Sardinie, asi jednou stačilo
pohled nepravého
Cestopis z roku 2021 napsal mmksvestky
Už na začátku musím napsat, že můj pohled je hodně poznamenaný tím, že to není úplně můj šálek vysněné dovolené, ale to neznamená, že jsem tam jet nechtěl a že toho lituju. Celé to vzniklo v podstatě před lety. Známí se odtud vrátili vrátili z dovolené a mě jako "zkušenému" cestovateli, který měl za sebou spousty levných letů, ale jen na webu a prakticky jen jeden s půjčením auta, bylo divné, proč se někdo trmácí 2 dny + trajekt za větší peníze, než stojí letenka + půjčené auto. Když to prý dokážu najít, tak ať dám vědět. Výzva přijata!. Uběhl nějaký čas, nám samotným zkazila výlet do Sardinie v březnu 2020 nějaká nová nemoc exportovaná z Číny a tak nám přišlo fajn se ke kamarádům zase přidat a zavzpomínat na společné dovolené. Z našeho dítěte snad už puberťák vyrostl a to jejich do něj ještě nedorostlo, tak snad je nezabijeme. Přece jen může být jakákoliv lokalita, ale když to máte s kým prožívat a je vám s ním (nimi) fajn, je to x krát lepší. Když se teda objevily letenky za 3.500 v hlavní sezóně, tak to vypadalo fajn. Vím, že teď jsou za pusu, ALE když jsem viděl, že já jsem půjčoval auto na 14 dní o 200Euro níž než můj kamarád "mám na všechno čas" a že teď se půjčovné pohybuje klidně kolem 1200-1400Euro, tak si myslím, že to byl dobrý kauf.
Letenky zakoupené a teď už najít jen vhodné ubytování. Jestli byl někdo tak blbý jako já, že k tomu někdy svolil se toho aktivně podílet a hledat, tak ví, že je to nejlepší cesta, jak tu společnou dovolenou v podstatě odpískat dřív, než vůbec začne. Požadavky těch chytřejších, kteří si nechají návrhy jen předkládat jsou většinou ve stylu "jediné co požaduju a přes to nejede vlak, aby tam byla mramorová terasa s výhledem na nekonečný soukromý bazén, na které budou každé ráno exotické povolné krásky servírovat steaky z jednorožce a aby jsem se vlezli do 1000Kč za rodinu na noc". Když už po několika posláních do prdele teda sleví a uráčí se ukázat, co si představují, ukážou vám ubytování, které jste na začátku odvrhli, protože se jim kvůli něčemu nelíbilo. Dobrá trošičku jsem si zapřeháněl, ale myslím, že to spousta lidí zná taky. Takže nakonec vybraná dvě ubytování, jedno hned poblíž údajně nejlepší pláže na Sardinii La Pelosa a druhé na Costa Paradise. Pro mě ty názvy nic neznamenaly, dali jsem na rady v podstatě místních, kteří tam před lety pár dní strávily a jsou tedy v podstatě kvalifikovaní průvodci.
Neřekl bych, že jsem velký stressman, ale jsem zvyklý, mít vše posychrované. Proto mě neskutečně s*alo, že kromě toho hlídat, že jsem vzal letenky a doklady sebou musím tahat hromadu papírů s certifikáty a testy, které jsem měl samozřejmě uložené ještě v mobilu, na cloudu a pro jistotu zaslané všem spolucestujícím. Obzvlášť, když je pak ani nikdo nechtěl vidět.
Auto jsem půjčoval přes billiger-mietwagen podle ceny a tak mě trochu zatrnulo, když jsem četl hodnocení místní pobočky Maggiore, prý neochotní, pomalí, hrubí atd. atd. a ke všemu dle Googlu měli mít zrovna v době našeho příletu pauzu. Nic naštěstí nepotvrzeno, maník příjemný, jednu snahu abych se navíc ještě připojistil beru jako jeho povinnost. Auto máte na fleku XY (samozřejmě stálo o kus dál, ale dálkáč si ho našel) a jak ho budete vracet, tak doneste klíče, nebo je hoďte do schránky. Samozřejmě, že možná za měsíc budu editovat, až zjistím, že po mně chtějí nějaké peníze za vymyšlené poškození a já nevím co, ale nečekám to, už kvůli komplet pojištění.
První ubytování městečko Stinttino. Ono je to spíš za ním, původní bylo/je asi rybářská vesnice a za ním postavili a stále staví turistická města. Ubytování pro mě tak nějak charakterizovalo přístup místních k turistům. Tady to máte, po*erte se z toho, že je to poblíž pláže a nic víc po mě nechtějte. Prostě za tu dardu člověk čeká něco trochu víc než jen to, že nemusím s dalšími stovkami hledat parkoviště, ale můžu tam dojít. Ona ani ta slavná La Pelosa totiž není taková výhra. Dostat se tam totiž můžete až po registraci a zaplacení vstupu a to může být třeba až za 3 dny, až se na vás dostane místo. Takže jet tam s tím, že navštívím ten zázrak, tak muže skončit otočkou a návratem a nebo lehnout někde poblíž (pořád krásné moře a pláže) a nebo si počkat tak na 18-19h, až zmiznou hlídači a hlavně ty davy selfiechtivých, kteří se musí na pláži vyfotit. Samozřejmě nezapomenout na nutné podložky pod ručník, které mají být údajně kvůli tomu, aby jste si neodnesli písek v ručníky. Vzhledem k tomu, kolik se z nich sype písku, spíš asi slouží k podpoře cestovního ruchu mezi Afrikou a Německem, protože pokud jste si je náhodou zapomněli, všudypřítomní delegáti černého, sry. blbec jsem zapomněl Černého, kontinentu je vám za malý příplatek prodají. Byli jsem jednou, já jen půl dne a stačilo, večer jsme si to užili víc, ale uznávám, že pak tam zase chybí ty všechny barvy moře. Abych to shrnul, jet tam jen kvůli této pláži se nevyplatí a ještě míň se vyplatí být tady ubytovaný. Stinttino je díra, kam prakticky není kam jít, samotná turistická část je mrtvá a hlavně celá oblast brutálně předražená a to i na místní poměry. První noc jsme chtěli ochutnat atmosféru finále fotbalu. I když ten divný sport metrosexuálů nesleduju, tak když jsem zrovna v krajině jednoho z účstníků....Vybaveni flaškou červeného a navigací podle hluku hledáme cestu do areálu s přenosem. Sry. no way, jen pro ubytované v hotelu. Chápu, že jim to musí nějak vynahradit, protože hotel samotný vypadá, jako přestavěná basa, nebo silo, kde hlavní část rekonstrukce proběhla asi jen ve změně nápisu na průčelí. Tím tak nějak kultura v místě padá. Krajina je pustá, žádné historické města a třeba návštěva většího města Porto Tores byl taky propadák.
Ale abych na to jen nenadával. Moře je krásné, stejně tak pláže. Je tam spoustu krásných míst, které kupodivu nejsou v průvodcích, nebo jim není věnována taková pozornost. Třeba výhleda na západ slunce nad útesy ve Stinttinu, objevený náhodou při běhu. Pro mě to třeba na celé čáře vyhrála pláž Rena Majore, která je na západním pobřeží poblíž silnice SP57 (druhá stejného názvu je totiž u stejnojmenného města na severovýchodě). Přístup sice cca 500m po prudkém svahu, ale prázdno a my zažili krásné až nebezpečné vlny, které hnaly šutry velikosti slepičích vajec tak rychle přes nárty, že jste na návštěvu této pláže vzpomínali živě ještě 2 dny potom, když jste si těch nártů dotkli.
Když jsem zmínil ty Neptunovy schody. Taky fajn. Byli jsem tam jednou, zavřeno, velká hladina moře. OK, sice se to člověk dozví až přímo u vstupu a tak se tam točí zpět včetně výjezdních autobusů a dalších naivních, ale i tak je tam krásně, tak jsem si udělali výlet. Jedeme podruhé, poučeni, hledáme info na googlu, na oficiálních stránkách, které se při zadání toho spojení objeví a které na ně sami odkazují, nic, žádné info o uzavírce. Tak vyrážíme. A opět nic. Když teda hledám, kde zjistit, že mají otevřeno jinak, než podniknout 1h výlet autem, tak mě paní ukazuje "jejich" stránky ze kterých mají udělaný screen a vlepený za oknem :-D. Sry, fotil jsem si, ale nemůžu najít.
Druhé ubytování Costa Paradiso. Je to první moje ubytování takového typu. Jedná se vlastně o umělé město pro turisty, umě zasazené do krajiny. Všechny baráčky stejný ráz, střechy, barvy, tak aby nenarušovalo úžasné skály a keře. Vjezd přes vrátnici s ozbrojenou ostrahou (nechápu proč, všichni jezdili jak chtěli, asi to je na dobu mimo sezonu). Výhled z terasy na město pod vámi a hlavně na moře. Tady by šel asi trávit důchod (k radě paní ministryně financí mít 3 mega naspořené na důchod s připočtěte min 13 mega na menší domek, na kterých cena začíná). K tomu jde jako přidanou hodnotu připočíst, že všudypřítomná divoká prasata vám chodí žebrat prakticky na terasu. Netuším, jestli se třeba po sezóně role obrací ve smyslu "teď budeme žrát my", ale vzhledem k převaze mladých, před většími kusy to jde čekat. Výhled na moře sice krásný, s přístupem horší. Je tady sice přístup na pláž Li Cosi, ale ta je malá, stejně tak parkoviště k ní, takže na ni jdeme až po 19h. Jedno z lepších rozhodnutí. Samotná cesta vede z parkoviště u přístavu, po chodníku a schodech ve skalách. Původně jsem si myslel, že skály u domů jsou umělé, protože ať mi nikdo neříká, že zrovna ten nejvyšší monolit mezi domky je tak krásně vyhloubený erozí. Ale potom, co vidím to všechno okolo si už tak jistý nejsem. Samotná pláž a hlavně voda v ní velké zklamání. Poprvé za celou dobu v Sardinii nevidím čistou vodu. A nejen, že není průzračná, ale je fakt zelená a i když se dá skákat ze skal, tak to chce před tím osahat dno, protože na něj nejde vidět. Ale to vše okolo to vynahrazuje, ještě podtržené západem slunka.
Ostatní hledání je více méně stejné, stačí vyjet, odbočit kteroukoliv odbočkou směrem k moři a pak jen pláž posuzovat podle počtu lidí a kvality baru. V podstatě na žádné nejde udělat chyba. Parkování není taky problém, buď máte štěstí a zaparkujete poblíž a za většinou 1E/h nebo ne a pak si pár desítek metrů projdete od auta nechaného někde na krajnici.
Na severu je aspoň krásná krajina, stromy, skály. Na žádný trek, nebo běh to bohužel není, nejsou (nenašli jsme) žádné cesty, jak se tam přes všudypřítomné keře dostat. Města navštívená Castelsardo a Santa Tereza. To první má aspoň hrad, úzké cestičky, bohužel přeplněné stolky restaurací a obchůdky s kýči. To druhé zaujme tak možná ve smyslu "mezi slepými jednooký králem". Prostě pár starších ulic narvanýma restauracemi, že by to měla bůh ví jakou atmosféru.....
Kapitolou sama o sobě jsou služby. Ano vím, že jsem v Itálii a mluví se italsky. Ano vím, že odpoledne mají pauzu až do večera. Ale aby restauraci, kde třetinka místního piva stojí 5E, sjíždí se tam půl světa, neuměl mladý pingl ani pípnout anglicky jsem nečekal. Stejně tak otevřenou pizzerii u hlavní cesty, ze které vlaje milion fáborů aby na sebe upozornila turisty a když tam zavítají, tak najdou páreček majitelů, jak hrají hry na mobilu a k jídlu můžou nabídnout jen paniny, protože na pizzu by potřebovali rozpálit pec, což neudělali (samozřejmě zase oznámeno pantomimou) (Opakuju, vím, že je to moje chyba neumět jazyk státu, kam jedu, ale pokud se někdo zaměřuje na turisty, tak bych aspoň něco málo z jeho strany čekal). No a na druhou stranu potkáte restauraci, kde si jen kvůli tomu, jak kolem vás pingl skáče a připravuje stůl prostě něco dát musíte. Tak si objednáte talíř čerstvých mořských plodů, aby jste zjistili, že nejsou jen "fresh" ale dokonce "raw". Ještě, že ty potvory nejím v jakémkoliv stavu a tak si tou zkušeností prošla manželka :-D.
Další kapitolou je doprava. Jak jsem byl první den vyklepaný ze Sicílie, tak jsem si tam řízení pak užíval a těšil jsem se na to. Na to, že sice všichni jezdí tak nějak jak je napadne, skútry radši troubí do každé křižovatky, aby jim to tam nikdo z vedlejší neposlal a není problém zastavit v pruhu v protisměru, protože jsem dostal chuť na kafe právě v této kavárně. To vše v Sardinii.....není, nebo aspoň já to nezažil. Silnice široké, nudné. Každá, opravdu každá křižovatka snížení rychlosti z 90 na 50, nebo dokonce 40. Ne že by Fiat Pinda dosahovala větší rychlosti než těch 90, ale když mě manželka podle navigace hlásila, že už můžu jet zase 90, jen jsem ji mohl se zařazenou 4. a plynem na podlaze nevrle oznámit, že se o to už asi minutu snažím. Zbytečně, přišlo zase 50. Úplně pak chápete, když se vám za nárazník přilepí nějaký místní z kolony, která se za váma utvořila. Ale můžete uhýbat na stranu co to jde, protože má sice koule na to, jet víc, než je dovoleno, ale už jsou ne tak velké, aby si dovolil přijet plnou čáru.
Prostě.....jestli hledáte krásné moře, na každý den jinou krásnou pláž a stačí vám k dobrodružství, že netrávíte dovolenou pořád na stejném lehátku před hotelem, tak by mohla být Sardinie to pravé. Pak doporučuji se nespoléhat na prosazované tipy, ale najít si nějakou odbočku k moři a zkusit si najít "vlastní" pláž, určitě ji najdete. Jestli ale chcete poznávat, moře brát jako vhodný osvěžení v létě po tom, co jste se vrátili z výletu z města, z hory atd. tak bych se možná mrkl jinde. Já jsem říkal, že ideál by bylo zkřížit moře ze Sardinie s městečky a památkami Sicílie. Taky jsem samozřejmě poznal prd, který je určitě 100% ovlivněný turismem a je otázka, jestli jsem poznal něco se skutečné Sardinie, nebo spíš jen území půjčené turistům. Na druhou stranu je asi málo takových tvrďáků, kteří by v létě jeli na Sardinii do vnitrozemí, aby poznali, zač je toho loket. Vše výše uvedené ale neznamená, že jsem si dovolenou neužil, občas není špatné se jen válet, číst si a zablbnout v moři, ale když už je toho moc, tak to prostě splývá, člověk tu dovolenou spíše tráví, než aby ji užíval. Jak jsem psal na začátku, je víc důležité s kým, než kde a spíš jsem se snažil vypíchnout negativa, protože pozitiv je všude napsaných dost.
Jak se ti cestopis líbil?
mmksvestky procestoval(a) 10 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Střední Ameriku. Na Cestujlevne.com se přidal(a) před 6 lety a napsal(a) pro tebe 6 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil4 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Sice asi nevyužiji nic, co v cestopisu máš, ale celkem jsem se při čtení pobavil a při popisu výběru ubytka i zasmál. Takže díky :-D A minimálně za fotku "přípravy na pózování" máš bod taky...
Sice asi nevyužiji nic, co v cestopisu máš, ale celkem jsem se při čtení pobavil a při popisu výběru ubytka i zasmál. Takže díky :-D A minimálně za fotku "přípravy na pózování" máš bod taky...
Přiznám, že jsem chvíli přemýšlel nad smyslem věty.... :-)
...protože má sice koupel na to, jet víc, než je dovoleno, ale už jsou ne tak velké,
Přiznám, že jsem chvíli přemýšlel nad smyslem věty.... :-)
...protože má sice koupel na to, jet víc, než je dovoleno, ale už jsou ne tak velké,
Sry, těch chyb je tam určitě daleko víc. X krát jsem si to četl sám, než jsem to dal ven. Pak jsem to četl večer a nestačil se divit, kolik je tam nesmyslů. Rychle jsem opravoval, ale určitě toho dost uteklo. O hrubkách ani nemluvím (v jedné větě jsem měl dvě přídavné jména, jednou s měkkým, hned vedle s Y).
Sry, těch chyb je tam určitě daleko víc. X krát jsem si to četl sám, než jsem to dal ven. Pak jsem to četl večer a nestačil se divit, kolik je tam nesmyslů. Rychle jsem opravoval, ale určitě toho dost uteklo. O hrubkách ani nemluvím (v jedné větě jsem měl dvě přídavné jména, jednou s měkkým, hned vedle s Y).