Doprava v Medellínu

Jak se dopravit do Medellínu

Letecky

Přímé linky z Evropy zajišťuje pouze Avianca do Madridu a cenově se většinou nevyplatí. Nejlevnější letenky vedou obvykle se dvěma přestupy a dají se pořídit z Vídně kolem 15.500 Kč. Z Prahy často překračují i hranici 20.000 Kč.

Pokud chcete cestovat napříč Kolumbií, může se vyplatit koupě open-jaw letenek, kdy přiletíte například do Bogoty a odletíte z Medellínu.

Pro většinu cestovatelů bude hlavním kontaktem s Kolumbií Bogota nebo Cartagena, odkud se do Medellínu dostanete snadno a velmi levně vnitrostátními leteckými linkami. Nejlevnější letenky většinou nabízí společnosti Viva Colombia, Avianca nebo LATAM létající na mezinárodní letiště Medellín José María Córdova. Menší společnost SATENA vás pak zaveze na letiště Olaya Herrera přímo v centru města.

I pokud budete cestovat po regionu Antioquie, jejímž je Medellín centrem, nejsnáze tak učiníte letecky, a to s aerolinkami ADA, Easy Fly nebo právě SATENA.

Po zemi

Pozemní doprava v Kolumbii je příšerně pomalá a zdlouhavá a místy i nebezpečná. Pokud už chcete vidět kolumbijský venkov, vyplatí se využívat především denní dálkové autobusové spoje. Vozy jsou většinou pohodlné, klimatizované a moderní, nicméně vždy dražší než cesty letadlem.

Půjčení auta je možné jen pro otrlé jedince s pevnými nervy. Provoz je hustý a mimoměstská infrastruktura na něj není absolutně připravená.

Jak cestovat po Medellínu

Dvouapůlmilionový Medellín je jediným městem v Kolumbii, který se může pyšnit metrem i tramvajemi. Za posledních 20 let tečou do infrastruktury velké peníze, což nejenže usnadňuje pohyb po městě, ale zároveň zvyšuje bezpečnost: lidé z chudých a vzdálených předměstí, které leží často vysoko v kopcích, se snadno dostanou do práce, zbohatnou a nemají potřebu páchat trestnou činnost…

Jízdenky

Jízdné se vždy vydává formou plastové kartičky, a to i pro jednu jízdu. Jízdenky zakoupené v pokladnách na stanicích platí pro metro, tramvaj, lanové dráhy a autobusy linek 1 a 2.

Chcete-li ušetřit, pořiďte si kartičku Cívica, kterou však seženete jen v pokladně na centrální přestupní stanici San Antonio po předložení pasu. Je zdarma, necháte si na ni dobít vámi zvolenou částku a jednotlivé jízdné pak bude levnější.

• 2.300 pesos s kartou Cívica,
• 2.400 až 2.550 pesos bez karty Cívica (dle destinace).

Můžete jezdit kolikrát chcete, pokud neopustíte prostor vyhrazený turnikety. V praxi to znamená, že přestupujete-li z metra na tramvaj, jiné metro nebo jakoukoli lanovou dráhu, neprocházíte v přestupním bodě turniketem, a tudíž ani neplatíte za navazující jízdu.

Pokud se vám nechce pořizovat kartu Cívica, stačí vždy před vstupem na stanici v pokladně koupit jednu jízdu („un viaje“) za 2.400 až 2.550, dají vám plastovou kartičku, kterou vložíte do turniketu a už tam zůstane. Při výstupu procházíte turniketem také, ale brána se před vámi otevře automaticky, žádnou jízdenku už nepotřebujete.

Oficiální informace o metru, lanových drahách, tramvaji a páteřních autobusech společnosti Metro de Medellín najdete na oficiálním webu.

Jízdenky u soukromých autobusů bez označení linky (typicky různobarevnými s velkou cedulí za oknem popisující trasu) se pak kupují vždy u řidiče a stojí kolem 2.000 pesos.

Metro

V Medellínu využijete dvě linky metra. Jednu dlouhou, která projíždí od severního konce na jižní a jednu kratší jezdící z centra směrem do sídlišť na západě. Celý provoz je nadzemní na vyvýšených betonových pilířích, takže stanice vždy snadno najdete. Každá z nich je hlídána policisty, metro tak patří k nejbezpečnějším místům v Medellínu.

Vlaky jezdí s 5minutovými intervaly, v ranní a odpolední špičce jsou narvané k prasknutí, v ostatních obdobích dne je cesta pohodlná a rychlá.

Metro jede od 4:30 do 23:00, v neděli od 5:00 do 22:00.

Tramvaj

Jediná tramvajová linka v Kolumbii jezdí z centrální přestupní stanice San Antonio do kopců ve východní části Medellínu. Vozidla jsou nová a klimatizovaná, ale stejně jako u metra platí, že odpoledne ve směru z centra a ráno ve směru do centra se dovnitř nacpete jen těžko.

Lanové dráhy

Ve městě postupně vzniká systém kabinkových lanových drah, které vedou obvykle od stanice metra nebo tramvaje vysoko do kopců, kde se rozkládají chudinské čtvrti. Vzhledem ke kopcovitému terénu lanovky patří k těm největším turistickým lákadlům: je z nich skvělý výhled a v bezprostředním okolí stanic je bezpečnostní situace většinou relativně dobrá – za světla.

Lanovky jsou moderní, úplně stejné jako znáte z alpských středisek.

Jezdí se zatím na čtyřech trasách:

• H: Jede od konečné tramvajové linky a čtvrti, do nichž jezdí, patří k těm nejméně bezpečným, navíc ani výhledy nejsou tak pěkné,
• J: Svezete se od konečné metra B „San Javier“ na sídliště La Aurora, které naopak patří k těm lepším místům. Výhledy po cestě jsou navíc epické a zdaleka nejlepší ze všech lanovek,
• K: Turisticky nejvyužívanější lanovka vede od stanice metra A „Acevedo“ do kdysi nejnebezpečnějších čtvrtí Popular a Santo Domingo Savio, které udělaly asi největší pokrok. I tak se ale nepouštějte příliš daleko od stanic...
• Lanovky jezdí od 4:30 do 23:00, v neděli až 8:30. 

Na lanovku K navíc navazuje nejdelší dráha:

• L: Má výhradně turistické využití. Z přestupní stanice Santo Domingo Savio vede totiž vysoko do kopců a skončí u vchodu do národního parku Arví. Jen jízda mezi oběma konečnými zabere více než 15 minut. Platí tu také rozdílný tarif – za jednu jízdu zaplatíte 5.550 pesos, tarif je přestupní, takže za tuto cenu můžete jet klidně už metrem z centra – budete procházet dvěma turnikety, vždy ve stanici metra a pak při přestupu z lanovky K na lanovku L (při transferu z metra na lanovku K nikoliv). U pokladny stačí říct „Unviaje Arví“.

Autobusem

Ulice brázdí tisíce autobusů nejrůznějších velikostí, barev, tvarů a také stadia rozkladu. Pro běžného turistu nejsou moc použitelné. Zastávky nejsou nijak označené, většinou nebývají značeny ani číslem linky a obecně jezdí spíše do oblastí mimo turistický zájem.

Jedinou výjimku tvoří dvě linky expresních autobusů 1 a 2, které provozuje stejný dopravní podnik jako metro, tramvaj a lanovky. Mají oddělené pruhy, moderní vozy a stanice s přístupem jen přes turniket. Mezi 7:00 a 8:30 a 15:30 a 17:30 jsou však tak narvané, že pokusy o nacpání se dovnitř můžou být marné i několik desítek minut. Stejně jako metro jezdí zhruba jednou za 5 minut od 4:30 do 23:00, v neděli od 5:00 do 22:00.

Speciální autobusovou linkou se za 9.500 pesos svezete na mezinárodní letiště, více informací najdete v informacích o letišti Medellín-Cordova.

Mapa MHD

Oficiální mapu MHD znázorňující dvě páteřní autobusové linky, metro, tramvaj a lanové dráhy najdete pod tímto odkazem.

Taxi a Uber

Budete-li využívat oficiální malé žluté taxíky, není třeba se výrazně obávat o bezpečnost. Například po setmění by naopak taxi mělo být tou jedinou volbou cesty na hotel. Taxametry tu neexistují, stejně jako angličtina. Určitě se před cestou naučte španělsky alespoň základní fráze a číslovky. Jízdné je velmi levné (cca 1.000 pesos na kilometr) a taxikáři turistům spíš nenadsazují, a když už, tak mírně.

A pokud máte zrovna přístup k internetu, využijte Uber, který funguje i v Medellínu.

Pěšky

Vzdálenosti mezi zajímavostmi v rámci centra jsou malé a dají se všechny oběhat pěšky. O bezpečnosti se rozepisujeme hned v úvodu, stačí připomenout pár zásadních pravidel.

Při pohybu pěšky v úzkých ulicích centra nemáte žádnou šanci sledovat své okolí, proto s sebou nenoste kreditní karty (stejně vám budou k ničemu), peněz jen tolik, co potřebujete a veškeré cennosti ideálně v uzavíratelných kapsách. Nenoste batohy na záda, ale raději tašku přes rameno, kterou jednodušeji kontrolujete.

Pokud se vám nějaká ulice nelíbí, vraťte se a jděte jinudy, anebo rovnou mávněte na jeden ze všudypřítomných taxíků.