Singapur, Langkawi, Kuala Lumpur
Trip po Asii, kterého jsem se zpočátku velmi bála, ale všechny tři destinace mě velmi mile překvapily.
Cestopis z roku 2025 napsala Petra _7
Vydala jsem se na trip po Malajsii, se svým 13 letým synem. Letěli jsme z Vídně, jelikož jsem nákup letenek nechávala pořád na poslední chvíli a letenky z Prahy stály pro dva 40 000. Z Vídně sem zaplatila 29 tis. Do Vídně jsme se dopravili RegioJetem, naprosto pohodovou cestou bez zpoždění. Jízdenka z Pardubic pro dva 1000,-/ jedna cesta. Letěli jsme s leteckou společností Turkish Airlines, byla to moje první zkušenost a musím říct, že jsem byla velice mile překvapena, již při letu do Istanbulu ( let 2:20 ) jsme dostali teplé jídlo. Bez zpoždění, přestup 2 hodiny a pokračovali jsme cca 11h do Singapuru.
Něco málo jsem o Singapuru měla načtené a samozřejmě hlavně to, že nesmíme vynechat vodopád na letišti. Hned po příletu jsme museli vyplnit příjezdový formulář přes QR kód a pak šup najít hlavní atrakci tohoto krásného letiště. Letiště je opravdu krásné, čisté, veliké, je to vlastně velký obchoďák. Hned na letišti jsme si vyměnili peníze, jukly na vodopád, ale jelikož jsme přiletěli v odpoledních hodinách, bylo na letišti opravdu hodně lidí,tak jsme udělali jenom jednu rychlou fotku a metrem pokračovali do centra k našemu ubytování. Metro je krásně přehledně značené, přihlašování kreditní kartou naprosto super. Ubytování jsme měli přes booking Hotel Boss, kousek od metra.
Singapur je opravdu drahý a tohle bylo jedno z nejlevnějších ubytování, které vypadalo čistě, hotel měl bazén, který jsem požadovala a snídani. Tři noci 11tis. Samozřejmě v Singapuru najdete i levnější ubytování, ale já vždy hledám takový zlatý střed, už jen protože cestuji se synem. Hned druhý den ráno jsme se vydali k Marina Bay Sands a k zahradám Garden by the Bay. Vystoupili jsme na zastávce Raffles place a šli podél pobřežní promenády okolo ikonické sochy Merliona ( lev co chrlí z úst vodu) až k hotelu Marina Bay. Ten hotel je opravdu jedna z nejkrásnějších staveb, které jsem kdy viděla. Pod hotelem je obří obchodní centrum, které jsme prošli a přes most pokračovali do zahrad Garden by the Bay. Na místě jsme si koupili lístky na Observatoř a na most spojující ty dvě "květiny". S obojího je nádherný výhled na hotel i na okolní přístav, moře a na zahrady. Jelikož jsme byli v zahradách dopoledne, nebylo tam ještě tolik lidí, všude se daly udělat krásné fotky a park si krásně projít. Potom jsme metrem jeli do čínské čtvrti na oběd, ale jelikož nás čínská čtvrť úplně nenadchla, zkusili jsme ještě indickou čtvrť. Z té jsme, co se jídla týče, byli nadšení . Za pár korun autentické indické jídlo, za 5 Sgd Butter chicken s naanem, pak si zde můžete dát různé limonády, fresh džusy. Samozřejmě toto místo není pro každého, je to špína, bordel prostě autentické indické místo, lidé jedí rukama na upatlaném stole, ale mi to milujeme. Do této čtvrti jsme se na jídlo vrátili ještě několikrát. Odpoledne jsme zůstali na hotelu, užívali si bazén a večer vyrazili znovu do zahrad, abychom se podívali, jak vypadají osvětlené. Můžu říct, že už příchod do metra nám ukázal, že zde bude asi hodně lidí, ale to co jsme vevnitř viděli, jsem dlouho nezažila. Davy, davy a davy lidí, už v metru stáli policisté, kteří se snažili davy usměrnit, pískali, měli různé reflexní prvky, které naváděli lidi, kudy mají jít. I přesto, že jsme si mysleli, že v parku vydržíme na nějakou světelnou show, tohle bylo na nás opravdu moc. Proto jsme prošli opravdu jenom kousek a šli jsme pryč. Večeři jsme si dali u nás u hotelu, kde byl takový malý street food ( kuřecí, gyros a zóna asijské kuchyně ). Druhý den jsme se vydali na ostrov Sentosa, jeli jsme linkou metra až na konečnou, kde jsme přestoupili na vláček, který se platil zvlášť 4 sgd za jednoho. Měli jsme představu, že se na ostrově vykoupeme, poležíme na pláži, ale bohužel když jsme vystoupili z vláčku, přišli jsme na první pláž, kde po celé délce byl zákaz koupání, šli jsme tady kousek dál, ale všude byly pořád cedule ze zákazem vstupu do vody. Proto jsme se rozhodli počkat u silnice na nějaký místní shuttle bus, kterým jsme mysleli, že pojedeme dál, bohužel první shuttle buss přijel úplně plný a další ani po 15 minutách nepřijel. Ten den bylo úplně neskutečné vedro, byli jsme fakt úplně spaření, tak jsme se na to vyprdli a jeli jsme zpátky do hotelu na bazén. Večer jsme se opět vydali k soše Merliona a prošli jsme si druhou stranu promenády s výhledem na Marina Bay. Musím říct, že Singapur mě velmi mile překvapil, věděla jsem, že je to jedno z nejčistších měst na světě, a opravdu musím potvrdit, že je zde opravdu čisto, je tu hodně obchodních center, čínská čtvrť, indická čtvrt, opravdu kdyby tu nebylo tak draho, tak si myslím, že i týden by tu člověk měl pořád co objevovat. Je tu plno zeleně, parků..
Druhý den nás čekal přelet na ostrov Langkawi, ze společností AirAsia. Takže jsme se vydali opět metrem na letiště- Air Asia lítá ze 4 terminálu, takže jsme autobusem museli přejet z hlavního terminálu na 4. Letenky stály 2800,- pro dva. Byly zde samozřejmě i levnější letenky, ale chtěla jsem, aby let byl až odpoledne, aby jsme se v klidu nasnídali a na pohodu dojeli na letiště. Musím říct, že i čtvrtý terminál letiště Singapur bylo něco neskutečného, tak čisté záchody jsem viděla snad jen v Dubaji, kytky, vůně,vyhřívané prkýnko na WC, tubus z kobercem až k letadlu, že jsme si připadali, že jdeme do byznys class a ne do ekonomy😅 Po hodině a půl dlouhém letu, jsme přistáli na letišti na Langkawi. Na letišti jsme si vzali taxi a po 15 minutách jsme byli v hotelu. Cesta nás stála 20 MYR. ( MYR je cca 5,5 Kč).
Langkawi je velmi malý ostrov, takže prakticky kamkoliv se dopravíte za relativně málo peněz a krátký čas. Hotel jsem měla též přes booking Hotel Adya Express u pláže Chenang. Stál cca 5200,- pro dva se snídaní na 4 noci. Byl to opět takový zlatý střed, chtěla jsem hotel na pláži na nějaké hlavní ulici, aby zde bylo velké množství obchodů a možností, kde se najíst. Po příletu jsme se ubytovali a poté šli na pláž. Musím říct, že již dopředu jsem věděla, že na Langkawi není úplně krásné moře. Jelikož jsem byla třikrát v Thajsku i na okolních ostrovech, kde je prostě moře bezkonkurenční, věděla jsem, že zde budeme z moře trošku zklamaní a to se potvrdilo. Pláž byla přeplněná skútry, atrakcemi jako nafukovací banány, prodejci nabízející výlety a celkem i špinavá s občasnými odpadky, nedopalky cigaret atd. Žádné palmy, stín, sprchy. Večer jsme šli na první street food, což zase musím ocenit, že na každém rohu jsou restaurace, bary, hlavní ulice opravdu žije, za pár korun si zde koupíte fresh džusy, limonády, vychlazené kokosy, zmrzliny, jakékoliv jídlo od gyrosu, kuřecího, čínské jídlo, opravdu cokoliv. První překvapení bylo, že zde oproti Singapuru již bylo opravdu strašně moc Evropanů a hlavně Ruských spoluobčanů, kteří se prostě podle mě neumějí absolutně chovat. ( Omlouvám se, ale když kolikrát vidím jejich chování k místním, pro mě to jsou prostě burani).
Druhý den jsme se vydali na výlet na náměstí Eagle Square, kde stojí socha orla, jenž je ikonou ostrova Langkawi. Po ostrově jsme jezdili pomocí aplikace Grab. Jelikož neřídím skútr a sama s dítětem bych si ani netroufla, vždy řešíme dopravu, buď místním MHD, metrem nebo zde Grabem. Za pár korun nás dopravil kamkoliv po okolí s předem stanovenou taxou. Upřímně, okolo náměstí orla toho zas tolik není, tak jsme se pěšky vydali přes takový malý park až nově postavené rozhledně MAHA Tower. Nejprve jsme si mysleli, že půjdeme nahoru, ale při ceně 46 MYR za osobu, jsme se synem oba konstatovali, že stejně bychom viděli pouze moře, tak jsme opět Grabem jeli zpátky na hotel, odpoledne si poleželi na pláži a večer šli opět na bezvadný street food.
Druhý den jsme se vydali, na vlastně jednu jedinou atrakci na Langkawi a to Skybridge. Cestu jsme volili opět Grabem. Otevírají v 9:30, nejprve jsme si mysleli, že pojedeme hned na otvíračku, ale než jsme se vyprdelili, přijeli jsme o hodinu později a už zde bylo neskutečné množství lidí. Lístky jsme kupovali na místě. Lístky na lanovku SkyCab a Skybridge staly cca 96 MYR pro dva. Dlouho jsem se rozhodovala, jestli tuto atrakci vůbec dáme, protože mě tyto lanovky nedělají vůbec dobře. Když jsem viděla tu cestu na vrchol hory, bylo mě blbě už dole, ale říkala jsem si, že být na Langkawi a nejít na tuto stezku, by bylo jako být v Paříži a nejít na Eiffelovku. :) Cesta nahoru trvá cca 15 minut a do kabinky se vejde asi šest lidí. Jediné, co mě na celé této atrakci rozčilovalo je to, že je to vlastně jeden velký byznys! Za všechno platíte zvlášť- vyjedete nahoru lanovkou a vyhlídka ve tvaru orla se opět platí zvlášť, vyjeli jsme nahoru ke stezce a opět cesta takovou zubačkou či po schodech se opět platí zvlášť. Jasně, je to pár korun, ale jde o princip. Všude byly neskutečné fronty lidí, do toho opravdu velké vedro, a platit za to, že na stezku půjdu sama po schodech, že nevyužiji té zubačky, mě už přijde opravdu na palici. Zubačka stála dalších 20 MYR. Stezka jinak pěkná, výhled krásný, ale že by to zas byl nějaký zážitek bez kterého bych se neobešla, to asi ne. Zpět jsme na tu zubačku čekali snad 20 minut možná i déle. Dole u lanovky je spousta restaurací, stánků, najedli jsme se opět v malém indickém stánku, dali jsme si naše oblíbené Butter chicken :). Zde bylo jídlo levné, jinak v okolních restauracích samozřejmě neskutečně drahé ( když to srovnám s cenami u hotelu na pláži). Odpoledne opět pláž a večer street food.
Další den jsme si zaplatili výlet lodí na mangrovy. Výlet stál 210 MYR pro dva, s vyzvednutím přímo u hotelu a s obědem. Výlet byl klasicky menší lodí, projížděli jsme mangrovými lesy, viděli orly a netopýří jeskyni, opice, zastavili se na jedné hezké pláži, kde jsme se mohli vykoupat, prostě takový klasický výlet lodí. Nejsme se synem moc válecí tipy, takže jsem se na každý den snažila vymyslet nějakou atrakci, abychom neleželi pouze na pláži, přeci jenom zde, ty pláže tím, jak jsou veřejné, nemají sprchy, lehátka, nejsou zde ani žádné palmy, takže opravdu se zde nedá ležet celý den na slunci. Na pláž jsme se snažili jít vždy až kolem čtvrté, páté až když to slunce opravdu tolik nepálí, protože každý den bylo okolo 32 stupňů. Večer opět krásný západ slunce a street food.
A další den nás čekal let do Kuala Lumpur. Grabem jsme se opět dostali na letiště, kde jsme měli přelet ze společností Batik Air. Po přečtení všech recenzí na tuto leteckou společnost, mně vstávali hrůzou vlasy na hlavě, ale letenky stáli pro oba sedm stovek a přelet byl necelou hodinu. Ale již check-in mě mile překvapil, protože jsem si zdarma mohla vybrat jaké jsem chtěla místa, let měl pouze 20 minut zpoždění a tak velké místo na nohy v letadle, jsem snad v životě neviděla. Letušky milé, let úplně v klidu, po necelé hodině jsme přistáli v Kuala Lumpur. Zde jsem koupila autobus který nás dovezl za 24 MYR na nádraží KL Sentral. Odkud jsme metrem pokračovali na naše ubytování.
Musím říct, že metro v Kuala Lumpur je jedno z nejhorších, co se týče kupování lístků, co jsem kdy zažila. Vždy na cestu musíte navolit na automatu cílovou stanici a vypadne vám žeton, který při vstupu přiložíte a na konci hodíte do automatu. Když chcete přestoupit, vždy musíte koupit nový žeton, takže v závěru je to docela nákladné a na čas hrozně zdlouhavé. Tím, že vždy navolíte cílovou stanici, nemůžete ani vystoupit dřív, protože by vás to nepustilo ven. Tento systém nám přišel opravdu zastaralý, protože automaty kolikrát nebrali větší bankovky a pořád jsme jim museli hlídat žetony, abychom je pak zase hodili zpátky do automatu. Hotel jsem měla opět přes booking - Hotel Santa Grand Signature, tři noci 4 tis pro dva se snídaní. Hotel byl opravdu krásný, kousek od metra, jen okolí hotelu bylo takové, že jsme se večer už docela báli vycházet, ne že bychom měli úplně strach, ale to okolí bylo takové špinavé, nic moc okolo nebylo, viděli jsme i pár bezdomovců a oproti Singapuru, kde jsme se vůbec nebáli a Langkawi, kde to zase naopak žilo až do rána, to zde byl takový šok trochu. Druhý den ráno jsme se vydali, samozřejmě kam jinam, než ikonickým věžím Petronas Towers. Tím, že jsme zde byli ráno, v okolním parku bylo málo lidí a dali se udělat krásné fotky, projít si obchodní centrum a dát si něco dobrého. Odpoledne jsme šli k bazénu, který byl na střeše, takže byl opravdu krásný výhled na Petronas i na druhou největší budovu na světě Merdecu.
Marina Bay
Garden by the bay
Zapady slunce na Langkawi
Vyhlídka - placená zvlášť
Zapady slunce jsou u moře samozřejmě to nejkrásnější
Jak se ti cestopis líbil?
Petra _7 procestovala 17 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 7 lety a napsala pro tebe 7 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil8 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Já bych také poupravil, že měnou v Malajsii není Rupie, ale Ringgit.
Já bych také poupravil, že měnou v Malajsii není Rupie, ale Ringgit.
Opraveno :) děkuji
Opraveno :) děkuji
Odstavce prosím :)
Odstavce prosím :)
A interpunkci, kdyby bylo možno. To se fakt nedá přečíst, sorry.
A interpunkci, kdyby bylo možno. To se fakt nedá přečíst, sorry.
Omlouvám se, namlouvala jsem to na mobil, něco málo jsem upravila :)
Omlouvám se, namlouvala jsem to na mobil, něco málo jsem upravila :)
Hejty stranou, já cením snahu. Každý nějak začíná.
Hejty stranou, já cením snahu. Každý nějak začíná.
Madam rozhodně nezačíná a odstavce dříve běžně používala.
Předpokládám že půjde patrně o stařeckou demenci, případně Alzheimera.
Madam rozhodně nezačíná a odstavce dříve běžně používala.
Předpokládám že půjde patrně o stařeckou demenci, případně Alzheimera.
Milá paní, já když si přečtu Vaše cestopisy nebo vlastně jen nadpisy, tak absolutně nechápu, že zrovna vy někoho hejtíte. Radši si dejte burbon a mějte hezký den. :)
Milá paní, já když si přečtu Vaše cestopisy nebo vlastně jen nadpisy, tak absolutně nechápu, že zrovna vy někoho hejtíte. Radši si dejte burbon a mějte hezký den. :)