Uzbekistán 2022 - země, kterou stojí za to zažít.

Uzbekistán nebyl úplně nahoře v mém wish listu doposud nenavštívených zemí, ale podzimní prázdniny příliš variant nenabízely a v Iránu vypukly nepokoje. Navíc jsme byli namlsaní cestou po Ománu, takže jsme si řekli, že další muslimská země neuškodí. A rozhodně jsme nelitovali, protože památky v Uzbekistánu, stejně jako lidé, jsou úžasné. Cestu jsme si užili a vrátili se plni dojmů.

Poznámka na úvod - toto není vyčerpávající cestopis a přehled památek, za tímto účelem doporučuji buď tištěného průvodce nebo tento web, který je kompilací právě průvodce a osobní návštěvy a jeho tvůrcům patří můj obdiv - http://cesty.stylreality.cz/index.php

Itinerář

Naše cesta vlastně kopírovala tradiční trasu, která je notoricky známa a je mnohokrát popsána, tak jen pro úplnost hlavní body cesty:

Taškent - přílet a procházky městem
Jezero Chimgan - jednodenní výlet z Taškentu
Chiva - letecký přesun z Taškentu do Urgenče a odtud taxíkem do Chivy
Pouštní hrady - jednodenní výlet do oblasti Chórazm
Buchara - přesun lůžkovým vlakem z Chivy
Nurota - jednodenní výlet taxíkem z Buchary
Samarkand - přesun vlekem Afrosiab z Buchary
Chor Chinor a Šahrizabz - jednodenní výlet taxíkem ze Smarkandu
Taškent - přesun vlekem Afrosiab ze Samarkandu
Odlet domů

Praktické rady na cestu

Půjčení auta - určitě je možné, ale vlastně zbytečné; mnohem praktičtější je kombinace letadlo, vlak, protože tím ušetříte spousty času a řidičské námahy; ale kdybyste na tom trvali, tak vězte, že v Taškentu je doprava velmi hustá a taková poloevropská a poloasijská<strong>c</strong>

Cena pohonných hmot - benzín cca 22,- Kč, metan cca 7,- Kč

Letiště - pozor vnitrostátní lety mají v Taškentu úplně jinou letištní budovu, nezapomeňte tedy říci taxikáři, zda se jedná o mezinárodní či vnitrostátní let; stránky pro nákup vnitrostátní letenky - https://www.uzairways.com/en.

Lístky na vlak - kupujte online zde - https://e-ticket.railway.uz/ru/home#%20; lístky jsou zde s určitým několikaměsíčním předstihem, je třeba si je hlídat, jsou totiž poměrně rychle vyprodány; ceny jsou na naše poměry opravdu nízké a cestu si užijete, zejména Afrosiabem.

Odvoz od letiště a z nádraží - my měli většinu domluvenou předem, ale je to zbytečné, všude taxíky čekají ve dne v noci a po smlouvání vás odvezou kamkoliv, i když někdy sami neví kam a musíte je navigovat :) . Je třeba počítat s tím, že cesta z letiště či nádraží je vždy dražší než naopak, inu neviditelná ruka trhu úřaduje dosti viditelně. Na druhou stranu vše je pořád o dost levnější než u nás.

Místní SIM - levná a po úřednickém vyplnění všeho možného i dostupná a bohatá na data.

Ubytování - samozřejmě jako všude můžete mít levnou či drahou variantu; levná je výhodná nejen cenou, ale i tím, že velké a drahé hotely jsou na okrajích měst, v centrech jsou spíše hostely či domácí ubytování. My kupovali přes Booking.com a nebyl žádný problém, vše se dalo domluvit, ať už příjezd ve tři hodiny ráno či výlet do okolí

Elektřina - funguje jako u nás, adaptéry nejsou potřeba

Peníze - na mnoha místech, ale rozhodně ne všude, můžete platit kartou; bankomaty jsou na mnoha místech a výběr byl zpoplatněn jen velmi lehce (tuším 1,5 % částky, samozřejmě pokud máte kartu pro výběr v zahraničí zdarma, jinak platíte ještě české bance), není tedy třeba vybírat několik milionů a chodit s kufříkem.

Lidé

Lidé jsou vedle fantastických památek jedním z důvodů, proč se do Uzbekistánu vydat. Jsou velmi přátelští, rádi si popovídají. Náš řidič ze Samarkandu do Šahrizabzu nás pozval na loučení se svobodou svého syna, nedal jinak, než že musíme přijít. Cpal do nás neskutečné množství jídla se slovy: "Kušajtě, kušajtě (jezte, jezte)." Jídlo prokládal vodkou, které je zde obrovské množství. Kdyby alespoň naléval do panáků, ale ani náhodou - rovnou do šálků na čaj. No po více jak hodině jsme ho ukecali, že už nemůžeme a že bychom jeli. Svatebčané nás prostě nechtěli pustit. Druhý den nás pak stejný řidič pozval domů (dům byl u Timurova mauzeloea a po otevření vrat se objevil dvorek se slepicemi; byt sám samotný byla kuchyňka na chodbě - no kuchyňka, spíše jedny starodávná kamínka; dvě místnosti neměly žádný nábytek, spalo se na zemi, jedno u nízkého stolečku, plyn byl veden hadicí uprostřed místnosti; prostě cesta do dávné minulosti).

Ve vlaku si k nám přisedla starší paní a hned se jala kolem sebe nabízet nakládané okurky. Když potřebujete, každý se vám snaží pomoci. Prostě na lidi si v Uzbekistánu stěžovat nemůžete. Jen je třeba počítat s tím, že jste pro ně bohatí lidé a budou vás chtít občas pumpnout.

Bezpečnost a čistota

Obecně se dá říci, že v Uzbekistánu se budete cítit bezpečně, navíc každodenní úklid dělá z měst velmi čistá místa. Ani brzy ráno, ani v noci jsme necítili sebemenší náznak ohrožení, a to jsme se rozhodně nijak neomezovali.

Každé ráno vyjdou desítky či stovky lidí (nejen v turistických částech) s košťaty a zametají poctivě každý lístek, který spadne na zem. Lidé jsou zde přátelští, jen je třeba připravit se na to, že mají tendenci na cizincích vydělávat a často je třeba smlouvat (zejména taxi či jiné dopravní prostředky a trhy).

Doprava

O letištích se nemá smysl zmiňovat, jsou menší, ale vlastně stejná jako většina běžných letišť, žádnou exotiku nečekejte. Vnitrostátní letenky nejsou nijak drahé, takže zejména na přesun z Taškentu do Urgenče (a tedy Chivy, protože Urgenč je vstupní branou do Chivy) je letecký přesun mnohem výhodnější zejména z časového hlediska.

Samostatnou kapitolou je jízda vlakem. Můžete zažít obdobu českých vlaků z 80. let, nebo supermoderní vlaky třídy Afrosiob. Maximální rychlosti jsme dosáhli 250 km v hodině, přičemž se vám zdá, že jedete tak poloviční rychlostí. Opravdový zážitek. O občerstvení se bát nemusíte, vlakem neustále někdo prochází a nabízí něco k pití a snědku.

Vlaková nádraží jsou mnohem bezpečnější a čistější než u nás. Jsou to moderní nablýskané budovy, kam vás pustí pouze po prohlídce kufrů scannerem a kontrole jízdenky. K nádraží vás bez problémů za cenu krátkého smlouvání doveze taxík.

V Taškentu se dá výborně pohybovat metrem, jízdenka stojí 1 400 SUM, tedy necelé dvě koruny.

Není problém si najmout auto s řidičem na celý den, ceny po smlouvání nejsou nijak vysoké, např. celodenní cesta do hor z Taškentu stála 50 USD. Je to dáno nízkou cenou metanu, na který jezdí drtivá většina aut (někdo pak na LPG a jen vzácný je benzín či nafta). Tradiční pohonné hmoty stojí cca 22, Kč, kdežto metan asi 7,- Kč. Nečekejte žádné sofistikované přestavby, prostě otevřete kufr auta a spatříte něco jako bombu na svařování. Na metan jezdí i velké kamazy, které mají bomb několik.

Nakupování

Ve městech jsme nikde nenarazili na běžné obchodní domy či supermarkety. Nákupy se odehrávají buď v obdobách našich večerek, nebo na tržnicích, které jsou ve větších městech velmi rozsáhlé a naleznete zde od chleba přes oblečení světových značek po mobilní telefony a další elektroniku. Platit můžete někde kartou, ale často musíte použít hotovost. SUMA je velmi slabá měna, takže námi používaný přepočet byl 1 000 SUM = 2 Kč. Ve skutečnosti to bylo malinko přes dvě koruny, ale ne o moc.

Četl jsem, že je vymýceno kšeftování s cizí měnou, ale myslím, že je to nezničitelné. Stejně jako kdysi u nás veksláci pronášeli své: "Bon, chcete bony!," tak místní na tržnicích oslovují turisty: "Dolar, euro, rubl!". Ale nejsou nijak agresivní a není třeba se jimi nechat otrávit.

Pokud se týká cenové úrovně, je zajímavé, že některé položky jsou výrazně levnější než u nás (např. pití obecně, a to jak v obchodech, tak v restauracích, zmrzliny a nanuky, čaj, káva, chléb, koření...), zato jiné snesou cenové srovnání s ČR, byť jsou o něco levnější, ale rozhodně ne o tolik, kolik byste čekali na nízkopříjmovou zemi (drogerie, jídlo v restauracích, maso, oříšky).

Mobilní telefony a internet

Není problém si koupit místní SIM bohatě naplněnou internetem za nízkou cenu. Jen samotný nákup je docela opruz - slečna byla ochotná, ale zapisovala si úplně vše, zajímala ji snad i velikost bot. Ale za 15 minut byla SIM naše a fungovala zcela bezproblémově na všech navštívených místech. Mobilní internet bez problémů utáhnul dva mobily jako hotspot.

Wi-Fi není nijak běžná ani v restauracích či kavárnách. Ale někde se dá pochytit, dokonce jsme našli i veřejný internet. Ale přihlášení na síť bylo vždy po zaslání konfirmační SMS, což se nám nikde nepovedlo (což samozřejmě neznamená, že se to nepovede nikomu).

Jídlo

Tradiční uzbecké jídlo nás nijak zvlášť neoslovilo. Plov je něco jako naše rizoto se skopovým masem, samsa taštičky plněné různou náplní (většinou docela mastné). Zejména v Taškentu si můžete pochutnat na koňském mase (z dětství ho pamatuji, nebylo špatné, ale dnes už jsem si netroufnul).

Maso je zde zejména jehněčí, hovězí, koňské, dá se sehnat i kuřecí a místní říkali, že si občas dají i vepřové, a to i přes to, že jsou muslimové. Maso je v drtivé většině vařené. Příloha je zejména rýže, ale dáte si i brambor či hranolky.

Specialitou jsou oříšky, nakládané okurky a pro mě nejlepší pochutina - chalva, kterou jsme viděli jen v Samarkandu. Jakési sladké mejdlíčko fantastické chuti, po tom jsem se mohl utlouct. Nikde jinde jsme ho ale neviděli.

Tržnice v Taškentu

Tisíce oříšků

Místní chléb

Jazyk

Na angličtinu moc nespoléhejte, většina lidí ji neovládá, když už, tak spíše mladí. Zato ruština je zde prakticky mateřský jazyk. Byl jsem již ve dvoujazyčných zemích, ale v Uzbekistánu je to ještě trochu jiné. Uzbečtina a ruština se zde mísí zcela bez ladu a skladu, prostě některé nápisy jsou tak, druhé onak.

I s angličtinou zemi procestujete, není to problém, ale znalost ruštiny je rozhodně výhodou.

Taškent

Taškent je moderní město, které má své chudší a bohatší části jako asi každé hlavní město v moderní zemi. V centru se staví "Taškent City" - komplex domů, moderních komunikací a také krásného parku.

Park v Taškent City

Socha z trávy (umělé)

Památek zde příliš mnoho nenajdete a těch pár na vás působí zajímavě zejména na začátku cesty po zemi. Pokud je však porovnáte s jinými místy, trochu blednou (ale své kouzlo mají).

Taškent

Mauzeloem

Mauzeleum

Uvnitř mauzolea

Zajímavostí ve městě je moderní, byť ne příliš velké Magic City, což je zábavní park pro děti, kde je také opravdu krásná magická fontána se skvěle udělanou show. Můžete zde i nakoupit oblečení a občerstvit se, ale ceny jsou o něco vyšší než jinde.

Chiva

Chiva je fascinující město, mimochodem první uzbecké místo zapsané na sezam UNESCO. Velmi doporučuji ubytovat se v Ičan Chala, tedy uvnitř opevněného města, protože nejkouzelnější je ráno a večer a v noci. Přes den je plné turistů a stánků, ale ráno a večer je vše ztichlé a máte pocit, že jste zde sami. Samotné město mi připomínalo Benátky, přestože v něm není žádný vodní kanál. Ona sevřenost, malý automobilový provoz a chuť procházet se v těch místech, to je něco, co obě místa spojuje. Ičan Kala není velká, vlastně jej projdete za pár hodin, ale stejně tak se v ní můžete procházet stále dokola celé dny.

Ze začátku mi dělalo problém orientovat se ve všech památkách, o kterých jsem četl v průvodci a některých cestopisech. Ale není to tak složité, protože památky mají (nejen zde, ale vlastně v celé zemi) výborně popsané. A navíc pak zjistíte, že je to vlastně jedno. Všechny ty medresy (islámské školy), mešity, minarety, darvozy (brány) jsou tak nádherné, že se stačí jen dívat a kochat se.

Vstupenka se má platit už při vstupu do města, ale to je zbytečné, protože se do něj dostanete i zdarma. Ale bez vstupenky se pak už nedostanete téměř nikam, což by byla obrovská škoda. Oproti tomu, co jsme četli, je už jen jeden typ vstupenky na všechna místa s platností po dva po sobě jdoucí dny, cena je 120 000 SUM, tedy asi 250,- Kč.

Madrasa

Palác

Madrasa

Darvoza

Hrobka

Z Chivy je možné udělat si výlet do pouště v oblasti Chórezm. Po překročení řeky Amudarja se krajina za chvíli změní a projíždíte pouštní oblastí, která v sobě ukrývá desítky hradů. Dají se dělat i vícedenní výlety s noclehem v jurtách, ale je třeba být připraven na to, že v noci teplota výrazně klesá. To jsem manželce nemohl udělat, abych ji nechal vymrznout, ostatně na konci října už není v Uzbekistánu zase takové vedro ani přes den.

V rámci jednodenní varianty jsme navštívili tři asi nejzachovalejší hrady - Ayaz Kalu (což jsou vlastně tři hrady), Toprak Kalu a Kyzyl Kalu, který se odlišuje tím, je je více zachovalý, resp. zrekonstruovaný, a také je vybudován v perském stylu. Mírný poplatek asi 20,- Kč jsme platili jen na prostředním z nich.

Ayaz Kala

Toprak Kala

Kyzyl Kala

Všudypřítomné bavlníkové plantáže

Pro cestu jsme si domluvili taxikáře a tento téměř celodenní výlet vyšel na 50 USD, což je rozhodně snesitelná cena. Navíc nám řidič spoustu věcí řekl a ukázal a také sem tam koupil nějaké občerstvení (což nám bylo blbé, takže jsme mu také něco k jídlu koupili). Byla by škoda tento výlet neuskutečnit, i když neuvidíte žádný Karlštejn ani stánky s párky a pivem.

Buchara

Přejezd do Buchary byl úplně v pohodě, vlak si to kalil rychlostí od 200 do 250 km/hod., takže jsme byli za chvíli na místě. Buchara je zcela jiné město než Chiva, takové normálnější a také přeci jen rozlehlejší. Nicméně hlavní památky během dvou dní pěšky obejdete. Procházky městem jsou příjemné a stále je na co se dívat.

Hlavní památky jsou mešita a medresa u Velkého minaretu a jsou opravdu fascinující. Ale za prohlídku stojí rozhodně i další místa, o kterých se zmiňují průvodci. Za mě je fascinující Mauzoleum Samanid v parku naproti bucharské pevnosti, madrasa Abdullah Khana a protilehlá madrasa u stejného parku, nebo Chor Minor asi kilometr od nádrže Labi Hovuz. Ale památek je zde opravdu spousta a město vás rozhodně bude bavit.

Mimo jiné jsme si také prohlédli pevnost, která není zase tak fascinující, ale mezi turisty jsme evropským zjevem a foťákem v ruce zaujali místního borce, který nám za asi 150,- Kč zpřístupnil zavřený zbytek pevnosti. Ten sám o sobě představuje pouze ruiny, kterou po sobě zanechali bolševici leteckým náletem (kdo by se divil), ale zajímavost je na konci - skvělý výhled na město, zejména pak velký minaret a přiléhající stavby.

Také jsme si udělali výlet do Nuraty. Je to poutní místo, ale na nás zase takový dojem neudělalo, to už spíše ruiny pevnosti, kterou už Alexandr Veliký rozšiřoval, protože stála už před ním. Jsou to opravdu ruiny, ale místo má zvláštní kouzlo.

Jedna z mešit

Pohled z pevnosti

Mauzoleum Samanid

Chor Minor

Samarkand

Byli jsme zvědaví, zda bude Samarkand ještě pro nás po navštívených místech ještě atraktivní. A byl. Je to opět úžasné město s nádherným Registánem. Lístek do něj platí celý den, takže doporučuji návštěvu za světla a pak v noci. Lidé byli uvnitř i po 22.00, i když už mělo být zavřeno. I zde si nás vyhlédl maník a za úplatu cca 200,- Kč nás pustil na jeden z velkých minaretů. Byl to skvělý výhled, ale hlavně zážitek. Rozhodně takovou možnost využijte, budete-li moci.

Registán je také krásně osvětlený, v noci zde probíhá světelná a hudební show, která je opravdu velkolepá a dá se na ni dívat desítky minut, aniž by se omrzela.

I v Samarkandu je památek hodně, jsou trošku více roztahané, ale procházky mezi nimi jsou příjemné a samozřejmě je zde stále možnost vzít si taxi. Jestliže Chiva byla intimní, Buchara městská, pak Samarkand velkolepý. Nejen Registán, ale i další místa zanechávají opravdu velkolepý dojem - Mauzoleum Shah-i-Zinda, mešita Bibi Chánum, Gur-i Amir mauzoleum... Prostě mnoho úžasných míst.

I ze Samarkandu jsem se vypravili do okolí. Naše cesta vedla do Šahrizabzu, ale taxikář nás vzal ještě do Chor Chinor - velmi zajímavého poutního místa s posvátným jezerem a více jak tisíc let starými stromy. V jednom z nich je v kořenech vydlabán prostor pro modlitby. Samotný Šahrizabz je také zajímavé místo s hrobkou Timura, krásnou mešitou a dalšími místy. Zajímavá je i cesta pře hory s krásnými výhledy a trhem na nejvyšším místě.