Kultura a lidé v Iráku

Historie v kostce

Od roku 4.000 př.n.l. rozkvétala na zmiňovaném území sumerská říše a pak následně Babylónie a Asýrie. Bagdád se stal důležitým kulturním a obchodním centrem muslimského života.

Po 1. světové válce toto území vzali pod nadvládu Britové. V roce 1932 vzniklo Irácké království, které netrvalo dlouho. Radikální strana BAAS byla založena v roce 1947 jako panarabské hnutí a prosazovala arabský nacionalismus. V roce 1958 se z Iráckého království stala republika v čele se Saddámem Husajnem. Ten rozpoutal v zemi válku s Íránem a mezinárodní koalicí vedenou USA. V roku 1968–2003 mněla BAAS v Iráku mocenský monopol. Husajn měl ve straně silný vliv, budoval kult osobnosti. Do protiíránského tažení se zapojilo i někdejší Československo v roce 1990–1991. Po válce v zálivu vznikl program Ropa za potraviny, v němž se snažili zmírnit dopad války na místní obyvatele. Fungoval v letech 1995–2003. V té době byl kontrolován export ropy výměnou za potraviny a léky. USA Husajna označily za válečného zločince, který byl v roce 2006 popraven. Současná situace v zemi je nestabilní, vyskytují se časté teroristické útoky. Momentálně stát okupuje extrémistická sunnitská skupina ISIS, jejíž počátky sahají do roku 1999.

V roce 2013 ISIS převzala kontrolu nad městem Falluja, následně v roku 2014 bylo obsazeno město Mosul, pak pokračovali směrem k Bagdádu. V srpnu 2014 se však expanze ISIS zastavila, poněvadž irácké vojsko vytlačilo ISIS. Oproti předešlému období se část obývaná ISIS zmenšila na čtvrtinu. Situace v Iráku je nadále nepokojná, nepřehledná a hrozí nebezpečí útoku.

Lidé

Obyvatelstvo se skládá ze 76 % Arabů, 20 % Kurdů, 4 % Turkomanů. Mnoho Arabů jsou šiitští muslimové na rozdíl od Kurdů, kteří se hlásí k sunnitskému směru. Kurdové žijí převážně v Arbilu, Sulajmaníji a Dohuku. Turkomani jsou směsicí šiitů a sunnitů, obývají hlavně Kirkúk.

Vícegenerační soužití a domluvené sňatky jsou dnes minulostí, i přesto má rodina nadále hlavní slovo. Ženy jakožto budoucí nevěsty musí být přítomny při rodinných schůzkách a dodržovat určitá společenská pravidla. Měly by být řádně vychované, milá a neměly by na sebe poutat pozornost. V minulosti nevěsty musely projít „výběrovým řízením“ u matky svého nastávajícího.

V dnešní době se můžou snoubenci scházet bez doprovodu dalších lidí. Samotná svatba trvá 7 dní, mnoho rodin chce však na svatbě ušetřit co nejvíce, tak většinou už trvá jen 2 až 3 dny. V Iráku se dodržuje tradice, že manžel přinese do manželčina domu zlato. Nejmladší syn nebo dcera musí zůstat žít s rodiči a starat se o ně, protože v Iráku neexistují domovy pro seniory. Pro rodinu by to byla veliká ostuda, když by se o nich jejich potomek odmítl starat. Zdravotní pojištění a důchod je poskytován pouze státním úředníkům. Lidé v Iráku jsou však velice pohostinní, a tak očekávejte, že vás každý bude k sobě zvát na čaj.

V Iráku žije asi 4x více lidí než v ČR.

Svátky

Přesné datum muslimských svátků se určit dle našeho kalendáře nedá. Lunární rok, dle něhož se svátky určují, je kratší než náš. Hlavním svátkem je ramadán, který muslimové slaví čtyři týdny. Jejich práce se v té době posouvá do nočních hodin. Pracovní doba je tím pádem kratší. První jídlo, které ochutnají po západu slunce, je iftár, základem čehož jsou datle, voda a mléko. Všichni členové domácnosti se usadí kolem stolu.

Po ramadánu následuje několik svátků a o dva měsíce později se zase slaví. V průběhu svátků nenajdete žádnou školu, obchod nebo úřad otevřený. Připravte se, že vláda někdy vyhlásí svátek i v tu dobu, kdy je v zemi nesnesitelné horko. Pracovní týden zpravidla začíná v neděli a končí ve čtvrtek. V pátek a sobotu půjdete do obchodu nebo na úřad marně, s výjimkou obchodů s potravinami, textilem a soukromými službami, ty najdete otevřeny celý týden, všechno ostatní je zavřeno. Otevírací doba obchodů je 9–18 hod. Pracovní doba pro místní obyvatele je 8–15 hodin.

V zemi se slaví tyto svátky: 

• 1. leden – Nový rok 
• 6. leden – Den iráckých ozbrojených sil (armády) 
• 10. leden – Začátek islámského roku 
• 19. Leden – (2 dny) Ašúra (islámský svátek, významný zvláště pro šiity) 
• 8. únor – Výročí revoluce v roce 1963 
• 20. březen – Narození Proroka Muhammada, tzv. Maulid (islámský svátek) 
• 21. březen – Nawroz (též Nourúz), Den nezávislosti Kurdistánu, příchod jara 
• 9. duben – 5. výročí pádu režimu Saddáma Husajna (v roce 2003) 
• 17. duben – Bitva na poloostrově Fao (irácká armáda porazila íránské vojsko v roce 1988) 
• 1. květen – Svátek práce 
• 14. červenec – Národní svátek Iráku (přechod z království na republiku) 
• 1. říjen (3 dny) – Íd al-Fitr (konec postního měsíce ramadánu, islámský svátek) 
• 8. prosinec – (4 dny) Íd al-Adhá (islámský svátek)

Kultura

Obyvatelstvo se skládá z dvou odlišných etnických skupin. Jednou jsou šiité a druhou sunnité. Napětí mezi nimi je obrovské. Samotní místní jsou hrdým národem Iráku, a rovněž národem silně věřícím. Sociální podpora pro nezaměstnané neexistuje, a tak dost lidí žije na hranici chudoby. Plnoletost každého občana Iráku začíná dnem jeho 18. narozenin. Společenské faux pas je, když se dívka vdá, vycestuje nebo se odstěhuje bez souhlasu rodiny. Kdyby se z ženy stala vdova, musí se vrátit zpět k rodičům nebo ke svému bratrovi, nezáleží přitom na jejím věku.

Pro irácké křesťany je 24. prosinec svátkem, kdy se všichni sejdou v kostele a pak společně grilují. Jejich tradičním jídlem je kuba, která je zhotovena z hovězího masa a datlové omáčky. Zachovávají tradici, která velí, že si musí dát na sebe nové oblečení. Obdarovávané jsou jenom děti. O vánoční stromečky není v Iráku nouze. Proto každá rodina má dva stromečky. Jeden je umístěn venku, druhý uvnitř. Nový rok se podobná našim českým Vánocům. Na tento den, 1. ledna, se slaví Nový rok i jarní rovnodennost a při této události se vzájemně obdarovávají dárky. Tradiční muzika, maqam, čerpá z arabské poezie. Je překvapivě pomalá a srdcervoucí.

Jazyk

Úředním jazykem je arabština a kurdština. Anglicky se domluvíte většinou jen se vzdělanějšími obyvateli. Proto si na cestu se sebou přibalte i slovník, který vám pomůže orientovat se v základních frázích. Dále pak v regionech můžete zaslechnout turkmenštinu, asyrštinu. Na severu Iráku má kurdština dva dialekty sorani a kurmanji. Když umíte nějaké slovíčko turecky a persky, je to vaší výhodou. Kurdské dialekty mají toho dost společného s perským jazykem. A i když nemluvíte kurdsky, Kurdi vás rádi naučí i pár slůvek z jejich jazyka.

Po přiblížení arabského a kurdského jazyka jsme si pro vás připravili minislovníky.

Minislovník arabštiny:  

• Marḥaba – Ahoj!
• Naʿam – Ano
• Lā – Ne
• Afwan – Prosím
• Almaʿṯrah – Promiňte 

Minislovník kurdštiny:  

• Merheba – Ahoj!
• Erê,belê – Ano
• Na – Ne
• Ricadikim – Prosím
• Biborîn – Promiňte

Turismus

Země není zvyklá na přívaly turistů, a tak nemá dobře vybudovaný systém ubytování. S ubytováním je velký problém. Najít klidné, čisté a bezpečné ubytování je vzácností. Jedinou možností je se ubytovat ve větších městech i navzdory tomu, že jsou hotely zničené. Celá síť ubytovacích zařízení by potřebovala větší investici. Určitě se rozlučte s myšlenkou spaní venku. Často se vyskytují ozbrojené konflikty mezi vládou a teroristy. Většinu turistů tvoří poutníci a silně věřící nehledící na bezpečnost. Jejich hlavním cílem jsou hlavně šiitské svatyně v městech Nadžaf a Karbalá. Největším lákadlem pro turisty je Kurdistán díky jeho nedotčenosti a autentičnosti. 

Geografie

Z hlediska polohy je Irák dost významný. Centrální a jihovýchodní částí území protéká Eufrat a Tigris, tvoří Mezopotámskou nížinu. Bezodtokové pánve a izolované vrchy pokrývají polovinu území na jihozápadě a západě Iráku. Na jihu se rozprostírají močály a Syrsko-arabská poušť.

Irák můžeme rozdělit na Horní Mezopotámii, Kurdistán a Dolní Mezopotámii. Horní Mezopotámie nese název Džazíra. Většina této oblasti je zahalena pouští. Nejvýznamnějšími sídly této oblasti jsou města Busayrah, Diyarbakr, Mosul, Deir ez-Zor, Ar-Raqqah, Al-Hasakah. Dolní Mezopotámii charakterizuje říčná delta táhnoucí se územím. V jihovýchodní části najdeme nespočetné množství jezer. Mezi Horní a Dolní Mezopotámií leží Bagdád. Kurdistán je známý svým pohořím s výškou od 1.000 do 4.000 m n. m.

Rozloha země je asi 5,5x větší než rozloha Česka.