Kultura a lidé v Nauru

Historie v kostce 

První osídlení je datováno do 2. tisíciletí př. n. l. Nauru objevil 8. listopadu 1798 lovec velryb John Fearn, který jej nazval Pleasant Island (Příjemný ostrov).

Roku 1888 byl ostrov obsazen Německem, po první světové válce byl pod vládou Austrálie. Během druhé světové války byl okupován Japonci. Od roku 1947 byl spravován OSN (Austrálií, Velkou Británií a Novým Zélandem). Nezávislost získalo Nauru roku 1968, kdy byla vyhlášena republika.

Po roce 1900, kdy byla na ostrově objevena velká ložiska fosfátu, ho začaly těžit zahraniční společnosti. Až roku 1970 byla těžba zestátněna a Nauru se v krátké době stalo jedním z nejbohatších států (v přepočtu na hlavu obyvatele). Školství, zdravotnictví a další služby byly pro místní obyvatelstvo zadarmo. V důsledku těžby fosfátu, která vedla k ekologické devastaci velké části ostrova a extrémní zadluženosti, se v posledních letech dokonce uvažovalo o přesídlení obyvatel na jeden ostrůvek u severoaustralského pobřeží.

Lidé 

Počet obyvatel se pohybuje kolem 10.000. Naleznete zde 12 kmenů, které symbolizuje dvanácticípá hvězda na vlajce.

Obyvatelstvo Nauru se skládá jen z 62 % z původního obyvatelstva, velkou část tvoří přistěhovalci (dříve zejména zaměstnanci při těžbě fosfátu) z Kiribati a Tuvalu (25 %), Číňané a Vietnamci (8 %), dále Evropané a obyvatelé Nového Zélandu (5 %).

Průměrný věk dožití se pohybuje jen kolem 62 let. Jako důvod je uváděno velké rozšíření cukrovky a obezita v důsledku nekontrolované výživy obyvatel v období zbohatnutí od 70. let 20. století. Cukrovkou trpí 30,2 % obyvatel, což je v celosvětovém měřítku ojedinělé. Nauru také drží pochybné světové prvenství v míře obezity, 97% mužů a 93% žen má nadváhu nebo je obézní.

Z náboženství je mezi obyvatelstvem nejvíce rozšířeno křesťanství. Kolem 7 % jsou stoupenci původního místního náboženství, jistého druhu monoteistické víry, kde velkou roli hraje bohyně Eijebong a ostrov duchů Buitani.

Svátky 

Jako u nás nebo ve světě se slaví Velikonoce, Vánoce (25. 12.) a Nový rok. 

Dalšími významnými dny jsou: 

• 31. leden – Den nezávislosti (Den nezávislosti oslavuje vláda tím, že organizuje hry a sborové soutěže pro různé vládní útvary),
• 17. květen – Den ústavy, 
• 1. červenec – Den předání NPC / RONPhos (Společnost Nauru Phosphate Corporation převzala těžbu fosfátů a dopravu na Nauru poté, co ji koupila od britské Komise pro fosfáty. V roce 2008 pak převzal od NPC společnost RONPho),
• 25. září – Národní den mládeže,
• 26. říjen – Den Angam (Angam, den návratu domů, oslavuje obnovu populace Nauru po dvou světových válkách a chřipkové epidemii v roce 1920. Každá komunita obvykle pořádá své vlastní slavnosti, neboť tento den se obvykle slaví s rodinou a blízkými).

Kultura 

Dnešní Nauřané jsou smíšeného polynéského, melanéského a mikronéského původu. Do dnešních dnů bylo zachováno několik starých zvyků, některé formy tradiční hudby, umění a řemesel. Významný je také rybolov.

Nejpopulárnějším sportem je australský fotbal. Mezi další populární sporty patří volejbal a tenis (zřejmě jen pasivně, nikoho jsme hrát neviděli). 

Jazyk 

Úředním jazykem je naurština. Běžně rozšířená a používaná jak v úředním, tak v obchodním styku je angličtina.

Turismus 

Každý rok přiletí na Nauru v průměru 200 turistů, země je tedy nejméně turisticky navštěvovanou destinací na světě.

Neexistuje zde vůbec žádná veřejná doprava, lze pronajmout kolo (na celý hotel měli dva kusy). Pěší chůze není v tropech příliš příjemná, poměrně běžné je stopování. 

Existují zde dva hotely. Dražší Hotel Menen je největším státním hotelem na východě ostrova (připomíná na naše poměry spíše ubytovnu). Najdete zde něco málo přes 100 pokojů, kde jsou ubytováni i státní zaměstnanci a pro turisty je vyhrazeno minimum pokojů. Hotel má dvě restaurace a jediný bar na ostrově. Dvoulůžkový pokoj stojí okolo 190 AUD. Wifi stojí dalších 50 AUD (a stejně nefungovala).

Druhým je Od'n Aiwo Hotel na západě ostrova. Tento hotel je populární u baťůžkářů. Cena se pohybuje v rozmezí 40–80 AUD.  

Kromě toho mají supermarket na severu ostrova se sedmi apartmány a pěti pokoji pro hosty – Capelle&Partner Ewa Lodge. Cenová relace je 100 AUD.

Celý vnitřek ostrova je vytěžen, nenachází se zde vůbec nic, jenom pustina. Lokalita by možná byla lákavou pro válečné archeology – potápěče. Vzhledem k neexistenci jakéhokoli turistického ruchu však zde téměř neví, kdo vlastně turisté jsou – nikdo neposkytuje žádné služby kromě dvou hotelů.

Geografie 

Nauru má rozlohu 21 km² (oproti tomu ČR 78.866 km²) a leží jižně od rovníku a jižně od Marshallových ostrovů v tichomořské skupině ostrovů Mikronésie, která je částí Oceánie. Ostrov je obklopen korálovým útesem. Přístup na pevninu je velmi obtížný. Nauru je typickým korálovým atolem, nacházejícím se na špičce starého vulkánu. Korálová základna atolu sahá do hloubky asi 2 km, nejvyšším bodem atolu je Commandn Ridge (65 m n. m.). Mořské dno přitom klesá velice rychle, ve vzdálenosti jednoho kilometru od břehu dosahuje hloubka již přes 1.000 metrů.

Ostrov byl jedním z největších fosfátových ostrovů. Těžbou byla krajina zdevastována a téměř všechny zásoby fosfátu byly vyčerpány. Kvůli odtoku a bahnu z těžby také zahynulo 40 % mořského života v okolí ostrova. Nauru má také problém s omezeným množstvím sladké vody. Obyvatelé jsou závislí na odsolovacím zařízení a nádržích s dešťovou vodou. Přes vcelku dostatečné srážky (1.900 mm/m² ročně) se většina vody ihned vsakuje, což ztěžuje zemědělství. Pitná voda se musí částečně dovážet z Austrálie.

Významnou část ostrova tvoří úrodná oblast okolo jezera Buada, kde najdete např. kokosové palmy a banánovníky. Dále zde rostou fíkusy, ibišky a mangrovníky. Z živočichů zde naleznete různé druhy endemického hmyzu, několik druhů mořských ptáků (např. fregatky), jednoho zástupce zpěvného ptactva (rákosníka nauruského), dále pak zavlečené druhy (krysy ostrovní, kočky, psy, prasata). Pod hladinou žije mnoho druhů měkkýšů a korýšů, zejména koráli helioporaria.

Velká část území byla dříve pokryta silnou vrstvou fosfátu, tedy původně ptačích exkrementů. Tato masa, známa pod jménem guano, je dodnes považována za jedno z nejlepších hnojiv. Po odbourání této vrstvy zbyla opět holá vápencová krajina, kde ani pokusy zalesnění nepřinesly výrazné výsledky.

Oproti ČR je zde o 11 hodin více.