ZIMNÍ ANDALUSIÍ - část druhá GIBRALTAR
Cestopis z roku 2018 napsal Libor Ondráček
ČÁST DRUHÁ – GIBRALTAR
Gibraltar je splněný sen. Jako kluk jsem hltal knihy o mořských plavbách, pirátech, námořních bitvách a dobrodružstvích. Tak například. První přírodovědná zastávka rakouské fregaty Novarra je samozřejmě na Gibraltaru. To je dnes už téměř zapomenutá kniha Františka Běhounka "Fregata pluje kolem světa". Ano správně. Běhounek to je ten, co letěl s generálem Nobilem vzducholodi na severní pól. Ale to jsme příliš daleko. Pojďme zpět na Gibraltar.
Pro návštěvu Gibraltaru máme vyhrazený pouhý jeden den. Nemáme ambici vidět vše. Na to je historie i přítomnost Gibraltaru příliš košatá. Chceme ho ochutnat a povonět. První starostí je, kde parkovat. Doporučení průvodců je jasné. Velké turistické parkoviště na španělské straně, v místě s romanticky znějícím jménem La Linea de la Concepción, těsně před hranicí. Pěšky se přejde hranice, a pak dál, buď opět pěšky, nebo taxíkem. To se nám nelíbí. Jezdí na Gibraltaru auta? Ano, jezdí. Jezdí vpravo? Ano, vpravo. Ti co tam jezdí někde parkují? Ano parkují. Tak jedem taky. A ukazuje se, že dobře děláme.
Zřejmě proto, že není turistická sezona a je všední den ráno, projíždíme hranicí rychle a bez problémů. Anglický celník s úsměvem mrkne na naše pasy a vcelku slušnou angličtinou nám přeje: „have a nice time“. Po projetí hranice křižujeme ranvej. Máme štěstí, žádné letadlo v dohledu. Kdyby bylo, myslím, že bychom mu dali přednost. Je větší a špatně brzdí. A kdybychom zapomněli, tak jsou tam jednoduše závory, které spustí, když přistává nebo startuje letadlo.
Výhled z vrcholu Skály
Domníváme se, že se dá dojet autem někam poblíž vrcholu Skály a pak dojít pěšky. Nejde to. S vydatnou pomocí navigace se těžce zamotáme ve stále užších a strmějších uličkách. Místní tam tedy jezdí, ale my neznáme místní zvyklosti. Kam se vytratil britský smyl pro humor? Vysloužíme si zjevně neslušná anglická gesta o slovech ani nemluvě. Dobře nám tak. Nějak se nám daří otočit a najít cestu dolů. S úlevou se vracíme na Queensway Rd, jakousi hlavní dopravní tepnu. Po ní jedem až k blízkosti lanovky vedoucí nahoru na Skálu. Parkujeme bez problémů na parkovišti na Ragged Staff Rd. Platíme v automatu do 17 hodin. To by mělo stačit.
Všimli jste si? Už dvakrát jsem použil „Skála“ s velkým „S“. Britové, stejně jako některé další národy, trpí komplexem velkého národa. Ten mají například Rusové – všechno mají „bolšoje“, Němci – ti jsou zase „über alles“ nebo Američani, ti chtějí být „great again“. No a Britové? Ti mají svoje „The“. Nikoliv „the“ ale „The“. To je velký rozdíl. Tak například pořádají otevřené mistrovství v golfu. To dělají i Američané a další. Takže Open Championship atd. Ovšem Britové ho zvou The Open. Tedy TO otevřené. A všichni přece musí vědět, že myslí TO jejich golfové open a žádné jiné. Dlužno přiznat, že to taky všichni ví a ctí. No a protože Gibraltar je vlastně rozložen na skále, tak té skále (the rock of Gibraltar) říkají jednoduše The Rock, tedy TA Skála. A všichni přece musí vědět, že myslí TU Skálu a žádnou jinou. A opět je dlužno přiznat, že i v tomto případě to taky všichni ví a ctí.
K lanovce je to kousek, asi tak jeden čtyřpar. Nachází se tam docela velké parkoviště. Dnes by se místo nejspíš našlo, ale v sezoně raději nezkoušet. Spousta taxikářů se snaží upoutat naši pozornost a nabízí nás vyvézt nahoru. Nechceme. Čekáme na lanovku. Asi půl hodinky i s čekáním a už jsme na horní stanici. Silný vítr, zima. Obcházíme různá vyhlídková místa. Fotíme a dojímáme se. Tedy hlavně já. Děti ani ženu to zase až tak nebere. Děti se narodily už ve svobodném světě, kde cestovat je normální a žena zase nečetla ty dobrodružné knihy. A hlavně je jim zima. Naše lehké oblečení se ukazuje jako zcela nevhodné. Odškrtávám další splněný sen a hledáme azyl v místním bufetu. Káva a sendvič zlepší náladu. Globální čínské suvenýry s lokalizací Gibraltar okázale ignorujeme.
V blízkosti horní stanice lanovky je i skutečný vrchol Skály. Ten ale nezdoláme. Je ve vojenském pásmu. Vzhledem k silnému větru máme co dělat abychom udrželi rovnováhu i na vyhlídkových plošinách, opřeni o zábradlí. Výhledy jsou úžasné. Směrem k pevnině typická, šikmá, vápencová skála, ozdobená řadou telekomunikačních a vojenských zařízení. Přístav Gibraltar s jachtami i velkými výletními parníky, a především Gibraltarský záliv nebo také záliv Algeciras. Obojí je správně. Je pozoruhodné, že i dnes trvá spor mezi Španělskem a Británií komu že ty vody vlastně patří. Dle Utrechské smlouvy (1713) byl Británii postoupen Gibraltar - pevnina a přístav, ale bez nároku na teritoriální vody. Britové si ovšem myslí že ten nárok mají, a to, jak je běžné, do vzdálenosti 3 námořních mil od břehu, což je někde v půlce zálivu. Vzájemně si tu a tam zatýkají rybáře a dělají naschvály. A to je Británie ještě pořád členem EU. Zajímavé bude co bude až jím nebude.
Taky tam někde mají Britové ponorkovou základnu. Tu se snažíme shora vypátrat a tajně nafotit, ale nedaří se. Nakonec, je ponorková, tak bude asi pod vodou.
Opic je mnoho, ale šéf jen jeden
Původní, romantický plán našeho dnešního výletu byl, že na Skálu vystoupáme pěšky. Jenže ráno, ve vzácné shodě, jaksi samozřejmě, jsme vyjeli nahoru lanovkou. Abych alespoň částečně zachránil čest výpravy navrhuji, že alespoň dolů sestoupáme po svých. Byl jsem manažer, jsem zvyklý být neoblíbený. Zejména ženská část výpravy argumentuje neekonomickým chováním, neb jízdenky na lanovku máme i dolů. Nedbám a s podporou Vojty prosazuji pěší sestup.
Gibraltarská zátoka
Jako neviňátko
Možností je několik. Cesty značené i neznačené. Mírné zbloudění je téměř jisté. Ale opravdu zabloudit nelze. Směr dolů je zřejmý. Přicházíme k velké místní atrakci jeskyni sv. Michaela, Saint Michael´s Cave. Jenže jeskyní jsme už viděli mnoho, krasové jevy máme nastudované a vstupné je demotivující. Pokračujeme v sestupu.
Zdaleka největší atrakcí Skály jsou opice. Gibraltar je jediné místo v Evropě kde trvale žijí. Makakové bezocasí. Odkud a kdy na Gibraltar imigrovali není úplně jasné. Ale už se jich nikdo nezbaví. Ani nechce. Legenda praví, že dokud budou opice na Skále, bude Gibraltar v Britských rukou. A tak si je místní hýčkají. Dostávají zbytky z restaurací, nemocnic i vězení. Proč nemigrují na Iberský poloostrov a dále do Evropy naopak jasné je. Nepřejdou přes ranvej, neb se bojí letadel. Je jich hodně a jsou milé a drzé současně. Je třeba přiznat, že všude jsou rozmístěna přísná upozornění zakazující krmení. Podezírám opice, že neumí číst. Nic si z toho nedělají. Anebo se ještě nenaučily anglicky. Posedávají na skalách, na stromech, uprostřed chodníku, ale co hlavně; sledují nás. Čekají na svoji příležitost. Je to psycho. No dobře, zas tak moc ne. Prostě koukají, kde by co sežraly a ukradly. Jsou to naši blízcí příbuzní přece.
Vandal
Dcera ho chce domů
No pasaran
Fotím jednoho opičího juniora v jakž takž slušné pozici na skále. Mám velký foťák, a dlouhý objektiv. To vypadá, že tomu rozumím. Vedle mě se staví holandská turistka s mobilem. Jenže na mobil je to daleko, a tak se krok za krokem, lišácky přibližuje k opičákovi. Tak je to správně. Při focení reportáže je potřeba takzvaně vstoupit do děje. A daří se. Opičák se bleskurychle odlepuje od skály a ladným obloukem skáče blondýně přímo na hlavu. Ta ječí, mobil se rozprskne o asfalt. Opičák jako by nic, seskakuje z blondýny a skáče na střechu taxíku, který právě dojel. Turistka je v pořádku, jen pocuchané vlasy a sebevědomí. Opičák i ostatní turisté se zjevně baví.
Windsor Bridge
To neznamená zatáčky
Scházíme z asfaltového chodníku, a vydáváme se sotva znatelnou stezkou v porostu. Zavede nás k jedné z mnoha baterií, tj. dělostřeleckých postavení. Dnes už samozřejmě opuštěných. Je to to, co dělalo Gibraltar Gibraltarem. Strategická pevnost. Skála byla prošpikovaná děly jako nedělní hovězí svíčková slaninou. Děla bezpečně zasáhla cokoliv proplouvající úžinou mezi Afrikou a Evropou. Cesta v porostu není úplně pohodlná, ale už není zima, počasí víc španělské než britské. Jsme zjevně na závětrné straně Skály. Modrá obloha a úžasné výhledy. Přicházíme k visutému mostu Windsor Bridge. Je poměrně mladý a jako všechny visuté mosty se houpe. Snažíme se ho rozkmitat tak, aby spadl. Když se zdá, že by se to mohlo zdařit, prcháme. Opět se dostáváme na asfaltový chodník s pozoruhodnou značkou. Je na ní zkroucený had. Obě dcery přísahají, že to je naposledy co s námi někam jely. Zapínám diktafon a sháním svědky. Číhající opice nad hlavami a hadi pod nohama, to je prostě moc. Následuje další baterie, tentokrát s poetickým názvem Devil’s Gap Batery a skutečným kanonem. Krátký sešup a už jsme na schodech v jedné z uliček mezi prvními domy.
Ďáblova baterie
Nemá to mušku
Centrum města je příjemně britské, koloniální a neokázalé. Gibraltar je britským zámořským územím. Těch je celkem 14 a nejsou součástí Spojeného království, ale patří pod jeho suverenitu. Neplést s Britským společenstvím národů (Commonwealth), to je zase něco úplně jiného. Královnu zde zastupuje guvernér, který formálně jmenuje vládu vzešlou z voleb. Většinou je to voják. Ten současný je generálporučík Edward Grant Martin Davis. Že by příbuzný Dětí kapitána Granta? Kdo ví. Gibraltar má asi 32 000 obyvatel. Znojmo asi 33 000. Oni mají generála guvernérem, my máme hospodského starostou. Myslím, že jsou na tom líp.
Kousek od rezidence guvernéra jsme se usadili na zahrádce skromnější restaurace. Co jiného si dát než Fish and Chips, že. Kvalita vysoká, cena taktéž. Servírováno vtipně na novinách oslavujících vítězství Angličanů nad Francouzi u Trafalgaru. Platíme kartou. Místní měna je Gibraltarská libra a jde samozřejmě řádně směnit, ale pro jednodenní pobyt je to zbytečné. Lze platit i Eury, ale ve srovnání s místními restauratéry jsou pražští taxikáři pouhými čučkaři. Nedoporučuji.
Convent Place, sídlo vlády
Vymazlené dělo
Spící stráž
Krátká prohlídka centra, nákup suvenýru v podobě starého tisku, a vracíme se k autu. Cestou ještě novodobá socha admirála sira Horatia Nelsona. Vítěze a nebožtíka od Trafalgaru. Pravý rukáv samozřejmě prázdný. U mysu Trafalgar roku 1805 britské loďstvo slavně porazilo spojené francouzko španělské loďstvo. Na obou stranách neslavně zahynulo asi 4000 mužů. O těch se dějiny příliš nezmiňují. Ovšem Nelson byl naložen do sudu s brandy, převezen do Anglie a slavně pochován. Všimněte si, jak to krásně zní: bitva u Trafalgaru. On ten Trafalgar je takový bezvýznamný mys na atlantském pobřeží Španělska, ale ten název, ten zní hrdě. Ony vůbec všechny slavné bitvy aby mohly být slavné se musí vyhrát u něčeho zvučného. Tak třeba bitva u Thermopyl, že. Nebo bitva o most u Remagenu. Krásné. To jenom my bojujeme u Chlumce a jak to pak má dopadnout, že.
Autor s dcerou
Admirál Sir Horatio Nelson
Trafalgar mají Britové rádi
Přijíždíme na nejjižnější bod Gibraltaru - Europa point. Pohledný maják Trinity Lighthouse je jako z pohádky. Celá oblast je nezastavěná a je místem výletů a her místních obyvatel. Při pohledu na jih vidíme, byť nepříliš ostře, ale přece, africké pobřeží. Na zábradlí vyhlídkového místa sedí černoch, černý jako krém na boty, žmoulá bagetu a zadumaně hledí do dáli přes moře. To by byla fotka, to vyznění, ten popisek, už to vidím. Nebude. Nejsem populista. No a hlavně, poučen z rána, nemám odvahu vstoupit do děje.
Maják na Europa Point
The Rock
Překvapením na Europa pointu je velmi honosný, nový a dobře udržovaný památník na počest generála Wladyslava Sikorského. Polský hrdina, generál, předseda polské exilové vlády za druhé světové války, zde zahynul při leteckém neštěstí vroce 1943. Letadlo Liberator, které mělo generála a jeho doprovod přepravit do Anglie, havarovalo krátce po vzletu a spadlo do moře. Ze 17 osob na palubě přežil jediný. Český pilot Eduard Prchal. Baťův pilot, stíhací eso, sestřelen do kanálu La Manche, válečný hrdina, který po komunistickém převratu emigroval před komunisty do USA kde v roce 1984 zemřel. Poláci si zjevně svých hrdinů váží. Staví jim pomníky třeba i na Gibraltaru.
Otáčíme se zády k Africe a vracíme se na parkoviště k autu. Před námi impozantní The Rock a pod ním neméně impozantní mešita. Byla otevřena v roce 1997 a je darem saudského krále. Kdybyste plavali přes úžinu z Afriky na Gibraltar, tak první co zříte je tato mešita. Ne, není to žádný dvojsmysl, tak to prostě je.
Tunel, funkční
Letadlo má přednost
Pokračujeme v okružní jízdě směrem k letišti. Míjíme obytné čtvrti, domky nalepené na sobě, pláže. Průjezd tunelem vytesaným ve skále je zážitek. Vůbec netuším kde se v tomhle Francouzovi pouští světla. Ze stropu tunelu cáká voda na přední sklo. Nic nevidím. Dcery konstruktivně ječí, manželka brblá cosi nesrozumitelného. Nechci to vědět. Syn je vklidu a naviguje. Přežili jsme. Přijíždíme ke spuštěným závorám. Startuje i přistává letadlo. Máme čas zhodnotit výlet. Stačil jeden den? Nám ano. Neviděli jsme sice spoustu jistě úžasných míst popsaných v průvodcích, ale to nebylo cílem. Chtěli jsme Gibraltar ochutnat a povonět. A dojmout se. A to se nám, myslím, povedlo.
Míříme směr Ronda. Máme tam zamluvený hotel a chceme stihnout západ slunce.
Maják
Jak se ti cestopis líbil?
Libor Ondráček procestoval 32 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 6 lety a napsal pro tebe 2 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil17 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
V Andalusii jsem byl v dubnu, březnu, listopadu, říjnu,červnu, na Gibraltaru jsem byl úplně zvlášť v dubnu (přílet přímo na GIB).
Na Costa del Sol se mí líbí oblast kolem Nerji, ale mnohem hezčí jsou pláže na Costa del Luz, krásné jsou městečka v horách, třeba Frigiliana, Olvera, ale třeba i známé Mijas.
Ronda je fajn, když jedeš poprvé, asi ano.
Malaga se mi zdá slabší, Granada mi sedla mnohem více.
V letních měsících jsou krásné i hory, výstup na Mulhacén je velmi pěkný trek.
Gibraltar by mi na den připadal málo, věnoval jsem mu prodloužený víkend (ubytování ve španělském městě La Línea na hranici s GIB).
Tarifa je pecka a má krásné pláže, akorát tam více fouká.
podrobnější dojmy ze všech cest mám zde, stačí se proklikat :
V Andalusii jsem byl v dubnu, březnu, listopadu, říjnu,červnu, na Gibraltaru jsem byl úplně zvlášť v dubnu (přílet přímo na GIB).
Na Costa del Sol se mí líbí oblast kolem Nerji, ale mnohem hezčí jsou pláže na Costa del Luz, krásné jsou městečka v horách, třeba Frigiliana, Olvera, ale třeba i známé Mijas.
Ronda je fajn, když jedeš poprvé, asi ano.
Malaga se mi zdá slabší, Granada mi sedla mnohem více.
V letních měsících jsou krásné i hory, výstup na Mulhacén je velmi pěkný trek.
Gibraltar by mi na den připadal málo, věnoval jsem mu prodloužený víkend (ubytování ve španělském městě La Línea na hranici s GIB).
Tarifa je pecka a má krásné pláže, akorát tam více fouká.
podrobnější dojmy ze všech cest mám zde, stačí se proklikat :
Náš program: Ubytování 4 noci Marbella plus jedna noc v Seville
1. den Malaga- amfiteátr, maurská pevnost Alcazaba ( vstupné), renesanční palác šlechticů z Bellavisty
( vstupné) - dnes muzeum Picassa, promenáda u moře - během našeho pobytu zde byla replika španělské galeony
2. den Granada - courání po arabské čtvrti, v obchodech se dá smlouvat jako na bazaru v Turecku, přestavěný maurský palác , sídlo sultána dnes patří Granadské univerzitě. Procházka čtvrtí Albaicín , kde cílem byla vyhlídka na Alhambru. Lístky na prohlídku je nutno rezervovat dlouho dopředu.https://tickets.alhambra-pat...eneral/
3 den Ronda a Sevilla
Ronda - býčí aréna(vstupné), most a vyhlídky ze všech stran, staré město se starou radnicí a kostely okolo.
Sevilla -katedrála s ostatky Kryštofa Kolomba (vstupné), královská citadela (vstupné)
4 den Sevilla a Cadiz
Sevilla- náměstí plaza de Espaňa a přilehlé parky
Cadiz - amfiteátr, pevnost Santa Catalina, pláž a rybářský přístav, místní tržiště
5 den Gibraltar
skála lanovkou ( jízdné) dolů jsme šli pěšky, hlavní ulice, Europa point
v mezičase sangrie, tapas, káva a sladkosti z pekáren,
Náš program: Ubytování 4 noci Marbella plus jedna noc v Seville
1. den Malaga- amfiteátr, maurská pevnost Alcazaba ( vstupné), renesanční palác šlechticů z Bellavisty
( vstupné) - dnes muzeum Picassa, promenáda u moře - během našeho pobytu zde byla replika španělské galeony
2. den Granada - courání po arabské čtvrti, v obchodech se dá smlouvat jako na bazaru v Turecku, přestavěný maurský palác , sídlo sultána dnes patří Granadské univerzitě. Procházka čtvrtí Albaicín , kde cílem byla vyhlídka na Alhambru. Lístky na prohlídku je nutno rezervovat dlouho dopředu.https://tickets.alhambra-pat...eneral/
3 den Ronda a Sevilla
Ronda - býčí aréna(vstupné), most a vyhlídky ze všech stran, staré město se starou radnicí a kostely okolo.
Sevilla -katedrála s ostatky Kryštofa Kolomba (vstupné), královská citadela (vstupné)
4 den Sevilla a Cadiz
Sevilla- náměstí plaza de Espaňa a přilehlé parky
Cadiz - amfiteátr, pevnost Santa Catalina, pláž a rybářský přístav, místní tržiště
5 den Gibraltar
skála lanovkou ( jízdné) dolů jsme šli pěšky, hlavní ulice, Europa point
v mezičase sangrie, tapas, káva a sladkosti z pekáren,
Moc pěkné. Jen jsem čekal část 3 (a příp. další) a ono nic :-(.
Moc pěkné. Jen jsem čekal část 3 (a příp. další) a ono nic :-(.
Můžu nabídnout k prohlédnutí fotky z mých 2 týdnů v Andalusii v březnu:
Můžu nabídnout k prohlédnutí fotky z mých 2 týdnů v Andalusii v březnu:
Díky, podívám se. Nicméně víc než o fotky mi šlo o článek, o popis cesty.
Díky, podívám se. Nicméně víc než o fotky mi šlo o článek, o popis cesty.
A co tě zajímá? Právě jsem se vrátil z Andalusie. Ubytko v Marbelle. Okruh 6 dnů Malaga, Granada, Ronda, Sevilla, Cadiz a Gibraltar. Paráda
A co tě zajímá? Právě jsem se vrátil z Andalusie. Ubytko v Marbelle. Okruh 6 dnů Malaga, Granada, Ronda, Sevilla, Cadiz a Gibraltar. Paráda
@DIDAS: Uvažuji o nějakém podobném okruhu na 6-7 dní koncem února. Takže informace typu co vidět , čemu se naopak vyhnout, protože je to zavřené, předražené, nestojí to za vidění. Jestli se pořád stěhovat, nebo bydlet na jednom-dvou místech a vyjíždět na výlety. Nebo kde v těch místech parkovat. Atd. atd.
Jsem si vědom že se dá všechno vygooglit, což jsem vesměs detailně dělal u jiných cest. Ale tentokrát na googlení nemám jaksi tolik času, tak potřebuji nějakou zhuštěnou formou zjistit co a jak.
Předem díky za každý poznatek.
@DIDAS: Uvažuji o nějakém podobném okruhu na 6-7 dní koncem února. Takže informace typu co vidět , čemu se naopak vyhnout, protože je to zavřené, předražené, nestojí to za vidění. Jestli se pořád stěhovat, nebo bydlet na jednom-dvou místech a vyjíždět na výlety. Nebo kde v těch místech parkovat. Atd. atd.
Jsem si vědom že se dá všechno vygooglit, což jsem vesměs detailně dělal u jiných cest. Ale tentokrát na googlení nemám jaksi tolik času, tak potřebuji nějakou zhuštěnou formou zjistit co a jak.
Předem díky za každý poznatek.
Nevšiml jsem si, že by něco bylo zavřené, předražené nebo nestálo za vidění. Spíš tam toho je tolik krásného, že mi ani 2 týdny nestačily. Kvůli studené vodě nemá smysl se koupat v moři, ale mohlo by být příjemné zajet do nějakých termálů. Já zajel večer pár km za město Alhama de Granada, kde ve venkovním bazénku vedle potoka bylo za tmy jen pár lidí (je malinký a přes den bývá plný nebo je tam placený vnitřní s dost limitovanými hodinami provozu, parkoviště je v noci zavřené, musí se parkovat na kraji silnice před branou, baterka je nutná).
Základ co vidět při kratší cestě je Málaga, Ronda a Nerja (je popisováno třeba i zde Za Kačku) a k tomu Granada, ale je třeba koupit předem na netu vstupenku na Alhambru aspoň do zahrad včetně Alcazaby (i mimo sezónu bývá plno, a to nejen do slavného paláce, kam je třeba kupovat s velkým předstihem, ale i do zahrad, kde stačí kratší předstih nebo koupit těsně po půlnoci v den vstupu). Kromě toho se dá stihnout i něco dalšího dle zájmu (další města, hory, pláže - nejkrásnější, kam stojí za to jet i bez koupání a slunění, jsou západně od Tarify).
Nevšiml jsem si, že by něco bylo zavřené, předražené nebo nestálo za vidění. Spíš tam toho je tolik krásného, že mi ani 2 týdny nestačily. Kvůli studené vodě nemá smysl se koupat v moři, ale mohlo by být příjemné zajet do nějakých termálů. Já zajel večer pár km za město Alhama de Granada, kde ve venkovním bazénku vedle potoka bylo za tmy jen pár lidí (je malinký a přes den bývá plný nebo je tam placený vnitřní s dost limitovanými hodinami provozu, parkoviště je v noci zavřené, musí se parkovat na kraji silnice před branou, baterka je nutná).
Základ co vidět při kratší cestě je Málaga, Ronda a Nerja (je popisováno třeba i zde Za Kačku) a k tomu Granada, ale je třeba koupit předem na netu vstupenku na Alhambru aspoň do zahrad včetně Alcazaby (i mimo sezónu bývá plno, a to nejen do slavného paláce, kam je třeba kupovat s velkým předstihem, ale i do zahrad, kde stačí kratší předstih nebo koupit těsně po půlnoci v den vstupu). Kromě toho se dá stihnout i něco dalšího dle zájmu (další města, hory, pláže - nejkrásnější, kam stojí za to jet i bez koupání a slunění, jsou západně od Tarify).
Pokud jde o větši města, mně se teda mnohem víc než Malaga líbily např. Sevilla, Granada, Cordóba, navíc mi přišlo v Málaze nejvíc turistů. Co bych ještě v každém případě doporučil je El Caminito del Rey - parádní záležitost - je třeba koupit vstupenky dopředu online, ale stojí rozhodně za to. My jsme zvládli první ranní termín a užili jsme si to úplně sami, když jsme na prvních pár metrech trochu přidali do kroku.
Pokud jde o větši města, mně se teda mnohem víc než Malaga líbily např. Sevilla, Granada, Cordóba, navíc mi přišlo v Málaze nejvíc turistů. Co bych ještě v každém případě doporučil je El Caminito del Rey - parádní záležitost - je třeba koupit vstupenky dopředu online, ale stojí rozhodně za to. My jsme zvládli první ranní termín a užili jsme si to úplně sami, když jsme na prvních pár metrech trochu přidali do kroku.
Málaga, Ronda a Nerja beru jako základ krátké cesty s příletem do Málagy (Málaga, když už tam bude, Nerja hlavně kvůli poloze na útesech na úpatí hor a blízkosti). Při příletu do Sevilly by to zase byla Sevilla, Cádiz, Medina-Sidonia a Arcos de la Frontera. Na Córdobu jsem neměl čas a z větších měst byl podle mě nejhezčí Cádiz. Další větší města jsou u mě až daleko za menšími v horách, kde navíc v březnu ani téměř nebyli turisti (Medina-Sidonia, Arcos de la Frontera, Zahara de la Sierra, Gaucín) a Ronda, kde turisti byli, ale tehdy ne moc. Já viděl nejvíc turistů v Seville. V Málaze jich bude nejvíc asi v teplejších měsících.
Málaga, Ronda a Nerja beru jako základ krátké cesty s příletem do Málagy (Málaga, když už tam bude, Nerja hlavně kvůli poloze na útesech na úpatí hor a blízkosti). Při příletu do Sevilly by to zase byla Sevilla, Cádiz, Medina-Sidonia a Arcos de la Frontera. Na Córdobu jsem neměl čas a z větších měst byl podle mě nejhezčí Cádiz. Další větší města jsou u mě až daleko za menšími v horách, kde navíc v březnu ani téměř nebyli turisti (Medina-Sidonia, Arcos de la Frontera, Zahara de la Sierra, Gaucín) a Ronda, kde turisti byli, ale tehdy ne moc. Já viděl nejvíc turistů v Seville. V Málaze jich bude nejvíc asi v teplejších měsících.
Tak naposledy jsem byl v únoru a v Malaze bylo turistů tolik, že mi to vadilo, na rozdíl od Sevilly. Mluvil jsem o velkých městech, s Rondou a Nerjou nijak nepolemizuju. Jen říkám, že 6-7 dnů bych radši strávil jinde než v Malaze, kterou když člověk vynechá, o nic zásadního nepřijde, i když tam přiletí. Může vzít auto a vyrazit na do Granady nebo do hor a do přírody (rozhodně bych nevynechal již zmiňovaný Caminito del Rey).
Tak naposledy jsem byl v únoru a v Malaze bylo turistů tolik, že mi to vadilo, na rozdíl od Sevilly. Mluvil jsem o velkých městech, s Rondou a Nerjou nijak nepolemizuju. Jen říkám, že 6-7 dnů bych radši strávil jinde než v Malaze, kterou když člověk vynechá, o nic zásadního nepřijde, i když tam přiletí. Může vzít auto a vyrazit na do Granady nebo do hor a do přírody (rozhodně bych nevynechal již zmiňovaný Caminito del Rey).
V Málaze není třeba trávit moc času, ale nechal bych si třeba půlden. Pokud to bude ráno, turisti vidět moc nebudou. Opticky je jich tam více, protože se koncentrují na několika málo turistických místech. Centrum je stejně cestou z letiště směr Granada, Nerja (i když trochu času se při vynechání dá nahnat dálničním obchvatem). Vynechat pohled na amfiteátr, který je krásný a navíc zdarma, by bylo škoda. Mně se líbil i park s palmami na pobřeží, kde turisti ani moc nebyli. V historickém centru kousek dál od pobřeží taky téměř nebyli.
V Málaze není třeba trávit moc času, ale nechal bych si třeba půlden. Pokud to bude ráno, turisti vidět moc nebudou. Opticky je jich tam více, protože se koncentrují na několika málo turistických místech. Centrum je stejně cestou z letiště směr Granada, Nerja (i když trochu času se při vynechání dá nahnat dálničním obchvatem). Vynechat pohled na amfiteátr, který je krásný a navíc zdarma, by bylo škoda. Mně se líbil i park s palmami na pobřeží, kde turisti ani moc nebyli. V historickém centru kousek dál od pobřeží taky téměř nebyli.
Moc díky všem za postřehy a informace!
Moc díky všem za postřehy a informace!
Určitě nevynechat procházku na hrad Gibralfaro, jsou tam mj. luxusní výhledy. Také doporučuji pěknou pláž Malagueta, náměstí Merced, katedrálu! a vůbec historické centrum je moc hezké. Půl dne je podle mě málo.
Určitě nevynechat procházku na hrad Gibralfaro, jsou tam mj. luxusní výhledy. Také doporučuji pěknou pláž Malagueta, náměstí Merced, katedrálu! a vůbec historické centrum je moc hezké. Půl dne je podle mě málo.
mirjur: vzhledem k tomu, že prakticky všechny větší města v Andalusiii toho nabízejí mnohem víc, je půl dne maximum, které má smysl Malaze věnovat, pokud nechceš navštívit nějaké muzeum nebo pokud nechceš zůstávat pouze v Malaze. Nevím, jestli jsi navštívil i jná města Andalusie a případně která, jelikož Malaga je pěkná, ale jinde je to mnohem hezčí. Z Mirador de Gibralfaro je výhled stejně luxusní jako z hradu a je zdarma a zase v regionu jsou daleko zajímavější hrady. Historické centrum projdeš za chvíli.
Ale dle vkusu každého soudruha, já mám prostě za to, že zrovna v Andalusii je delší pobyt v Malaze ztráta času, vzhledem k tomu, co tento region nabízí, obzvášť, pokud ho chci procestovat a budu mít k dispozici auto a budu jakkoliv omezený časem.
mirjur: vzhledem k tomu, že prakticky všechny větší města v Andalusiii toho nabízejí mnohem víc, je půl dne maximum, které má smysl Malaze věnovat, pokud nechceš navštívit nějaké muzeum nebo pokud nechceš zůstávat pouze v Malaze. Nevím, jestli jsi navštívil i jná města Andalusie a případně která, jelikož Malaga je pěkná, ale jinde je to mnohem hezčí. Z Mirador de Gibralfaro je výhled stejně luxusní jako z hradu a je zdarma a zase v regionu jsou daleko zajímavější hrady. Historické centrum projdeš za chvíli.
Ale dle vkusu každého soudruha, já mám prostě za to, že zrovna v Andalusii je delší pobyt v Malaze ztráta času, vzhledem k tomu, co tento region nabízí, obzvášť, pokud ho chci procestovat a budu mít k dispozici auto a budu jakkoliv omezený časem.
Ještě jednou všem děkuji za podněty. A k tomu že jeden radí maximálně půl dne v Malaze a jiný že je to málo: je to o tom jaké kdo má priority, co vyhledává. Někdo nevynechá jedinou památku, jiný má radši přírodu atd. A "tak je to spravne, tak to ma byt"!
Ještě jednou všem děkuji za podněty. A k tomu že jeden radí maximálně půl dne v Malaze a jiný že je to málo: je to o tom jaké kdo má priority, co vyhledává. Někdo nevynechá jedinou památku, jiný má radši přírodu atd. A "tak je to spravne, tak to ma byt"!
Zdravím! Díky za super popis co vidět na Gibraltaru - posloužilo mi to jako tipy do itineráře. Hezký den :-)
Zdravím! Díky za super popis co vidět na Gibraltaru - posloužilo mi to jako tipy do itineráře. Hezký den :-)