Kultura a lidé v Kosovu

Historie v kostce

Zatímco ve středověku zde dominujícím etnikem byli Slované, cesta tureckému a později albánskému obyvatelstvu se otevřela po prohrané bitvě na Kosově poli v roce 1389, a na konci 19. století už byli dominujícím etnikem Albánci. Po 2. světové válce bylo Kosovo součástí Jugoslávie, snahy o nezávislost ze strany kosovských Albánců sílily v 80. letech a konflikt mezi oběma etniky eskaloval po rozpadu Jugoslávie v roce 1995. Nejznámější konflikty (za jejichž trvání odhadem 900.000 lidí opustilo své domovy) proběhly v letech 1998–1999 a vyústily až v účast jednotek NATO, které bombardováním proti Srbsku a následným vyhlášením autonomní oblasti otevřelo cestu Kosova k nezávislosti.

Velká část srbského obyvatelstva dodnes s nezávislostí Kosova nesouhlasí – „Kosovo je Srbija“ je známým a populárním sloganem. 

Lidé 

Kosovo má 1.883.018 obyvatel (odhad k červenci 2016), z nichž 94,5 % jsou Albánci a 1,6 % Srbové (ostatní výrazné menšiny jsou Bosňáci, Turkové a Romové). Co se týče náboženství, převážná většina obyvatelstva je muslimská, srbské obyvatelstvo je pravoslavné.

Lidé jsou zde pohostinní a přátelští, a to jak Albánci, tak Srbové – zatímco Srbové vás berou jako své slovanské bratry a rádi vás pohostí domácí rakijí, kosovští Albánci zase ocení fakt, že ČR uznala jejich nezávislost již v roce 2008 – přestože za své hlavní spojence považují USA. (například Bill Clinton má v Prištině svou sochu).

Svátky

17. únor – Den nezávislosti

Svátky se tu slaví a dodržují islámské mezi albánským obyvatelstvem (ramadán, Eid) a pravoslavné (Vánoce, Velikonoce) mezi srbským.

Zejména Priština hostí během roku různorodé kulturní festivaly – například hudební Freedom Festival v červnu (oslava osvobození jednotkami NATO), a mnohé další hudební, filmové i divadelní akce. Viz: http://www.kosovoguide.com/?cid=2,167

Kultura

Mix původních pravoslavných památek a kostelů a osmanské kultury (mešity, bazary ...).

Jazyk

Srbština a albánština jsou oficiální jazyky, ve většině případů se domluvíte i anglicky, často také německy a při troše snahy i česky – a to jak díky podobnosti se srbštinou, tak i díky tomu, že není výjimkou narazit na místní obyvatele, kteří v 90. letech odjeli do Čech pracovat.

Albánština

• Ano – Po
• Ne – Jo
• Děkuji – Falemenderit
• Prosím – Ju lutem
• Jak se máte? – Si jeni?
• Jak se máš? – Si je?

Srbština

• Ano – Da
• Ne – Ne
• Děkuji – Hvala
• Prosím – Molim
• Dobrý den – Zdravo
• Jak se máte? – Kako ste?
• Jak se máš? – Kako si?

Turismus

Země je rozhodně jedna z nejméně turistických v regionu, kvůli relativně nedávným bezpečnostním problémům a s nimi spojeným pověstem.

Nicméně infrastruktura je na dobré úrovni – v Prištině je mezinárodní letiště, hotely i hostely se dají také bez problému najít v různých cenových relacích. V turismu se anglicky většinou domluvíte a lidé jsou přátelští a pohostinní.

Zároveň je tu toho spousta k vidění: krásné osmanské město Prizren, neustále se rozvíjející Pristina, stále komplikovaná srbsko-albánská Mitrovica, pravoslavné kostely a kláštery, ale i krásné hory a příroda.

Geografie

Kosovo má rozlohu pouhých 10.908 km² a sousedí se Srbskem, Albánií, Makedonií a Černou Horou.

Pravoslavné kláštery se nachází spíše v severní části, naopak Prizren je na jihu a také hory včetně Džeravice (2.656 m), nejvyšší hory Kosova, se nachází převážně na albánské hranici.