Kultura a lidé ve Vatikánu

Historie v kostce

První vatikánský palác byl zbudován v 6. století. První papežský stát se zformoval v polovině 8. století na základě tzv. Pipinovy donace jako území na Apeninském poloostrově, které bylo pod přímou světskou vládou římského biskupa (papeže). Poté, co byl chrám v polovině 9. století vypleněn Saracény, nařídil papež Lev IV. obehnat kostel zdmi a celou oblast nazval Leonský pahorek, pozdější Vatikán (podle etruského pahorku, na němž se nachází).

Hlavním sídlem papežů se Vatikán stal v roce 1378, kdy se sem papežský úřad vrátil z vyhnanství v Avignonu. V roce 1860 byla většina území papežského stát připojena k Italskému království, město Řím až roku 1870. Papežský stát se ovšem snažil uchovat si diplomatické styky a postavení subjektu mezinárodního práva a většina států mu toto postavení nikdy neodepřela.

Pahorek Vatikán a některá exteritoriální území byla navrácena pod papežskou správu smlouvami s Itálií v roce 1929 – tzv. Lateránské smlouvy. Itálie toto narovnání Vatikánu nabízela již v 19. století, papežové však ještě doufali v obnovení papežského státu, a proto na podobné dohody nechtěli dlouho přistoupit. Vztah mezi Vatikánem a Itálií je pak ještě upraven konkordátem z roku 1984.

Lidé

Vatikán má asi 800 obyvatel, z nichž přímo v městském státě má stálý pobyt jen přibližně polovina z nich. Vatikánské občanství má pak přibližně 450 osob z celkové populace. Kardinálové, jichž je kolem 130, jsou počítáni k obyvatelům Vatikánu jenom po čas svého pobytu v Římě.

Svátky

• 1. 1. – Slavnost Matky Boží Panny Marie
• 6. 1. – Epifanie
• 11. 2. – Výročí založení městského státu Vatikán
• 13. 3. – Výročí zvolení papeže Františka
• 19. 3. – Svátek svatého Josefa
• Proměnlivé Velikonoční pondělí
• 23. 4. – Svátek svatého Jiří
• 1. 5. – Svatý Josef Dělník
• 29. 6. – Svátek svatých Petra a Pavla
• 15. 8. – Slavnost Nanebevzetí Panny Marie
• 8. 9. – Narození Panny Marie
• 1. 11. – Slavnost Všech svatých
• 8. 12. – Neposkvrněné početí Panny Marie
• 25. 12. – Vánoce
• 26. 12. – Svátek svatého Štěpána

Kultura

Jedním ze symbolů Vatikánu je Švýcarská garda, vojenská jednotka Svatého stolce, jejíž zodpovědností je osobní bezpečí papeže a lidí pobývajících na území městského státu. Papežská švýcarská garda vznikla na základě smlouvy s katolickými kantony Švýcarské konfederace z roku 1506. Všichni rekruti musí být katolického vyznání, nesezdaní muži švýcarské národnosti, kteří dokončili základní vojenskou službu ve švýcarské armádě, mezi 19 a 30 lety, a nejméně 174 centimetrů vysocí. Členové gardy jsou vybaveni střelnými zbraněmi, tradičně také halapartnami, a vycvičení jako bodyguradi. Každý příslušník skládá svou přísahu v mateřském jazyce – tedy v němčině, italštině nebo francouzštině.

Jazyk

Vatikán nemá stanovený úřední jazyk. Na rozdíl od Svatého stolce, který využívá latinu, se k běžné komunikaci používá italština. Švýcarská garda dostává povely v němčině.

Turismus

Ekonomika Vatikánu má unikátní nekomerční ráz, je totiž založena na příspěvcích katolíků z celého světa (takzvaný Petrův peníz), prodeji poštovních známek, pamětních mincí a jiných suvenýrů, vstupném do muzeí a prodeji publikací.

Na turisty a návštěvníky jsou ve Vatikánu zvyklí a počítají s tím. Jen si dejte pozor na to, že do církevních budov jsou nepřípustné krátké kalhoty, minisukně či trička bez rukávu. Nejedná se jen o teoretické nařízení, je dodržováno i v praxi. Může se vám tak snadno stát, že po té, co si vystojíte dvouhodinovou frontu, nakonec nebudete z důvodu nevhodného oděvu do Baziliky vůbec vpuštěni.

Geografie

Vatikán se rozkládá na západním břehu řeky Tibery a jeho středověké hradby ho oddělují od ostatní římské zástavy. Jeho vlastní území zahrnuje Svatopetrské náměstí s bazilikou sv. Petra, Apoštolským palácem, přiléhajícími budovami a Vatikánskými zahradami.