Seychely na vlastní pěst

Seychely jsou místo, které jsem vždycky chtěla vidět. Narozdíl od Malediv byly na mém žebříčku dost vysoko a tak jsme si s kolegyňkama z práce jednoho hezkého dne řekly, že prostě letíme a tak jsme vyrazily na naši velkou dámskou jízdu. Nebo téměř dámskou.. cestoval s námi náctiletý syn jedné z kolegyň - chudák :) Ale byl statečný a cestu si i tak užil. Cesta už je nějaký ten pátek zpět, byli jsme tu na konci roku 2016, takže dva roky zpět. Ale i tak může být pro někoho inspirací, že i na Seychely se dostanete oproti cestovkám za rozumné peníze a ještě toho uvidíte a zažijete mnohem a mnohem víc :)

Odlítáme z Budapešti, odkud byly akorát letenky za cenu okolo 13tis. A tak nás čeká ještě cesta do Maďarska a po chvilce bloudění nacházíme parkoviště, resp.jsme ho několikrát přejeli tam a zpět, protože to ze silnice ani jako parkoviště nevypadá.. Vyštěrkovaná plocha, vzadu budka a hotovo. Ale auto tu necháváme, co nám taky zbývá, a vydáváme se na letiště. Letíme s Etihadem s krátkým přestupem v Abu Dhabi. Čím blíž se Seychelám blížíme a čím níž před přistáním jsme, tím se voda mění v úžasné tyrkysové tóny a my se nemůžeme dočkat.

Nad Mahé

Beau Vallon, první večer po přistání

Beau Vallon

Naše první zastávka je na Mahé, které je asi takovým hlavním ostrovem Seychel. Protože jsme se rozhodli neutrácet nesmyslně za ubytování, protože v hotýlcích budeme opravdu pouze a jen přespávat, ubytování na Mahé jsem booknula kousek od Beau Vallon, takového hlavního centra dění, ve Vicky´s holiday apartments za cca 2.900,- na osobu a 4 noci (11.600,- za 4 osoby a 4 noci) Po zaplacení asi 45eur za taxíka z letiště sem na Beau Vallon, taxíky jsou tu poměrně dost drahé a do místních autobusů vás ve většině případech s batohama nevezmou, už vystupujeme u Vicky´s. Dostáváme apartmán se dvěmi ložnicemi, koupelnou, obývákem, kuchyní a balkonem s výhledem do hor, kde každé ráno snídáme a kocháme se. Ani se tu ale neohřejeme, zahazujeme batohy a vyrážíme na pláž. Počasí nás moc hezky nepřivítalo, je zataženo a než dojdeme k pláži, začíná i nepatrně pršet.. Ale to nás nerozhodí, nejsme z cukru, horko je pořád stejné a tak se nenecháme odradit a prošmejdíme celou pláž Beau Vallon a tady i zakončíme náš první den večeří na pláži.

Naše nejoblíbenější malá plážička v Glacis

Pláž v Glacis

Stále ta samá pláž v Glacis

Druhý den ráno a stále prší. Ale přece nezůstaneme doma, když jsme konečně na úžasných Seychelách.. A tak během chvilky vyplňujeme papíry v půjčovně aut, která je za rohem, platíme 50eur za auto a den a vyrážíme prošmejdit ostrov. No vyrážíme.. naučit se během chvilky řídit na druhé straně neni tak úplně jen tak. Ale jsme holky šikovný :) A tak objevujeme nespočet malinkých plážiček, u kterých se nám ani nepovedlo zjistit jméno a to jsou právě asi ty nejhezčí tady. Jedna, na kterou jsme se ještě dvakrát vrátily, byla v Glacis, ze silnice skoro neviditelná a taky jsme na ní byly většinu času samy. Pokračujeme kolem ostrova a stavíme na pláži Anse Etoile, Anse Royale, Grand anse a spoustu dalších.

Grand anse, kde je zákaz koupání kvůli silným proudům a i když to na téhle fotce není vidět, byly tam pěkné vlny

Anse Royale a stále ještě zataženo

Cestou necestou u cesty :)

Glacis

Nejvíc jsem se ale těšila do hor a do Tea Factory, kde se pěstuje a vyrábí ještě poctivě ručně čaj. Pokud sem plánujete cestu, určitě se na čajovou plantáž zajeďte podívat. Čaje jsou mimo jiné výborné a dochucované přírodně. Ten s vanilkou a skořicí je bezkonkurenční. V horách se vydáváme na menší trek a objevujeme spoustu masožravek, které jsem ještě nikdy neviděla jinde, než doma v květináči, kde chudák do pár týdnů pošla a tady to roste jak plevel. Mimo masožravky nacházíme i nádherné výhledy. Po cestě zpět zajíždíme i do Victorie, hlavního města, kde chvíli šmejdíme po místní tržnici, ale i sem se ještě vracíme den před odletem zpět. Večer tradičně zakončíme na Beau Vallon s nějakou grilovanou dobrotou a pina coladou od místních ze stánků, kteří sem každý večer přijíždí.

V horách, panorámata

Zachráněnec ze silnice cestou necestou

Masožravky

A všude masožravky

Čajová plantáž

SeyTé

Třetí den konečně přestává pršet a ráno snídáme na terase a dokonce svítí sluníčko! A tak se nasedáme na bus, vystupujeme v Bel Ombre a vydáváme se na Anse Major trail. Je to trek v horách Morne Seychellois k pláži, ke které se jinak než tudy nebo lodí nedostanete. Ale prý to za to stojí. A musim uznat, že ty výhledy, které po cestě máme, za to stojí určitě. To, že na to nejsme tak úplně vybavený, je věc druhá. Na internetu jsem se dočetly, že je stezka nenáročná a trvá cca hodinu. No.. žabky až tak ideální nejsou, to už víme. Nicméně já už v nich prochodila svět a tak to dam i tady :) A když pominu boty, taky jdete neustále z kopce do kopce nerovným terénem, přes kameny, blátem, téměř celou cestu na vás praží sluníčko, je horko, na nohou ty žabky a v ruce igelitku s pitím a tím nejnutnějším, protože nějakou normální rozumnou tašku nebo batůžek jste zapomněli doma :) A tak jsme zdárně procestovali Seychely s igelitkou jako správní češi :)) Nicméně po asi hodině a půl konečně pláž vidíme a celý minitrek stál za to. Další věc, kterou doporučuju nevynechat. A protože je opravdu horko a nám ta jedna cesta stačila, na pláži jsme si zařídili odvoz lodí zpátky do Bel Ombre. Co mě mile překvapilo bylo, že chlapec z lodi najednou uprostřed moře zastavil a začal z vody štrachat dvě plovoucí plastové lahve s povzdechem, že tenhle bordel dělají turisti, že místní se snaží moře i přírodu na ostrově chránit a že kvůli plastům umírají hlavně želvy, kterých je bohužel míň a míň. Kdyby tohle udělal každý, plastů by asi v moři bylo podstatně míň. Z Bel Ombre nasedáme na bus a vyrážíme do našeho krámečku, kupujeme si výborný Seychelský rum na večer a zapíjíme naši dnešní cestu.

První výhled, odkud pláž vidíme

Cestou pres Morne Seychellois

Cestou necestou

Panoramata po cestě

Anse Major na Mahé

Konečně téměř na místě

PRASLIN

A těch 5 dní na Mahé uteklo jako nic a už si bereme taxíka do přístavu a přejíždíme s Cat Cocos na Praslin. Cat Cocos to docela vymysleli. Mají tady monopol a tak si ceny za přejezdy mezi ostrovy diktují a vy jinou možnost prostě nemáte. Nebo určitě ne levnější. Přesun mezi Mahé a Praslinem stál 62 eur/osoba, nic levného. Ubytování máme u pláže Grand Anse, která je ale celá od řas a tak nějak obecně neni ke koupání uplně ideální, což nám ale nevadí, protože si opět půjčujeme za 50eur auto a putujeme po ostrově. Villa Comfort nás tady stála 13.500,- pro 4 osoby na 4 dny. Máme svoje křídlo villy s dvěmi ložnicemi a vlastní verandou.

Villa comfort u Grand anse

Zastávky cestou po ostrově

Cestou po Praslinu

Pidi plážička u silnice po cestě..

Jedna z nejznámějších pláží na Praslinu Anse Lazio je i jedna z nejhezčích, ale také nejlpnějších. A tak tu strávíme asi hodinku a jedeme dál. Po cestě nacházíme dalších X krásných míst, kde se zastavíme alespoň na chvíli, potkáme několik místních, kteří se s námi rádi zastaví a zajímají se, odkud jsme a tak se v dobré náladě vracíme zpátky na naši základnu. A protože už je večer, je na čase vzít skleničky a otevřít další lahev výborného seychelského rumu :)

Anse Lazio

Výhled na Anse Lazio

Ve chvíli, kdy si chci jít lehnout a díky bohu se rozhodnu zatáhnout závěsy, mi přesně vedle ruky v záhybu závěsu vyběhne obrovský pavouk a já zařvu, jako by mě někdo vraždil. Tím samozřejmě přilákam pozornost a už vřískáme všechny tři a náš náctiletý spolucestovatel se v povzdálí náramně baví. Tím jsme samozřejmě probrali i naše sousedy a majitele, kteří ve ville také bydleli. A protože já hlídala pavouka, aby nezalezl někam, kde už ho nedejbože nenajdeme, protože to by znamenalo stěhování a shánějte v 10 večer jiné ubytování.. Tak kolegyňka vyráží majitelovi naproti. A protože neumí anglicky, jediný, co ji v tu chvíli napadlo, byl Spiderman. A tak si drží zápěstí a mává dlaní a řve, že je v pokoji "spiderman velkej jako ruka". V tom vyběhl hystericky pán, v domnění, co jsem se od něj později dozvěděla, že si některá z nás usekla minimálně právě tu ruku. Když jsem mu řekla, že je za postelí obrovský pavouk, začal se smát, že je friendly a že nám nic neudělá a viditelně se mu ulevilo, že nic horšího se v jeho vilce nestalo. Po tom, co jsem mu vysvětlila, že ani s friendly pavoukem velikosti ruky sdílet ložnici nemůžeme, nám ho pomohl zpacifikovat a dodnes je to "spiderman" historka, na kterou všechny s úsměvem vzpomínáme.

Huntsmanův pavouk, ilustrativní foto našeho téměř spolunocležníka

Ještě jednou Anse Lazio, ahle pláž je fotogenická ze všech stran a směrů :)

Na další den máme koupený výlet za 90 eur/osoba na ostrov Curieuse. Je to celodenní výlet za želvami obrovskými, které volně na ostrově žijí. A výlet je to opravdu skvělý. Setkání s těmihle tvory je úžasné, trávíme s nimi asi hodinu a dělíme se s nimi o naše banány. Na ostrově se potkáváme i s místním ošetřovatelem, který se stará o malé želvičky, které jsou separované v ohrádkách. A tak mě zajímá proč, když zde mají želvy žít volně. Mladé želvy prý chrání cca do dvou let před tím, aby je sežrali krabi a mělo jich tak na přežití větší šanci víc. Prý se občas i stane, že mladé vylíhlé želvy rozšlápnou omylem ty dospělé. Snaží se tak obnovit populaci. Po všech zajímavých informacích, co se od pána dozvídáme, se vydáváme na menší trek přes ostrov na jeho druhou stranu na krásnou pláž, kde nás čeká i barbecue a oběd. Po cestě jedeme ještě ke známému ostrůvku St.Pierre a nedaleko od něj i šnorchlujeme. Tímto skvělým dnem i zakončujeme náš pobyt na Praslinu a ráno už se necháváme odvezt opět do přístavu a nastupujeme na loď Cat Cocos a jedeme na La Digue.

Želvy obrovské na ostrově

Pláž na Curieuse

Curieuse island

LA DIGUE

Na tenhle ostrov jsem se těšila nejvíc a i proto jsem to nejlepší nechala na konec. Kolikrát se asi tak jedna z nejslavnějších pláží světa Anse Source d'Argent umístila ve známém cestovatelském žebříčku top 10? Tuhle pláž jsem chtěla vidět od té doby, co jsem objevila kouzlo cestování a katalogy cestovních kanceláří, kde snad ani v jednom tahle pláž nechyběla a to třeba ani u nabídek dovolené v Řecku :)

Palmový háj cestou na známou Anse Source d'Argent

Volně žijící želvy obrovské na ostrově.. Neni lepší místo na šlofíka, než uprostřed silnice :)

Kousek od Anse Source d'Argent

Všudepřítomná vanilka, která se zde pěstuje a i my si ji odvážíme domů

A tak vystupujeme na La Digue a necháváme se odvezt jedním z mála aut do našeho domečku Dan Kazou Self Catering, který nás paradoxně na nejhezčím ostrově stál nejmíň. Na 4 noci cca 9.000,- pro 4 osoby. Navíc byl celý domek jen náš, dvě ložnice, obývák a kuchyň. Majitelé bydlí v ještě menším domečku hned za naším domkem, aby si pronájmem vydělali a jsou strašně milí a nápomocní. K dispozici máme i epesní kola, která už opravdu něco pamatují, ale díky nim v následujících dnech protrajdáme ostrov. Jako bonus nám každé ráno majitelé až po tom, co otevřeme dveře dozadu do zahrady, což je takové znamení, aby nás náhodou nevzbudili a nerušili, přináší opravdu hodně bohatou snídani. Hned po tom, co se ubytujeme, naše cesta míří právě na mou vymodlenou pláž Anse Source d'Argent, takový můj malý kousek ráje na zemi, kde strávíme první odpoledne a samozřejmě se sem vracíme během pobytu na ostrově ještě znovu, i když se sem platí symbolické vstupné . Resp.ne na pláž jako takovou, ale do národního parku I´Union estate, ve kterém se pláž nachází.

Kousek ráje na zemi

Anse Source d'Argent

Na Anse Source d'Argent se ryby nechaly krmit z ruky a naprosto vážně se nechaly pochovat a hladit a samy k nám připlouvaly

Jedna z kámošek, které se nechaly vzít do ruky

Další den osedláme naše stroje a vydáváme se na projížďku kolem ostrova. Na každém "rohu" ale nacházíme něco zajímavého, krásnou malinkou pláž, kde není ani noha, želva na silnici, želva, která si to štráduje do hospůdky atd.. a tak toho až tolik neujedeme :) Po tom, co se seznamujeme s místními, kteří nás pozvali na večerní vystoupení do místního "kulturního domu", trávíme večer tam a sledujeme šikovné děti různého věku v místní taneční soutěži. Nikdo z místních na nás nekoukal přes prsty, přestože jsem tu byli jediní turisti, přijali nás mezi ně, naopak nám udělali místo a byl to jeden z nejhezčích večerů na Seychelách. Tahle pohoda mi u nás tak moc chybí. Po vystoupení nás ještě místní zvou do baru kousek od přístavu, kde se vlastně i odehrává veškeré dění na ostrově a tak si dáváme místní pivo a trávíme zbytek večera povídáním si o tom, jak to na Seychelách chodí a samozřejmě i o panu Krejčířovi, který prý okradl nejednoho z místních, kteří s ním v naději rychlého výdělku o víc přišli, než získali. A tak je smutný, že i na Seychelách nás mají zaškatulkované takhle.. Tak snad jsme jim alespoň trošku mínění o ČR zlepšili, minimálně tím, že jsme je druhý den na pivo pozvali my :)

Na silnici jsme potkávali vlastně hlavně želvy :)

Anse Patate

Po ostrově

Tady cesta pro kola končila, dál už se dalo jen pěšky

Cestou necestou

Další den trávíme šmejděním po všech plážích. Nebo snažíme se prošmejdit všechny. Je pravda, že dvě bych bez místního "domorodce" neviděla, protože se k nim tak jednoduše nedostanete, musí se projít mořem mezi kameny, kam by nás normálně vůbec jít nenapadlo. A tak jsme viděla o něco málo navíc. Každá pláž je jiná, každá jinak hezká.

Grand anse

Petite anse

Výhled na Grand anse

Grand anse.. velké vlny, silný proud..

Anse Caiman

Naše cesta se blíží ke konci a nám se tak strašně domů nechce. Je tady taková pohoda a klid, tak skvělí lidi. Na poslední den si ještě s jedním z místních domlouváme půl denní šnorchl výlet ke Coco islandu a za mořskými želvami a tak si ještě užijeme pár posledních chvil na moři šnorchlováním a plaváním s nimi. Na poslední večer nám majitelka uvařila výbornou místní večeři, loučíme se a ráno vyrážíme do přístavu a nasedáme opět na loď Cat Cocos a odjíždíme zpátky na Mahé, kde nás čeká poslední noc před odletem. A tak se už v trošku pochmurnější náladě vracíme i do Victorie, tentokrát autobusem a samozřejmě se cestou zpět ztrácíme, protože není autobus, jako autobus :) Za pomoci místních se ale nakonec na hotýlek dostaneme, máme nakoupené poslední dárky a suvenýry domů, posledních pár lahví rumu taky a tak balíme batohy. Dva týdny na Seychelách bez cestovky nás stály plus mínus 37.000,- na osobu komplet se vším. Snad někomu pomůžu s rozhodováním, jestli na Seychely vyrazit na vlastní pěst nebo s cestovkou. Jednoznačně sami, za míň peněz, víc muziky :)