mi v telefonu fotku deset let starou s tím, že by ráda dnes fotku na stejném místě... Jako hejblo to mnou! Nejen ve smyslu, že jsem jí ve vteřině vyklidila fotopoint, ale taky tím, co mnou projelo.. Jaký to tady bylo loni v srpnu...co měl člověk za myšlenky a životní směr a teď, po osmi měsících všechno jinak. Jinak není lepší/horší. Jinak je prostě jinak. Staré vyšumělo do ztracena a vzpomínky už jen horkotěžko doluji v paměti.. Zatímco nové hejbe mojí tepovkou o sto šest! A když koukám na tu sedumdesátilikovou slečnu v mobilu s utrápeným výrazem ve tváři a na tu slečnu dnes, face to face, o dvacet kilo méně, ale tunu spokojenosti do plusu...těším se na Santorini potřetí!! Tohle je totiž život! Změna. Vpřed, nikdy vzad. A já se těším na Santorini 2020 a na to, co bude hejbat mojí tepovkou 💙
Black Beach
Leží kousek od červené, cesta na motorce sem je docela masakr, ale odkrývá nádherné výhledy. Je zde krásmý černý písek, kontrastní bílé skály a hezká restaurace na pláži, kde když si dáte drink - můžete lebedit na lehátku. Je to jedna z nejhezčích pláží zde...
White Beach
Bílá pláž je kamenitá a pro mě jedna z nejhorších zde. Nejen na pohled, ale hlavně přístupovou cestou, kam na skůtru ani nejezděte... Kousek dál je známá pláž Vlichada - ta je určitě lepší volbou...
Co se mi zde líbilo, byl nečekaný meeting stáda koz. Bylo opravdu úžasný sledovat je, jak se holky pasou na skále kousek nad White Beach. Bohužel ale neručím za to, že až se sem vydáte třeba vy, budou tady taky…
Maják Lighthus Akrotiri
Tohe místečko je v úplné cípu ostrova a má nesutečnou atmosféru. Ještě víc pro člověka, pro kterého je maják magickým místem i na obrázku. Natož LIVE! Stojím pod touto stavbou, majákem a přemýšlím nad tím, jak úžasnou funkci každý takový maják plní... Slouží k navigaci lodí ve zrádných oblastech. Na vrcholu majáku je optická soustava, která vysílá paprsek světla na velké vzdálenosti a upozorňuje tak lodě na blížící se pevninu nebo skály. Maják má tvar věže, aby byl vyvýšen nad hladinu moře a byl tak dobře viditelný na větší vzdálenosti. Cílem optických soustav každého majáku je koncentrace světla do jednoho směru, zvýšení jeho intenzity a vzdálenosti, ze které lze maják pozorovat. A já tu pod ním stojím a představuji si na rozbouřeném moři loď, která právě díky té nádherné stavbě za mnou dopluje zdárně do přístavu a přemýšlím nad tím, kolikrát jsem i já plula na otevřeném rozbouřeném moři, ztracená, zoufalá, na kraji sil...a kolikrát mi ten "můj" životní maják pomohl v bezpečí doplout domů...
Den č. 3 - MEGAlOCHORI, HEART OF SANTORINI
HEART of SANTORINI
Na “první máj” těžko najít lepší místo než THE HEART OF SANTORINI - Srdce Santorini...
Srdce je přirozeně “vytvarovaná díra” v kameni, resp. v kaldeře, ve městě Megalochlori. Toto město je obklopeno vinicemi a je známé především díky vinařské turistice a degustacím, které se tu pravidelně odehrávají. Mezi největší zdejší výrobce vín patří rodiny Boutari, Antoniou a Gavalas. Najít zde srdce ostrova není úplně jednoduché, rozhodně ale stojí za námahu a pár chybných odboček! Ony vlastně ty chybné odbočky zrovna tady, na Santorini, vedou k těm nejkouzelnějším místům..
Kromě srdíčka v kaldeře, které musíte vyfotit opravdu z dobrého úhlu, aby srdce srdcem bylo (a nebo přidat velkou porci představivosti a ještě větší dávku romantiky), kromě úžasného výhledu z tohoto srdcovitého okna, je zde ještě něco, co pro mě bude navždy opravdickým srdcem Santorini...💙
Je to kaple Agios Nikoloas, která je postavena na hraně kaldery, pár schodků pod zmíněným srdcem v kameni. I když je na Santorini skoro každej druhej domek kostelík a jeden hezčí než druhej, tahle prostá, malinká a obyčejná kaplička vám prostě vezme dech. Naprostý (po)citiový strop! Stojíte tu, na útesu, před vámi plápolá všudypřítomná řecká vlajka, srdíčko ve skále nad vámi, neskutečná vyhlídka na padesát odstínu tyrkysova uprostřed sopky pod vámi, ale vy jste úplně paralyzováni. Koukáte jen na tu něžnou bílou krásu, tak kontrastní s azurově modrým nebem, na jednoduchou čistou stavbu ozdobenou třemi zvony, a i když vší silou rozhoupete líné stokilové zvony k činnu, cítíte, jak vám vaše stodvacetigramové srdce v hrudníku bije ještě hlasitěji. Nakouknete do kapličky, která je sice zamčená, ale jen otočeným drátkem, a i zde se vám, ateistovi, srdce v hrudním koši chvěje.. Koukáte před sebe do dna kráteru a najednou si vší silou uvědomíte, že stojíte uprostřed sopky, že tenhle moment z vás nevytluče ani strejda Alzheimer s tanečníkem Parkinsonem, že je někde daleko pár lidí, které byste nejraději popadli za ruku a dovlekli sem na útes, aby i oni viděli, cítili to, co vy..
„Že tohle je ŽIVOT. Né nádechy a výdechy, ale momenty, které vám berou dech.. .“
Megalochori
Megalochori, vesnička, v níž je i “santorinské srdce”, je dokonalou reklamou na Řecko. Oproti větším městům je zde naprostý klid a pohoda. Žádní turisté, z každého okna voní jiná dobrota, líné tlusté kočky se povalují na verandách a siestující místní sedí na lavičkách s kávičkou v ruce. Modrobílá kombinace jak domečků, kostelů, blankytného nebe, ale i všelijakých detailů, je až legrační, každopádně tak úžasná, že i když si už po sté zakazujete to jedno slovo říct nahlas, stejně ho s každým dalším krokem a pohledem na “nové - staré” barevné vrata v bílé zdi umístěné vydechnete naprosto spontánně: “KRÁSA!”
Den č. 4 - SANTO WINES, PYRGOS, muzeum vína, PORT
Santroinské vinice jsou vyhlášené a hlavně na jaře vám dojde proč. Je jich tu mrak! Každej kousek hlíny je pokryt zelenými vinnými keříky. Je zde muzeum vína, možnost řady degustací, ale hlavně - vyhlášená Santo Wines. Vinařství se nachází ve středu ostrova s neuvěřitelným výhledem na Calderu a okolí. Vinařství Santo Wines, jehož počátky sahají až do roku 1947, je jedním z největších producentů kvalitního řeckého vína široko daleko. Kromě samotné výroby vína představuje tohle elegantní místo, nacházející se nedaleko nejvýše postavené vesničky Pyrgos, jednu z nejnavštěvovanějších destinací pro turisty. Roční navštěvnost čítá více než 300 tisíc hostů.
Muzeum vína
...je kousek od Kamari a určitě je pro každho milovníka vína poviností jej navštívit!
Pyrgos
...je jedna z nejhezčích modrobílých vesniček. Zaparkujete kdekoli u hlavní cesty a prohlídka města vám nezabere více než hodinku a půl. Určitě nevynechte, protože právě tady na vás padne řecká atmosféra nejvíc.
Port
Cest do přístavu je masakr pro řidiče, ale jinak na vyhlídky a scenérie pastva pro oko. V polovině svahu - klikatých serpentin - se dá zastavit motorka a slézt na krásnou vyhlídku, kterou máte jen pro sebe... Ty pohledy vážně berou dech. V přístavišti je to jen na skok - uvidíte přijíždět obrovské lodě a pak tlačenice z lodi a na loď. Cesta na Santorini je očividně mokrou nohou, tedy trajektem, stejně hojně využívána, jako letecká cesta...
Den č. 5 - OIA
OIA, nejkrásnější místo ostrova... I když se obvykle skloňuje celý ostrov Santorini, ve skutečnosti to, po čem všichni touží, co chtějí zažít, co známe ze všech pohlednic a katalogů CK, je tahle malebná, malinkatá a modrobílou tuhou malovaná vesnička v severním cípu ostrova.
Je to zde opravdu krásný! Vesnička je skanzen luxusu a jednoho velkého wau na stěně černé vulkanické kaldery. Černé, až mrazí z představy, že stojíte na okraji sopky, ale přitom neskutečně romantické a něžné díky sněhově bílým stylovým apartmánům s vířivkami, bazénky, říznuto sem tam kostelíkem s modrou kopulí, nádhernými barevnými vraty do každého domku a hlavně díky neskutečnému výhledu v rozsahu 360 st. Děcka, krása! Bloumám tu už po druhé a pořád objevuju nové věci. Naopak to, co znám z posledního tripu, jako třeba úžasnou, sluníčkem a smíchem vráskami zdobenou srdečnou tvář Bulhara, který zde hraje na harmoniku, vidím také a ještě víc to mnou lomcuje. Stejně jako loni, i dnes můj dojatý pohled zachytí v davu a stejně jako loni mu během chvilky i letos sedím na klíně a smějeme se společně. Koukám ze vzdálenosti pár milimetrů na ty jeho vrásky a projede mi hlavou, že přesně takové chci jednou mít. Rýhy šťastného, smíchem a sluncem naplněného života, vepsané nejen ve vzpomínkách, srdci, hlavě...ale i ve tváři.
Každopádně ať nejsem moc sentimentální. Ubytovat se zde není opravdu moc dobrý nápad. Všechny ty vířivky a bazény jsou sice moc krásné na pohled, ale žádná romantika slunit se zde nebo relaxovat ve vodě to opravdu není. Mezi všemi těmito domečky vedou spletité uličky, a ty jsou opravdu napěchované turisty. A samozřejmě, každý ve snaze ukrást tu nejkrásnější a nejoriginálnější fotku, udělá možné nemožné. Rozhodně nikdo nerespektuje soukromí ubytovaných hostů ani místních lidí. Navíc je tady ubytování placeno skoro párovými orgány. Další nevýhodou ubytování v Oia je velice špatný přístup k plážím. Přístav je asi 0,5 hod. chůze dolů po příkrých schodech a pláž, která poblíž přístavu je, není nic moc. No a pak samozřejmě cesta zpět na hranu kaldery, tedy opět do nekonečných schodů posetých ho.ny oslíků, jejichž utrpení v podobě tahání zdechlých němců a rusáků musíte sledovat, nebo po silnici, což je snad ještě horší cesta.
V Oia je i kuriozní parkoviště...
No a v neposlední řadě je v Oia nádherný hřbitov. Jsem tu už podruhé a stejně jako loni - jsem zde sama. Turisté sem nechodí. Ale myslím, že moje návštěva nikoho neurazila. Paradox je, že zrovna na tomto místě mi umřely moje žabky, takže jsem zbytek dne v Oia dochodila bosky ....
Oia je opravdu krásné historické městečko, které ale stačí za jedno odpoledne projít a na závěr dne tu zažít to nejkrásnější, co vůbec jde.. Je to vyhlášený západ slunce, kterému zde každoročně, den za dnem, tleskají tisíce lidí! A i když to vypadá jako strašný kýč, samotný západ slunce na Oiou je moment, který se vám navždy vryje do srdce..
OIA SUNSET...
Co dodat... dechberoucí, i po druhé stále jedinečný, obyčejný a přitom vyjímečný. To je západ slunce nad kalderou v Oia - hra barev, stínů, emocí...
Doufám, že i příští rok zde potkám na svém místě u schodiště, dva kroky od voňavé taverny s výborným santorinským vínem, svého bulharského harmonikáře, který mi opět zahraje českou hymnu. Jeho i má tvář bude mít zase o rok více vrásek, vrásek od slunce a smíchu.
„V co nedoufám, ale co vím naprosto jistě je to, že 12 měsíců mezi tímto a dalším západem slunce nad Oiou bude po strop plných řadou nezapomenutelných cest, nezapomenutelných lidí - mých přátel a mých 💛rváčů a vůbec dní nejen s pravidelným zdravým nádechem a výdechem, ale hlavně plný těch chvil, které mi dech na chvíli berou a srdce na okamžik dojetím zastaví.. .“
Den č. 6 - FIRA
Fira, která je hlavním městem ostrova a tedy i nejrušnějším místem. Každopádně je malinká jako Blansko :) Na prohlídku města vám stačí dvě hodinky. DO Firy se každopádně dostanete - chca nechca, protože je zde dopravní autobusový uzel. Všechny busy jedou do Firy, zde přestoupíte, ať jedete kamkoli I kdby jen na cestě domů na letiště.Hodně lidí srovnává Firu s Oiou, ale podle mě je to nesrovnatelné. Oia je prostě top, ale i Firu je potřeba vidět. Pokud budete mít času na Santorini málo - nebudete-li chtít jen veeletovat, ale i ležet na pláži, pak vám na Oiu a Firu jeden den bohatě stačí.
Cestou necestou, někde mezi plážemi u majáku Lighthause AKrotiri, na mě vykoukl nádhernej kostelík. Nevím proč, ale vzal mě za srdce. Takových kostelíků je na prťavém Santorini mrak a věřím, že každej si tam najde ten "svůj". Pro mě je to tento...
Kompletní náklady na 8 denní pobyt na Santorini:
- Letenka Vídeň - Santorini - Vídeň: 1 300,- Kč
- Ubytování 7 nocí: 2 500,- Kč/osoba
- Jído na týden: 1 900,- Kč
- Motorka na 6 dní/osoba a benzín: 1 150,- Kč
CELKEM: 6 850,- Kč/ osoba/ 8dní/ 7 nocí
A závěrem?
SANTORINI - romantika JAKO prase a já přijedu ZASE!
...aneb....na každýho jednou dojde 😂😂
...jahody v Lidlu za 1€, šáňo za 4€ (ta Vaše rozdíl mezi místní Bohemkou a Moetem stejně nepozná), motorka na 5 dní za 100€ (kdyz smlouváte po asijsku, tak za 70€ 💪👌 (pokud ta vaše druhá polovička není úplně vaše, máte to za polovinu 😜😂), ubytko s bazénem, snídaní (a wifi, abyste zadarmo a řádně nasrali celej váš sociální svět) za 300,- Kč/noc a letenka za 1 300 Kč (skoro jak vstupenka na Majáles, ale žádnej déšť 👌😜😂) 👌👌💙 #romantikajakoprase #kdonevěříaťsemběží
‼️...přikupte dobrou pojistku - štěrk je fakt všude 🙈😂 a ty jahody si dejte do pytlíku - tečou ✌️😂
Jak se ti cestopis líbil?
CESTUJI za KAČKU procestovala 58 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 6 lety a napsala pro tebe 41 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil16 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Pěkné místo, hned bych se tam vypravila. Nádherná květena! Ale to střílení by mne nelákalo. Nemá nic společného s velikonocemi křesťanskými. Bude to spíše lidová (pohanská) tradice, jež se zamontovala do svátku Zmrtvýchvstání. Je to takto v mnoha křesťanských zemích. Místní tradice se vmísí do křesťanských svátků.
Jinak velikonoce jsou variabilním svátkem. Bývají v neděli po prvním jarním ouplňku. Takže i v březnu. To by as i v Řecku byla zima.
Jaké bylo v květnu moře? Nebylo studené?
Pěkné místo, hned bych se tam vypravila. Nádherná květena! Ale to střílení by mne nelákalo. Nemá nic společného s velikonocemi křesťanskými. Bude to spíše lidová (pohanská) tradice, jež se zamontovala do svátku Zmrtvýchvstání. Je to takto v mnoha křesťanských zemích. Místní tradice se vmísí do křesťanských svátků.
Jinak velikonoce jsou variabilním svátkem. Bývají v neděli po prvním jarním ouplňku. Takže i v březnu. To by as i v Řecku byla zima.
Jaké bylo v květnu moře? Nebylo studené?
Moc pekny cteni Katko ! Me Santorini nikdy moc nelakalo, zejmena s ohledem na kvanta lidi z vyletnich lodi.. Ale ten cestopis mi pripomel dovcu na Malych Kykladach, kterou jsme kdysi davno absolvovali jachtou z Aten - vsechny ostrovy jsme projeli na skutru (a propili / projedli v tavernach).. :) A mas super fotky !!! Taky se mi fakt libi tvuj styl psani - jako jedna z mala umis psat i o emocich tak, ze to je prirozene a nezni to jak referat zaka 3ti tridy o Shakespearovi.. :)
Moc pekny cteni Katko ! Me Santorini nikdy moc nelakalo, zejmena s ohledem na kvanta lidi z vyletnich lodi.. Ale ten cestopis mi pripomel dovcu na Malych Kykladach, kterou jsme kdysi davno absolvovali jachtou z Aten - vsechny ostrovy jsme projeli na skutru (a propili / projedli v tavernach).. :) A mas super fotky !!! Taky se mi fakt libi tvuj styl psani - jako jedna z mala umis psat i o emocich tak, ze to je prirozene a nezni to jak referat zaka 3ti tridy o Shakespearovi.. :)
Ve 3. třídě se nepíšou referáty o Shakespearovi… 😂😂 Ale opravdu moc děkuju. Takové pochvaly si ze 💛vážím. Co se týká fotek, je to jen na telefon… Pořád si říkám, že si koupím pořádný foťák, ale vždycky zvítězí minimalismus v mém příručním zavazadle…🙈
Ve 3. třídě se nepíšou referáty o Shakespearovi… 😂😂 Ale opravdu moc děkuju. Takové pochvaly si ze 💛vážím. Co se týká fotek, je to jen na telefon… Pořád si říkám, že si koupím pořádný foťák, ale vždycky zvítězí minimalismus v mém příručním zavazadle…🙈
Opět moc pěkné a praktické čtení a taky krásné fotky. Jen bych upřesnil to doporučení v úvodu pro ty, kteří chtějí zažít místní Velikonoce. Letos byly na konci dubna, ale příště budou zase jindy:
https://kalendar.beda.cz/kalenda...-velikonoc
Ještě si neodpustím jednu poznámku a doufám, že tě to nerozhodí, jako nedávno Černobyl. Zkus si přečíst to souvětí, které jsem zkopíroval níže. Určitě nechci nikomu radit, jak nejlépe nakládat s volným časem, sám mám dost co zlepšovat u sebe, ale toto mě zarazilo:
"Okna umývám i tak skoro denně a z podlahy se dá u nás nejen jíst, ale lze na ní provádět neurochirurgickou operaci taky denně, bez Velikonoc, takže ani uklízecí mánii neprožívám."
Opět moc pěkné a praktické čtení a taky krásné fotky. Jen bych upřesnil to doporučení v úvodu pro ty, kteří chtějí zažít místní Velikonoce. Letos byly na konci dubna, ale příště budou zase jindy:
https://kalendar.beda.cz/kalenda...-velikonoc
Ještě si neodpustím jednu poznámku a doufám, že tě to nerozhodí, jako nedávno Černobyl. Zkus si přečíst to souvětí, které jsem zkopíroval níže. Určitě nechci nikomu radit, jak nejlépe nakládat s volným časem, sám mám dost co zlepšovat u sebe, ale toto mě zarazilo:
"Okna umývám i tak skoro denně a z podlahy se dá u nás nejen jíst, ale lze na ní provádět neurochirurgickou operaci taky denně, bez Velikonoc, takže ani uklízecí mánii neprožívám."
Ahoj Katko, moc pěkně popsané, čtivé, ostatně jako všechny tvé cestopisy. I na základě tvého prvního cestopisu ze Santorini jsem čerpala informace, které jsem zužitkovala k letošní návštěvě. Byla jsem v dubnu, také z Vídně za 52 EUR, a určitě všem doporučuji! Nám se nejvíce líbila vesnička Pyrgos! a samozřejmě Oia a Fira.
Ahoj a už se těším na tvůj další cestopis.
Andrea.
Ahoj Katko, moc pěkně popsané, čtivé, ostatně jako všechny tvé cestopisy. I na základě tvého prvního cestopisu ze Santorini jsem čerpala informace, které jsem zužitkovala k letošní návštěvě. Byla jsem v dubnu, také z Vídně za 52 EUR, a určitě všem doporučuji! Nám se nejvíce líbila vesnička Pyrgos! a samozřejmě Oia a Fira.
Ahoj a už se těším na tvůj další cestopis.
Andrea.
Ahoj Andreo. Tohoe je přesně důvod, proč věnovat X hodin sepisování a já ti mic děkuji ta zpětnou vazbu, díky níž vím, že to má smysl😊
S Pyrgosem naprosto souhlasím! Dojal mě tam oslík v podloubí na stejném místě jako loni...
Ahoj Andreo. Tohoe je přesně důvod, proč věnovat X hodin sepisování a já ti mic děkuji ta zpětnou vazbu, díky níž vím, že to má smysl😊
S Pyrgosem naprosto souhlasím! Dojal mě tam oslík v podloubí na stejném místě jako loni...
Ahoj Katko,asi vše bylo řečeno v předešlých komentářích. myslím že jednou o tom všem napíšeš bezva knížku. Dokazujes všem že se dá pořídit za pár korun hodně muziky . Myslím že i vahavci už sedí u kompu a hledají, pátrají, mají zabaleno 😀. Tvoje řady jistě ušetří ostatním a hlavně začínajícím spoustu starostí, i když i to může být někdy docela prča 😀. Měj se krásně ahoj Martin
Ahoj Katko,asi vše bylo řečeno v předešlých komentářích. myslím že jednou o tom všem napíšeš bezva knížku. Dokazujes všem že se dá pořídit za pár korun hodně muziky . Myslím že i vahavci už sedí u kompu a hledají, pátrají, mají zabaleno 😀. Tvoje řady jistě ušetří ostatním a hlavně začínajícím spoustu starostí, i když i to může být někdy docela prča 😀. Měj se krásně ahoj Martin