Kultura a lidé v Bolívii

Historie v kostce

Stejně jako většina zemí v Latinské Americe, byla i Bolívie španělskou kolonií. Nejvýznamnějším centrem tehdy bylo Potosí a hora Cerro Rico, pod níž se nacházela mimořádně bohatá naleziště různých drahých kovů. Říkalo se, že španělská koruna by z tamějšího zlata mohla vystavět most z Bolívie do Madridu a ještě by zbylo dost kovu na převážení po onom městě.

Od vyhlášení nezávislosti roku 1825 a postupném zmenšování ložisek v Potosí je Bolívie spíše chudou zemí s rolnickým či hornickým obyvatelstvem. Důležitým poznatkem je, že za dobu své samostatnosti země ztratila přes 50 % svého území ve válkách se sousedními státy, což obyvatelé dodnes těžce nesou. Nejvýznamnější ztrátu země utrpěla ve válce o Chaco s Paraguayí ve 30. letech 20. století a především ve válce s Chile v 80. letech 19. století, kde přišla o přístup k moři. O ten se Bolívie s Chile od roku 2011 soudí u Mezinárodního tribunálu v Haagu.

Od roku 2006 v Bolívii vládne vůbec první prezident domorodého původu Evo Morales. Ten nechal napsat novou ústavu, která mimo jiné jako úřední jazyky uznává všechny jazyky původních etnik státu, a díky sociálním programům razantně zlepšil postavení značné části chudých obyvatel. Morales také znárodnil ropný průmysl, který společně s těžbou dalších nerostných surovin tvoří většinu bolivijského exportu i zdrojů ekonomiky.

Lidé

Pouze 10 % Bolivijců tvoří běloši, zbytek představují obyvatelé původních etnik (nejvíce jsou zastoupeni Kečuánci a Ajmarci) a především míšenci. Navzdory tomu, že územím je Bolívie přibližně 14x větší než ČR, počtem obyvatel jsou si obě země víceméně rovny, v Bolívii žije jen o necelý milion obyvatel více. Většina Bolivijců vyznává křesťanství, to je zde ovšem silně smíšeno s kultem matky země Pachamama.

Svátky

Dny volna kopírují nejběžnější české svátky, jako jsou Velikonoce, Vánoce, Nový rok či Svátek práce. Za návštěvu rozhodně stojí Carnaval de Oruro, který se slaví ve městě Oruro v únoru či začátkem března a byl zařazen na seznam UNESCO. Zajímavý je také 23. březen, kdy si Bolivijci při Día del Mar připomínají ztrátu mořského pobřeží ve válce s Chile.

Obchody bývají otevřené od pondělí do pátku od 9 do 12 hodin a pak po siestě od 14:30 do 17 či 18 hodin. V sobotu pak od 9 do 12 hodin, v neděli a ve státní svátky je zavřeno. Trhy začínají brzy ráno, obzvlášť na ty, kde se neprodávají potraviny, je však nejlepší vyrazit až mezi 10. a 11. dopoledne.

Kultura

Bolívie je charakteristická velkým počtem různých domorodých etnik, jimž je také věnováno mnoho lokálních muzeí. Ze stejného důvodu je například typickým suvenýrem z Bolívie pestrobarevná andská tkanina či oblečení pletené z vlny alpaky (příbuzná lamy). Bolivijci jsou na svůj původ velmi hrdí, často však spíše na svou příslušnost k danému etniku či sociální třídě a už ne tolik k bolivijské národnosti jako takové, což přirozeně vytváří mnoho problémů.

Jazyk

Hlavním jazykem je španělština, kterou se mezi sebou dorozumívají také lidé různých etnik v rámci Bolívie. Anglicky se zde mimo centra velkých měst dohovořit nedá. Naučit se různé lokální jazyky není nutné, ale mluvčí to určitě potěší – v La Pazu vládne ajmarština, jinde v horách kečuánština, v nížinách pak menší jazyky.

Turismus

Vyjma hlavních turistických lákadel (La Paz, Uyuni, Sucre, Potosí, Titicaca či například Samaipata) je země turistickými službami spíše nedotčena, a tak je třeba se připravit na poněkud horší standardy za vyšší ceny. Mnoho lákavých cílů se také nachází mimo velká města, a tak je často (i když rozhodně ne vždy) nutné najmout na jeden či více dní jednu z turistických kanceláří sídlících ve velkých městech. Ekonomicky je v takových případech vždy zdaleka nejvýhodnější počkat si den či více, až se objeví větší skupina zájemců, to se ale také obzvlášť mimo turistickou sezónu (trvá od cca června do října) nemusí nikdy stát. Výhodou je na druhou stranu fakt, že si cíle můžete vychutnávat v relativním osamění. 

Pokud máte rádi krásnou přírodu, málo lidí a trochu adrenalinu a naopak vám nevadí horší standard služeb za více peněz, bude pro vás Bolívie zemí zaslíbenou.

Geografie

Většina cestovatelů zůstává při návštěvě Bolívie v hornaté západní polovině země, která je také více zalidněná. Východní nížiny nabízí především obrovskou suchou křovinatou plochu, kde toho k vidění zas tolik není – pouze na samé východní hranici se nachází močálovitá oblast Pantanal (kterou je ovšem lepší navštívit z brazilské strany) a na severovýchod země zasahují amazonské pralesy, kam se lze vydat ze střediska Rurrenabaque. 

Bolívie je ideální pro obdivování přírodních krás, které jsou zde relativně nezasaženy člověkem – a to ať už jde o solnou pláň Salar de Uyuni, zmíněné pralesy či nekonečné množství horských hřebenů a údolí protkaných starými inckými stezkami, které si užijí hlavně fanoušci trekingu.