Středním Jadranem

Tento článek je pro čtenáře jachtingem nepolíbené. A přesto chcete vědět, jak taková plavba vypadá. Pro někoho může být překvapením, že i Jadran má co nabídnout a navíc bez davu koupáků. Pěkné fotky jsou od http://www.petrkalousek.cz (p), další fotil brácha (b) a ty nepěkné jsou charterové společnosti a moje :-)).

K moři ne! Na moře!

Jachting je má srdcová záležitost. Z lodi sice nepoznáte tolik místní kulturu a nestihnete toho tolik projet, má to ale spoustu jiných výhod. Moře a jeho pobřeží je z plachetnice krásnější a klidnější, nemusíte řešit ubytování, připadáte si svobodnější, uvolněnější. Pro mě osobně takový týden představuje ideální aktivně pasivní dovolenou. Člověk se moc nepředře, ale přitom se neustále něco děje. Posezení na palubě nebo v kokpitu má své úžasné kouzlo.

Před vyplutím

Tato jadranská plavba se odehrává v květnu 2018, kdy spoluorganizuji jednu plavbu pro skauty a skautky z městečka, odkud pocházím. Chci je vzít na nejlepší místa, která v této oblasti znám.

Veliké díky patří agentuře http://www.yachtnet.cz, která zprostředkovala pronájem dvou lodí od společnosti http://www.asta-yachting.hr pro naše skauty za velmi atraktivních podmínek :-).

Objednání lodě je velice jednoduché, podobně jako když si hledáte například auto k pronájmu nebo ubytování. Zvažuji parametry jako je termín, cena, velikost lodě (kapacita), vybavení lodi a stáří lodě. Protože se do cílové destinace přesuneme autem, tak není tolik důležité místo vyplutí.

Spousta lidí má strach z mořské nemoci - ne, nikomu nebude špatně. Obzvlášť v Chorvatsku, kde je moře spíše takovým větším rybníkem. Za ošklivého počasí, když je rozbouřené moře, stejně nemá cenu plout, není moc zábavné. Plachetnice jsou také stabilní lodě, které se tolik nekymácí ze strany na stranu. Samozřejmě nejlepší prevencí je omezit pobyt v podpalubí během plavby.

S lodním kufrem na plachetnici žádnou parádu neuděláte - není jej kam uložit. Ideální jsou skladné cestovní tašky. Moc věcí s sebou stejně není potřeba.

Pro skladnější skautky objednáváme loď typu Vektor 401 z roku 2002, v jejíž podpalubí jsou 4 kajuty po dvou lidech a další dvě hlavy mají místo ve společném prostoru, v salonu. Loď je vybavena stylem odpovídající lodím této třídy a stáří. Tedy žádný zázrak, ale aspoň je poměrně rychlá. Má dvě toalety, druhá je současně sprchovým koutem. Co se týká rozměru, tak je 12,1 metrů dlouhá, v nejširším místě 3,9 metrů široká a má ponor 1,7 metr (většina z toho je kýl). V podpalubí se dá většinou vzpřímeně postavit. Loď je osazena čtyřicetikoňovým motorem, které jsou pro lodě dělány spíše na spotřebu a spolehlivost. Při 2000 otáčkách si motor bere zhruba 1,5 až 2 litry nafty na hodinu.

Vnitřní uspořádání Vektoru

Kuchyňka

Salon

Koupelna + WC

Druhá, čistě klučičí loď je větší Bavaria 49 z roku 2004. Tato loď je dělaná spíše na pohodlí než na rychlost. Rychlost tato loď získává hlavně díky své velikosti. Její rozměry jsou 15,4*4,46 metrů, ponor 1,8 metrů a je tak zřejmé, že vše na této lodi je poměrově větší než na Vektoru. Navíc má Bavaria o jednu koupelnu a kajutu navíc a vejde se sem celkem 12 lidí.

Obě lodě jsou zařízeny pro plnohodnotný život. Plynový dvouplotýnkový sporák s plynovou troubou, lednice, autorádio, osvětlení, koupelna i venkovní sprcha.

Uspořádání Bavarie 49

Salon s úpravou sezení na letiště ke spaní

Kuchyňka

Pohled směrem k zádi. Po stranách jsou koupelny. Mezi koupelnama a schůdkama na palubu jsou vstupy do zadních kajut

Hurá, vyjíždíme!

Odjíždíme v pátek v 9 večer. Cesta je plynulá až do Zadaru, kam přijíždíme ráno. Jdeme se projít po centru města, které je zapsáno na seznamu UNESCO. Dokupujeme zásoby, které se nevyplácí tahat s sebou z domova. Tedy především balenou vodu, chleba a další méně trvanlivé zásoby.

S menší dopravní komplikací přejíždíme do maríny v Sukošanu. Dravá zvěř jde se svými vedoucími na průzkum blízké pláže a největší maríny na Jadranu. Admiralita vyčkává na převzetí lodí u chmelového nápoje :-).

Check-in probíhá trochu odlišně než u pronájmu automobilu. Lodě jdou až na vyjímky půjčit pouze sobota - sobota. A samotné převzetí lodě se tak realizuje postupně podle několika faktorů (jak kdo platí nebo podplatí, kdo čeká nejdéle nebo jednoduše jak stihnou uklidit a opravit případné škody po předchozí posádce). Proto převzetí bývá v rozmezí mezi 11 a 18 hodinou. Samotný proces zabere cca 20 minut + administrativa 15 minut na recepci. Každá loď je jiná, je potřeba se s ní seznámit. Musíme projít spoustu detailů a samozřejmě musím zkontrolovat i technický stav.

Když je loď převzata, můžeme se nalodit. Nalodění se může zdát jako hračka, ale od auta, po dlouhém mole, přes vratkou pasarelu (lávku), je to do úzkého průchodu lodi velmi zdlouhavá cesta, pro všechny osobní věci a materiál na celý týden.

Na brzké převzetí jsme neměli štěstí, proto se rozhodujeme, že vyplujeme až ráno. Podvečer tak věnujeme volné chvíle k udělování instrukcí, jak se na lodi chováme či nechováme.

Také uděluji plavčíkům nějaké úkoly. Například mají zjistit jaká je skutečná hloubka vody, abych věděl, jak moc je přesný hloubkoměr na lodi.

Zadar (p)

Nekonečný Sukošan - Největší marina na Jadranu

Tiše stojí, čekají na vyplutí

Někde tu jsou i ty naše (p)

Konečně na plachty

Ráno doplňujeme vodu do nádrží, dokupujeme poslední čerstvé zásoby a vyplouváme z maríny. V neděli nás čeká jedna z nejdelších plaveb. Cílem je totiž zátoka Pantera na severu ostrova Dugi otok (v překladu Dlouhý ostrov, po zhlédnutí mapy musí být každému jasné, proč). Postupně vysvětluji další bezpečnostní pravidla, zdůrazňuji především to, že kapitánovi se neodmlouvá, ani ze srandy. A samozřejmě postupně vysvětluji, které lano k čemu slouží nebo k čemu máme plachty. Vše názorně předvádím celý den.

Před západem slunce se vyvazujeme k bójce, posádky se navzájem navštěvují na dinghi (malé nafukovací čluny s přívěsným motorem, které jsou součástí lodí). Večeříme, bavíme se a v noci si užíváme klidného spaní na vodě.

Celkově upluto 60 km.

V podpalubí , poslendí přípravy (p)

Bavaria. Jako první se vytahuje hlavní plachta (p)

Oběd (p)

Opět Zadar, tentokrát z moře (p)

Jednosměrná dvourychlosntí vinšna na tahání lan. (b)

Na bojce v zátoce Pantera (b)

Maják, vrak obchodní lodi, bunkr jugoslávské armády

Ráno pořádáme výpravu na maják Veli Rat. Jedná se o nejvyšší maják v Chorvatsku (42m), postaven v roce 1849. Jeho správce nás pouští až na vrchol. Strážce si účtuje 20 kun na hlavu a zřejmě mu jde všechno do kapsy. Rozhodně to stojí za to, protože se jedná o jeden z nejhezčích výhledů na Jadranu, navíc se jedná o technický skvost. Kdyby měl někdo zájem, nabízí tam také ubytování.

Po prohlídce majáku a rychlonákupu v blízké vesnici míříme k vraku italské obchodní lodi, který moře pohlcuje již od roku 1984. Stačila menší nepozornost, navigační chyba. S lodí pěkně zamávala koroze a příboj, nad hladinou už z této lodi moc nezbývá. Při šnorchlování na tomto místě si vždy připomenu, že je potřeba mít před mořem ohromný respekt a nikdy nesmím nic podcenit.

Maják Veli Rat 1849. Výška 42m

Výhled z majáku (p)

Žárovka 1000w (p)

Tohle zbylo z vraku lodi (b)

Vrak obchodní lodi pod hladinou (p)

Vrak lodi pod hladinou

Přeplouváme k opuštěnému námořnímu bunkru v zátoce Bukašín. Podobných je v celém Chorvatsku více (z hlavy spočítám 6) a všechny jsou veřejně přístupné. Jednalo se o bunkry pro rychlé čluny a samotný vjezd měl ještě další maskování. Díky tomuto opatření neměl nepřítel znát přesné rozmístění chorvatských lodí. Tento bunkr je jeden z nejatraktivnějších, protože je zde ukryt starý výsadkový člun. Není původní, někdo jej sem před několika lety z pro mě neznámých důvodů odvlekl. Bez jakéhokoliv vybavení.

Zatímco stání v maríně stojí nemalé peníze, tak v bunkru můžeme být zdarma. Bude nás tak čekat bezpečná a pohodlná noc, kterou začínáme pohodovým ohýnkem na břehu moře.

Upluto 25,5 km.

Vektor stojící ve vjezdu do bunkru

Opuštěná Výsadková loď v bunkru (p)

V noci nad bunkrem Bokašín (p)

Táboráček (p)

Nula stop vody pod kýlem

Po snídani zamíříme do kouzelné vesničky Veli Iž na stejnojmenném ostrově. Nejen že se bude hodit doplnit si zásoby, za návštěvu stojí i samotná vesnice.

Ještě že jsem dal klukům za úkol přeměřit v domovské maríně reálnou hloubku a tak vím, že k hloubce podle přístrojů mohu připočíst ještě navíc půl metru. Díky lodní knihovně, bezvětří, s vědomím že hladina má vlivem přílivu pouze stoupat, viditelnosti dna, pokračuji směrem vpřed k městskému molu. Byť máme podle hloubkoměru sedět na mělčině.

Po krátké návštěvě ostrova si opět užíváme plachtění, cestou se zastavíme na koupačce a den končíme na bojce v přenádherné rezervaci Telašcica, v zátoce Mir. Je zde slanovodní jezero na úrovni moře, ale především nádherné, až 100 metrů vysoké útesy. Strašně rád z nich pozoruji západ slunce, s nerušeným výhledem na Jadran a někde v dáli tuším Itálii.

V noci na středu přichází parádní bouřka. Přesto ji většina posádky prospí. Foukalo tak, že větší loď Bavaria odnesla bojku asi 20 metrů . Ty jsou totiž přivázány k betonovým blokům, které jsou v této zátoce lehčí než bývá zvykem. Při větším větru tak hrozí, že se probudíte na břehu, v lepším případě na otevřeném moři. Hrozit může i přetržení lana. Náš betonový blok se naštěstí chytil. I toto je jeden z důvodů, proč je potřeba být obezřetný i při stání na bojce.

V úterý upluto 46,5 km.

Připlouváme do Veli Iž

Naše lodě ve Veli Iž (vektor je schovaný za Bavarií) (p)

U dna (p)

zátoka Mir, stání na bojkách (p)

Již po západu slunce PP Talašcica a jeho útesy. Na fotce je trochu vidět i jezero Mir a úplně v pozadí NP Kornati

Bouřka v zátoce Mir (p)

Nejdelší plavba

Téměř celý den opět krásně plachtíme, obě posádky neustále křižujeme i v těsné blízkosti. Plujeme pod útesy na kterých jsme byli včera večer při západu slunce. Další zastávka bude až zítra a to staré město Šibenik. Bude nás totiž čekat nejdelší plavba, i přes celou noc. Proplouváme národním parkem Kornati. Tyto ostrovy jsou zcela holé, veškeré lesy byly kdysi vykáceny. Potkáváme první delfíny.

Kocháme se krásným západem slunce během plavby. Ihned poté zjišťujeme, že nám přestalo svítit poziční světlo. To je pro noční plavbu velice nepříjemné, protože by jsme byli v černočerné tmě neviditelní. Naštěstí mám v posádce zručné skauty. Po setmění bohužel přestává zcela foukat a tak nás čeká celonoční plavba na motor, což je ta největší nuda. Nevadí. I tak si v praxi vyzkoušíme navigaci a plavbu v noci.

Středa do západu slunce 53 km. Noční plavba 55 km.

Pod útesy (p)

Pod útesy (b)

Bavaria míří na NP Kornati (ostrov Vela Sestrica s majákem) (p)

Vektor se svou dívčí posádkou míří na NP Kornati (b)

Galeje na Vektoru (b)

Ozbrojený konflikt

Ráno nás probouzí armáda, která kolem nás začíná kroužit. Jak přišli na to, že mám v posádce vojáka? Vyvoláme mezinárodní konflikt. Po chvilce pochopím, že se s námi snaží spojit. Vzpomněl jsem si, že jsem večer vypnul vysílačku (což se nemá), aby se posádka v klidu vyspala. Že prý jsme v zakázané zóně a ať tento prostor opustíme. Škodolibě se utěšuji, že stejný trapas měla i druhá posádka, ke které připlula další loď chorvatského námořnictva. Chvíli nás jedna z těchto lodí doprovází a poté odplouvají. Místo nich se přidává několik delfínů.

Nejdříve navštívíme samotné město Šibenik, které je na seznamu UNESCO. Doplňujeme zásoby vody, potravin a dáváme volno divoké zvěři na průzkum tohoto starobylého města.

Při zpáteční cestě navštívíme pevnost Svatého Mikoláše z roku 1540, která je také na seznamu světového dědictví UNESCO. Ta hlídá kanál Sv. Ante, jedinou přístupovou cestu k městu od moře. Díky tomu byl Šibenik dobře chráněn po celou svou historii před různými nájezdníky.

Ranní budíček hrazený chorvatským dańovým poplatníkem (b)

Bavaria pluje kanálem Sv. Ante k Šibeniku (p)

Bavaria před Šibenikem (p)

Stojíme u městského mola v Šibeniku (p)

Šibenik (p)

Navštívili jsme i pevnost Sv. Mikuláše

Uvnitř pevnosti (p)

Mírně zrefovaná gena (b)

plavba proti větru (b)

Vyplouváme směrem k domovské maríně, protože tam musíme být zítra večer bezpečně zakotveni. Plujeme proti větru, tak musíme pořád křižovat. Taková plavba vypadá akčnější, protože se k rychlosti lodi (okolo 10km/h) přidává i protivítr. Alespoň si pořádně procvičíme manévry. Noc strávíme na kotvě na ostrově Murter, v zátoce Kosirina.

Čtvrtek upluto 69,5 km.

Poslední den na vodě

V pátek nás čeká pro jistotu pouze kratší plavba. Naposledy plachtíme. Když přestává foukat, tak využíváme volného času k tahání odvážlivců na vrchol stěžně. Je to pěkný zážitek, stejně jako třeba tahání plavců za lodí na laně. Pohled na loď a její okolí z téměř dvacetimetrové výšky je také někdy adrenalinovým. Když přijde nějaká vlnka nebo zezdola loď rozkymácíme, bývá nahoře pěkné rodeo.

Do Sukošanu připlouváme se strachem z pořádné bouře. Naštěstí jen prší. Přesto jsem jako kapitán trochu nervóznější. Bohužel nám nefunguje bowthruster. To je příďový motor, který pomáhá větším lodím s manévry, otáčí příď doleva či doprava. Bez tohoto motoru je velice těžké tento jedenáctitunový drobeček ovládat na malém prostoru. Naštěstí i když prší, moc nefouká. Frontu a vyvázání na čerpací stanici (tankujeme naftu) i s pomocí druhé posádky zvládáme. K molu v maríně to zvládáme za už absolutního bezvětří sami, bez větších potíží.

Přestože loď předáváme již v pátek večer, můžeme na ní být až do sobotního rána.

Pomalu se loučíme, protože jedno auto pojede domů hned. Zbytek posádek si užije poslední noc u moře, na lodi. Cestou domů se stihne i zastávka u Plitvických jezer.

Pátek upluto 53,5 km.

Foto Vektoru ze stěžně Bavarie. V pozadí mělký průplav mezi ostrovy Vrgada a Artina (?)

Pohodička na přídi

Vrgada

Ve člunu (p)

Plitvice (b)

Uplutá trasa, celkem 363 kilometrů

Kolik taková zábava stojí?

Nebudu tu řešit dopravu do Chorvatska, to si každý představí sám. Stejně tak stravování. Nebudu zde říkat, kolik to stálo tuto výpravu, ale zmíním přibližné náklady se kterými se dalo počítat v roce 2020 pro loď s kapacitou 10 lidí, stejně jako Vektor. Vlivem pandemie budou ceny ještě níže.

Pobytová taxa Chorvatsku 1 euro za osobu a den

Pronájem lodi pro 10 lidí od cca 1000 eur na týden v polovině května. V polovině července je to více jak dvojnásobek

Crew list a přívěsný motor k nafukovacímu člunu cca 200 eur

Pojištění kauce a odpovědnosti kapitána - různé parametry a varianty, od 100 do 300 eur.

Parkování auta v maríně 50 eur za týden

Stání na bójce - podle destinace, cca 200 kun za loď a noc. Některé restaurace mají svou bojku a při útratě se stání také neplatí.

Stání v maríně cca 500 kun za noc (včetně sprchny, napojení na elektřinu a vodu). V domovské maríně zdarma.

Nafta do lodi 1000-1500 Kč

Stání v bunkru nebo na kotvě (mimo parky) zdarma.

Vstup do parků se platí za osobu. Platí se stejný poplatek při stání na kotvě nebo na bojce, která je již v ceně vstupného. Samotné proplutí je zdarma.

Vstup do PP Telašcica asi 150 kun (dá se dát na místě bez papírů i méně) za dospělou osobu.

Koho zajímají námořní mapy, tak jedny z nejpoužívanějších jsou od Navionicsu: https://webapp.navionics.com/#bo...ekGghj%7DA

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 3 x Velmi praktické!

📷 2 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 0 x To chci taky zažít!

❤️ 1 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsal Standa 009

Cestopis byl naposledy aktualizován 2023-10-19T10:59:14+02:00

Standa 009 procestoval 43 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 6 lety a napsal pro tebe 8 úžasných cestopisů.

Zobrazit profil

2 komentáře

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Martin Vícha

před 5 lety

Paráda, normálně jsem v nostalgické náladě. Nebýt karantény, zrovna bych teď někdy, po snídani, vyrážel z Betiny k Prišnjaku .... Květen 2018 byl na takový výlet ideální, člověk se musel modlit, aby trochu fouklo a bylo krásně teplo. Minulý rok to bylo v květnu horší, kosa a 30 a víc uzlů vítr běžně.

Standa 009

před 5 lety

Náš květen byl rozhodně ideálnější než co jsem jezdil i v dubnu :D To jsem měl 2 dny déšť, 2 dny Palermo a jen 2 dny ideální podmínky k jachtingu. Proto nám tenhle termín vyšel pěkně. Co si vzpomínám, foukalo max do 25 uzlů, většinou se to motalo okolo 15-20. A pršelo jen jednou v noci a pak až průtrž mračen v pátek odpoledne. Jinak na plavky, třičko a jen svátečně na mikinu.

Zastesklo se mi po moři..