Doprava na Sulawsi

Jak se dostat na Sulawesi

Na ostrov Sulawesi se s největší pravděpodobností dopravíte letecky. Nejjednodušší je koupit z Evropy letenku do hlavního města Indonésie Jakarty. V případě akcí se dají letenky sehnat už za 13.000 Kč, obvykle bývají i dražší. Z Prahy nabízí spojení s Jakartou především Emirates (s přestupem v Dubaji) a Qatar Airways (přestup v Dauhá). Šancí ušetřit tak může být koupě letenky na Bali, kam jsou slevové akce obvyklejší (níž než 12.500 Kč ale zcela výjimečně).

V Jakartě pak přesednete na některý z vnitrostátních letů, který ostrov Jáva spojují s největšími celebeskými městy Makassarem a Manadem. Zpáteční letenky se dají sehnat od zhruba 2.000 korun a není problém koupit je až těsně před odletem, ceny se obvykle zvyšují jen nepatrně. Spojení nabízí například aerolinky Citilink, Batik Air, Lion Air či Sriwijaya Air. Využít můžete i dražší Garudu.

Lze samozřejmě koupit i spojení z Evropy na jediné letence, avšak cena do Makassaru nebo Manada, největších letišť na ostrově, většinou neklesá pod 19.000 Kč. 

Z přímých mezinárodních spojů ze Sulawesi stojí za zmínku snad jen Air Asia do Kuala Lumpur.

Jak cestovat po Sulawesi

Půjčení motorky

Malé motorky jsou v Indonésii, stejně jako ve většině jihovýchodní Asie, důležitým dopravním prostředkem. Půjčení motorky je velmi levné, na některých místech začínají ceny už kolem 100 korun na den – stačí k tomu navíc jen mezinárodní řidičský průkaz a trocha trpělivosti. Ve větších městech je totiž doprava dost chaotická, stav silnic ve středním a jižním Sulawesi je pak místy velmi špatný.

V horách se pod pojmem silnice často myslí jen nevyasfaltovaná cesta džunglí. I na takových cestách se ovšem běžně potkáte s náklaďáky a autobusy. O poznání jednodušší je cestování na severu ostrova, kde jsou komunikace v lepším stavu. Nezapomeňte, že při jízdě na motorce je povinná helma, ačkoli místní tento zákon houfně porušují. Řidič si také musí na Sulawesi zvyknout, že se jezdí vlevo. Že vám dojde benzin, se strachovat nemusíte. I kdybyste zrovna nenatrefili na čerpací stanici, tak snad v každé vesnici narazíte na někoho, kdo bude u silnice prodávat palivo v petkách nebo skleněných lahvích. Benzin je v Indonésii levný, litr pořídíte za ceny kolem 15 korun.

Taxi/ojek

Taxíky jsou na Sulawesi mnohem levnější než v České republice, ceny jsou obvykle smluvní. Zvláštní indonéskou variantou taxi jsou ojeky, což jsou motorky, které vás za pár rupií přepraví na krátké vzdálenosti. Ojeky obvykle stojí ještě méně než taxi, záleží na vzdálenosti a na domluvě s řidičem. Může se vám ovšem stát, že řidič se vás bude na motorku snažit nacpat co nejvíc. Cesta se vám pak může ještě zlevnit, ale za cenu sníženého komfortu a většího rizika nehody.

Běžnou variantou bývá při cestách na delší vzdálenosti pronájem auta i s řidičem. Nabízí ho mnohé hotely a v případě, že je auto obsazeno, není cena přepravy o mnoho vyšší než při cestě autobusem, rozhodně je však rychlejší a pohodlnější.

Veřejná doprava

Na dálkových trasách jezdí autobusy různých kvalit. Nejluxusnější jízdu si užijete v nočním autobusu z Makassaru do města Rantepao v údolí Tana Toraja. Tyto autobusy jsou uzpůsobeny k tomu, aby se v nich cestující skutečně vyspali, a tak si budete (bez přehánění) připadat jako v business class v letadle. Cena takové desetihodinové cesty činí v přepočtu asi 300 korun.

Na jiných dálkových trasách už tolik luxusu nečekejte. Autobusy jsou často staré, s nefunkční klimatizací a velmi malým prostorem pro nohy. Není výjimkou, že na dvacetihodinovou cestu vyráží pouze jediný řidič (samozřejmě s početnou bandou naháněčů a pomocníků), a tak se čas postupně mezi jednotlivými přestávkami zkracuje. Jízdenky na dálkové autobusy se obvykle prodávají na autobusových nádražích, odkud vozidlo vyráží.

Ve městech fungují tzv. bema, což jsou staré mikrobusy jezdící kyvadlově po své trase. Ulice jsou jimi doslova přeplněné, svezení vás přijde podle vzdálenosti na 5–20 korun. Jízdné platíte řidiči obvykle při výstupu.

V údolí Tana Toraja jsou zajímavostí ve veřejné dopravě kijangy. Název tohoto druhu dopravy je odvozen od vozidel Toyota Kijang, které jsou používány jako taková sdílená taxi. Mezi městy Rantepao a Makale jezdí neutuchající proud kijangů, které si můžete stopnout a zase z nich vystoupit kdekoli. Každá taková cesta vás bez ohledu na vzdálenost vyjde na přibližně 10 korun, opět se při výstupu platí řidiči.

Pozitivní je, že na Sulawesi nejsou řidiči veřejných dopravních prostředků ještě zkaženi turistickým ruchem a nesnaží se na cizincích vydělat. Velmi pravděpodobně vám tak budou účtovány stejné ceny jako místním.