Kultura a lidé na Fidži

Historie v kostce

První obyvatelé se dostali na Fidži ze Šalamounových ostrovů a nedalekého souostroví Vanuatu. Od 17. století začali souostroví objevovat evropské výpravy, ale až do 19. století zde nebylo trvalé obyvatelstvo. Do poloviny 19. století se zde praktikoval kanibalismus, který byl nedílnou součástí domorodého života. 

Roku 1847 se ostrovy staly britskou kolonií trvající až do roku 1970, kdy Fidži získalo nezávislost. Od převratu roku 2006 zemi vládne vojenská junta, díky čemuž je v zemi poměrně bezpečno.

Lidé

Obyvatelstvo tvoří převážně Fidžijci (54,3 %) a Indofidžijci, dále pak ekonomicky nevýznamné skupinky Evropanů, Číňanů a dalších menšin.

Více než polovina místních vyznává křesťanství, na druhém místě je pak hinduismus.

Svátky

• Leden – Nový rok
• Duben – Velikonoce
• 2. červen – Narozeniny britské královny 
• 30. červen – Národní den sportu a wellness
• 7. září – Den ústavy
• 10. září – Den Fidži
• 19. říjen – Diwali (svátek světel)
• 4. prosinec – Narozeniny Proroka Muhammada
• 25. prosinec – 1. svátek vánoční
• 26. prosinec – 2. svátek vánoční

Díky křesťanské víře jsou večery cca od 19:00 věnované kostelům. To samé platí i pro neděle, kdy jsou obchody zavřené a doprava funguje velice omezeně. Neděle patří rodině, kostelu a odpočinku.

Kultura

Život na ostrovech má svoje tempo, takzvaný „Fiji time“, takže nikam nespěchejte a nechte se pohltit místní atmosférou. Obyvatelé jsou velice milí, usměvaví a ochotní.

Díky převážnému křesťanskému vyznání obyvatelstva jsou tak večery a hlavně neděle věnovány návštěvám kostela.

Jazyk

Ústavou ustanoveny tři úřední jazyky:

• angličtina – zavedena zákony britské kolonie
• fidžijština – jazyk etnických Fidžijců
• hindština – jazyk indických přistěhovalců 

Minislovníček:

• Bula [mbula] – Pozdrav
• Yadra [jandra] – Dobré ráno
• Moce [mo-they] – Na shledanou
• Vinaka – Děkuji
• Vinaka Vakalevu – Děkuji mnohokrát
• Kerekere  [kery-kery] – Prosím
• Io [í-jo] – Ano
• Sega [senga] – Ne
• E vica [éh-ví-tha] – Kolik
• Vuke! – Pomoc
• Výslovnost:
• b = [mb]
• d=[nd]
• q=[ng]
• g=[ng]
• c=[th]

Turismus

Turismus je nejlepší a nejrychleji rostoucí aktivitou na ostrově od roku 1980, který se svými 666.000 turisty ročně významně přispívá fidžijské ekonomice. 

Fidžijské ostrovy se těší velké oblibě turistů především z USA, Austrálie a Nového Zélandu.

Geografie

Fidži je souostroví 322 ostrovů v tropickém pásmu Tichého oceánu ve východní Melanésii. 45 % plochy rozlohy této krásně země je stále zalesněno. 

Do souostroví patří čtyři velké hlavní ostrovy (Viti Levu, Vanua Levu, Tavenui a Kadavu) sopečného původu a malé ostrovy původu korálového. Mále ostrovy jsou rozděleny na ostrovní skupiny Lomaiviti, Lau, Moala, Yasawa, Mamanuca a Rotuma.

Čtyři hlavní velké ostrovy

Viti Levu

Hlavní a zároveň největší ostrov zabírající více než polovinu celkové rozlohy Fidži. Nachází se zde hlavní město Suva a mezinárodní letiště v městech Nadi a Nausori, které jsou jednou z hlavních leteckých křižovatek v Tichomoří. Mezinárodní přístavy najdete ve městech Lautoka a Suva.

Ostrov je převážně hornatý, nížiny jsou pouze na pobřeží a v jihovýchodní části ostrova. Ostrov můžete objet po jedné hlavní silnici s pevným povrchem celý dokola. Jižní silnice ostrova se jmenuje King´s Road, severní Queen´s Road.

Vanua Levu

Druhý největší ostrov Fidži obklopený korálovými útesy, jehož středem se táhne pohoří, se nachází 64 km severně od hlavního ostrova. Destinace dříve známá jako Santalový ostrov, díky těžbě santalového dřeva v zátoce Bua, které bylo roku 1815 zcela vytěženo, si stále uchovává své přírodní krásy. 

Tavenui

Třetí největší ostrov severozápadně od hlavního ostrova s členitým pobřežím vzniklým díky bouřlivé sopečné činnosti. Je oblíbenou turistickou destinací díky své bohaté flóře nejen na souši, ale i pod mořskou hladinou. 

Kadavu

Posledním čtvrtým velkým ostrovem souostroví je ostrov Kadavu. vyznačuje se drsným hornatým terénem ze 75 % pokrytým původním deštným pralesem. Na severu se táhne Astolábový útes, Velký bariérový útes, jeden z nejvýznamnějších fidžijských potápěčských středisek.

Ostrovní skupiny

Souostroví Lomaiviti

Souostroví tvořené sedmi hlavními ostrovy s prvním fidžijským moderním městem Levuka. Levuka bylo první koloniální správní centrum britské kolonie v 19. století, a proto se řadí mezi oblíbená turistická města díky své historii a zachovalosti budov z tohoto období. 

Souostroví Lau

Řetězec asi stovky vulkanických a korálových ostrůvků, z nichž je jich asi třicet obydleno.

Souostroví Moala

Moala patří k podskupině souostroví Lau skládající se pouze ze tří ostrovů – Moala, Matuku a Totoya. Leží západně od souostroví Lau.

Souostroví Yasawa

Skupina přibližně 20 vulkanických ostrovů v západní části Fidži. Skládá se ze šesti hlavních ostrovů a řady menších. Nachází se zde Želví ostrov, Nanuya Levu, jeden z nejznámějších ostrovů Fidži.

Souostroví Mamanuca

Oblíbená turistická oblast ležící západně od Nadi a jižně od souostroví Yasawa. Skládá se přibližně z dvaceti ostrůvků, přičemž sedm z nich je vždy při přílivu schováno pod hladinu. Společně se souostrovím Yasawa se řadí mezi turisticky populární destinace Fidži. 

Souostroví Rotuma

Hlavní ostrov souostroví Rotuma a přilehlé ostrůvky Hatana, Hofliua, Solkope, Solnohu a Uea se nachází severně od hlavního ostrova Fidži. Pouze ostrov Rotuma je jediným trvale obydleným ostrovem této oblasti. Administrativně je ostrov plně připojen k Fidži, avšak díky místní správě má velkou míru nezávislosti než ostatní fidžijské oblasti.