Kultura a lidé ve Svazijsku

Historie v kostce 

Vznik svazijského státu sahá do 19. století spojením několika bantuských kmenů. Mnoho farem, lesů a dolů vlastní zahraniční společnosti díky tomu, že britští a nizozemští osadníci již v 19. století donutili podvodem Svazijce, aby se vzdali svých těžebních práv. Následkem toho zabrali zemi bílí prospektoři. Po jihoafrické válce na přelomu 19. a 20. století se Svazijsko stalo britským protektorátem, v roce 1968 se stalo nezávislým královstvím v rámci Commonwealthu. V roce 2018 král Mswati změnil koloniální název Svazijska na původní název eSwatini.

Lidé 

Svazijsko je 153. země, co se týká počtu obyvatel, ten činí téměř 1,4 milionu, přičemž až 27,7 z nich je HIV pozitivních, což ho řadí na první místo v tomto žebříčku. Nejvyšší koncentrace obyvatelstva se nachází v centrální čísti země kolem největších měst Mbabane (hlavní město) a Manzini či Lobamba. Přibližně dvě třetiny obyvatelstva tvoří křesťané.

Oproti sousedním zemím je zde obyvatelstvo na turisty milé, i kriminalita a s tím související bezpečnost je na lepší úrovni než například v sousedním JAR. 

Svátky 

Jakožto převážně křesťanská země slaví Svazijsko tradiční svátky jako Velikonoce, Vánoce (25.12), ale také lokální svátky jako narozeniny krále Sobhuzy, Den nezávislosti (6.9) či Nový rok. Dále se zde konají každoročně dva rituály, ty jsou popsány v další kapitole.

Kultura 

V zemi se každoročně konají dva rituály – Incwala a Umhlanga Reed Dance. 

Incwala začíná při novoluní co nejblíže k nejdelšímu dni. Trvá čtyři dny a zúčastní se ho samotný král. 

Umhlanga Reed Dance (rákosový tanec) je vyhrazen pro svobodné ženy (které dosáhly věku na vdávání), kdy se oblečou do slavnostních šatů a za zpěvu rituálních písní a tanců sbírají rákosí, které přinesou ke královně matce. Toto rákosí se použije na obnovu sídla královny matky. Tento tanec vznikl vývojem z původního zvyku „umchwasho“, při němž rodina kterékoli dívky, jež otěhotněla mimo manželský svazek, musela platit pokutu ve výši jedné krávy.

Jazyk

Svazijsko je země Commonwelathu, tudíž se zde bez problému prakticky s kýmkoli domluvíte anglicky. Druhým oficiálním jazykem je jazyk swazi. 

Podobně jako v JAR či Lesothu rozumí afrikánštině, tedy když poděkujete slovem „dankie“, určitě kohokoli potěšíte.

Turismus 

Svazijsko je pro většinu turistů spíše tranzitní zemí pro zkrácení cesty z jihoafrické provincie KwaZulu-Natal do Krugerova národního parku v provincii Mpumalanga, ačkoli má toho hodně co nabídnout. Například rezervace, kde lze podniknout safari, jsou častokrát zajímavější než ty v JAR, dostanete se doslova na dotek divoké zvěři, je zde řídká koncentrace turistů, takže panenský klid, což umocní zážitek. Široké spektrum rezervací umožní navštívit i celou tzv. Velkou pětku afrických zvířat (tzn. lev, levhart, slon, nosorožec a buvol) na relativně malé ploše, šance na spatření všech pěti zvířat během jednoho dne je vyšší než v Krugerově NP.

Vyhledávači světových nej zde vylezou na největší žulový masiv na světě Sibebe či nejstarší důl na světě Ngwenya starý přibližně 43.000 let. 

Oproti sousedním zemím je zde obyvatelstvo na turisty milé, i kriminalita a s tím související bezpečnost na lepší úrovni než například v sousedním JAR. 

Geografie 

Svazijsko leží na náhorní plošině. Na západě se nadmořská výška pohybuje i nad 1.800 m, svažuje se na východ směrem k Mozambiku. Podnebí je subtropické, v létě poměrně vlhké a teplé z důvodu nejvyššího úhrnu srážek. 

Největší koncentrace obyvatelstva se soustřeďuje v centrální a východní části u hlavního města Mbabane a dalších velkých měst, jako je Manzini či Lobamba. V západní a severní části leží pak nejvíce rezervací, v nichž se dají uspořádat safari (ať už soukromé s nutnou rezervací předem, tak veřejné s koupením lístku na recepci). Zároveň se zde nachází nejnavštěvovanější turistické atrakce a povrch je kopcovitý. Jih země je spíše zemědělský – třtinové plantáže s rovinatým povrchem.