5 mist ktera uz nikdy nenavstivim
V současnosti pustit mě tam bez testů, karantén a na místě (skoro) vše otevřené, tak dám snad znovu i to špinavé scamů plné Dillí :-D
tonic napsal(a):Inak tie velke mesta to specialna kategoria. taky NYC, Boston, Vancouver by som mohol dookola navstevovat ale taka Philly stacila 2x a do DC by som sa vratil asi len kvoli muzeam.
přesně, ještě bych přidal LA - to byla taky "bída, svrab a neštovice"
naopak Vegas mě bavilo, bylo to fajn si zase dát drink "normálně" na ulici
tonic napsal(a):Inak tie velke mesta to specialna kategoria. taky NYC, Boston, Vancouver by som mohol dookola navstevovat ale taka Philly stacila 2x a do DC by som sa vratil asi len kvoli muzeam. Z greckych miest ma nenadchlo ani jedno (Ateny, Solun, Korfu, Heraklion) a medzi obratnikmi tiez ziadne (Manila, Colombo, Hanoj). Peking stacil parkrat ked som stazoval v Cine, ale Sanghaj a HongKong paradicka. Macao uz nie.
Este nemam urobeny nazor na Buenos Aires - bol som tam len 10 hodin pocas prestupu, ale nejak ma to nenadchlo, cakal som nieco exotickejsie a nasiel som klasicke europske mesto len na opacnej pologuli.
Konečně někdo, kdo má rád velká města! NYC je naprosto úžasné.
Z východního pobřeží USA bych už asi nemusel znovu do Detroitu, kde se nám pokusili vykrást auto. Cleveland, Pittsburgh, Philly jsou docela nudná města. DC je tak na jednu návštěvu, Na západě bych už asi nemusel do LA, nejenom kvůli bezdomovcům a těm obecně známým problémům LA, ale v tom městě fakt nic není :D
Asi už bych nemusel znovu do Bogoty, nijak mě neoslovila. Na druhou stranu Medellin má neskutečnou atmosféru a Cartgana je vyloženě nádherná.
Jarda napsal(a):Konečně někdo, kdo má rád velká města! NYC je naprosto úžasné.
Na tom není nic zajímavého, spousta lidí má ráda velká města. Já třeba miluju i Dháku :)
Já každou svou cestu vnímám jako nějaký přínos, i ty nejhorší zážitky. Svým způsobem se mi všude líbilo, odevšad jsem si dovezla i spoustu pozitivního. Ani nechci nějaké místo zavrhovat třeba na základě jednoho/prvního dojmu. Na následující 2 místa se vrátit nechci, ale umím si představit, že se „něco“ změní až natolik, že změním názor. Takže:
Pak je ale spousta míst (spíš měst), která mě moc nenadchla. Pokud mě tam osud zavede, tak fajn, bránit se nebudu a své si tam najdu, ale cíleně už tam nemusím… Nejčastější důvod je ten, že tam buď nic není, nebo jsem viděla všechno, co jsem chtěla nebo už jsem tam byla mockrát. Namátkou třeba Atlantic City (USA), Auckland (Nový Zéland), Bhaktapur (Nepál), Blue Lagoon (Island), Bratislava (Slovensko), Dallas (USA), Hirošima (Japonsko), Mombasa (Keňa), Peking (Čína), Phuket (Thajsko), Tijuana (Mexiko) nebo Ženeva (Švýcarsko).
@Milka: U té Indie by stačilo změnit navštívenou oblast. Např. na Ladakh, SV státy Meghalaya a Nagaland nebo Andamany. Tam žádné z těch jmenovaných problémů nejsou (nebo aspoň ne víc než je běžné v JV Asii).
Nechápu ten Auckland. Památky tam sice nejsou, ale to asi nikdo nečeká. Panoráma města je ale pěkné. Hlavně má úžasnou polohu u mořských zálivů, krajinu s malými sopkami, spoustu zeleně, většinou poklidnou dopravu a výborné klima, zvlášť když tam člověk přiletí v naší zimě. Kdyby mi někdo řekl, že se musím na kratší nebo delší dobu odstěhovat do jiné země a musím si vybrat jakékoliv město nad 1 mil. obyvatel a nemusím se ohlížet na finance, víza atd., už 23 let od 1. cesty na NZ bych si bez váhání vybral Auckland (s odstupem pobřeží v Sydney nebo něco jiného v Austrálii, ale jinak bych musel dlouho přemýšlet, kam bych případně chtěl). Někde v přírodě NZ se mi líbilo ještě víc, ale na bydlení ve městě nebo několikadenní aklimatizaci po dlouhém letu (třeba včetně plavání v moři, které je většinou na NZ příliš studené, ale tam je to v létě celkem OK) je podle mě Auckland ideální - zvlášť čtvrtě Mission Bay a Saint Heliers, kam jsem nejčastěji chodil a v prvních dnech i bydlel viz foto z pláže na sopečný ostrov Rangitoto: https://www.zonerama.com/liborst.../136392639
Důvod, že jsi tam byla mockrát, asi pro Auckland nemyslíš. Já tam byl při všech 4 cestách na NZ min. na úvod a závěr a někdy i při cestách dál na sever nebo na Great Barrier Island, takže mockrát a stejně bych tam byl klidně ještě mnohem víc.
Libor_S napsal(a):Nechápu ten Auckland.
Za mě dva důvody - 1. nic tam není a 2. viděla všechno, co jsem chtěla. Centrum jsme prochodili pěšky křížem krážem, je maličké. A předměstí s pravoúhlými uličkami je jak to nejtuctovější americké městečko. Za mě ne, no... Aklimatizaci po příletu neprovozujeme, takže už nás při opakované návštěvě nic nebude nutit se tam zdržovat, navíc posledně jsme odlétali z Christchurch, takže bych zvažovala se Aucklandu úplně vyhnout.
On celej ten Zeland (nebo teda aspon severni ostrov, na jiznim jsem bohuzel jeste nebyl) je takovej mensi americkej vidlakov :)
@Ondrab: Jako že tam je mnoho farem a malé obce bez starších historických budov? Rozloha NP v USA tvoří 2,1 % rozlohy (na NZ 10,7 %) a rozloha chráněných oblastí 14 % (na NZ 32 %). Většina NP je na Jižním ostrově, takže Severní ostrov není stejný jako Jižní, kde jsou farmy ve větším množství jen na JV a částečně na SV ostrova. Navíc architektura starších budov ve dvou největších městech Jižního ostrova (Christchurch a Dunedin) rozhodně nepřipomíná USA, ale spíš GB. Krajina jako na Severním ostrově NZ ve většině USA není (trochu podobná je místy akorát Havaj nebo sopky na západě). Ačkoliv jsem strávil téměř 11 měsíců cestováním po NZ, v obcích připomínajících americký vidlákov jsem pobyl jen zlomek času, protože na to není ani důvod kromě nákupu jídla.
Jo Andorra, tam jsem to miloval. Hlavně kvůli ultra levnému chlastu v Mamutu, nebo jak se ten obchod jmenoval. Ale je to již hodně dlouho, co jsem tam byl naposled. To nás vždycky zastavili španělští celníci a kontrolovali, kolik toho převážíme. A když to nebylo víc, jako hektolitr, tam jen mávli rukou :)
@Petr Johan Marek a další: už jsem to tu jednou psal - nepište prosím jen výčet míst, ale aspoň jednou větou i důvod u každého z nich. Bez uvedení důvodu tohle vlákno trochu ztrácí význam...
Neberu tak, že se těmhle místům budu vyhýbat jako čert kříži už navěky, spíš mě tolik nezaujaly. Každopádně jsem ale ráda, že jsem se tam podívala :)
Helsinky (oproti Talinnu zklamaly, ale třeba bych tam při příští návštěvě objevila něco super), Malta (jak už někdo psal, taková nemastná neslaná), Manila (klidně tříhodinové kolony), Řím (neútulný, památky roztroušené mezi obřími silnicemi), Kampala (šílená doprava a vůbec tam nebylo moc příjemně), turistické oblasti Thajska (protože lidi, atmosféra nezbyla žádná), Moskva (líbila se mi návštěva Rudého náměstí a pár milých couchsurferů, ale jinak strašně depresivní architektura, počasí i výrazy lidí na ulicích), Kyjev (nepotkala jsem tam snad ani jednoho usměvavého jedince, dokonce ani servírka v restauraci úsměv vykouzlit nedokázala), Los Angeles (bezdomovci v centru a jak po vymření v Beverly Hills), Ciudad del Este v Paraguayi (jednou asi stačilo :))
Naopak jsem byla na krátkém výletě v Bratislavě (převážně v centru tedy) a líbilo se mi tam, stejně tak v Paříži a Londýně ;)
SAE - Dubaj - asi před 10 lety naštěstí soukromý pobyt, takže jsme za 10 dní viděli hodně, ale jinak vhodné pro zájemce o pobyt v rezortech a na pláži. Země bez kořenů, atmosféry a identity.
Hurghada - 3 denní pobyt v rámci poznávacího zájezdu po památkách Egypta se v docela hezkém rezortu dal přežít, dost na to, aby mi bylo jasné, že tam už nemusím.
Korsika - autobusový poznávací zájezd v r. 2009, krásná příroda, ale lidé bez energie, už ani jedlé kaštany nesbírali (říkáme, že čekají na dávky), Francie je moje srdcovka, ale tady celkově zklamání.
Chorvatsko - pobyt Rjeka s výletem na Istrii, už před mnoha lety draho, nezajímavá cena / výkon, studená nepřívětivá atmosféra, neochotní lidé, hezká krajina, ale daleko za svými možnostmi.
Brusel - Belgie mě při služebních cestách celkově zklamala, ale lucemburské pohraničí, Antwerpy a Mechelen zaujaly. Hlavní město Evropy navštívím už jen pokud nebude na vybranou.
Naopak rádi vzpomínáme na Turecko, Kypr, Tunisko (před jejich revolucí), Černou Horu, Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Španělsko, Itálii...., do Řecka a Francie se vracím jako domů.
Ja som pred 10 rokmi si myslel že taký Kisinev/Moldavsko už v živote nechcem vidieť a onedlho tam dúfam že pôjdem po štvrtý krát:)
@vignette - sto lidí sto chutí;) Zarazilo mě, že někdo o Maltě, která je na každém kroku nabitá historií, je to jedna z nej free diverských lokalit v Evropě a nabízí skvělou kuchyni, napíše "nemastná neslaná." Řím je fascinující město, kde pokaždé objevím něco nového, přitom jsem tam byl snad desetkrát a nic na tom nezmění, že kolem Kolosea vede mnohaproudá silnice;) Naopak provinční Pozsony / Pressburg / Blavu s centrem, které projdete tam i zpátky za čtvrt hodiny opakovaně navštívit nepotřebuju, pokud tedy nechci vidět největší králíkárnu Evropy - Petržalku;)
Jasně, Řím je nejpůvabnější v jarních a podzimních měsících, v létě to v Itálii chce spíše do Palerma, nebo aspoň Neapole;)
1) Sihanoukville (Kambodža) - leden 20, naprostá nechutnost. Nic horšího jsem asi v životě neviděla. Nejde o bídu, na tu je člověk při návštěvě téhle nádherné země tak nějak připravený. Sihanoukville je "nádherný" příklad toho, jak ve skutečnosti vypadají čínské investice. Přitom pár let zpět jsem na blozích cestovatelů četla nadšené recenze. Bohužel si to zjevně v Číně přečetli taky a město víceméně skoupili. Začali ho předělávat na turistickou destinaci pro své lidi a je to teda hnus fialovej (čti neonovej). Tohle je za mě jedno velké NEVER MORE. Tak jak si říkám, že mě za doby vládnutí agenta KGB nikdo neuvidí v Rusku, tak ani v Sihanoukville (na druhou stranu je řada skvělých měst v Kambodži a ta země za návštěvu v obecné rovině opravdu stojí).
2) Bijte mě, ale fakt se mi nelíbil NYC. Strašně jsem se tam těšila, měla jsem možná až příliš velká filmová očekávání. Ale špína, smrad, nekonečná doba strávená dopravou, strašný spěch lidí. Vím, že se tam vrátím a doufám, že změním názor.
3) Varšava. Celý koncept vystavení města 1:1 jako před válkou mi přijde podivný. Ale dobře, asi po tom byla tehdy poptávka. Na druhou stranu to ve mně vyvolávalo všudypřítomný pocit architektonického ustrnutí. Je tam sice spousta features, který by asi Praha vzala s povděkem (turnikety v metru, např.), ale jinak? Heh. Muzeum vojenství by si zasloužilo krok do 21. století, inspirovat by se přitom mohlo židovským muzeem. To na mě z celé Varšavy ostatně zanechalo největší dojem. Strávila jsem tam hodiny a odcházela nabušená informacemi. Fakt mě to bavilo a vřele doporučuji, pokud se někdy ve Varšavě ocitnete!
4) Chorvatsko. Uznávám, mám 19 let starou zkušenost. Od té doby jsem tam nebyla a ani po tom netoužím.
5) Bratislava. Tady nebudu ani nic dodávat, betonová džungle, šeď. Asi jako každé slovenské město vyjma Bojnic.
Casablanca, Arusha, Brusel, LA centrum (ale ještě bych tomu dal šanci) a jako největší životní zklamání z exotické destinace jednoznačně Jamajka. Nikdy víc. Ještě bych přidal italský Jadran od vrchu minimálně po Rimini.
