Zimní víkend v Helsinkách

Proč zrovna Finsko?

Poslední roky zastávám trend absolvovat vícero dovolených za rok na úkor délky jednotlivých pobytů. Toto heslo však nerazím za každou cenu, jednotlivé destinace volím dle toho, abych za tak krátký čas zvládl co nejvíce přičichnout k mentalitě a kultuře místních obyvatel. Podle této „metodiky“ si tak na tyto „víkendovky“ vybírám zajímavá (především hlavní) města zemí v rozumné doletové vzdálenosti, tedy vesměs po Evropě. Hlavní města většinou charakterizují v globálu rysy dané země, které jsou koncentrované na relativně malé rozloze. Tentokrát padá volba na finské hlavní město Helsinky. Ty se dají považovat za hlavní turistické centrum země, když si odmyslíme oblast Laponska a dalekého severu, kam se jezdí především v zimních měsíci za typickými arktickými aktivitami včetně např.: pozorování polární záře (ta může být ostatně při troše štěstí pozorovatelná i v Helsinkách a nezastírám, že i ta byla takovým malým snem - nakonec nesplněným, - při tomto výletu). Aby byla návštěva odlehlého finského severu kompletní, je potřeba čas v řádu ideálně týdnů, který bohužel nemám. Výlet do Helsinek na víkend mi tak dává v tomto ohledu určitě smysl.

Zasněžené letiště Vantaa

1. DEN (PŘÍLET, UBYTOVÁNÍ)

Letenky kupuji s předstihem asi 2 měsíců přes nízkonákladovou společnost Ryanair za velmi příjemnou mimosezónní cenu na konec měsíce ledna 2024. Dle různých zdrojů je návštěva této severské metropole přímo doporučována na zimní měsíce, aby vynikl charakter severské země právě v tomto ročním období. Což se při naší návštěvě potvrzuje. Let trvá komfortní 2 hodiny a při návštěvě nepotřebujete kupovat žádnou speciální SIM kartu, pas, ba ani žádnou hotovost. Tak jak je v severských zemích poslední roky zvykem, nesetkali jsme se po dobu našeho pobytu s jediným místem, kde by vyžadovali platbu pouze hotově, bylo tomu spíše naopak (hotově leckde platit ani nešlo!). Hned na letišti Vantaa se seznamujeme s typickými prvky severské architektury – dřevem, sklem a betonem. Tyto materiály jsou z velké většiny použity u převážného množství nových staveb a dotváří tak kolorit celého města. Ubytování máme zajištěné přes portál airbnb v širším centru města, protože tento ubytovací portál vycházel mnohem levněji než třeba booking.com.

Finsko je minipivovarnickou velmocí

Naším oblíbeným koníčkem nejen na cestách je ochutnávání piv z nejrůznějších místních minipivovarů a je potřeba říci, že Finsko je v celosvětovém měřítku minipivovarnická velmoc. I když s cenami kolem 10 EUR za půl litru pak pivo často zhořkne více než obvykle. Přesto strávíme zbytek prvního dne/noci touto kratochvílí.

2. DEN (PAMÁTKY, GASTRO, SAUNA)

Druhý den máme v plánu návštěvu centra Helsinek a památek v této části města. Počasí nám ukazuje typickou severskou tvář a celý den nás provází silná chumelenice, vítr a teploty pohybující se kolem minus 8°C. A to se bavíme o reálné teplotě, nikoliv té pocitové, která je ještě téměř o 10 stupňů nižší. Toto počasí je zrádné mimo jiné i tím, že se z těla rychleji než obvykle odvádí tekutiny a je tak třeba myslet na jejich pravidelné doplňování, i když je to pro mnohé dost možná nečekané.

Prohlídku začínáme v oblasti starého přístavu, kde navštěvujeme cihlově zbarvený ortodoxní kostel Uspenskin katedraali, který je uvnitř překvapivě vytápěný. Dále pokračujeme na zasněženou terasu moderního helsinského welness centra Allas Sea Pool, odkud je výhled na ikonické helsinské ruské kolo, které je zajímavé tím, že jedna z kabinek slouží jako nefalšovaná sauna. V přístavišti je několik stánků s rychlým občerstvením, dáváme si tak oblíbené karelské pirohy nebo hot dogy a sladké skořicové šneky. Odtud se přemísťujeme do přilehlé tržnice Vanha kauppahalli, kde je možné pořídit a především ochutnat typické finské dobroty (medvědí nebo sobí paštika, různé rybí speciality ad.) My si dáváme nakonec rybí a sobí polévky, které jsou velmi poctivé a jednoznačně vydají za plnohodnotný oběd. Tady je vhodné zmínit, že díky všudypřítomné sladké vodě ve finské přírodě má Finsko kohoutkovou vodu údajně v nejvyšší kvalitě na světě a v restauracích je obvykle k dostání zdarma nebo jen za malý poplatek. Zahřátí a nasycení pokračujeme na Senátní náměstí v čele s nejvýraznějším helsinským kostelem vyčnívajícím nad celé město – Helsingin tuomiokirkko. Jedná se o prostranství, kde se často sdružují obyvatelé města při nejrůznějších vzpomínkových a dalších hromadných akcích. Interiér kostela je překvapivě strohý, ale každopádně stojí za shlédnutí.

Hlavní helsinská katedrála

Kostel Kamppi zvenku...

...a zevnitř

Panorama starého přístavu

Ruské kolo, jehož jedna z kabinek je zároveň saunou

Zajímavých budov je ve městě víc než dost

Zasněžené schody ke kostelu sjíždíme typicky po česku po zadku na igelitkách a vydáváme se k dalšímu zajímavému – tentokrát novodobému – kostelu, vytvořenému téměř výhradně ze dřeva, jenž zvenku připomíná trup lodi. Jedná se o kostel Kamppi a vstup do jeho interiéru je zdarma. Odtud už míříme do Helsinské centrální knihovny Oodi. Zajímavostí je, že Finsko je zemí, která má nejvíce veřejných knihoven v přepočtu na obyvatele na světě. Jen v Helsinkách jich je více než 40. Knihovna Oodi je architektonickým skvostem a byla otevřena v roce 2018 ke 100 letům vyhlášení nezávislosti Fisnka. Má 3 patra a uvnitř se nachází kavárna, kino, studovna, půjčovna knih, herní a nahrávací místnosti, dětské koutky, studovny, odpočívárny a další. Návštěva knihovny určitě stojí za to. Odtud jedeme navštívit další oblíbenou místní kratochvíli, a to veřejné kluziště, kde se prohánějí bruslaři mezi skupinkami hrající hokej. Jedna se o hřiště Brahenkenttä, kde se hrává i obdoba ledního hokeje – bandy. Na hřišti je možné si půjčit i brusle, případně hokejky, ale vzhledem ke stáletrvajícímu hustému sněžení tuto možnost nevyužíváme.

Knihovna Oodi je architektonickým skvostem...

...tvarem připomíná trup lodi...

...uvnitř zaujmou lecjaká zákoutí...

...strávit tu lze i několik hodin

...a to jak aktivním odpočinkem...

...tak i tím pasivním

Ještě nás čeká highligt dne, a to návštěva nejstarší dřevem vytápěné helsinské sauny, která je dosud v provozu (je z roku 1928). Jde opravdu o unikátní a autentický zážitek a jsme nakonec rádi, že jsme si nevybrali návštěvu moderní sauny Löyly. V sauně Kotiharjun totiž nejsou v době naší návštěvu (kolem 17 hod. večer) téměř žádní turisté, zato místních je tam kolem 20. A je nám oznámeno, že máme štěstí, že není pátek, protože bychom se pravděpodobně nevešli. Místní se ochlazují za popíjení vychlazených piv posedáváním na mrazivém vzduchu před vstupem do sauny. Uvnitř sauny je několik betonových schodů, přičemž každý si dle své zdatnosti může vybrat, na jaký schůdek usedne a jak moc bude chtít dát proniknout rozpálenému vzduchu do pórů své pokožky. Je zvykem, že každý nově příchozí se zeptá přítomných v sauně, zda by měl navýšit teplotu v sauně přilitím vody (ve které se po celou dobu máčí březová větývka) na rozpálená kamna. Teplota v sauně je v horních patrech, kde na jakési čestné loži sedí vyřádkovaní největší místní saunoví matadoři, kolem 100°C. V zázemí sauny se nachází i odpočinkový prostor, kde místní v mezičase hrají šachy nebo si čtou noviny. Tyto místa, kde se zastavil čas, patří obvykle mezi nejlepší zážitky z cest a nejinak je tomu i v případě Helsinek. Dva dny v týdnu je možné za rozumný poplatek (13 E) využít i službu peelingu, a jelikož se zrovna do jednoho z těchto dní trefujeme, bez váhání toho využíváme. Cestou domů kupujeme večeři a plní dojmů uleháme ke spánku.

Kotiharjun sauna

Retro styl se vším všudy

Desítky let zachovalá historie

Finský saunový folkór

Ochlazování probíhá přímo na ulici

3. DEN (SUOMENLINNA, OLYMPIJSKÝ AREÁL, HOKEJ)

Další den máme v plánu navštívit pevnost Suomenlinna. Oproti předchozímu dni nás tentokrát provází jasné slunné počasí, které je ovšem ještě mrazivější s teplotami kolísajícími kolem minus 10°C. Pevnost byla zbudována na ostrovech předsazených před Helsinkami a sloužila jako ochrana města před případným nepřítelem. Pevnost je starší než samotné město a je zapsaná na seznamu UNESCO. Už jen cesta ledovým Finským zálivem je zážitek, když si trajekt razí cestu téměř zcela zamrzlým mořem a mořský led není souvislý pouze v místech, kde jednou za čas projíždí právě trajekty. Během krátké 20 minutové cesty za nízkého zimního slunce pozorujeme v dáli na ledě řádící vznášedlo a za chvíli už vystupujeme na ostrově, který obejdeme během asi 2 hodinové procházky a navštěvujeme mimo jiné i místní vojenské muzeum, dosud fungující suchý dok (nejstarší ve Finsku) nebo historická děla chránící kdysi ostrov před přijíždějícím nepřátelským loďstvem.

Cesta k pevnosti Suomenlinna

Cestou se bylo na co dívat

Suchý dok v pevnosti

Vstupní brána do pevnosti

Nádherná krajina v nízkém zimním Slunci

Po příjezdu zpět do helsinského přístavu se po rychlém občerstvení a nákupu suvenýrů přemisťujeme k pro nás velmi slavnému Olympijskému stadionu. Právě zde totiž získal v roce 1952 tři zlaté medaile Emil Zátopek, který byl následován jedním zlatem i svojí ženou Danou. Na stadionu navštěvujeme vyhlídkovou věž hlavního stadionu, která nabízí bezkonkurenční výhled na město a celý olympijský areál. V útrobách tribun vedle hlavní recepce je dobová kavárna, která je na stejné úrovni jako atletická dráha hlavního olympijského stadionu, a kde na vás dýchne atmosféra tehdejších sportovních klání. V rámci olympijského areálu je ještě možné navštívit i sportovní muzeum, ale nás už tlačí čas, a tak tuto možnost nevyužíváme a míříme rovnou do sousední hokejové arény Helsingin jäähalli.

Olympijský stadion

Ikonická věž nabízející nejlepší výhled na město

Olympijský areál

Restaurace v útrobách stadionu

Zapadající Slunce nad Helsinkami

Jdeme se podívat na finský nejoblíbenější sport, kterým je samozřejmě lední hokej. Navštěvujeme utkání domácího IFK Helsinki s týmem Ässät Pori. Výsledek 5:4 je divácky atraktivní a nás těší i puk získaný od našeho krajana Libora Zábranského, hájícího barvy Pori. Jde určitě o zajímavý zážitek, který přispěl k mozaice o finské kultuře, kterou jsme stihli za tak krátkou dobu poměrně dobře poznat. A určitě nemůžeme říct, že by finové byli studení čumáci, jak se o nich vypráví.

Atraktivita ledního hokeje je znát podle zájmu již hodinu před utkáním

Zápas byl téměř vyprodaný

DEN 4 (ODJEZD)

Poslední den se přepravujeme z centrálního vlakového nádraží během půlhodinové cesty zpět na letiště a naše cesta ve finské metropoli je tím uzavřena. Všem, kdo by jakkoliv zvažovali, zda má návštěva Helsinek byť jen na 2-3 dny smysl, odpovídám jednoznačně ANO !!!