Vilnius 2022
Sama za krásami Litevského hlavního města a jeho okolí
Cestopis z roku 2022 napsala Sabina H
Po delší době plné covidových omezení jsem se konečně rozhoupala vytáhnout paty dál, než jen k našim sousedům. Rozhodla jsem se pro jedno z míst, které je na mém seznamu přání už dlouhou dobu. A tak jsem začala plánovat výlet do Litvy - do Vilniusu a na Trakai. Tentokrát to ale bylo jiné. Nepodařilo se mi s nikým domluvit, ale představa, že bych seděla doma, když mám celé 4 dny volno mi nedala spát. No nic - Tak pojedu sama!Začátek výpravy
Začátek výpravy
Moje cesta v podstatě začínala v Polských Chalupkách. Původní nápad byl jet z Ostravy, ale připlácet cca 250 korun za jízdenku (protože mezinárodní) a svézt se jen o necelých 20km navíc - to mi nepřišlo jako výhodná nabídka. Dopravila jsem se tedy do Šilheřovic, a pěšky došla na nádraží první polské vesnice za Českou hranicí. Odkud jsem pokračovala směr Varšava, kde jsem přestoupila na autobus. Využila jsem společnost Lux Express - a musím je pochválit. Autobus byl moderní, čistý a v rámci možností i pohodlný.
1. Den
V 5:15 jsem konečně vystoupila ve Vilniusu. Přeběhla jsem na vlakové nádraží, kde jsem na záchodech z rozcuchané čarodějnice zase udělala člověka a v 6:20 už jsem seděla ve vlaku směr Trakai. Tam jsem se po příjezdu pomalu vydala podél jezer k dominantě tohoto městečka - vodnímu hradu. Jde o cca 3 km dlouhou procházku, ale i ta stojí za to. Ještě se stále touhu rozednívalo. Jemné mrholení vytvářelo kroužky na vodě a okolní dřevěné domky, připomínající skandinávii, vytvářely absolutně idylické ráno. Výhodou toho, že jsem tam strašila už kolem sedmé hodiny, byl klid. Lidé ani auta zatím nikde. Alespoň mi nebylo trapně, když jsem fotila uprostřed cesty nebo se pokoušela o pěknou fotku pomocí samospouště a umisťování mobilu na nebezpečná místa podél vody.
Hrad byl ráno zahalený v jemném oparu. To mu ale neubíralo nic na jeho kráse. V tu dobu byl sice ještě uzavřený, ale do interiéru jsem stejně neplánovala jít. Obešla jsem si jen do kola a nachvílí poseděla na malém molu, které se nachází v přední části ostrůvku. Chvíli jsem si užívala výhled a pak se vydala na cestu zpátky. Tentokrát středem města, kde jsem procházela okolo domů Karaimů. Karaimové (nebo Karaite) jsou etnicko-náboženská skupina, která se do Litvy dostala z Krymu. Mají unikátní kulturu, která je nejzřetelnější právě v Trakaji. Jejich pestrobarevné domy, většinou se třemi okny směrem do ulice, i v ne úplně příznivém počasí vypadají kouzelně. Ještě předtím než jsem došla na nádraží zastavila jsem se v místním obchodě. Nechtěla jsem totiž na kulturu Karaimů jen koukat, ale taky ji ochutnat. A dala jsem si tradiční kibiny - taštičky podobné polským pirohům, plněné většinou masem. Byly opravdu výborné - takže vřele doporučuji nenechat si je zde ujít.
Po návratu do Vilniusu jsem se šla na chvíli projít, abych zabila zbývající čas, než se ve dvě budu moct jít ubytovat. Zvolila jsem tentokrát hostel. Přece jen jsem neměla plánu zde trávit moc času. Chtěla jsem se prostě jen někde vyspat. Ale musím uznat, že ubytování bylo fajn. Ideální poloha jak blízko centru tak nádraží. Než jsem se vybalila, raní mrholení se změnilo v pořádný liják. Se všemi plány na bloudění uličkami Vilniusu byl pro dnešek konec. Na hodinku jsem odzkoušela postel, abych trochu dospala spánkový deficit a pak se vydala na večeři. I když jsem zastánce toho, aby se na výletech jedla místní kuchyně - nedalo mi to a zapadla jsem do Gruzínské restaurace. A poprvé jsem zkusila chinkali. Jo, docela jsem se ztrapnila při jejich jezení, když mi šťáva z nich kapala úplně všude. V tu chvíli jsem byla strašně ráda, že mě tady nikdo nezná…a že jsem tady sama a nikdo mi tuhle ostudu nebude v budoucnu připomínat. Po večeři jsem zaskočila do supermarketu IKI na nádraží a nakoupila pár věcí domů. Přece jen jídlo a pití je nakonec ten nejlepší suvenýr. Většinou jsem nakoupila více méně klasické čokolády. Co mi ale zachutnalo nejvíc a zároveň zaujalo na první pohled byl šakotis. Koláč ve tvaru rozvětveného stromu (jeho tvar je dán speciální přípravou, kdy se špejle namáčí do těsta a následně peče nad ohněm. Jak těsto stéká, vzniká tento neobvyklý tvar)
2. den
Druhý den ráno mi počasí přálo. Kolem deváté hodiny jsem mířila do republiky Užupis. Republika, která původně vznikla jako aprílový vtip, má dnes ústavu a v den její státnosti (jak jinak než 1. dubna) můžeme získat i razítko do pasu nebo využít speciální měnu - euro užas. Je centrem bohému a umění. Já zde zapadla na ranní kávu do krásné kavárničky Biržu duona. Káva skvělá, a zákusek ještě lepší. Hlavně neskutečný výběr všeho možného a vůně čerstvého pečiva šla cítit až na ulici.
Jen co se ukázalo sluníčko spěchala jsem na hlavní dominantu města, Gediminasovu věž, která je pozůstatkem celého hradu. Legenda říká, že velkovévoda Gediminas snil o železném vlkovi vyjícím na vrcholu tohoto kopce, což považoval za proroctví o velkém městě, které na tomto místě jednou bude stát. A tak zde postavil hrad. Dole na náměstí stojí za zmínku katedrála sv. Stanislava se zvonicí (která byla kdysi hradební věží tzv. Dolního zámku). Vedle se nachází obnovený palác Velkovévodů z Litvy. Následně jsem si šla pobalit věci, odhlásit se z ubytování a připravit se na poslední část mého výletu.
Městská část Žverynas je známá především dobře zachovalou dřevěnou architekturou. Zpočátku byla tato čtvrt soukromou loveckou oblastí, která se později proměnila v resort. Můžeme zde najít více než 100 zachovalých dřevěných domků postavených mezi lety 1980-1920. A to já prostě můžu. Tyhle dřevěné domky uprostřed města jsem prostě vidět musela, vzhledem k tomu, jak mě podobná architektura oslnila den předtím na Trakaji. Po byl i český ostrůvek - Českou ambasáda. Nakonec jsem jestě nakoukla do obchodního centra Panorama, abych se chvilku ohřála. Nákupák je opravdu velký. Je zde supermarket RIMI - ceny byly o něco lepší než v IKI, takže nakoupit by se vyplatilo spíš tady. A samozřejmě i plno obchodů s oblečením, doplňky, dekoracemi, ať už nám dobře známých značek jako H&M nebo lokálních litevských značek. To už byl čas vydat se na večeři zpět k autobusovému nádraží. Nechtělo se mi nic hledat, a tak jsem zopakovala Gruzii - restauraci Chacapuri na ulici Sodu. Vedle jsem ještě objevila něco, čeho jsem si den předtím nevšimla, a co miluju asi tak jako svíčky - Secondhand. Bohužel jsem nic neukořistila. Ale oblečení měli spoustu a mít víc času, tak si určitě nějaký ten kousek odnesu. To zmiňuju pro slečny co rády loví poklady v těhle obchodech a pro prajzáky jako jsem já.
Na cestu domů jsem vyjela kolem šesté hodiny Flixbusem. Vzhledem k tomu, že řidič byl v předchozím životě asi závodník, měli jsme půl hodinovou pauzu v druhém největším městě Litvy - Kaunas. Stihla jsem tedy alespoň obejít katedrálu v parku přes ulici od autobusového nádraží a dokoupit nějaké to pití na cestu. Protože na tak důležitou věc jako je dokoupit láhev vody na sedmi hodinovou cestu jsem samozřejmě zapomněla. Pak už jsem pokračovala po stejné trase jako do Vilniusu - noční přestup ve Varšavě a z Varšavy do Chalupek.
Dojmy?
Vilnius je krásné město. Co se mi především líbilo, byla nepřeplněnost turisty - což je to, co vyhledávám. Všechno jsem si tak naplno vychutnala, aniž bych se musela někde tlačit ve frontách. Našla jsem taky nějaké ty pěkné kavárny a nakoupila místní speciality. Když jsem se připravovala, myslela jsem, že 2 dny budou bohatě stačit. Přece jen není to zrovna to největší hlavní město. Ale když se člověk nežene, je to málo. Vůbec bych se nebála vyrazit alespoň na 4 dny. Určitě bych se nenudila. Vilnius můžu doporučit. Já sice nejsem moc náročná a líbí se mi vlastně všude, ale věřím, že tohle město by zaujalo i náročnější cestovatele.
Výdaje
Když nepočítám jídlo, které je dost individuální, celkové mě tohle dvoudenní dobrodružství vyšlo na cca 1550 Kč (vlak Chalupki - Varšava cca 345 Kč, Lux Express Varšava - Vilnius cca 300 Kč, ubytování hostel Jamaica cca 225 Kč, Flixbus Vilnius - Varšava 350 Kč, Vlak Varšava - Chalupki cca 330 Kč)
Jak se ti cestopis líbil?
Sabina H procestovala 21 zemí světa světa, nejvíce Evropu. Na Cestujlevne.com se přidala před 5 lety a napsala pro tebe 6 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil6 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Pěkně napsané. Vilnius a Pobaltí celkově mám dlouho na seznamu. A díky za tip na vlak z Chalupek, to by mě vůbec nenapadlo, přitom je mám v podstatě za barákem. Zdravím z Hlučína. 😊
Pěkně napsané. Vilnius a Pobaltí celkově mám dlouho na seznamu. A díky za tip na vlak z Chalupek, to by mě vůbec nenapadlo, přitom je mám v podstatě za barákem. Zdravím z Hlučína. 😊
Jsem ráda, že se líbí. 😊 Mě něco takové taky ze začátku vůbec nenapadlo. Ale když jsem viděla cenu z Ostravy, tak jsem začala vymýšlela všechno možné abych ušetřila. A tohle se opravdu vyplatilo. 😊
Jsem ráda, že se líbí. 😊 Mě něco takové taky ze začátku vůbec nenapadlo. Ale když jsem viděla cenu z Ostravy, tak jsem začala vymýšlela všechno možné abych ušetřila. A tohle se opravdu vyplatilo. 😊
Moc fajn výlet. Vilnius je fajn, podobně jsme ho navštívili taky, jen jsem se chtěl s juniorem proletět vrtulákem, tak jsme dojeli do Katowic a letěli do Varšavy (620Kč RT). Ten Kaunas jsme měli ale pozdě v noci, tak jsem ani nevylézal z busu. Zdravím z Opavy :-)
Moc fajn výlet. Vilnius je fajn, podobně jsme ho navštívili taky, jen jsem se chtěl s juniorem proletět vrtulákem, tak jsme dojeli do Katowic a letěli do Varšavy (620Kč RT). Ten Kaunas jsme měli ale pozdě v noci, tak jsem ani nevylézal z busu. Zdravím z Opavy :-)
Tak Kaunas třeba někdy příště. Zdravím ze Svobody! 😊
Tak Kaunas třeba někdy příště. Zdravím ze Svobody! 😊
Sabino H, díky za fajn tipy. Už mám na srpen koupenou letenku a tak je rád využiju!
✌️🌏
Sabino H, díky za fajn tipy. Už mám na srpen koupenou letenku a tak je rád využiju!
✌️🌏
Jsem ráda, že některé tipy zaujaly. Doufám, že se vám ve Vilniusu bude líbit tak jako mně! 😊
Jsem ráda, že některé tipy zaujaly. Doufám, že se vám ve Vilniusu bude líbit tak jako mně! 😊