Výšlap na horu bohů - Olymp neboli Mytikas
Cestopis z roku 2020 napsala Daniela _8
Jako 3 studentky s batůžkem, spacákem a karimatkou jsme se vydaly na trip po Řecku, protože byly levné letenky :D Naše cesta začala v Aténách a pokračovala po pevninském Řecku do Soluně, odkud jsme měly odlet domů a 10 dní na to, se tam dostat. Co jsme ovšem nemohly minout po cestě, byl výšlap na nejvyšší horu Řecka, kde sídlí antičtí bohové starověkého Řecka. My ji známe jako Olymp, ale pravý název hory je Mytikas (2 917 m.n.m.) a nachází se v pohoří Olymp, který je národním parkem. Před výšlapem jsme si vlastně ani nic moc nezjistily a chtěly jsme se nechat překvapit. Celý článek pak píšu proto, abyste věděli, co očekávat a nebyly z toho tak překvapení jako my :D
Startovacím místem bylo přespání na pobřeží u moře kousek od městečka Litochoro, takže jsme měly výšlap hory od úplné nuly :D Po východu slunce jsme vyrazily přes Litochoro, kde jsme nakoupily zásoby jídla na 2 dny a vyrazily na značenou cestu E4. Ta prochází nádherným kaňonem a celou dobu jdete podél řeky, která se valí z pohoří Olympu. Výhodou po cestě byl stín, takže jsme neumíraly tak moc vedrem, ale stejně jsme se pěkně zapotily. I když to byla pěkná pěšinka, štvaly nás na ní schody, ale to jsme ještě nevěděly, kolik těch schodů půjdeme.
Východ slunce a startovací místo
Cesta kaňonem
Zpříjemněním po cestě byl objev malé kapličky s vodou schovanou pod skálou, zvanou jeskyně Agios Dionisus. Tady jsme taky potkaly první turisty, ale všichni vypadaly nezpoceně a hezky, protože šly z parkoviště asi 20 minut z kopce :D Pokračovaly jsme tedy dál přes řeku ke klášteru, kde bylo ono parkoviště. Odtud už to byl kousek na konec kaňonu a čekalo nás pořádné stoupání.
Jeskyně Agios Dionisus
Klášter
Cesta kaňonem končí u parkoviště Prionia (1 100 m.n.m.), kde začíná většina lidí a o víkendech sem jezdí i autobus. Načerpaly jsme vodu z pítka, daly oběd a trochu si odpočinuly. Hned na začátku cesty jsme potkaly vodopád, jenže za ním už následovalo stoupání, hodně schodů a velké vedro a další pocení se :D Naše cesta první den končila na ubytovně zvané Refuge A-Spilios Agapitos (2 100 m.n.m.). Původně jsme chtěly zalehnout někde po cestě venku, ale jak jsme byly zpocené, tak nám byla zima a ani tu nebyla moc dobrá místa na přespání venku. Paní v Refuge jsme vysvětlily, že cestujeme s málo penězi, takže jsme mohly spát v jídelně na zemi za 3 eura, místo 13 eur za pokoj.
Vodopád u Prionie
Druhý den jsme vstávaly za svítání, koukly na východ slunce a vyrazily na tu nejhorší část našeho výšlapu. Výhodou bylo, že takhle ráno nebylo vedro, takže se šlo do toho kopce o něco lépe.
Východ slunce u Refuge
Naše cesta na vrchol vedla přes vedlejší vrchol Skala (2 866 m.n.m.). Na tenhle vrchol vede ke konci ošklivá, rovná a prudká cesta po štěrkové cestě a ještě na vás blbě koukají horské kozy, jako proč se plazíte nahoru takhle pomalu :D Teprve na vrcholu Skala jsme konečně viděly, jaký ten vrchol je vlastně naše konečná a moc nás to nepotěšilo, protože jsme myslely, že to nemůžeme vyjít bez nějakého jištění.
Závěrečný výšlap na Skalu
Cíl naší cesty - Mytikas
Ze Skaly jsme pokračovaly dál, i když jsme si moc nevěřily, že dojdeme až na vrchol. Nejprve jsme klesaly dolů, což vás štve, když pak musíte znova stoupat nahoru. Cesta to nebyla úplně bezpečná a jednoduchá. Ještě se to celkem dalo, ale už tam byly na značkách skoby pro jištění na lano. Najednou se pod námi otevřela pěkná propast a strmý sráz, takže stačilo jedno špatné šlápnutí a zastavily bychom se někde hodně dole. Cesta vedla těsně pod hřebenem až pod vrchol naší hory, kde začínalo zase stoupání nahoru.
Cesta ze Skaly na Mytikas
Asi v polovině cesty, kde začíná opět stoupání nahoru, jsme se zastavily a dumaly nad tím, jestli dál pokračovat. Záchranou pro nás byly nějací 3 chlapci, kteří tu cestu, co jsme my šly se strachem, oni přehopsaly jak horské kozy a pokračovaly dál k vrcholu. Tak jsme si řekly, že když to dají oni, my musíme taky. Odložily jsme batohy a vyrazily šplhat na vrchol bez nich.
Závěrečné stoupání na Mytikas
Zmínění chlapci, které jsme následovaly
Nevěřícně jsme došplhaly až na vrchol Mytikas a ten pocit a výhled stál za to. Okolo nás se rozevřelo celé pohoří Olympu i s mraky a výhled vedl až k moři, odkud jsme minulý den začínaly nás výšlap. Nahoře jsme se podepsaly do deníku, udělaly fotky, odpočívaly a přemýšlely nad tím, jestli to vlastně zvládneme sejít dolů.
Výhled z vrcholu
Zvládly jsme to!
Opět kluci vyrazily před námi a hopsali dolů, my jsme to vzaly pěkně v klidu, pomalu a s občasným smíchem. Po cestě jsme si vzaly batohy, o kterých jsme doufaly, že tam zůstaly a vyšplhaly jsme se ještě jednou na vrchol Skaly. Na Skale nám spadl kámen ze srdce, že jsme to zvládly a za odměnu si daly oběd.
Po cestě zpět už jsme si ty výhledy užívaly
Teď nás čekalo už jenom klesání dolů, takže všechny schody co jsme vyšlapaly, jsme musely sejít a to nás taky moc netěšilo, teda hlavně naše klouby :D Přestávku jsme si daly u Refuge, kde jsme ten den začínaly. Potkaly jsme tu jeden pár Čechů, kteří nám nabídli odvoz z parkoviště dolů do Dionu, kam jsme měly následně namířeno. Běžely jsme dolů, ošplouchly se u vodopádu u parkoviště a nasedly do auta s Čechy, kteří nás odvezly. Tím definitivně skončil náš dvoudenní výlet na horu bohů. A shrnutí na závěr? Celý výšlap za to rozhodně stál, i když jsme myslely, že to nedáme. Ovšem lepší a bezpečnější by bylo mít na závěrečnou část výšlapu ze Skaly lano na jištění a helmu.
Jak se ti cestopis líbil?
Daniela _8 procestovala 38 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Jižní Ameriku. Na Cestujlevne.com se přidala před 4 lety a napsala pro tebe 2 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil4 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Hodnotný sportovní výkon, blahopřeji k dobytí vrcholu. Ale proč tolik oblečení na sobě, čekal bych, že tam bude (i přes výšku) docela vedro nebo alespoň teplo?
Hodnotný sportovní výkon, blahopřeji k dobytí vrcholu. Ale proč tolik oblečení na sobě, čekal bych, že tam bude (i přes výšku) docela vedro nebo alespoň teplo?
No to já třeba na Etně čekala taky (výška podobná, zeměpisná šířka taky). A přesto jsem tam v kraťasech vypadala jako exot a Rumuni v zimních bundách si mě fotili do památníčku :D Dámy mají můj neskonalý obdiv, pod touhle horou jsem se zvládla jen plácat v moři a přemýšlet, jaké by to asi bylo vyšlápnout si to až nahoru. Klobouk dolů.
No to já třeba na Etně čekala taky (výška podobná, zeměpisná šířka taky). A přesto jsem tam v kraťasech vypadala jako exot a Rumuni v zimních bundách si mě fotili do památníčku :D Dámy mají můj neskonalý obdiv, pod touhle horou jsem se zvládla jen plácat v moři a přemýšlet, jaké by to asi bylo vyšlápnout si to až nahoru. Klobouk dolů.
Taky jsme si myslely, že nám bude tepleji, ale byla tam celkem zima a foukal pěkný vítr. Navíc při výstupu nás doprovázely mraky, takže ani sluníčko moc nepomohlo, ale pak při sestupu už to bylo lepší :)
Jinak potom jsme se taky válely den u moře a nevěřícně jsme koukaly, kde jsme to byly den předtím :D
Taky jsme si myslely, že nám bude tepleji, ale byla tam celkem zima a foukal pěkný vítr. Navíc při výstupu nás doprovázely mraky, takže ani sluníčko moc nepomohlo, ale pak při sestupu už to bylo lepší :)
Jinak potom jsme se taky válely den u moře a nevěřícně jsme koukaly, kde jsme to byly den předtím :D
Zdravim. V létě se chystáme na Olymp a přemýšlíme, zda vzít pejska s sebou. Chtěli bychom vycházet z místa Pionia.
Je to reálné? Nebo raději nechat pejska doma. Děkuji
Zdravim. V létě se chystáme na Olymp a přemýšlíme, zda vzít pejska s sebou. Chtěli bychom vycházet z místa Pionia.
Je to reálné? Nebo raději nechat pejska doma. Děkuji