Cestopis Singapur, Malajsie, Thajsko 2015 s itinerářem+video
Dva vidláci a holka jako lusk v jihovýchodní Asii.
Přišel podzim roku 2015 a já s Michalem jsme tradičně jako každý rok chtěli za dobrodružstvím do světa. Po jižní Americe jsme zamířili do jihovýchodní Asie. Trasa byla jasná. Dostat se ze Singapuru do Bangkoku. Tentokrát jsme vzali mojí kolegyni Elišku. Koupili jsme v předstihu letenky za super cenu kolem 14 tisíc.
A tak jsme začátkem listopadu vyrazili všichni tři přes Londýn s British Airways do Singapuru. V Londýně nás čekal král nebes obří Airbus 380. Stroj je to opravdu impozantní. Let trval kolem 12ti hodin a proběhl bez výraznějších turbulencí. S British Airways jsme letěli již podruhé a opět nezklamali – skvělé jídlo a pití co hrdlo ráčí – Michal si poručil několik piv a ginů s tonikem. Hned po přistání jsem měl ale drobný problém se zákonem. Chlápci se security chtěli před opuštěním letištního prostoru dát projet rentgenem naše zavazadla. V mém našli něco, co tam být nemůže. Měl jsem tam malý vystřelovací nožík a ten je v Singapuru podobně jako boxery, vrhací nože, hvězdice a další zakázán. A tak jsem čekal asi půlhodiny na policistku, abych pak obdržel můj první policejní protokol. Při dalším incidentu jako je tento by mi pak v Singapuru hrozil soud. Unavení z dlouhé cesty jsme se večer konečně dostali do Chinatownu, kde jsme měli zamluvený hostel. Singapur patří k nejdražším městům na světě. Singapurský dolar má hodnotu asi 17 Kč. Pokoj stál kolem 700 Kč na osobu se snídaní. Snídani ve světe musíme chápat jako prostou, složenou ze základních věcí jako je toastový chleba, máslo a džem. Pro české pivaře to taky ráj není. Pivo stojí zhruba tak 130 kč (8 SGD). V krámě to není o mnoho méně (6,4 SGD). K mání je kromě Heinekenu domácí Tiger, japonské Asahi, nebo thajská Singha. Jídlo je rozmanité a pestré. Kdo má malý hlad muže si dát špízky na špejli (satay), kdo vetší třeba nudle nebo rýži s mořskými plody nebo masem a zeleninou. Cena za hlavní chod se pohybuje kolem 200 Kč. U některých stánků na ulicích je cítit zápach. Jedná se o durian. Silně páchnoucí ovoce. Koupil jsem si balení durianových bonbónů abych zkusil co je to zač. Byla to fakt síla. Chuť něco mezi česnekem, hovnem a hnilobou. Nedivím se, že se s tím nesmí do metra. Já jsem se mezi fanoušky tohoto druhu ovoce nezařadil. Hnilobnou pachuť jsem cítil ještě asi dvě hodiny. V Singapuru je sice velký přístav, nicméně pro ty, kteří si chtějí odpočinout od práce je tu ostrov Sentoza, kde se nachází veřejná pláž. Kousek za městem se také nachází zoo, kde mají i ohrožené pandy. Vedle pand je možné spatřit krokodýli nebo všemožné mořské potvory.
Počasí bylo ovlivněno končícím monzunovým obdobím. Z nebe se čas od času snášely proudy vody. Kromě toho je tam vysoká vlhkost vzduchu. Časový posun oproti Praze je + 8 hodin. To způsobilo, že jsme toho první tři dny moc nenaspali.
V Singapuru je nejlepší dopravní prostředek metro (MRT). Jeho síť je hustá a není problém se dostat kamkoliv. Je nutné zvolit cílovou stanici a podle toho zaplatit a vzít ticket. Ten se dá pak opakovaně použít a nabít. Metro a vůbec celý Singapur jsou čisté. V ulicích nejsou zácpy, protože na auta je tu speciální taxa (mezinárodní srovnávač cen numbeo.com udává cenu za VW Golf 1.4 ve výši 2,2 miliony Kč!!). Bezdomovci tu nějací jsou, ale není jich mnoho. Singapuřané si zakládají na tom, aby byli dobře oblečeni. Mohou si dovolit ty nejluxusnější světové značky oblečení a bylo to na nich vidět. V centru se nachází také mnoho známých hotelů. Jedním z designově nejzajímavějších je Marina Bay, kde se již ubytovali mnohé globální celebrity. Za 450 Kč lze vyjet na vyhlídkovou plošinu, která sousedí s vyhlášeným bazénem, neubytovaní hosté do něj však přístup nemají. Samotný výhled však stojí za to. Pro milovníky tradic je tu známý hotel v koloniálním stylu Raffles. Z nábřeží u Mariny Bay je perfektně vidět “singapurská skyline” večer zářící pestrými barvami. Kousek od hotelu je i tribuna a část okruhu pro závody F1. Okruh vede i kolem Singapurského kola (Singapore Flyer), z kterého se naskýtá perfektní vyhlídka na Marinu a vůbec celé singapurské panoráma. V Singapuru jsme strávili asi tři dny a hned jsme byli každý o 200 Euro lehčí (Michal o 300).
Příští stanice byla Melaka, která se nachází již v Malajsii. Jeli jsme tam busem a cesta trvala asi 4 hodiny. Na hranicích se žádné problémy nevyskytly a já měl zase čistý šťít. Mohl jsem zase dělat vylomeniny. Melaka je město, které je zapsáno v seznamu UNESCO. Je to takový zvláštní mix. Vedle křesťanského kostela tu stály tradiční čínské chrámy. Jezdí tu zajímavé kýčovité cyklorikši, které večer svítí a blikají všemožnými barvami. Večer jsme navštívili lepší restauraci a poté si dali v Hard Rock Café pivo na spláchnutí. Pivo tu stojí stejně jako v Singapuru, ceny hlavních pokrmů klesly. Já si dal japonské točené Asahi za 23 ringitů což je asi 130 kč a nebylo toho ani půl litru. V Melace nebyl důvod se zdržovat déle než noc.
Byl čas vyrazit do KL neboli Kuala Lumpur – hlavního města Malajsie. KL již není tak vymazlené jako Singapur, je trochu omšelejší a řeka, která teče v centru připomíná stoku. Pochybných individuí je tu více a aut taky, vládne tu typický asijský humbuk. Je tu metro i nadzemní monorail.
Zde jsme navštívili pochopitelně Petronas Towers. Nejvyšší budovy v Malajsii. Výhled z nich byl impozantní. Michal ještě extra navštivl televizní věž Menara, která podle něj naskýtá možná ještě lepší výhled než Petronas. Pár kilometrů za městem se nachází známé Batu Caves – poutní místo hindů. Uvnitř jeskyně je sice chrám, ale moc čisto tam nebylo, všude se válely odpadky a pohybovaly se zde všudypřítomné opice, konkrétně makakové. Těm se raději vyhýbám, neboť vždy ukradnou vše co neni přivázané, mohou být také nebezpečné. Ve městě je i pěkné koloniální nádraží a mešita.
Velkých měst už bylo dost a byl čas se přesunout na pláže za sluncem. A tak jsme se vydali na ostrov Peneng, který je také proslulý dobrou kuchyní. Cesta busem zabrala asi 4 hodiny. Z nádraží z Georgtownu, což je hlavní město ostrova, bylo nutné jet asi 20 minut taxíkem do letoviska Batu Ferringhi. Tam na nás čekala paní, která nám pronajala byt na pár dní. Batu Ferringhi je nevelký resort s pěknou pláží. Lidí tu moc nebylo a byl to super relax. Kromě pláže je ještě možný i “tropický treking” v džungli v chráněném území. Ten jsme zkusili i my a došli jsme alespoň tři kiláky na téměř pustou “Monkey Beach”, kde měli být opice, ale naštestí tu nebyli. Navštívili jsme také nedaleký Georgetown, kde je možnost lanovkou vyjet na hlavní kopec – Bukit Bendera, z kterého lze spatřit část ostrova a pevninu. Nachází se zde i budhistický chrámový komplex. Evropské, muslimské a asijské vlivy z tohoto místa dělají unikátní mix kultur. Kuchyně je tu také neméně pestrá.
Po pár dnech přišel čas zvednout kotvy. Zamluvili jsme starou a obouchanou loď a vydali se na další ostrov. Naším cílem byl ostrov Langkawi. Z přístavu jsme pak jeli taxíkem asi 20 minut do resortu Pantai Cenang, kde jsme se ubytovali v levném motelu. Langkawi je duty free zóna. Alkoholikům všeho druhu doporučuju. Litr Jacka nebo Jima tu vyjde v přepočtu 210 Kč, třetinka thajského piva Chang v balení po 24 ks vyjde asi na 8 Kč. I hadry se tu dají koupit výhodně. Ja jsem si např. pořídil Ray Bany za 60 Kč. Hospod je tu také dost. Našli jsme také plážový lokál, kde byla k mání třetinka Tigera za 30 kaček (jmenoval se Raffi´s). V porovnání se Singapurem cena neuvěřitelně nízká. Vysedával tam hlavně Michal, který za den “vyťal” i 15 třetinek . Musím také zmínit i příhodu dost nepříjemnou. A to z pláže. Vody jsou u břehů mělké a já a Eli jsme šli na konec mělčiny zjistit kam se dostaneme. Došli jsme tedy na konec. Od břehu jsme byli docela daleko. Já si dělal prdelky, že se utopím. Rozhodli jsme se, že zpět zkusíme plavat. To, že to byla píčovina jsem si uvedomil už po pár sekundách. Řekl jsem si, že jsem v prdeli, no jo proudy vole. Prdelky mě přešly a po chvíli začalo neúprosné volání o pomoc. Řval jsem na Eli, jestli už cítí zem. Ještě ke všemu moje plavecké schopnosti stojí za hovno. Eli pořád nic necítila, a to byla nejméně 20 metrů přede mnou. Začínala se mě zmocňovat panika a v duchu jsem se loučil se všema. Po dvou minutách už jsem nemohl. Ale stal se zázrak, volání zaslechla pani a řekla to chlápkovi na skůtru, který právě dorazil ke břehu. Vyzvedl nejdříve Eli a pak i mě. I takové umí být moře nejen krásné ale i tvrdé a nesmlouvavé. Zbytek dne jsme pak raději strávili v bazénu.
Na ostrově je také lanová dráha s vyhlídkou na celý ostrov kam jsme se také vydali. Je tam i Skybridge, což je most mezi dvěma skalami umístěný asi 600 metrů nad mořem.
Langkawi bylo pěkné, ale my jsme se museli rozloučit nejen s ostrovem ale i s Malajsií. Náš příští cíl byl již v Thajsku. Ko Lipe je malý, ale krásný ostrůvek v Anadamanském moři. Jeho součastí je národní park a platí se “parkovné” asi 200 Bahtů, tedy asi 120 Kč. Já jsem byl v Thajsku naposled v roce 2009. Kurz Bahtu se moc nezměnil za ta léta. Je pořád 100 Bahtů=65 Kč. Tenkrát jsem byl na pevnině, kde se dala pořídit třetinka piva kolem 40-50 bahtu. Tady stálo velké pivo 120 B. a malé 90 B. Ostrovy jsou dražší, jelikož se vše musí pracně dovážet. Po letech jsem si dal Singhu a skvělý rum Sang Som. I když na tu Singhu lze občas narazit i v Praze v Tescu. Ale v tropickém klimatu chutná lépe. Z jednoho konce na druhý to trvá asi 30 minut. Auta tu nejezdí, jen motorky. Ve vnitrozemí jsou plechové příbytky místních. Pláže jsou čisté a voda průzračná, prostě ráj.
Z tohoto ráje jsme se pak malým rychločlunem vydali na zhruba 4 hodinovou plavbu na ostrov Phi Phi. Tento ostrov byl těžce zasažen tsunami v roce 2004. Stopy jsou vidět dodnes, je vidět že palmy v přístavu jsou znova vysázené. Phi Phi je už větší resort a taková pohoda jako na Lipe tu již není. Pláž navíc ráno s odlivem ustupuje. My jsme se s Michalem vydali na největší bod ostrova - Phi Phi View Point. Na ten také navádí ukazatelé v případě hrozby tsunami. Udělali jsme také jeden výlet na člunu a to na místa, kde se natačel film Pláž. Nicméně tam byl ještě asi 400 Bahtů vstup a mrtě lidí. Tím pádem už vše ztratilo své kouzlo. Masový turismus je někdy kontraprodiktivní. Ale i tak výlet stál za to. Z Phi Phi se jelo již na pevninu do města Krabi. Během cesty lodí začalo silně pršet. My s Michalem zůstali jako správní mořští vlci zahaleni v pláštěnkách na horní odkryté palubě. Byl jsem regulerně promrzlý. Ten den pršelo do odpoledne. Chtěli jsme se vypravit k budhistickému chrámu na vrcholku hory – Wat Tham Suea, nicméně déšť nás zastavil. Šli jsme se pak projít na tržiště, kde měli vše možné i různé exotické pochoutky jako larvy, sušený hmyz a další speciality. Něco jsme samozřejmě ochutnali a bylo to dobré. V Krabi jsme strávili jednu noc. Příští ráno jsme uháněli taxíkem na letiště. Letěli jsme do víru velkoměsta. Do proklínaného i milovaného Bangkoku. Jeli jsme z letiště busem a pak skytrainem do centra. Zamluvili jsme si bytový apartment blízko Bayoke Tower, která byla vzdálené asi 700 metrů. Součastí byl i střešní bazén s pěkným výhledem na tu obrovitou městskou džungli. Na Bayoke vysokou asi 300 metrů šli pouze Michal s Eliškou, já už tam kdysi dávno byl. Michal jako milovník výškových budov zkusil také vyhlídkovou terasu s restaurací v hotelu Lebua at State Tower, kde se natáčel film “Pařba v Bangkoku”. Místo je to podle něj opravdu výjímečné, i když trochu drahé (ceny piva kolem 300 Kč, koktejly od cca. 800 výše). Co jsem si ale minule nechal ujít byl královský palác. Teď jsem to napravil. Vzali jsme si raději dlouhé kalhoty. Palác je skutečně impozantní a bohatě zdobený. Krom toho jsme navštili ležícího budhu a čínskou čtvrť. Chrámů a památek je ve městě dost nicméně času málo. Z Bangkoku jsme udělali ještě jeden výlet částečně kvůli mě. Do resortu Pattaya asi 130 km na jih od Bangkoku. Tam jsem tenkrát strávil skvělé dva týdny. Byl to první můj výlet mimo Evropu. Bylo to vlastně naposled s českou cestovkou. Od té doby buď s Němci nebo sólo. Takže Michal s Eliškou šli na pláž a já vzpomínal co jsem tehdy vyváděl za blbosti. Něco tradičně zůstalo, něco se změnilo. Pamatuji že tam byl bar pronajatý Čechem. Marně jsem po něm pátral. Zmizel. Co nezmizelo byla jedna restaurace v nákupním centru Central Festival. Tam jsem ostatní zavedl na vynikající oběd. I systém, kde host nejdříve obdrží čipovou kartu a pak si u libovolného pultu ukáže na nějakou maketu pokrmu a zaplatí při odchodu u kasy byl stejný. Když jsme u stravování, existují i jídelny v nákupních centrech pro místní nebo turisty, kde si zákazník za Bahty koupí poukázky a těmi pak platí u pultů. Co neprojí a nepropije může vrátit. Třetí způsob placení je tradičně cash u stolu. Spropitné se tu obvykle nedává. Ono neni moc za co. Servis tu za moc nestojí. Poslední dobou mi přijde, že se ve světě nejvíce snažíme my v Čechách. Výlet byl super, vše bylo super, nezbývalo než na tržišti koupit trička, suvenýry v supermarketu nějaký ten rum nebo pivo pak to celé zabalit a vyrazit na letiště Suvarnabhumi. Z centra naštěstí jezdí nadzemní airport expres. První úsek byl do Singapuru. Pak stejně jako při cestě sem přes Londýn. Praha nás přivítala chladem a deštěm.
Itinerář - Singapore-Malaysia-Thailand Tour (6.- 28. 11.)
6. přílet do Singapuru v 14:40, ubytování 5footwayInn Ann Siang, Smith/Southbridge Street, Chinatown, hned zkusit navštívit třeba Marina Bay Sands – zastávka metra Bayfront, Vstup přes obchodní centrum, vylézt pak z něj ven, jít potom k věži úplně vlevo, do suterénu, SkyPark Ticketing Counter, Tower 3 (úplně vlevo), cena 450 kč. Ve 20:00 a 21:30 probíhá laser show, lze vidět z nábřeží. Dále zahrady za hotelem Marina - Gardens by the Bay. Dále možnost na Singapore Flyer – singapurský kolo – vstup asi 500 Kč.
7. Singapur, navštívit třeba Sentosa Beach Park – odjezd nadzemkou z Clarke Quay do Sentosa Station SMRT, pak tramway Sentosa – Beach Station (nebo lze také lanovkou – Cable Car), odtud doprava vláčkem podle libosti na různé pláže - Palawan Beach atd. Dále v Singapuru možnost návštěvy ZOO (tam jsme jeli taxíkem, je to trochu dále od centra) nebo tropického pralesa.
8. Singapur, okolí Clarke Quay (zábavní čtvrť, dost drahé jídlo a pití) – symbol města Merlion (naproti Marina Bay, na druhé straně zátoky), Cavenagh Bridge, Fort Canning (+ Park), Parlament atd.
9. Singapur – Melaka, Delima Express odjezd v 9:00 z City Plaza (tou jsme jeli my), cesta trvá asi 4,5 hodiny, jízdenky koupit předem na přepážce Delima v City Plaza. Červený bus, čeká před tím nákupákem. Dostaneš se tam z metra – stanice Paya Lebar, nutno sledovat východ City Plaza, kousek po ulici Paya Lebar, po 500 na křižovatce vlevo, tam už uvidíš velkou budovu V Melaka (ubytování blízko centra hostel Rucksack Caratel) navštívit Christ Church, vedle Stadthuys, Dutchsquare, St. Paul´s Church, Melaka River Pirate Park, přejít most a ulicí Jalan Hang Jebat se vydat k Jonker Walk, je to malé centrum, vše je při sobě.
10. Melaka – Kuala Lumpur, odjezd z Melaka Sentral Bus Station, mnoho společností jezdí každou chvíli, jezdí do stanice Bersepadu Seletan (něco jako náš Černý Most), pak nutno přestoupit na taxi nebo na vlak, spíše taxi, je levné, (pokud metrem, přestoupit na stanici Bandar Tasik Selatan, vlaky KLIA nebo KTM Express do stanice Kuala Lumpur Sentral). Ubytovat (doporučuji GEO Hotel u zastávky metra Pasar Seni) se v okolí ulice Jalan Sultan a zastávky LRT Pasar Seni (směr Gombar). Zarezervovat minimálně den Petronas Towers (nejblížší zastávka LRT je KLCC), vstupné cca. 500 Kč, lze navšívit i Menara Kuala Lumpur (rezervaci jsem nepotřeboval, televizní věž, vstup 600 Kč), lze tam jít pěšky od Petronas, doporučuji zkusit obojí.
11. Kuala Lumpur, linka KTM Komuter ze stanice Kuala Lumpur (centrální nádraží, odtud pojedete i do Georgetownu a potom asi i na letiště při odletu, viz níže), objednat jízdenku minimálně den předem) do Batu Caves, cesta trvá 30 minut, stojí si 12 Kč, pak City Centre – Dataran Merdeka (ul. Jalan Raja) – městský park a Tugu Pahlawan (Nat. Monument) – Lake Gardens – Kuala Lumpur Rlwy Station, Petailing Street (China Town, Flea Market).
12. Kuala Lumpur – Penang, Kuala Lumpur Terminal to Penang, kancelář/přepážka: centrální nádraží KL SENTRAL, Limora Travel Services Sdn Bhd, Kaunter 9 & 10 Departure Hall, Level 1 KL City Air Terminal. Je třeba vlézt na nádraží, ze kterého se jezdí do Batu Caves, na přepážku se je třeba zeptat, trochu jsem bloudil, nachází se blízko místa odkud jezdí vlaky na letiště (prostě sledovat zkratku KLIA Express nebo City Air Terminal, zeptal jsem se paní na přepážce právě tam někde). Společnost NICE (tou jsme jeli) jezdí na autobusák u Georgetown přímo z terminálu, ze kterého to objednáš, tedy z centrálního nádraží, cesta trvá přes 4 hodiny, pak je třeba vzít taxi, do Batu Ferringhi se jede zhruba 30 minut. Ubytovat se podle dostupnosti v oblíbeném letovisku s plážemi Batu Ferringhi. Možno jet do tradiční rybářské vesnice Teluk Bahang, která je nejblíže národnímu parku (Pejabat Taman Negara), z níž lze navštívit Monkey Beach (Teluk Duyung) .
13. Penang, možno navštívit Georgetown, nic moc tam ale není. Armenian Street, Pitt Street, Love Lane, Little India, the esplanade and Beach Road, nejvýznamnější památky - Khoo Kongsi clan temple, Kapitan Keling Mosque, and Pinang Peranakan Mansion
14. Penang, výhled na Penang Hill (Bukit Bendera), lanovkou z Bukit Bendera Cable Car Station, jet tam asi tágem, dále je v okolíi Kek Lok Si Chinese Temple
15. Penang – Langkawi, trajekt na Langkawi zajišťuje Langkawi Ferry Services, v Georgetownu vedle Queen Victoria Memorial Clock Tower se nachází kancelář PENANG TICKETING COUNTER:(Penang Tourist CentreOffice)Ground Floor, PPC Building, Pesara King Edward, 10300 Penang. Odjezdy 8:15, 8:30, 14:00 (my jeli ve 14:00), cesta trvá 3 hodiny, odplouvá se ze Swettenham Pier Cruise Terminal (hlídači je třeba ukázat tickety) skoro vedle kanceláře, ve které jsme koupili tickety.
16. Langkawi, ubytování nejlépe na západě ostrova v Kampung Lubok Buaya na nejpopulárnější pláži Pantai Cenang, široká možnost restaurací, duty free obchod Cenang Mall (výběr značek Ralph Lauren, Santa Barbara Polo, kufry, alkohol a další cetky) a také The Zon Duty Free (alkohol, móda je tam taky nějaká), dále navštívit vyhlídku Langkawi Panorama (Telaga Harbour Park) - Cable Car, visutý most, Vrchol stojí zhruba 250 Kč, s mostem je to za 500 Kč, most je možná zbytečný, stačí koupit obyčejnou panoramu. Možnost návštěvy Telaga Tujuh Waterfalls, možnost spoustu dalších výletů, Bejr doporučoval jezero těhotné dívky the lake of pregnant maiden na sousedním ostrově (místo Pulau Dayang Bunting)
17. Langkawi
18. Langkawi – Koh Lipe, z přístavu Kuah Jetty, odjezdy 9:30, 14:30 s Tropical Charters (my jeli ve 14:30, nabrali nás minivanem v místě cestovní kanceláře, je jich tam velký výběr), 1 a půl hodiny jízda nebo třeba Tigerline Ferry tam taky jezdí, po příjezdu na molo Koh Lipe je nutno zaplatit 200 bahtů poplatek, člun pak již zdarma hodí turisty na pevninu k imigračnímu u Bundhaya Resort, potřeba štemplu. Lze jet i se Satun Pakbara Speed Boat Club 9:30, 16:30,
19. Koh Lipe
20. Koh Lipe
21. Koh Lipe – Phi Phi, z Koh Lipe odjezd v 9:00, příjezd do Phi Phi ve 14:30, s Tigerline Ferries odjezd v 10:00, příjezd Phi Phi v 16:00, kancelář Tigerline Ferry Koh Lipe Office, Sunrise Beach, Koh Lipe, Satun. Ve Walking Street se nachází nepřeberné množství cestovních kanceláří. Cesta rychločlunem vyjde zhruba na 1600 Kč (trvá asi 3,5-4 hodiny), normální lodí asi za 1200 Kč, pluje však mnohem déle (cca. 7h).
22. Phi Phi, vyšplhat na Phi Phi View Point, dále prozkoumat pláže Yao Beach, Lanti Beach,
23. Phi Phi, jet na ostrov Phi Phi Leh (Maya Bay – natáčecí lokace filmu the Beach s božským Líem)
24. Phi Phi – Krabi Town, odjezd from Tonsai Pier at Koh Phi Phi. v 10:30 do Krabi, Andaman Wave Master, cesta trvá asi 2 hodiny, navštívit podle chuti třeba plážový rezort Ao Nang, 16 km od Krabi. Krabi Town, podívat se na Tiger Temple (Wat Tham Suea) – socha Buddhy na vrcholku hory, asi 8 km severně z centra, nahoru vede asi 1200 schodů, stojí to ale asi za to: The view from the top, and from other places as you walk up, is phenomenal.
25. odjezd z Krabi Town do Bangkok, vyrazit brzo ráno, odjezd 8:00, společnost Lignite (autobusové nádraží v Taladkao Krabi Bus Terminal, Natuey, Pak Nam, Krabi 81000 ) cesta trvá 12 hodin, příjezd do BKK, Southern Terminal ve 20:00, nakonec jsme ale letěli s Thai Lion Airways za pouhých 700 Kč/osoba, vzít nejlépe taxi a ubytovat se v okolí stanice metra Phaya Thai nebo spíše Ratchathewi (Asia Hotel Bangkok, Siam Swana, Evergreen Place), o jednu zastávku dále (stanice Siam) se naskýtají nákupní a jídelní možnosti galerie Siam Paragon (11. největší na světe) nebo vedlejší Central World (8. největší na světě). Roadhouse Barbecue, 942/1 Rama IV rd. (Si Lom)
26. Bangkok, navštívit Grand Palace (+ prolézt celé staré město - Rattankosin), tam lze jet třeba s BTS ze zastávky Phaya Thay do zastávky Siam, přestup na trasu Silom do Saphan Taksin, kde přestoupit na Sathon Express Boat Pier, vystoupit na zastávce Tha Thien. Doporučuji zkusit vyhlídku na Lebua at State Tower (natáčela se tam Pařba v Bangkoku).
27. Bangkok, vyjet na Baiyoke Sky Tower, stanice Airport Linku Ratchapharop, 222 Rajprarop Road navštívit třeba China Town pokud nezbyl čas z předchozího dne, trasa stejná jen na Si Lom přestoupit na trasu, která končí na Hua Lamphong, vyhradit si čas na nákupy, pokud něco zbylo
28. tak po 11:00 zamávat Bangkoku a ze stanice Phaya Thai Airport Rail Link jet na Suvarnabhumi Airport, cesta trvá 30 min, odlet ve 14:40.
Odkaz na video
https://www.youtube.com/watch?v=a1oYN9zLLnk
