Kultura a lidé na Réunionu

Historie v kostce

Ostrov byl neobydlený až do poloviny 17. století, kdy jej kolonizovali Francouzi. Ti zde založili třtinové plantáže a přivezli otroky z Afriky. Později přišli i dělníci z Indie a obchodníci z Číny. Krátce území patřilo pod britskou nadvládu. V 18. stol. se k pěstování třtiny přidalo i pěstování kávovníku, koření a bavlny a zároveň stále častěji docházelo k početným vzpourám otroků. Po vyhlášení druhé republiky v roce 1848 Francouzi zrušili otroctví a původní Ile Bourbon se změnil na Réunion. V roce 1946 se ostrov stal francouzským zámořským departementem, který se těší štědrým investicím a dotacím jak do infrastruktury, tak i ochrany přírody.

Lidé

Obyvatelé Réunionu tvoří pestrou směsici ras, zejména Afričanů, Evropanů – Francouzů, Indů a Číňanů, a etnická rozmanitost je jedním z nejcharakterističtějších rysů ostrova. Obyvatelé sami se nejčastěji považují za kreoly. Rodinný život u nich hraje významnou roli a snad všichni si dokážou užívat života, ať už jde o početné slavnosti, či pravidelné pikniky.

Svátky

Kromě i u nás běžných státních svátků:  Nový rok, Velikonoční pondělí, Svátek práce, Den vítězství, Svátek všech svatých a Vánoce, se slaví: 

• Nanebevstoupení Páně – konec května nebo červen,
• Dobytí Bastily – 14. červenec,
• Nanebevzetí Panny Marie – 15. srpna,
• Den příměří 1918 – 11. listopadu,
• Den zrušení otroctví – 20. prosince (jeden z nejvýznamnějších svátků).

Vedle státních svátků, kdy obchody, úřady a muzea mají zavřeno, existuje množství regionálních svátků, například Tamilští Hindové slaví Cavadee v St-André, k únoru patří oslavy čínského Svátku jara.

Běžná otevírací doba obchodů je pondělí–sobota 8:30–12:00 a 14:30– 18:00. V neděli je zavřeno.

Kultura

S typickou kreolskou architekturou – zdobenými vilami i barevnými dřevěnými domky z 18. století se setkáte zejména v Hell-Bourg, Entrée-Deux, St-Pierre a v St-Denis. 

Maloya – místní blues, stejně jako séga, vychází z hudby otroků. Chcete-li si poslechnout „hudbu pro rebely“, určitě zajděte v St-Pierre do Bato Fou.

Pestré slavnosti světla Diválí (Dipaválí), které doprovází taneční vystoupení a průvody, můžete zažít během konce října a začátkem listopadu.

Nejoblíbenější víkendovou aktivitou ostrovanů je piknikování.

Typickým znakem Réunioňanů je bohužel i automobilová kultura, a tak není divu, že nejen hlavní silniční tah kolem ostrova je často zoufale ucpaný. Je-li to jen trochu možné, vyhněte se ranní a večerní dopravní špičce na silnici RN1. 

Jazyk

Úředním jazykem je francouzština, avšak místní hovoří réunionskou kreolštinou. Základy kreolštiny tvoří francouzština a různé africké jazyky. Anglicky se domluvíte především ve větších hotelech, turistických střediscích a na letišti. Vyplatí se zvládnout alespoň základní slovíčka ve francouzštině. Snad nejčastějším kreolským nápisem, který uvidíte nejen u stánku či vchodu do restaurace, je La Dodo lé La, což znamená, že si na dotyčném místě můžete zakoupit oblíbené místní pivo Bourbon, zvané Dodo. 

Turismus

Réunion se řadí mezi nejbohatší ostrovy Indického oceánu a jako zámořský departement Francie se těší vysoké životní úrovni. Turistický ruch je zde vysoce rozvinutý. Hotely vyšší třídy jsou situovány zejména na severozápadním pobřeží v Saint-Gilles-les-Baines a okolí. Vyznavači kempování jsou na tom podstatně hůře, neboť ostrov jim může nabídnout jen jediný oficiální kemp.

Geografie

Západ ostrova je lidnatější, podél moře se táhnou letoviska (a zácpy na RN1), atmosféra na pobřeží je podobná té v jihofrancouzských letoviscích a vyhlášené pláže jsou o víkendech v hlavní sezoně přelidněné. Kdo má rád noční život, ocení turistické letovisko L´Hermitage-les-Bains, kde najde množství barů a diskoték. Celkově je tato oblast vhodná pro cestovatele, kteří nehledají duši ostrova, ale rádi si za patřičný peníz dopřejí pohodlí a luxus na pobřeží. 

Vnitrozemí ostrova je méně osídlené a milovníkům túr nabízí nespočet značených tras bujnou přírodou. Všechny 3 slavné réunionské Cirques (Cirque de Salazie, Cirque de Cilaos a Cirques de Mafate) se nachází právě zde, v horách vnitrozemí.

Kdo má rád klid, bude nadšen jihem Réunionu, který je divoký a opravdový. Vidět Le Grand Brulé – lávová pole pod sopkou Piton de la Fournaise, je povinností. Bohatá flóra – divoké orchideje, ibišky a nespočet dalších druhů rostlin (na Réunionu roste cca 700 původních rostlinných druhů) lze pozorovat v Jardin des parfums et épices v St-Philippe. Mezi St-Pierre a St-Joseph je několik menších pláží s tmavým pískem.

Východ ostrova je regionem cukrové třtiny a vanilky, je deštivější a méně osídlený, zato pestřejší co do kultury. Žije zde tamilská menšina a nezřídka narazíte na nějakou slavnost, hýřící barvami. St-André s hinduistickými chrámy určitě navštivte.

Ostrov je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.