Kultura a lidé v Litvě

Historie v kostce   

Baltské kmeny osídlily Litvu již v 9. století n. l. Od 13. stol. Litva soupeřila o území s Řádem německých rytířů. Roku 1569 byl dovršen vývoj polsko-litevského státu uzavřením tzv. Lublinské unie (federace). Při dělení Polska v roce 1795 byla Litva připojena k Rusku.

Během 1. světové války byla Litva okupována německou armádou (od r. 1915). V únoru 1918 byla vyhlášena nezávislost, ale již o měsíc později Litvu obsadila sovětská vojska. V průběhu 2. světové války o vliv v Pobaltí soupeřilo Německo a SSSR. 

V roce 1939 připadla Litva do sféry vlivu Sovětského svazu a v r. 1940 byla vyhlášena Litevská sovětská socialistická republika. Přes 5.000 Litevců bylo popraveno a 45.000 deportováno na Sibiř. V letech 1941–19 45 byla Litva okupována nacisty.  Od roku 1945 byla Litva opět obsazena sovětskou armádou. V roce 1972 byly vojensky potlačeny nepokoje proti sovětské okupaci. Četné památníčky po celé zemi připomínají hrůzy spáchané na Litevcích sovětským režimem.  

11. března 1990 byla vyhlášena obnovená nezávislost Litvy následována hospodářskou blokádou ze strany SSSR. Roku 2004 vstoupila Litva do NATO a do EU. Od 1 ledna 2015 se v Litvě platí eurem (členství v Eurozóně).

Lidé

Litevci patří mezi baltské národy a tvoří 84 % obyvatel. Mezi menšiny patří Poláci a Rusové. Litva se potýká s úbytkem obyvatel v důsledku emigrace do zemí EU a nízké porodnosti. Počet obyvatel klesl pod 3 miliony. V Litvě proto uvidíte mnoho opuštěných neobývaných domů.

Obyvatelé jsou ochotní a pohostinní. Podobně jako lidé v Československu byli nuceni žít pod vládou sovětského režimu, kdy se dokonce oficiálním jazykem stala na místo litevštiny ruština. Litevci mají Čechy rádi a mají nás za vzor, jakým směrem se ubírat.

Svátky

Dny volna kopírují nejběžnější české svátky, jako jsou Velikonoce, Vánoce, Nový rok a Svátek všech svatých (Dušičky). Litva je výrazně katolická. Mezi významné svátky patří svatojánská noc (24. června, kdy je nejkratší noc). Lidé zdobí své domy věnci, zapalují ohně, tančí a zpívají. 

Státní svátky v Litvě:

• 1. ledna – Nový rok
• 16. února – Den obnovení Litevského státu
• 11. března – Den obnovení nezávislosti Litvy
• Duben – Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
• 1. května – Svátek práce
• 24. června – svatý Jan (svatojánská noc)
• 6. července – Den státu
• 5. srpna – Nanebevstoupení Panny Marie
• 1. listopadu – Dušičky, Den zemřelých
• 24.–25. prosince – vánoční svátky

Obchody

Obchody bývají otevřené denně od 8 do 21 hodin (často i do 22 hod). V menších městech naleznete 1– 2 supermarkety (například Maxima). Ve větších obcích pak několik malých obchodů otevřených také denně až do večera. Ceny potravin jsou cca o 20 % levnější než v ČR. 

Kultura a náboženství

Většina obyvatel se hlásí ke katolické církvi, která má ve společnosti velký vliv. Litevci jsou hrdý národ s bohatou historií. 

Jazyk

Úředním jazykem je litevština. Starší lidé hovoří plynně rusky (za sovětského režimu oficiální jazyk). Mladší generace ovládá angličtinu. V Litvě žije polská a ruská menšina. V oblasti kolem Vilniusu se domluvíte často i polsky.

• Dobrý den – gera diena, labas diena
• Na shledanou – viso gero, sudie
• Děkuji – ačiú, dékui
• Prosím – prašau
• Promiňte – atsiprašau
• Ne – ne
• Ano –  taip
• Kde? – kur jie yra?
• Co to je? – kas tai?
• Voda – vandens
• Nádraží – stotis
• Obchod – parduotové

Turismus

Litva není zatím přeplněna turisty. Je rájem pro cyklisty a pro nezávislé cestování se stanem na zádech. Hustota turistických cílů je menší než ve střední Evropě. Naleznete zde nádhernou přírodu v podobě lesů, řek a jezer ledovcového původu. Na venkově se doposud žije tradičním životem drobných zemědělců.

Pasoucí se krávy, farmy a políčka se zeleninou vás budou doprovázet celou cestu. Z čapích hnízd uslyšíte klapot čapích zobáků. Podél cest uvidíte mohutné kamenné bloky (eratika), které zde zanechal pevninský ledovec.

Geografie

Litva je největší z pobaltských republik a leží na jihovýchodním pobřeží Baltského moře. Rozloha země je 65.200 km² (jen o málo menší než ČR) a průměrná nadmořská výška je jen 99 m n. m. Vzdálenost mezi ČR a Litvou je cca 850 km. Z Prahy do Vilniusu najedete autem 1.100 km.

Litva je rovinatou a nížinnou zemí. Ojedinělé pahorkatiny byly vymodelovány ledovcovou činností a jsou tvořeny často ledovcovými sedimenty (naleznete zde horniny transportované kontinentálním ledovcem až ze Skandinávie). Mořské písečné pobřeží (souvislá písečná pláž o délce 90 km) stojí určitě za návštěvu. Kurský záliv odděluje od Baltského moře dlouhý úzký písečný útvar nazývaný Kurská kosa (délka 98 km, šířka do 4 km). Mezi nejdelší řeky patří Němen (Nemunas), Neris, Venta a Šešupé.  V nížinné Litvě naleznete mnoho jezer, močálů a rašelinišť (těžba rašeliny).

Litva se dělí na 10 krajů a celkem na 60 obcí. 

Čas: v Litvě si posuňte hodiny o 1 hodinu dopředu.