
Velikonoce v Tiraně s kachničkou Jarynem 🐥💛
Třídenní ochutnávka albánské krajiny (budget 6 000 CZK)
Cestopis z roku 2025 napsal Jaryn
Përshëndetje! 🌞
Albánie volá.. sice jsme původně měli v plánu procestovat Albánii křížem-krážem v naší celé skupince výletníků, ale stalo se jinak – do Tirany jsem odletěl sám a to jen na pár dní během velikonočních prázdnin. Roadtrip s mými kamarády musí počkat na jindy.. nicméně už jen během této krátké návštěvy jsem si ověřil, že to bude určitě stát za to!
Bez parťáků jsem necestoval ani nepamatuji.. většinou mám rodinné souputníky či dobrodruhy mezi přáteli, ale takto si aspoň připomenu návrat ke kořenům – kdy jsem sám na vlastní pěst procestoval svět od Grónska po Malajsii 🌎 Co na tom, že Tirana leží za humny, a ještě tam dojedete na českou občanku.. dobrodružství jako dobrodružství 😝 🤷♂️
Přípravy, plány a rozpočet 💰
Aby se mi nestýskalo a neměl nudou roupy, rozhodl jsem se, že si výlet o to více sám užiju.. doslova jako princezna kachnička Jaryn! Takže žádné namazané sendviče, mačkání se v mhd a ponocování na letišti – ať ostatní vidí, o co přišli 😁 Naštěstí zrovna Albánie jako vcelku levná destinace mi v tomto hrála do karet a můj budget se ve finále ani tak moc neodchýlil od standardního průměru. Ano, šlo by to i super-levně.. ale já si přijel užít sluníčko a krásnou přírodu. Ne že bych se utrhnul z řetězu a super rozhazoval za nesmysly, které jindy jako turista odsuzuji.. ale dal jsem si záležet na svém komfortu 👌
Tirana vlastně nebyl ani nápad z mojí hlavy, ale svezl jsem se s tou myšlenku a při plánování velikonočního volna si koupil celkem výhodnou letenku Praha – Tirana s Wizz Air za 2 600 CZK. Protože jsme původně měli být dva, bookli jsme si rovnou i ubytko – maličký dvoulůžkový pokojíček v hostelu poblíž centra (330 CZK / os. / noc). Když mi cestovní parťák pár dní před dovolenou pro nemoc odpadnul, nebylo už možné ubytování měnit, ale co.. když už komfort tak už, na dvoulůžáku si to užiju o to více! ..ovšem, kdyby na něm nestála palanda 😂 🤦♂️
Na druhou stranu, hostel byl typicky turistický se sdílenými ložnicemi a já takto měl komfort celého pokoje (o velikosti asi 2 m²) pro sebe! Vlastně.. po 2 noci jsem měl pro sebe celý hostel.. protože přes Velikonoce tam nebyla ani noha – kde se zdržovali všichni low-cost cestovatelé?
Co musím vyzdvihnout je úroveň komunikace – s kým jsem se setkal, ten ovládal velmi dobře nejen angličtinu ale i několik dalších jazyků 👍 Dokonce prodavačky v supermarketu (i ty starších ročníků) s úsměvem zvládaly pár anglických frází.
Stejně tak není potřeba vybírat/měnit místní měnu (albánský lek), protože v turistických oblastech je hodně rozšířené i euro – např. v obchůdkách se suvenýry 💰 S placením kartou už to tak jednoduché není – je třeba se ideálně předem zeptat, jestli karty berou, abyste předešli shánění nejbližšího bankomatu.. není to tak úplně samozřejmost, že by karty brali všude. Pokud bych třeba chtěl jet mhd, nebo se zatoulat i do restaurací mimo hlavní turistické tepny, určitě bych si peníze vyměnil, ale takto nebylo třeba.. utratil jsem pár drobných euro a v supermarketech a restauracích platil za jídlo kartou.
Jídlo mě celkem vyšlo na 900 CZK, včetně návštěvy dvou restaurací, kde jsem si do zobáčku objednal vydatné porce albánských pokrmů (cca 250 CZK / os.) 🤑 Zbytek (snídaně a svačiny) jsem řešil sendvičem ze supermarketu, jogurtem, ovocem, skvělými sýrovými tyčinkami a baklavou.. kterou měli dokonce úžasnější než v jiných zemích dále na východ. Hlady jsem rozhodně netrpěl!
Harmonogram 🔦
Poté, co se vyjasnil počet účastníků zájezdu a ustálil se na 1 ks (tj. jedné kachničce), zařídil jsem si přes booking.com dva výlety – Tirana není zrovna velké ani super-zajímavé ani památkami našlapané město (nemají ani metro), stačí na něj tak jedno odpoledne. Abych se zbytek času nekopal do zadku, bylo třeba vyjet z města 🚞 Vybíral jsem od oka – cca z 5 nejprodávanějších výletů jsem zvolil jeden turistický s (nenáročným) výšlapem, a druhý historický s návštěvou nějakých památek. Ani jedno místo mi nic neříkalo, ale fotky vypadaly pěkně, vyzvednutí minibusem u hostelu bylo v ceně a celková částka, kterou za výlet chtěli, skoro směšná.. takže nebylo co řešit 😉
Podobně jsem poprvé přes booking.com vyzkoušel jejich novinku, a to objednání dopravy z letiště na ubytování 🚖 Néé že bych se v tom nějak vyžíval, obzvlášť když bus z letiště do centra jezdí 24/7 (vždy v celou hodinu), ale dal jsem na doporučení zkušenějších a rozumnějších (rozuměj mojí starostlivé maminky), a protože jsem přilétal pár minut po půlnoci, opravdu mi nepřišlo rozumné chodit pěšky skrze celé tiranské centrum.. já sám princezna kachnička Jaryn.. v zemi, kde ještě na přelomu milénia fungovala krevní msta! 😯
Nijak divoké by to asi nebylo, ale cena taxíku (cca 400 CZK), vyzvednutí přímo v příletové hale a odvoz až před dveře hostelu mě přesvědčili, že se nechám hýčkat a místo zdlouhavého čekání a cesty autobusem, zvolím soukromou expres variantu. I proto, že na ráno jsem měl domluvený první výlet a chtěl jsem být čilý a fit ☺️
Přílet a vstupní opatření 💉
Co zajímavého je k vidění v Tiraně jsem mrknul zběžně až na pražském letišti pár minut před odletem.. jednak nebylo kdy a jednak na nastudování těch pár bodů stačil rekordní čas, včetně přečtení pár zážitkových cestopisů pro inspiraci. O kultuře a historii Albánie jsem se měl dozvědět více detailů až na výletě s průvodcem, ušetřil jsem si tedy i toto samostudium 🧐
Co do rozmanitosti, Albánie by se vlastně dala zařadit k řadě islámských zemí, protože cirka polovina obyvatel se hlásí k islámu.. je to dáno historicky dlouhou nadvládou osmanské říše, která trvala celých 500 let až do vyhlášení nezávislosti v roce 1912 🧭 Z toho důvodu je ve městě hned několik mešit, ovšem doprovázených i významnými katolickými a pravoslavnými kostely ⛪ Velkou skupinou obyvatel jsou také lidé, kteří se nehlásí k žádnému náboženství, což je zase pozůstatek komunistické éry, kdy bylo náboženství zakázáno a Albánie se tak stala první oficiálně ateistickou zemi na světě.
Albánie, přestože není součástí EU, tak uznává občanské průkazy jako dostačující cestovní doklad.. já si ale s výhodou i do těchto destinací vždy zabalím svůj cestovní pas, protože s pasem můžu proběhnout automatické celní brány, kde nebývá fronta, oproti klasickým celním budkám, kam bych musel zamířit s občanským průkazem. A to se vyplatí! 👍 Žádné jiné vstupní povinnosti pro občany EU nejsou.. snad jen drobnůstka, odlétá se z Terminálu 1 jako do jiných mimoevropských destinací, protože Albánie není součástí ani Schengenského prostoru.
1. den – Výlet k jezeru Bovilla 🏞️
Večer doma jsem si do baťůžku zabalil svých pět švestek, zejména kraťasy a sluneční brýle, protože předpověď počasí byla opravdu lákává ☀️ 🕶️ A po krátkém čekání na letišti v Praze a zhruba dvouhodinkovém letu, si mě už vyzvedával můj osobní řidič v příletové hale v Tiraně ✈️ Pokyny jsem dostal v předstihu do emailu a po přistání mi zabzučela smska se jménem a kontaktem na mého řidiče. Řidič mě měl očekávat přímo po příletu v hale (znal číslo letu) s typickou tabulkou nesoucí mé jméno. Takto jednoduché by to bylo, kdyby kolem půlnoci nepřilétalo do Tirany asi 20 letadel a v příletové hale nebylo více taxikářů než přilétajících turistů. A všichni měli svou tabulku s více či méně čitelným jménem, na koho čekají. Obejít je by mi trvalo do rána! 📍
Vše zachránil všudypřítomný internet (na letišti zdarma a dobře dostupný), když mi řidič přes WhatsApp telefonoval, aby mi vysvětlil, kde přesně stojí. V záplavě albánských taxikářů jsem našel toho svého, nastoupil do elektrického MG a už se řítil do hlavního města. Schválně říkám "řítil", protože co jsem pochopil během prvních pár minut v Albánii, tak jako řidiči se s tím Albánci zrovna moc nese*ou.. u nás bychom řekli, že řídí jako prasata 🐷 Rychlost, pruhy, přednost – na nic z toho se tu nehraje 🙈
Po cca 20 minutách jízdy jsem stál před hostelem, kde si mě přebíral majitel hostelu. Poctivě jsem mu předem hlásil, že mě má očekávat až po půlnoci, kdy přilétá letadlo. A po posledních ubytovacích formalitách toho dne jsem už spal pod peřinkou jak spokojená princeznička 🐤
Výlet naplánovaný na ráno zahrnoval vyzvednutí minibusem u hotelu a odvoz do národního parku Dajti k jezeru Bovilla. Organizační informace jsem dostal od výletní agentury přes WhatsApp v předstihu – v kolik a kde mám přesně čekat, včetně jména mého průvodce a fotky minibusu, který mě nabere. Vše naprosto hladké!
Skupinový výlet k jezeru Bovilla je mezi top nejprodávanějšími výlety z Tirany a dávám za pravdu, že je opravdu povedený 🏞️ I pokud vám turistika nic neříká, je tento výlet vcelku nenáročný, a dokonce polovina asi dvoukilometrového výšlapu se dá vyjet minibusem.. pokud je někdo opravdu sváteční pochodník. Jezero je uměle vytvořené a přehrazené, slouží jako zdroj pitné vody pro Tiranu a okolí – něco jako naše Želivka. Díky svému umístění mezi skály a zelenou vegetací je jeho barva dechberoucí.. a společně s okolními horami a rozkvetlou flórou tvoří nezapomenutelná panorama! 💚
Jako typický organizátor a plánovač v naší cestovatelské bandě, jsem tentokrát přenechal otěže jiným a nechal se hýčkat ve stylu "zde se vyčůrejte", "zde se pokochejte", "zde si snězte svačinu" a "odsud za hodinu odjíždíme".. balada! Na vše bylo dostatek času, žádný spěch. Díky tomu jsem si stihnul telefon téměř zaplnit dalšími a dalšími fotkami, přismahnout si nosík na teploučkém sluníčku a skamarádit se s ostatními výletníky ve skupině. Musím říct, že především náš průvodce se opravdu staral o to, aby nikomu z nás nic nechybělo 🙋♂️ Příjemně unavení jsme se vraceli v odpoledních hodinách na stejné místo, kde jsme nastupovali. Zbyl tak ještě dostatek času pro procházku městem a teplou večeři v jedné z doporučených restaurací.
2. den – Výlet na hrad Krujë 🏰
Obdobně jako v předchozím případě mě čekal další organizovaný výlet – scénář jako přes kopírák – detaily k vyzvednutí odeslané den předem do WhatsAppu, hladký průběh a spousta zážitků. S tím rozdílem, že tentokrát šlo o výlet za historií nikoliv za turistikou, což se dalo poznat hned z osazenstva minibusu, kde narozdíl od předchozího dne, mě při nástupu vítaly skupiny italských důchodců.
Tentokrát jsme zamířili ještě o kus dál od Tirany – do města Krujë, kde byl naším cílem hrad, muzeum a staré tržiště (Old Bazaar). V ceně byla i komentovaná prohlídka muzea na hradě týkající se albánských dějin – zejména velkého Skanderbega, albánského hrdiny bojujícímu proti nadvládě Osmanů. Náš průvodce to vzal opravdu z gruntu, protože historii Albánie do nás valil od prvopočátku věků až po poválečnou éru. Jeho nadšení a zápal pro věc oceňovali zejména Italové potleskem, protože (což jsem netušil) Albánci a Italové jsou díky historickým vazbám velcí kamarádi.. asi proto pasáž o italských fašistech hodně rychle přeskákal 🤭 Po důkladné přednášce, zbylo ještě spousta času na pečlivý průzkum tržiště a lokálních produktů, které nabízely. A suvenýrů.. samozřejmě 😝
Druhou a poslední zastávkou na programu byla maličká svatyně Sarisalltik na vrcholu hory tyčící se nad Krujë, kam jsme serpentinami v minibusu vyjížděli skoro krokem, ale úspěšně 😏 Jde o pravoslavný pidi kostelík zapuštěný do skalní jeskyně, takže výhledy z něj nic moc.. ale ze samotného vršku skály super! Bylo vidět až na moře! Hned po příchodu nás průvodce varoval, že je zvykem v tomto kostelíku obětovat domácí zvířata jako součást náboženského rituálu, a občas jsou tyto obětiny k vidění, tzn. kdo je citlivý na zvířecí mrtvolky, měl by zvážit své další kroky.. dobře, jako nevegetarián, snad něco snesu. Velká chyba! Jatka a krveprolití v přímém přenosu, chudák slepice.. musím přiznat, že jsem odtud mazal a bral schody po dvou! Co kdyby chtěli obětovat i kachnu!! 🤯 🐤 ☠️
A pak, že té krevní msty už prý nechali.. 🐓😵💫
Výlet mě zmohl natolik, že jsem si dal dvacet nejen v autobuse, ale po doplnění zásob zpět v tiranském supermarketu, jsem to šel zalomit rovnou do postele.. na nějaký noční život mě neužije.
3. den – Procházka po Tiraně 🏙️
Na poslední den mi zbývala samotná Tirana a její širší centrum. V merku jsem měl i tradiční albánskou restauraci, kterou nám doporučil průvodce.. plány na oběd jsem ale změnil, když jsem se v menu dočetl o jehněčích hlavách, kozích střevech a jiných specialitách, které sice mohly chutnat dobře, ale svými názvy mě rozhodně neoslovily. Zvolil jsem tedy více střídmější a méně experimentální kuchyni pro můj žaludek.. albánské čevabčiči s pečeným bramborem 🧆
Protože jsou všechny zajímavosti od sebe, co by kamenem dohodil, není třeba řešit nějakou přepravu pomocí mhd či taxíku. Už tak mě přečtené zkušenosti a názory na tiranskou městskou hromadnou dopravu celkem vyděsily 🤭
Tady to jezdí jak někde ve středověku!
Když chcete bus, musíte se někam postavit, nevíte vlastně kam, a ono možná něco pojede a spíš to nepojede tam, kam zrovna potřebujete.. ale možná i jo, tak to zkuste 😅 🙈 Z tohohle mi naskakují pupínky.. takže jsem se rád orientoval pouze na samotné centrum a svoje dvě nožky. Ono vzdálenější mimo centrum je pouze lanovka Dajti Ekspres a bunkr Bunk'Art 1 – kdybych zde trávil o den více, s největší pravděpodobností bych se vydal i tam.. s pořádnou svačinou a nervy ze železa, abych to putování zvládnul. Možná by stálo za to přibalit si i stan, kdybych už nenašel autobus nazpět 😝
Procházku jsem začal u Pyramidy (také známá jako Mezinárodní kulturní centrum Pjetër Arbnori), pokračoval k mešitě Namazgah, katedrále Zmrtvýchvstání Krista, hradu Tirana Castle, bunkru Bunk'Art 2, Skanderbegovu náměstí, budově Opery, starému bazaru a zpět.. velmi příjemná odpolední procházka 🚶 Plná místních naturálií (rozuměj bordelu plné ulice), odlišných kultur (rozuměj šílení řidiči a sebevražední cyklisté) a zajímavých reálií (rozuměj zimní bundy ve 22 °C).
Pyramida: Vzhledem velmi atraktivní budova, na kterou se dá vyšplhat po venkovním schodišti za tiranskými výhledy.. město je ze své severovýchodní strany obestoupeno horským masivem, který se odsud zdá velmi blízko. Dá se nakouknout i dovnitř budovy, kde výzdoba ve své originalitě také nepokulhává.
Mešita Namazgah: Známá také jako Velká mešita v Tiraně, je největší mešitou na Balkáně a byla dokončena teprve nedávno, proto do dálky stále téměř září běloskvoucí barvou. Protože jsem si ale zrovna zapomněl svůj hidžáb 🐥🤣, tak jsem architektonický skvost obdivoval pouze z venku.. mešita je ale turistům přístupná.
Tirana Castle: Přestože to místní nazývají jako hrad, jde v podstatě jen o pozůstatky hradeb, za kterými najdeme.. jak jinak než restaurace pro turisty. Jedna vedle druhé, k tomu různé kavárny a zmrzlinárny. Atmosféra příjemná, ale není důvod se tu zdržovat, pokud nejste hladoví.. na druhou stranu skvělým důvodem, proč sem určitě zajít, jsou veřejné toalety – čisté a zdarma.
Bunk'Art 2: Tohle speciální muzeum jsem zařadil do programu spíše ze zvědavosti a z nadbytku času – ono nízké vstupné 900 ALL (něco kolem 225 CZK) k tomu doslova vyzývalo. Nejsem žádný fanoušek militarismu či studené války, ale když jde o jeden z turistických symbolů města, nelze ho minout.. cca 30 minut strávených v bunkru docela stačilo (z toho jsem 10 minut stál jen frontu na vstupenky). Mimochodem, těhlech bunkrů je po celé Albánii rozeseto na 170 000.. tehdejší komunistický vůdce měl takovou menší úchylku 🤭
Skanderbegovo náměstí: Obří, prostorné, čisté a vzdušné.. tomu říkám pořádné náměstí. Obklopené spoustou krásných a zajímavých budov – Opera, Edhem Beyova mešita, věžní hodiny, velká lesklá hlava..
Old bazaar: Veteš vedle veteše, doprovázená kýčovitými suvenýry, prodejem koření a tabáku.. tady se dá sehnat opravdu všechno 😜
Na cestu zpět na letiště (tentokrát už busem) jsem si koupil jízdenku předem online – sice tam byla přirážka 80 ALL (20 CZK) za platbu online, rozhodně mě to stálo méně, než kdybych si kvůli tomu vybíral z místního bankomatu s nějakým tím všimným dané bance. V autobuse šlo samozřejmě platit i cash a to 400 ALL – zde euro asi nebrali, nezkoušel jsem – jen jsem průvodčímu ukázal vygenerovanou jízdenku v telefonu. Oproti děsivým historkám s tiranskými busy, najít autobus společnosti LUNA mířící na letiště byl super-snadný. Stál na svém místě podle pokynů na jízdence a na webových stránkách.. před ním odjezdová tabule – odjezd opět v každou celou hodinu 🚏 🚌 Co do počtu cestujících nebyl v brzkých odpoledních hodinách ani moc narvaný. Jen cesta trvala místo odhadovaných 30 minut o dost déle vinou "husté" dopravy v Tiraně.. ona by zas tak hustá nebyla, kdyby hustý nebyli hlavně ti řidiči kolem 😅
Maličké tiranské letiště je jako spousta jiných místních projektů v rozpuku.. tzn. pracuje a buduje se na nich ve dne v noci a sbíječky tu řádí bez ustání. Je znát na každém kroku, že země se rozvíjí a má v plánu růst až do měřítek Evropské Unie. No nevím, co jednou řeknou Albánci v Unii na zákaz jednorázového nádobí a neoddělitelných víček u plastových lahví.. už takhle jim ekologie a pořádek zas tak moc neříká, a v příkopech se tu opravdu neválejí kupy plastových brček a víček 😐 🤷♂️ Na druhou stranu, velmi pěkné a moderní centrum Tirany ukazuje, že to umí.. když se chce.
Minimum záchodů na letišti a žádná pítka s pitnou vodou k načepování mě ale opět vrátila do reality rozvojové země.. podobně zastaralá je i povinnost mít vytištěný papírový palubní lístek. To znamená jít si i s malou batožinou a ničím k odbavení vystát frontičku k odbavovací přepážce, jen abyste dostali vaši letenku na papíře.. není mi jasné proč, ale i s provedeným online check-inem a vygenerovaným elektronickým boarding pasem v aplikaci Wizzu jsem se stejně frontě nevyhnul 🎒 🎫
Mirupafshim! 👋
A když to shrnu? Tirana není žádná mega destinace pro romantický euro-víkend.. ale jak jsem měl za úkol ověřit, albánská příroda je klenot, který se určitě ještě vrátím prozkoumat.. jen co zas poskládám dohromady svou cestovatelskou bandu 👧 👱 🧔 🐥
Sledujte i moje další cestovatelská dobrodružství - tady: https://www.instagram.com/jaryn_...ling_duck/
Jak se ti cestopis líbil?

Jaryn procestoval 39 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 3 lety a napsal pro tebe 21 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil2 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Faleminderit!
Jaryn si tedy uzival jarni Tirany a okoli opravdu plnymi dousky a mozna skoda, ze nevyuzil te skutecnosti, raritnejsiho odletu z T1, pro bezplatnou navstevu MC Lounge (s MC World Elite). Z T1 se levne da letet snad jen do Velke Britanie, Turecka, Albanie a tim nejspis vycet konci ...
Opravdu koukam, jak se nam tentokrat Jaryn rozsoupl a preferoval spise turistictejsi poznavani.
Stacilo jen trochu vice odvahy vydat se "Zemi dvouhlaveho orla" mistnimi furgony nebo snad legendarnim poslednim albanskym vlakem Durrës - Elbasan. Treba pri nejake dalsi navsteve za prirodou ...
Faleminderit!
Jaryn si tedy uzival jarni Tirany a okoli opravdu plnymi dousky a mozna skoda, ze nevyuzil te skutecnosti, raritnejsiho odletu z T1, pro bezplatnou navstevu MC Lounge (s MC World Elite). Z T1 se levne da letet snad jen do Velke Britanie, Turecka, Albanie a tim nejspis vycet konci ...
Opravdu koukam, jak se nam tentokrat Jaryn rozsoupl a preferoval spise turistictejsi poznavani.
Stacilo jen trochu vice odvahy vydat se "Zemi dvouhlaveho orla" mistnimi furgony nebo snad legendarnim poslednim albanskym vlakem Durrës - Elbasan. Treba pri nejake dalsi navsteve za prirodou ...
Diky za skvele tipy! Pisu si pro pristi navstevu 👍😉
Diky za skvele tipy! Pisu si pro pristi navstevu 👍😉