Španělsko - Podzimní Andalusie bez auta
Sevilla a Córdoba s maurskými stavbami, výborné tapas a víno. O kousek dál v Cádizu plážová pohoda u Atlantiku.
Cestopis z roku 2024 napsal Dovolenkář Honza
Sevillu a Córdobu jsme chtěli navštívit už dlouho, když nám vybouchla cesta s rodiči do Chorvatska, hledali jsme zajímavé letenky dost na poslední chvíli. Sevilla z Vídně nás zaujala prakticky hned a navíc bylo jasné, že se tu obejdeme bez autopůjčovny. I díky lepší dostupnosti vybíráme jako doplněk na flákání u moře Cádiz a ne Huelvu. Můžeme těšit na i několik cest vlakem (hurá 😁). Tak vzhůru na výlet.
Na konci tradičně rozpočet a tipy na cestu.
Termín: Září / Říjen 2024
1.Den: ČR - Vídeň - Sevilla
Dnešek má jediný cíl – dostat se do naší finální destinace. Ráno tak frčíme do Vídně a auto tentokrát necháváme na Mazuru. V salónku máme fajn oběd a trochu místního vína na cestu. Potom už jen naskočit do letadla. Tentokrát i ve Vídni probíhá u gatu namátkové měření batohů. Jakmile personál nachází první oběť, dává dál pokoj a my můžeme v klidu letět. Z cesty si moc nepamatuju, protože jsem většinu prospal😀.
Po příletu jdeme ven, celkem snadno nacházíme zastávku autobusu a jedeme do centra. Až k nádraží to jde v pohodě, ale pak zjišťujeme, že bus má trochu jinou trasu než byla vidět na google mapách. Trasa je bohužel dost po obvodu města, takže kdo bydlí v centru, tak se pěkně projde. Vystupujeme až na San Bernardo a potom ještě dalších 20 minut šlapeme s kufrem k ubytování. Vědět to, přestoupíme u nádraží na jinou linku, která vedla blíž k centru a nedaleko našeho ubytování.
Ubytování máme v apartmánu v Byron Suites. Dostat se dovnitř je ale dost bojovka. Není zde žádná recepce, nedostali jsme ani žádný vstupní kód jak se dostat dovnitř. Takže nakonec přes telefon. Díky brutálnímu přízvuku ze strany online recepce a hluku z ulice chvíli trvá, než se vlastně pochopíme. Musí nás pustit na dálku a pak navigovat po telefonu až do našeho bytu. Dveře se navíc otevírají dost zvláštně. No, asi by to šlo udělat líp🙄.
Večer jdeme urvat něco k jídlu. Všude okolo našeho ubytování jsou davy lidí a to ani není víkend. Později nacházím přes mapy jedno zajímavé místo, kde jsou k mání tapas a je tu i volno. Ve finále to bylo naprosto super rozhodnutí. El Librero Abacería je prodejna sýrů a uzenin a také funguje jako malinké tapas bistro primárně se studenou kuchyní. V nabídce mají i andaluská vína a sangrii a několik druhů piv (jen lahve, ale mají i craftové). Dáváme si nakonec několik kol tapas, kdy nás nejvíc zaujmou jídla z ryb.
Po parádní večeři se jdeme podívat ještě ke katedrále a okolí a tím je den u konce.
2. Den: Córdoba
Ráno vstáváme dřív, než by mi bylo milé. Po rychlé snídani jdeme na autobus a linka 21 nás vysype před hlavním nádražím Santa Justa. Tady čekáme, až nám ohlásí číslo koleje na vlak směr Córdoba. Máme malé zpoždění. Vstup k dálkovým vlakům potom probíhá přes turniket a na nástupišti je ještě kontrola zavazadel a rychlý osobní scan. Potom už můžeme vyjet.
Konečně Córdoba. Je asi 11 dopoledne a my se pokoušíme najít způsob jak se dostat k centru. Po neúspěšném pokusu nastudovat jízdní řády busu je z toho pěkná procházka. Cesta je většinou po rovině, velká část vede parkem, na jehož konci zahneme do židovské čtvrti. Tu spíš jen tak proběhneme a občas se zastavíme u zajímavé budovy. Potom už přicházíme k jednomu z našich hlavních cílů.
Alcázar de los Reyes Cristianos je jeden z top taháků města, zapsaný na seznamu UNESCO. Jak název napovídá, jde o Hrad křesťanských monarchů. Pevnost má krásné zahrady i vnitřní místnosti. Dá se vyjít i na věž a hradby odkud je pěkný výhled na celý areál. Nějakou náhodou se nám daří projít zdarma. Pořád nás všichni pobízí, ať jdeme dál, tak jsme šli😁. Prohlídka nemusí být vyloženě na dlouho a určitě stojí za to.
Kousek od východu z pevnosti je Puente romano de Córdoba - most, který patří také do seznamu UNESCO, byl postavený již starými Římany. Nyní patří mezi hlavní památky města. Na věž na druhém konci mostu nakonec nejdeme. Raději absolvujeme malou procházku podél nábřeží, kde je i pěkné foto místo.
Mezquita, původně velká mešite v Córdobě, byla později přestavěna na obří katedrálu. Vnitřek si ale zachoval prvky obou světů. V době návštěvy bylo otevřeno jen do 15h. Tentokrát už jsme zdarma neproklouzli😁 a musíme si vystát frontu na vstupenky. Není naštěstí tak dlouhá a brzy se dostáváme dovnitř. Vnitřek je naprosto monumentální a ne nadarmo je to ve městě největší atrakce ve městě. Kontrast sloupů s typickou arabskou architekturou a prvků katedrály uprostřed je prostě krásný.
Poté následuje přestávka na oběd. Musím říct, že tady to není s jazykem už tak slavné jak v Seville. Lámaně španělsko-anglicky se ale domlouváme a dostáváme najíst.
Jdeme dál starým městem. První stopka je na náměstí Plaza de las Tendillas, tady se chvilku zastavujeme pod koněm a probíráme další plány vzhledem k odjezdu vlaku. Díky časové rezervě stíháme ještě návštěvu Palacio de Viana. Původně starodávný palác je nyní muzeum. To nej co je tu k vidění jsou uzavřené dvorky se zahradami, fontánami a spoustou zeleně. Je tu krásný klid od ruchu města.
Vlak nám tentokrát přijíždí včas, opět musíme absolvovat bezpečnostní kontrolu a potom už si vychutnáváme jízdu jednou z nejmodernějších souprav v Evropě. Takže než se nadějeme, jsme zpět v Seville. Jízda je hladká a pohodlná, lepší než se kodrcat autobusem. Velká španělská města navíc nejsou moc přátelská k autodopravě, takže tohle je opravdu ideál varianta.
Po návratu se v našem ubytku přesouváme ke střešnímu bazénu s pivkem na krátký odpočinek a potom jdeme do víru velkoměsta. Taberna La Autentica je kousek za rohem od našeho apartmánu a má v pátek večer ještě volno. K večeři vítězí Paella a nesmí chybět španělské víno. V době kdy město začíná opravdu žít, my jdeme spát, asi stárneme nebo co😁.
Šotoušské okénko: Souprava AVANT je řada rychlovlaků na kratší cesty, spojující mimo jiné i Sevillu s Malagou. Vlaky jezdí až 250km/h. Cesta mezi Sevillou a Cordóbou trvá jen 45 minut a vystoupíte v obou případech krásně nedaleko centra. Pro cestu zpět směr Sevilla jsme povýšili cestu ještě na vyšší level. Rychlovlak AVE je používaný na dlouhé vzdálenosti a nabízí to nej z evropského cestování po kolejích. Uvnitř je opravdu pohodlí, wifi a taky zažijete parádní rychlost. Mimochodem trasu Sevilla – Madrid zvládne AVE pod 3 hodiny. Koupě jízdenek dopředu je více než žádoucí. AVE má taky jako jedinný placené místenky.
3. Den: Sevilla
Na tento den máme koupené dva vstupy dopředu na konkrétní čas, takže je potřeba projít v mezičase to ostatní. Ráno hned vyrážíme ke katedrále a konečně ji vidíme za denního světla. Procházíme centrem jeho hlavní pěší tepnou Calle Sierpes. Tady jsou už i ráno davy lidí a hromada turistických obchodů. Také ale jsou tu k vidění krásné staré budovy.
Setas de Sevilla je obří dřevěná struktura ve tvaru rostoucích hub. Uvnitř je archeologické muzem a také je možnost vyjít na střešní terasu odkud je údajně pěkný výhled na město. Každopádně za 15€ jsme to si nechali ujít.
Poslední ranní zastávkou je Palacio de las Dueñas. Dům z konce 15. století nabízí prohlídku rozsáhlých zahrad, také několika vnitřních místností a hlavně krásný dvůr u hlavní budovy. Po této prohlídce se delším okruhem vracíme k nám na ubytování.
Na oběd zkoušíme jeden z tapas barů nedaleko katedrály. Najít tu místo není jednoduché, ale povedlo se, La Sacristía byl parádní výběr. Dobrá domluva, jednoduché menu a překvapivě i fér ceny. Dáváme si guláš z hovězí oháňky a vepřová líčka, oboje patří mezi andaluská klasická jídla. K tomu ještě máme studenou polévku Salmorejo, což je příbuzná polévky gaspacho, která je doplněna o kousky jamonu a vejce. Jak nás originál gaspacho nenadchlo, tak tohle je chuťově bomba.
Po obědě je čas na návštěvu katedrály – první památky v Seville, kam máme dnes zamluvené vstupenky.
Catedral de Sevilla je největší gotickou katedrálou a 4. největším kostelem na světě a patří samozřejmě do seznamu UNESCO. Katedrála stojí na místě původní mešity, z níž zbyl jenom minaret zvaný Giralda, který byl později přestavěný na zvonici. Zvonice je také první místo kam se vydáváme. Překvapením je, že tu nejsou schody. Cesta vede po nakloněných rampách a tak se dostat na 104m vysokou věž je překvapivě snadné. Výhled z věže je pěkný, škoda jen velkých davů lidí. Pokračujeme prohlídkou samotné katedrály. Prostor v ní je neskutečně obrovský. Kromě tradičních prvků je zde také hrobka Kryštofa Kolumba. I s věží tu není problém strávit víc než hodinu.
Do dalšího zarezervovaného vstupu máme ještě čas a tak pokračujeme pěšky na Plaza de España. Areál z roku 1929 je opravdu rozsáhlý. V budovách se dá projít do patra na některé z ochozů, odkud je krásný výhled na celý areál. Před budovou sledujeme pěknou fontánu. Dá se tu také projet na lodičkách nebo v kočáře. Ceny jsme ale (i z časových důvodů) nezkoumali. Areál sloužil také jako filmová lokace pro pecky jako Star Wars, Hra o trůny nebo Diktátor.
Vracíme se na poslední prohlídku.
Real Alcázar de Sevilla je nedaleko, ale najít sem vstup se nám úplně nedaří. Obejdeme celý park a vstup pořád nikde. Nakonec nacházíme východ, kde se bleskově přeptám na vchod a přicházíme se štěstím akorát na čas (lepší značení by se fakt hodilo). Alcázar je maurský královský palác s rozlehlými zahradami a typickými dvorky. Nyní je i sídlem španělské královské rodiny v Seville. Hlavní nádvoří je potom dost podobné jako Alhambra v Granadě. Dá se tu toulat snad celé hodiny, ale my už toho máme dost a vracíme se na pokoj.
Večer jdeme opět ke katedrále na véču. Jako není to vyloženě špatné, ale po těch zážitcích z posledních dnů to je takové slabší. Hladoví ale rozhodně neodcházíme a jdeme balit na cestu.
4. Den: Sevilla – Cádiz
Ráno jako přes kopírák. Opouštíme náš apartmán a bus 21 nás přiváží na vlakové nádraží. Tentokrát jedeme courákem, protože nic rychlého nebylo k dispozici. I tak tento regionální vlak má běžnou rychlost 140-160km/h, takže jízda do Cádizu rychle utíká. Cesta je pohodlná, spousta místa, fajn sedačky s rezervací, není důvod si na nic stěžovat. Vystupujeme už u stadiónu a po krátké procházce jsme u našeho hotelu Hotel Spa Cádiz Plaza. Je to pěkné místo hned u pláže, všude relativně blízko, dřívější check in se taky povedl. Super výběr.
Cádiz je historické přístavní město, jedno z nejstarších v Evropě. Nachází se na malém výběžku a dělí se mezi staré město a moderní část s novými hotely, apartmány a obří pláží. Pláž je i důvod proč tu jsme my. Po tom všem chození je čas na odpočinek a plážovou pohodu.
Po ne moc povedeném obědě se přesouváme na pláž. Vybíráme si jedno z nedalekých míst s lehátky, kde se necháváme zkasírovat o 19€ za klidné místo a stín. Atlantik není známý zrovna tím, že by tu voda byla teplá. Musím říct, čekal jsem to horší. Několikrát lezu do vody úplně celý a nezastavuje mě ani probíhající nachlazení. Je potřeba vyhnat čerta ďáblem😁. Pláž 🏝 stylem trochu připomíná např. Agadir, takže velmi široká pláž, hodně postupný vlez do vody a menší vlny. Každopádně takhle už prakticky v říjnu je venku parádně - 27 stupňů, jasno a pohoda u vody. Když doma je asi 10 a prší, je tohle prostě super.
Večer míříme na promenádu, upřímně výběr kam jít na jídlo je tu překvapivě slabší a ceny nejsou často lidové. Na to, že tu jsou hodně místní je to trochu zvláštní. Arrocería La Pepa je restaurace, která se specializuje na jídla z rýže. Dáváme si mix paellu a červené víno. Oboje fakt dobré, paella hodně bohatá s dostatkem krevet.
5. Den: Cádiz
Ráno jedeme busem do starého města. Vystupujeme kus před katedrálou a procházíme se uličkami až k přístavu.
Zastavujeme se na náměstí Plaza de San Juan de Dios, kde je krásná budova radnice. Máme trochu smůlu, že je tu zrovna zájezd z výletní lodi, ale i tak je to pěkné místo. Pokračujeme uličkami ke katedrále. Catedral de Cádiz je jeden z hlavních taháků. Vstup za 8€ ale vynecháváme. Nakukujeme dovnitř a vidíme prakticky to samé co jinde, takže dál nejdeme. Spíš se nám líbí celé náměstí a celkový výhled. Procházíme dál uličkami až k pláži.
Playa de La Caleta je jediná pláž v okolí starého města. Je tu placená část se slunečníky, ale i dost místa okolo. Vidíme i dost odvážlivců, co se ženou do vody. My ale pokračujeme na Puente Sierro – starou úzkou promenádu, která vede k pevnosti na konci. Až k pevnosti ale nejdeme, končíme asi v půlce, kde sejdeme na skálu odkud je super výhled na celou zátoku. Tím tu končíme a vracíme se podél pobřeží ke katedrále. Tady si počkáme na bus a vracíme se k hotelu.
Po obědě na promenádě se opět ukládáme u vody, kde trávíme zbytek dne. Na pláži jsme nakonec do večera. Až když je slunce opravdu nízko, vracíme se na hotel. Večer jdeme, stejně jako v poledne, do Restaurante Arteserrano. Dáváme si na závěr dovolené mečouna a kalamáry s trochou vína a jdeme spát. Čeká nás časné vstávání.
6. Den: Cádiz – Sevilla – Vídeň – ČR
Budík v 5 ráno je totální peklo. Kvůli brzkému odjezdu musíme vynechat i snídani. Přijíždí si pro nás taxi, které nás hodí na nádraží. Náš vlak už tady čeká. Po další hodinu a tři čtvrtě jízdy courákem vystupujeme zpět v Seville. Po chvilce nacházíme řidiče, co nás má vzít na letiště. Objednáno přes AtoB, čeká tu na nás černý mercedes, jízda fajn a cena zaplacena dopředu, takže spokojenost. Taxíků je jinak u nádraží taky dost. Načasování je akorát, stíháme malý nákup tekutých suvenýrů a počkáme na let. Poslední dny jsme si postupně vyměnili nějakého bacila, takže vzhledem k našemu zdravotnímu stavu nemáme chuť ani hledat salónek.
Při nástupu se opět hledají hříšníci s nadměrným batohem, tvářím se tak nenápadně a doufám, že to nebudu já😀. Potom už nás čeká jen klidný let až do Vídně. Je skoro 7 večer kdy konečně přijíždíme domů.
Zhodnocení dovolené:
Tahle část Andalusie rozhodně stojí za návštěvu. Musím říct, že obě města jsou opravdu krásná, většina hlavních památek se dá obejít za den pěšky. Sevilla byla daleko víc nacpaná lidmi, taky minimálně pro katedrálu a Alcázar se vyplatilo koupit vstupenky dopředu. Jídlo i pití je skvělé snad všude, ani průměrně hodnocený bar nebyl vyloženě průser. Córdoba je klidnější, ale s angličtinou se už ne úplně všude chytnete. Cádiz je potom fajn alternativa na plážovou dovolenou - široká a pozvolná pláž, teplota vody je osvěžující i v létě. Zvládli jsme krásně nakombinovat odpočinek i památky. Auto nám vůbec nechybělo.
Základní info k cestě:
Letenky: Ryanair z Vídně, dokoupeno jedno společné priority
Doprava: Vlak je tu číslo jedna - pohodlný, rychlý a spolehlivý. Bez auta jsme se v pohodě obešli.
Ubytování:
Sevilla – Byron suites, pěkný apartmán na super místě, střešní bazén. Jedinou nevýhodou byl komplikovaný check in.
Cádiz – Spa Cádiz plaza, super místo hned u pláže. Fajn personál, bohatá snídaně. Omezené parkování před hotelem, ale hned vedle jsou podzemní garáže.
Jídlo a pití: V Andalusii vládnou tapas, taky je tu několik krajových specialit. Salmorejo: studená rajčatová polévka s jamónem. Populární je hovězí oháňka a taky vepřová líčka. Docela časté jsou prodejny jamónu, kde se dají koupit bagety, kornouty a další drobnosti. Pro malý hlad super. Sangría i víno všude skvělé a dostupné. V pivu vládnou průmyslové Cruzcampo a San Miguel. Často malé pivo znamená pouze 0,2l.
Tip kam za jídlem:
Sevilla:
El Librero Abacería – tapas barů je ve městě spousta, ale tohle místo je speciální. Je tu jen studená kuchyně, ale jídla jsou tu skvělá a personál také. Můžete si dobře nakoupit i domů.
La Sacristía – na pěší zóně u katedrály, takže by se zdálo, že jde o klasickou tourist trap. Jsou tu ale dobrá jídla za slušné ceny a fajn personál. V době naší návštěvy tu bylo prakticky pořád plno.
Cádiz:
Arrocería La Pepa – specialisté na rýžová jídla. Byla tu výborná Paella a fajn servis. To vše s výhledem na moře.
Córdobu z jednoho jídla nebudu extra hodnotit.
Ceny obecně: Tapas kolem 4€ za porci. Víno i pivo kolem 3€. Celé jídlo 10-20€ podle náročnosti a místa. Se supermarketem nemůžu sloužit. Vlaky na první pohled dražší, ale skvěle fungující a pohodlné.
Počasí: Sevilla 29°C, Cádiz 27°C, většinou slunečno, na konec září naprostá paráda.
Rozpočet na 1 osobu:
Letenka: 3450Kč
Ubytování: 9350Kč / 5 nocí
Doprava: 2500Kč
Cena za „zájezd“: 15300Kč / os
Ostatní náklady:
Jídlo a pití: 5000Kč
Vstupy: Mezquera 335Kč, Palacio de Viana 200Kč, Alcázar Sevilla 400Kč, Katedrála Sevilla 320Kč, Palacio de las Dueñas 335Kč
Cesta na letiště: 1500Kč
Když už jste dočetli až sem, budu rád pokud i omrknete moje sociální sítě:
https://www.facebook.com/HonzaDovolenkar
https://www.instagram.com/dovolenkar_honza
https://www.youtube.com/@travelerhonza9339
Jak se ti cestopis líbil?
Dovolenkář Honza procestoval 32 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 1 rokem a napsal pro tebe 15 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil0 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.