Kultura a lidé v Laosu

Historie v kostce

Původní obyvatelé jsou malajského a khmerského původu. V 10. století se na území Laosu dostává také thajské etnikum a vytlačují původní obyvatele do hor, kde se s nimi můžete setkat dodnes. Laové zde začali vytvářet tzv. Muangy – nezávislé správní celky v čele s princem Fa Ngumem, jehož uctívají dodnes. Status království se v Laosu udržel až do 19. století, kdy se země stává kořistí Francie a spolu s Kambodžou a Vietnamem vytváří francouzskou Indočínskou unii. Vzpoury proti Francouzům byly pokaždé potlačeny. V roce 1945 nad Laosem získalo moc Japonsko, ale netrvalo dlouho a Laos opět ovládla Francie. Až roku 1954 byl Laos konečně uznán jako nezávislý královský stát. Poté zde zavládly ještě boje s USA o Planinu džbánů, které trvaly až do roku 1973, kdy byla podepsána pařížská mírová smlouva, po níž se Američané začali stahovat. 

Současná Laoská lidově demokratická republika byla vyhlášena až o 2 roky později.

Lidé

Laos se řadí mezi nejméně zalidněné země jihovýchodní Asie. Lidé žijí převážně na venkově a i své hlavní město někdy s nadsázkou označují za „největší vesnici”. Převážná většina obyvatel Laosu patří k etnické skupině Lao, která na dnešní území přišla z Číny. Vedle nich zde žije dalších asi 120 národnostních menšin, jako jsou Yao, Dao, Šanové nebo horští Hmongové. Lidé vyznávají především buddhismus, jsou trpěliví, skromní, laskaví a velice pohostinní.

Svátky

Svátky se v Laosu vztahují především k zemědělským obdobím a nebo jde o historické buddhistické svátky. 

Únor – Magha Puja – Slaví se při úplňku ve třetím lunárním měsíci. Má za úkol připomínat projev Buddhy k osvíceným mnichům.

Ve městech Vientianne, Pakce a Savannakhetu se během února slaví také vietnamský Tet a čínský Nový rok, jehož součástí bývají i ohňostroje a návštěvy různých vietnamských a čínských chrámů

1. května se oslavuje mezinárodní Svátek práce

15. den 6. lunárního měsíce (což vychází obvykle na květen) patří dni Visakha Puja, který je uctíván jako den Buddhova zrození, osvícení a následně přejití do nirvány.

15.–17. květen – Pii Mai je státním svátkem, oslavuje se lunární Nový rok. 

Bun Bang Fai, neboli raketový festival, je jedním z nejdivočejších festivalů v zemi. Vidět můžete nejrůznější přehlídky, tance, poslouchat různé písně. Večer vyvrcholí za rachotu podomácku vyrobených raket, které vystřelují k nebesům, aby tzv. pozvali déšť.

V červenci se slaví „Khao Phansaa“, což je začátek tradiční tříměsíční „dešťové očisty“. Během této doby se od mnichů očekává, že zůstanou po celou dobu v klášteře.

Na přelomu října a listopadu se koná Awk Phansaa, během níž se oslavuje konec tříměsíční očisty. Všichni mniši jsou osvobozeni ze svých chrámů a večer se shromažďují u vodních toků, aby po vodě mohli na banánových listech poslat zapálené svíčky nebo vypustit lampiony. 

Festival Bun Nam se koná ve spojení s Awk Phansaa ve všech městech, která leží na řekách. Během festivalu se konají závody lodí.

That Luang Festival je festival konaný každý rok ve Vientiane začátkem listopadu. Stovky mnichů se při něm shromažďují, aby přijali almužnu a také různé květinové dary.

2. prosinec je státní svátek oslavující vítězství proletariátu nad monarchií

Kultura

Laoská kultura má v sobě vlivy khmérské, vietnamské i thajské. Podobnost jednotlivých kultur se vzájemně prolíná a lze ji sledovat v sochařství, klasické hudbě nebo třeba v kuchyni. Vyznává se zde především buddhismus. Počítá se s tím, že každý mladý Laosan se alespoň na chvíli stane mnichem. U horských kmenů Hmong se můžete setkat s animismem. Jen malý počet Laosanů, především z řad elity s francouzským vzděláním, je křesťanského vyznání.

Jazyk 

Oficiálním jazykem Laosu je laoština, která je velmi blízká thajštině a obsahuje jednoslabičná slova. Domluvíte se také anglicky nebo francouzsky. 

Minislovníček:

• ïSabajdí – Dobrý den
• ïKhopťaj laj laj – Děkuji mnohokrát
• ïHuea – Loď
• ïSong thaew – Autobus
• ïThao daj? – Kolik to stojí?
• ïDaj – Prodej mi to (používané při smlouvání)
• ïPhaeng phót – Příliš drahé
• ïNeung – Jeden
• ïSong – Dva
• ïSám – Tři

Turismus

Laos je stále oblíbenější turistickou destinací, na větší množství lidí narazíte např. v Luang Prabang, přezdívané také „perla Laosu“. Většina turistů se soustřeďuje především v blízkosti velkých měst a letovisek. Těch opravdu turisticky nepolíbených míst naleznete v Laosu zatím stále dost. Bohužel některá místa jsou stále zaminovaná, tudíž dbejte své osobní bezpečnosti a dejte na rady místních průvodců. 

Geografie

Laos je stát ve vnitrozemí, který sousedí s Thajskem, Kambodžou, Vietnamem, Barmou a Čínou. Rozkládá se na ploše 236.800 km² a přes 70 % země zabírají hory, na 50 % se rozkládají lesy. Územím protéká řeka Mekong a spousta dalších řek a říček.  Jen asi 10 % země je využíváno k zemědělství. Pěstuje se především rýže, ve vyšších nadmořských výškách pak čaj, káva nebo kardamon.