Kultura a lidé na Šalamounovo ostrovech

Historie v kostce

První lidé se na souostroví dostali pravděpodobně již okolo 30.000 let před Kristem v období paleolitu z Nové Guiney a Bismarckova souostroví. Austronésané pak přišli roku 4000 př. n. l. a přinesli s sebou kulturní prvky, jako jsou kánoe outrigger. Mezi lety 1.200 a 800 př. n. l. přicházeli předkové Polynésanů, obyvatel Lapita, z Bismarckova souostroví s jejich charakteristickou keramikou.

Pro Evropany objevil ostrovy v roce 1568 španělský objevitel Álvaro de Mendaña de Neira.

Roku 1885 vyhlásilo Německé císařství protektorát nad severními Šalamounovy ostrovy, o 7 let později vznikl britský protektorát Šalamounových ostrovů, který zahrnoval jižní část souostroví. Po vypuknutí 1. světové války ostrovy obsadila Austrálie. Během 2. světové války byly ostrovy okupovány Japonskem, proběhlo zde mnoho bitev – zřejmě nejznámější byla Bitva o Guadalcanal. Samostatný stát Šalamounovy ostrovy vznikl 7. července 1978 a je konstituční monarchií v rámci Commonwealthu, hlavou státu je britská královna.

V září roku 2012 navštívili ostrovy vévoda a vévodkyně z Cambridge k příležitosti 60. výročí přistoupení královny Alžběty II. (ubytovali se v hotelu Honiara hotel).

Lidé

Počet obyvatel se pohybuje kolem 600.000. Prvními obyvateli byli Papuánci z Nové Guineje, Melanésané a Lapitové už od 4. tisíciletí př. n. l. Prvními Evropany byli v 16. století Portugalci, následováni Brity, Francouzi a Američany.

Současné obyvatelstvo tvoří z 94 % Melanésané, z 4 % Polynésané, dále Mikronésané, Asiaté, Australané, Britové, Američané a další.

Z náboženství je mezi obyvatelstvem nejvíce rozšířeno křesťanství (96 %), zbytek tvoří domorodé kulty. V některých oblastech je stále praktikováno tradiční přírodní náboženství, někdy i souběžně s křesťanskou vírou. Ještě počátkem minulého století byli obyvatelé souostroví považováni za kruté a nebezpečné lovce lebek. Kanibalismus a uctívání lebek se staly hlavním prvkem tradiční kultury. 

Ostrované žijí především na venkově, živí se rybolovem, pěstují kakaovníky, kokosové palmy a zeleninu. Průměrný věk dožití činí jen 60 let života.

Blonďaté vlasy se vyskytují u 10 % populace na ostrovech (u dětí). Zjištění ukazují, že blonďatá barva je způsobena změnou aminokyselin v proteinu TYRP1. To představuje největší výskyt blonďáků mimo Evropu ve světě. Zatímco 10 % ostrovanů zahrnuje blonďatý fenotyp, 26 % populace nese také recesivní vlastnost.

Lidé jsou příjemní a pohodoví, výjimkou může být ostrov Guadalcanal, kde koncem 90. let minulého století vyvrcholilo napětí mezi etnikem Gwale a imigranty z ostrova Malaita surovými půtkami. Na rozdíl od Papuánců nejsou místní tak nadšeni z focení.

Svátky 

Jako u nás nebo ve světě se slaví Velikonoce, Vánoce (25. 12.) a Nový rok (1. 1.). Každá provincie má svůj oficiální den (např. provincie Guadalcanal 1. 8.).

Dalšími významnými dny jsou: 

• 21. května – Whit Monday (pohyblivý svátek),
• 8. června – Queen´s Birthday (pohyblivý svátek),
• 7. července – Den nezávislosti,
• 26. prosinec – Den díkůvzdání.

Kultura 

V tradiční kultuře Šalomounových ostrovů se staré zvyky předávají z jedné generace na druhou. Tradičními výrobky jsou nádherné dřevořezby s ptačími, mořskými i lidskými motivy, často vykládané kousky ulit nebo lastur. Typické jsou i vyřezávané hlavice kánoí nebo šperky z lastur.

Všeobecným zvykem je žvýkání betelových oříšků zbarvujících zuby a dásně do červena. Také na zemi jsou všudepřítomné červené plivance. Mnozí domorodci i dnes používají tetování s tradičními vzory, na některých ostrovech se stále ještě zdobí obličeje jizvičkami. 

V červnu a červenci se zde koná nejvíce hudebních a tanečních slavností.

Shell Money Festival se koná každoročně v srpnu v obci Busu v laguně Langalanga v provincii Malaita. Lagoon Festival se koná v září v obci Munda v provincii Western. Jedná se o sportovní událost (maraton, plavání, závody lodí). Solomon Dive Fest se koná v říjnu v obcích Gizo a Mundo v provincii Western. Mezi oblíbené sporty patří ragby a fotbal.

Vzdělávání na Šalomounových ostrovech není povinné a pouze 60 % dětí má ve školním věku přístup k základnímu vzdělání. Dosažená úroveň vzdělání mužů je vyšší než dosažené vzdělání žen. Najdeme zde Univerzitu jižního Pacifiku a Univerzitu Papuy-Nové Guiney.

Jazyk

Úředním jazykem je angličtina, kterou však hovoří jen malé procento obyvatelstva. Mluví se zde více než 74 (někde se uvádí 90 či 120) domorodými jazyky, všeobecně pak pidgin angličtinou, která nemá oficiální status.

Turismus 

Každý rok přiletí na Šalamounovy ostrovy kolem 23.000 turistů, je tedy 11. nejméně turisticky navštěvovanou zemí na světě. 

Zejména potápění je důležitým odvětvím služeb na Šalomounových ostrovech. Růst cestovního ruchu je omezován nedostatečně rozvinutou infrastrukturou. Šalamounovy ostrovy zatím nejsou klasickou turistickou destinací. Jsou spíše pro lidi, kteří nechtějí masovou turistiku, pro ty, co hledají něco speciálního.

Geografie

Šalamounovy ostrovy mají rozlohu přibližně 30.000 km² (ČR 78.866 km²). Na délku dosahují 1.100 km, na šířku pak 600 km. Jsou tvořeny jak vulkanickými, tak korálovými ostrovy. Vzdálenost mezi nejzápadnějšími a nejvýchodnějšími ostrovy činí přes 1.500 kilometrů.

Člení se na 992 ostrovů, rozdělených do 9 provincií a teritoria hlavního města. Hlavním městem je Honiara (v překladu místo východního větru) na ostrově Guadalcanal. Šalamounovy ostrovy se nacházejí v jihozápadní části Tichého oceánu, východně od Papuy Nové Guineje, severovýchodně od Austrálie. Dalším sousedem je na jihovýchodě asi 200 km vzdálené souostroví Vanuatu. 

Souostroví je v současnosti politicky rozděleno mezi dva státy – Papuu Novou Guineu a Šalamounovy ostrovy, které nesou stejné jméno jako celé souostroví. Hlavní ostrovy jsou hornaté, převážně vulkanického původu. Zemětřesení se vyskytují poměrně často. Nejaktivnější jsou sopky Tinakula a podmořská sopka Kavachi v provincii Western.

Ostrovy jsou většinou pokryty vlhkým tropickým pralesem, vodní toky jsou velmi krátké, ale prudké. Krajinu krášlí více než 230 druhů orchidejí a dalších tropických květin. Ostrovy se stávají útočištěm spousty ptáků, netopýrů, hadů, ještěrek, krokodýlů, želv, vačnatce kuskuse nebo různých druhů motýlů.

Ostrovy jsou lemovány písčitými plážemi a mělkými korálovými lagunami, korálové útesy jsou pokládány za jedny z nejbohatších na světě, najdeme zde např. barakudy, tuňáky, makrely, mečouny, šedé útesové žraloky, delfíny, šest ze sedmi druhů mořských želv, leží zde migrační cesty pro tisíce druhů ryb. Nejvyšším místem souostroví je Mount Popomanaseu na ostrově Guadalcanal s výškou 2.335 m.

Jedná se o místo s jednou z nejvyšších koncentrací vraků z druhé světové války v Tichomoří. Letouny, lodě a ponorky v současné době slouží jako umělé útesy. Nedaleko Honiary naleznete Iron Bottom Sound, kde leží některé vraky v dostatečně mělké vodě a dá se kolem nich šnorchlovat. Nejpopulárnější k potápění, šnorchlování a podvodnímu fotografování jsou místa v západní a centrální provincii.

Oproti ČR je zde o 10 hodin více.