Větrná Fuerteventura
Cestopis z roku 2022 napsala Zuzina
Letenky na Gran Canarii nám stihli bohužel vyprodat a protože jsem si chtěla zkusit surfovat a Fuerteventura je pro surf prý jedno z nejlepších míst (v Evropě), tak jsme nakonec koupili letenky na větrný ostrov přes cestovku Canaria Travel. Jednak letenky jsou tady vždy levnější než přes samotné ofiko stránky Smartwings (a ještě je v ceně rovnou odbavené zavazadlo), jednak jsme měli i dotaci od zaměstnavatele, takže jasná volba.
Žádné testy, formuláře ani očkování nebylo třeba, tak si hurá po 2 letech užít let bez roušky. K našemu překvapení přicházíme k odbavení asi 2 hodiny předem jako poslední. My jsme tedy mysleli, že jdeme jako jedni z prvních, takže jsme si řekli o nouzáky a paní se nám pěkně vysmála a nakonec jsme spolu ani neseděli, což je na 5 hodinovém letu dost nepříjemné, protože se člověk trochu jinak roztáhne, když letí vedle známého (nevýhoda kupování přes cestovku, kde si člověk nemůže udělat sám check in). Nakonec s půl hodinovým zpožděním přistáváme. Vzhledem k časovému hledisku volíme na cestu z letiště Canary shuttle. Autobus ale nenabírá jen nás, ale čeká i na další lety, takže nakonec strávíme čekáním na ostatní další hodinu, což se ukázalo jako nesprávná volba. Zřejmě by nás cesta i za cenu přestupu v Puerto vyšla rychleji. Trochu mi to tam připadalo jako v Egyptě. Všude jen písek, kamení, pár palem a kaktusů, rozestavěné, posprejované komplexy, staré zchátralé budovy..
Ubytování...
Ubytko jsme nejdříve volili v centru ostrova v turistickém městě Caleta de Fuste, ale po přečtení různých doporučení a faktu, že tam nic moc není, jsme nakonec zvolili město Corralejo, kam se mimo toho, že je to asi nejživější město ostrova i za surfováním jezdí. Ani v Corraleju není moc co dělat a vidět. Město je projité křížem krážem za jeden večer a jako v klasickém letovisku je zde milion krámků a restaurací. Zvolili jsme hotel Barcelo Sands a jako bonus jsme si přikoupili pokoj s vířivou vanou na pokoji. Trošku jsem se bála toho, že vana je na balkoně, který je ale volně průchozí s dalšími pokoji a taky že jsou pokoje směřovány na hlavní silnici, tudíž docela absence soukromí, a i mnohé recenze na toto nadávali, nakonec jsme ale tlaku recenzí odolali, a pokoj nechali. Upřímně? To co nemáme chceme, to co máme, pak zase tak moc nevyužijeme. Klasika :D Celkově jsme si vanu napustili asi 3x. Navíc prostor u vířivek byl opravdu docela nepovedený, protože byl průchozí, takže pak jsme leželi ve vaně a procházeli se nám tam ostatní hosté, přesně jak se v recenzích uvádělo.
Vířivka
Výhled do ulice a průchozí balkon
Sousedka a "chytré" řešení prostoru balkonu
Cestou necestou...
První den půjčení auta jsme zajeli až na daleký jih ostrova k majáku Faro Punte de Jandia, který byl 3 a půl hodiny vzdálený z Corraleja. Cestu z Morro Jable k majáku, která měla kolem 20 km jsme díky štěrkové klikatící se cestě jeli asi 40 minut. Na konci maják a nikde moc nic, jen těsně před majákem vesnice jako z hororu Hory mají oči. Opuštěné karavany, některé stále funkční, 3 baráky a 2 malé "restaurace". Poté se cestou vracíme a odbočujeme přes horu na pláž Coffete, kde zajíždíme k tajemné Casa Winter. Vstupné je dobrovolné. Uvnitř jsou 3 esesácké uniformy a výstřižky z novin o Casa Winter, jinak naprosto nic. Jestli se tam opravdu scházeli němečtí pohlaváři, tak opravdu nevím kde.. Jedeme se ještě kouknout na pláž a jedeme přes vesničku zpět. Tam si teda člověk připadá jako jo někde v Africe. Místní obydlí vypadá jako chýše, voda v barelech, vše daleko.. Plánů jsme měli hodně, ale bohužel mi nebylo nejlépe, takže jsme se vydali na dlouhou cestu zpět. Ještě jsme zajeli na "karibskou" pláž Sotavento, kde ale bylo tolik kitesurfařů, že se moc koupat nedalo..
Druhý den jsme zajeli na soutěsku Las Penitas, kde jsme nechali na parkovišti auto a šli 2 kiláky tam a stejnou cestou zpět. V tento den mi bylo nejhůře, takže jsme ještě zajeli na sever na tzv. Popcorn beach. "Popcornu" neboli odumřelého korálu tam ale už moc nezbývá, turisté to bohužel i přes zákaz vozí domů..
Cesta k majáku
Maják punta de Jandia
Výhled na pláž Cofete
Cesta dolů na pláž Cofete
Casa de Winter
Pláž Sotavento
Surfování
Ve čtvrtek a pátek jsme měli zamluvené lekce v české škole Blue Wave. I když jsme četla, že je dobré si půjčit prkno a sám si to zkoušet než platit za kurz, tak jsme nakonec přeci jen kvůli radám zvolili školu a dobře jsme udělali! Po prvotních informacích už další kurzy asi nejsou potřeba, ale pro začátek je určitě dobrý vědět, jak na surf "nasedat" a co dělat.. Bohužel jsem středeční kurz musela stornovat, ale ve čtvrtek mi už bylo díkybohu dobře. Sice půlka dovolené v čudu, ale co nadělám.. Ráno jsme si šli na domluvenou adresu zkusit neopreny, naložili věci a surfy do auta, cestou nabrali další účastníky a jeli na pláž za Corralejo. Oblékli neopreny a šli si surfování nejdříve zkoušet na souši a poté hurá do vody. Asi jako u každého sportu dost záleží na fyzičce a celkové stabilitě těla. Vzhledem k tomu, že cvičím, tak jsem se po pár pádech i postavila. Surf je docela náročný, pro mě tedy nejvíc z toho hlediska vzít pak surf a jít s ním zpět do hloubky. Proudy mají docela sílu, takže chodit proti nim je fakt makačka. I když jsme tam byli jen kolem 2,5 hodiny, bohatě to stačilo a byli jsme neskutečně unavení. Poté odvoz zpět na hotel. Bohužel k mé smůle další dny volné místo už nebylo, takže jsem měla po surfování..
Surfovací pláž
Surfařka
Kolem nekolem...
Když nám poslední den nevyšel surf, tak jsme se rozhodli, že si půjčíme kolo a vydáme se na nedaleký vulkán. Ráno jsme vyjeli a hned jsme zjistili, že zrovna na Fuerteventuře jezdit na kole není dobrý nápad. Silný vítr, který v ten den byl snad nejsilnější, má opravdu sílu a šlapat proti němu je neskutečná makačka. Cestou jsme se ale trochu ztratili, vyšlápli zbytečně kopec a pak se tedy vrátili na tu správnou cestu. Měsíční krajina, kde nic moc není v kombinaci s kopcem a silným větrem nás ale donutil změnit směr a místo velkého okruhu, jsme radši vulkán vynechali a vydali se rovnou k dunám u pobřeží. Cesta směrem tam byla v pohodě, kola jsme zaparkovali u značky a šli se projít přes duny k oceánu. Zpáteční cesta do Corraleja, ale byla proti větru, takže docela makačka.
Písečné duny
Závěrem
Jet na Fuerteventuru za cílem ležení u oceánu a cestování bych nedoporučovala. Věděli jsme, že tam nonstop fouká, ale přeci jen fouká dost a asi jsme úplně netrefili počasí, ale na začátku července jsme tam měli kolem 25 stupňů a s neustálým větrem se pocitová teplota dost snižovala. Večer to bylo na kalhoty a dlouhý rukáv s bundou. Ležení na pláži tady dle mého názoru neexistuje. Nevím, jak níže v těch turistických letoviscích, ale za celé pobřeží Corraleja (včetně centra) jsme nikde neviděli lehátka se slunečníkama (ty slunečníky by ani kvůli větru nebyly možné) a navíc i to samotné ležení opět kvůli větru moc nejde. Kolikrát to bylo až trochu bolestivé, když na vás písek nalítával. Co se týče cestování, tak (za nás) taky velký špatný. Není moc kam jet, a co zajímavého vidět. Mimo 3 majáků, turistických center/městeček, a prastarých větráků, tam nic moc není. Turistické trasy napříč ostrovem vedou, ale cesty jsou přes měsíční krajinu (rozuměj kamení, písek - zeleň žádná po celém ostrově), takže jít 20 kilometrovou trasu nic moc. Snad napříč celým ostrovem vedou vedle silnice i cyklostezky, ale tam je zase problém ten vítr, kdy pokud nemáte elektrokolo, tak je to dost náročné. Fuerteventura je prostě super na vodní sporty, kde některé z nich jsem viděla poprvé v životě. Škoda že jsme stejně jako naši kolegové ze surfařského kurzu nejeli pouze na surf, to bychom si daleko více užili (samozřejmě nebýt toho, že mi bylo půlku dovolené špatně)..
Jak se ti cestopis líbil?
Zuzina procestovala 29 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 5 lety a napsala pro tebe 6 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil4 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Mě se tam třeba líbilo, hlavně ta pouštní vegetace, je to takový kontrast, který člověk každý den nevidí. Pravda je, že je spíše pro aktivní povahy (kitesurfeři, surfeři), líbí se mi také, že si ostrov na nic nehraje - hlavně přívětivé ceny. Je posetý mnoha nevysokými kopci, na které lze snadno vylézt a ze kterých se naskýtá pohled třeba na dlouhé písečné pláže. Třeba městečko Betancuria stálo za to.
Mě se tam třeba líbilo, hlavně ta pouštní vegetace, je to takový kontrast, který člověk každý den nevidí. Pravda je, že je spíše pro aktivní povahy (kitesurfeři, surfeři), líbí se mi také, že si ostrov na nic nehraje - hlavně přívětivé ceny. Je posetý mnoha nevysokými kopci, na které lze snadno vylézt a ze kterých se naskýtá pohled třeba na dlouhé písečné pláže. Třeba městečko Betancuria stálo za to.
Za mě upřímný cestopis. Moc díky!
...naše rodinka se tam chystá letět příští jaro, tak kdyby jste měli nějaké tipy na ubytování pro 1,5 a 3 leté děcka? Booking a podobné udělají své, ale zkušenosti Vás cestovatelů jsou nade vše.
Za mě upřímný cestopis. Moc díky!
...naše rodinka se tam chystá letět příští jaro, tak kdyby jste měli nějaké tipy na ubytování pro 1,5 a 3 leté děcka? Booking a podobné udělají své, ale zkušenosti Vás cestovatelů jsou nade vše.
Mne se moc libilo v Costa Calma na odpocinek, je tam hezka velka plaz a hotelu spousta 😊
Mne se moc libilo v Costa Calma na odpocinek, je tam hezka velka plaz a hotelu spousta 😊
Můžu doporučit Caleta de Fuste, zvlášť s dětmi. Velká písečná pláž v docházkové vzdálenosti, navíc v krytém zálivu, takže bez velkých vln, kousek od letiště, ke všem turistickým cílům relativně blízko, množství obchodů a restaurací, venkovní vyžití pro děti, dlouhá promenáda podél pobřeží... objel jsem víc míst na Fuertě, ale pro rodinu s malými dětmi bych vybral toto.
Můžu doporučit Caleta de Fuste, zvlášť s dětmi. Velká písečná pláž v docházkové vzdálenosti, navíc v krytém zálivu, takže bez velkých vln, kousek od letiště, ke všem turistickým cílům relativně blízko, množství obchodů a restaurací, venkovní vyžití pro děti, dlouhá promenáda podél pobřeží... objel jsem víc míst na Fuertě, ale pro rodinu s malými dětmi bych vybral toto.