Kultura a lidé v Brazílii

Historie v kostce

Dějiny Brazílie v podobě, v jaké jí známe dnes, se datují do roku 1500, kdy k brazilským břehům dorazil první portugalský mořeplavec Pedro Álvares Cabral a od této doby začala portugalská kolonizace území až po hranice s dnešním Peru. 

Skutečná masová kolonizace započala až v 17. a 18. století, kdy bylo v dnešním státě Minas Gerais objeveno zlato. 

V roce 1822 Brazílie vyhlásila nezávislost na Portugalsku a roku 1891 byla vytvořena federace a téměř beze změn vydržela až dodnes. 

Za zmínku stojí prezident českého původu Juscelino Kubitschek, který v 60. letech nechal postavit umělé hlavní město Brasílii, aby civilizoval do té doby chudé a zaostalé vnitrozemí. V letech 1964–1985 vládla zemi vojenská junta, ale od roku 1990 se postupně Brazílie začala měnit na běžnou demokratickou tržní ekonomiku. 

Lidé 

V Brazílii žije více než 200 milionů obyvatel, jedná se tak o pátou nejlidnatější zemi světa. Většina obyvatel jsou Brazilci, z nichž asi polovina sebe sama uvedla jako bělochy, 40 % jako míšence a 8 % jako černochy. Původní indiánské obyvatelstvo v Amazonii čítá už jen necelé půl procento. 

Obyvatelstvo se koncentruje do oblastí při pobřeží, kde žije skoro 70 % všech lidí. Většina Brazilců jsou římští katolíci, dále je zde velké zastoupení protestantů a lidí bez vyznání. 

Žije tady asi 20x více obyvatel než v ČR.

Svátky 

Dny pracovního volna jsou podobné jako u nás, byť je jich o něco méně. Běžně se slaví Vánoce, Velikonoce nebo Dušičky. Je například normální, že na Štědrý den se pracuje až do 18 hodin. 

Menší obchody mívají obvykle otevřeno od 8 do 18 hodin, supermarkety pak od 7 do 22 hodin, ve větších městech bez problémů narazíme i na obchodní domy otevřené sedm dní v týdnu dvacet čtyři hodin. Ve velkých obchodech nebývá problém nakoupit i v neděli, je však nutné počítat s omezeným výběrem a běžné služby, jako jsou prodejny elektroniky, kadeřnictví nebo opravny aut, jsou v neděli a o svátcích zavřené.

Co určitě nemůžeme vynechat, je tradiční karneval v Riu, o kterém slyšel určitě každý. Probíhá každoročně na přelomu února a března a v průběhu několika dní se po celém městě setkáme s bohatě nazdobenými průvody, kterých se účastní několik tisíc lidí pohybujících se v rytmu samby. Období karnevalu je opravdu zážitek a jedná se určitě o jednu z nejživelnějších akcí na celém světě. V celém průběhu je prakticky ochromený veškerý ostatní život v Riu, všichni se baví a užívají si a vůbec není těžké této atmosféře podlehnout. 

Kultura 

Brazilská kultura je obecně pod silným vlivem západní civilizace, což je dáno jak dlouhodobou portugalskou kolonizací, tak silnými ekonomickými i politickými vztahy s USA. Ve venkovských oblastech je patrný silnější vztah k náboženství a podle toho se také řídí místní zvyky a rodinná hierarchie. V určitých oblastech Amazonie se daří udržovat i původní indiánskou kulturu, ale bohužel i v hustých deštných pralesech je znát vliv moderního světa. 

Především ve státech Minas Gerais, Rio de Janeiro a Sao Paulo je v každém menším městě patrný silný portugalský vliv, typické bílé domky a kostelíky, na jaké můžeme narazit například na Madeiře nebo Azorských ostrovech, jsou i v Brazílii nedílnou součástí venkovských oblastí.

Jazyk 

Protože se na území Brazílie již přes 500 let pohybují potomci portugalských kolonistů, nikoho asi nepřekvapí, že úředním jazykem je právě portugalština. Na rozdíl od jiných velkých zemí je portugalština jako jediný jazyk dominantní na většině území Brazílie, snad s výjimkou několika desítek malých vesnic v Amazonii. 

Brazilská portugalština se mírně liší výslovnosti od „pravé“ portugalské. Nejvíce patrný rozdíl je například ve vyslovování „te“, „ti“, „de“, kdy brazilská varianta vyslovuje jako „če“, „či“, „dže“. Kupříkladu jedno z největších brazilských měst Belo Horizonte, vyslovíme jako „Belou Horizonče“, analogicky jméno města Curitiba budeme číst jako „Curičíba“. 

Je nutné brát na zřetel, že s angličtinou moc nepochodíte, a to ani ve velkých městech a turistických centrech typu Ria de Janeira nebo Sao Paula. Těžko se doptáte byť jen na cestu k základním turistickým cílům. Určitě je vhodné se předem naučit pár portugalských slov a frází.

  Minislovníček:

• Dobrý den – Bomdia
• Na shledanou – Tchau; Até logo
• Děkuji – Obrigado
• Prosím – Porfavor
• Ne – Não
• Ano – Sim
• Jak se dostat na…? – Comochegarao…?
• Pohlednice - cartões postais
• Autobusové nádraží – Rodoviária

Turismus 

Úroveň služeb turistického ruchu se zatím soustředí výhradně na exponovaná místa typu Ria de Janeira, Salvadoru de Bahia nebo vodopádů Iguazú. Mimo tyto známé lokality je turistická infrastruktura rozvinutá méně nebo vůbec. 

Protože je Brazílie víceméně vyspělá země, není nutné se obávat vyrazit i mimo hlavní trasy, ubytování v přijatelné kvalitě seženete i v malých městech ve vnitrozemí. 

Nikoho nepřekvapí, že centrem brazilské turistiky je Rio de Janeiro, kam míří zdaleka nejvíce cestovatelů. Rozvinutou infrastrukturu nalezneme i v přímořských oblastech okolo měst Salvador, Fortaleza, Natal nebo Maceió, okolo vodopádů Iguazú, ale i v Sao Paulu. 

Geografie 

Brazílie je velká téměř jako polovina celého jihoamerického kontinentu. Její celou severní a západní část pokrývají husté deštné pralesy, které tvoří největší jednotnou masu pralesa na světě. Tato oblast je známá pod názvem Amazonie, který je odvozen od řeky Amazonky, jež celým územím protéká a je nejdelší řekou na Zemi. 

Vnitrozemské oblasti tvoří pahorkatiny do maximálních výšek 1.800 m n. m., jejichž podnebí je nejpodobnější suchým subtropům, nachází se zde rozlehlé savany, ale také smíšené lesy. Tento typ biotopu je známý pod názvem cerrado. 

V jihozápadní části země při hranicích s Paraguayí a Bolívií se rozkládá oblast Pantanal. Jedná se o nejrozsáhlejší mokřad na světě, který je asi třikrát větší než celá Česká republika, na severu volně přechází v cerrado, na jihu pak v paraguayské a argentinské rozlehlé savany. 

Pobřeží Brazílie je nádherně zelené a pokryté atlantickými deštnými lesy, které jsou trochu podobné amazonskému pralesu, ale nezpůsobují takové dusno, stromy jsou v nich nižší a podrost řidší, stejně tak fauna není tak rozmanitá jako v Amazonii.  

Nejvyšší horou je Pico da Neblina na hranicích s Venezuelou, která měří 2.995 m. 

Rozloha země je asi 108x větší než rozloha České republiky.