Toulky severní Itálií

Blížilo se léto roku 2019 a já dostala hroznou chuť někam vyrazit. Jenže to mělo jeden háček - neměla jsem s kým. Samotné se mi jet nechtělo, nevydržím být sama moc dlouho. Jednoho dne jsem se zeptala z legrace mamky, jestli by se mnou nejela do Itálie a ona souhlasila. Nejdříve jsem si myslela, že si ze mě dělá srandu, ale myslela to naprosto vážně. Měla jsem velkou radost, že pojedu s mamkou na první dovolenou a začala jsem plánovat cestu.

Konečně nastal den D a s mamkou jsme dojely na letiště. Já letěla po delší době a mamka úplně poprvé. :) Ta obdivovala svět z letadla asi tak 15 minut a pak usnula. Po asi hodince jsme přistály s letadlem na letišti v Bergamu. Měly jsme čas, tak jsme zašly do obchoďáku, jako správný ženský.. :) Obchodní centrum se nachází asi 10 minut chůze od letiště a je skvělou možností, jak zabít čas čekáním na letadlo/autobus. Koupila jsem si úžasné brýle a mohly jsme vyrazit autobusem do města Trento, vzdáleného asi 200 km od letiště. V Trentu jsme byly asi za tři hodiny, bylo příšerné vedro a už jsme chtěly být na hotelu. Jenže z Trenta je to dalších 30 km do vesničky Segonzano, kde na nás ubytování čekalo. Což o to, 30 km není moc, jenomže příměstské autobusy tam jedou hodinu a půl. Všude je to samá serpentina a vesnička a autobus objíždí snad všechno, kde je minimálně jeden dům. :)

Příjezd do Trenta

Řeka Adiže

Odpoledne jsme konečně dorazily do naší malebné vesničky, kde autobus jezdí asi tak 2x denně.. A řekly si, že bez auta to bude asi oříšek.. :) Ubytovaly jsme se, převlékly se a šly se podívat do okolí. Segonzano je kouzelné místo plné vinic a vysokých kopců. Slunce mělo brzy zapadat, nebylo už takové horko, foukal lehký vánek, zpívaly ptáci a bylo nám dobře.

Segonzano

Následující den jsme musely vstát brzy, abychom stihly ranní autobus. Kdybychom ho nestihly, další by nám jel ve 3 odpoledne. Nasnídaly jsme se a vyrazily do Trenta. Měly jsme o něco více času než předchozí den, tak jsme se po městě prošly.

Trento

Krásná italská ulička

Hrad Buonconsiglio

Je to pěkné město, ale s mamkou jsme spíš na tu přírodu a hory, a tak jsme nasedly do dalšího autobusu (víc času jsme strávily v autobusech, než na hotelu) a vyrazily 40 km do města Riva del Garda. Opět jen 40 km a cesta na dvě hodiny. Jak je patrné z názvu města, nachází se přímo u jezera Lago di Garda. Jezero je to nádherné s průzračnou čistou vodou. Půjčily jsme si šlapadlo a relaxovaly na jezeře.

Lago di Garda

Na šlapadle

Mamka

Po šlapadlech jsme se ochladily pravou italskou zmrzlinou a vydaly se pěšky do 4 km vzdáleného místa s názvem Cascate del Varone. Jedná se o 100 metrový vodopád, který protéká jeskyní. Byla to nádherná procházka, v jeskyni na nás kapal stříkající vodopád, což bylo velmi příjemné po náročné cestě do kopce ve velkém horku. Dokonce nám chvíli byla i zima.

Vodopád

Další den ráno jsem si přivstala a zaskočila si k bazénu. Byla jsem tam úplně sama a krásně jsem se tím nastartovala na náročný výšlap na Piramidi di Segonzano.

Před výšlapem

Výhled

Piramidi di Segonzano jsou skalní útvary, na kterých se podílel ledovec a dodnes je formuje déšť. Některé vrcholky jsou až 40 metrů vysoké. Před výšlapem se platí vstup asi tři eura na osobu a celá trasa zahrnuje asi čtyři trasy různé délky. Bylo příšerné vedro, takže jsme šly jen dvě trasy. Nahoře byl poměrně pěkný výhled, čekala jsem tedy větší nářez, ale nebylo to špatné. Necítily jsme se v tom vedru úplně nejlépe, tak jsme se poté vrátily na hotel a trochu odpočívaly. Tato vycházka nám zabrala celé odpoledne. Daly jsme si večeři, víno a šly spát.

Piramidi di Segonzano

Mamka na vrcholu

Piramidi di Segonzano

Výhled

Večeře

Následující den jsme se musely se Segonzanem rozloučit. Užily jsme si poslední jízdu do města, přesedly na autobus a jely do cca 200 km vzdáleného Milána. Bylo šílené vedro, táhly jsme tašky, měly jsme asi dvě nebo tři hodiny, takže jsme nechtěly na tu chvíli hledat úschovu. Šly jsme se podívat na Duom, který člověk při návštěvě Milána nesmí vynechat a pak zašly na kávu.

Duom

Fontána

Pár hodin na to jsme se vydaly směr hlavní nádraží, abychom se dostaly do města Bergamo. Hlavní nádraží mají opravdu nádherné a čisté. Trochu jsme bloudily, než jsme našly správné nástupiště a bály se, že vlak nestihneme, ale naštěstí jsme vlak stihly včas. Na nástupiště k vlaku se dostanete jen přes turniket a jízdenku Vám zkontrolují před nástupem do vlaku. Nemusely jsme tedy pak držet v ruce jízdenku a čekat, než přijde průvodčí. Cesta do Bergama trvala asi hodinku. Vlak byl přeplněný, takže jsme musely stát.

Hádejte, kterým jsme jely.. :)

Bergamo

V Bergamu jsme se ubytovaly v apartmánu a šly na procházku. Moc se nám tam líbilo, víc než v Milánu. Večer jsme zakončily pizzou v pizzerii, která nás bohužel zklamala a vzhledem k tomu, že jsme byly v Itálii, tak jsme čekaly top pizzu a to se bohužel nestalo.

Smůla na pizzu

Následujícím dnem končila naše dovolená. Ráno jsme autobusem jely na letiště v Bergamu a odletěly směr Praha. Naše první dovolená byla báječná.

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 1 x Velmi praktické!

📷 0 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 0 x To chci taky zažít!

❤️ 0 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsala Denisa Nedvědová

Cestopis byl naposledy aktualizován 2023-10-06T14:58:11+02:00

Denisa Nedvědová procestovala 33 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 3 lety a napsala pro tebe 12 úžasných cestopisů.

Zobrazit profil

2 komentáře

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

paolo.u

před 3 lety

Jste měly pech s tou pizzou, to je strašná hrůza spálená...

Denisa Nedvědová

před 3 lety

To teda, líp bychom udělaly, kdybychom koupily mraženou pizzu v krámě :D