Kultura a lidé v Černé Hoře

Historie v kostce

Od raného středověku existovaly v rámci území dnešní Černé Hory početné samostatné státní útvary. Vývoj však postupoval opačně než u nás. Zatímco Československo se v roce 1918 osamostatnilo od Rakouska-Uherska, Černá Hora byla naopak v roce 1918 začleněna do území Srbska, kde zůstala až do druhé světové války. Po ní se stala součástí socialistické jugoslávské federace.

Při divokém rozpadu Jugoslávie na přelomu 80. a 90. let, kdy se válečný konflikt Černé Hoře téměř vyhnul, zůstala věrná své mateřské zemi a jako jediná z federativních republik se od Jugoslávie neodtrhla. Proto spolu s Jugoslávií nesla tíhu sankcí, které na ně byly uvaleny po skončení války, postupně tak vzrůstala nespokojenost, která v roce 2006 vyvrcholila osamostatněním Černé Hory. Se Srbskem, které se stalo nástupnickým státem Jugoslávie, si však udržela dobré vztahy dodnes.

Po Kosovu je Černá Hora druhou nejmladší zemí Evropy.

Lidé

Černá Hora je poměrně multikulturní země. Z 630 000 obyvatel pouze 45 % tvoří Černohorci. Žije tu mnoho Srbů, Bosňáků nebo Albánců. Země nevybočuje z balkánského standardu a odhaduje se, že zhruba každý druhý Černohorec žije a pracuje v zahraničí. 

Většina lidí se hlásí k pravoslavné církvi, ale zhruba 20 % jsou muslimové.

Zajímavostí je, že tu žije 16,5x méně obyvatel než v ČR.

Svátky

Dny pracovního volna se příliš neliší od těch v ČR, jedinou výjimku tvoří Vánoce, které se zde slaví až na konci prvního týdne v lednu. Celkem napočítáme v Černé Hoře 13 svátečních dní, během nichž se nepracuje, tedy stejný počet jako v ČR.

Obchody jsou většinou otevřené od 7 nebo 8 hodin do pozdního večera. Většina supermarketů zavírá ve 22 hodin nebo o půlnoci, a to i v neděli. Nepracuje se pouze o Vánocích.

Kultura

Kultura je pod tradičním vlivem pravoslavné víry. V zemi je mnoho náboženských památek v čele s katedrálou sv. Tripona v Kotoru.

Tradičním historickým kulturním centrem je bývalé hlavní město Cetinje, dále Kotor nebo Budva. Centrem současného kulturního vyžití, muzeí, koncertů a galerií je pak hlavní město Podgorica a bývalé hlavní město Cetinje.

Jazyk

Oficiálním jazykem je černohorština. Jedná se však o odnož srbochorvatštiny, která zastřešuje většinu menších jazyků a nářečí v zemích bývalé Jugoslávie. V psané formě se používá latinka i cyrilice, přesto v běžném užití převažuje latinka na rozdíl od Srbska, kde převažuje cyrilice. 

Anglicky se domluvíte v turistických oblastech, kde můžete použít i němčinu. V nouzi a při pomalém artikulování však lze mluvit i česky. Protože i srbochorvatštinu řadíme mezi slovanské jazyky, mnoho slov máme podobných.

Minislovníček:

• Dobrý den – Dobar dan
• Na shledanou – Dovidenja
• Děkuji – Hvala
• Prosím – Molimovas
• Ne – Ne
• Ano – Da
• Kudy? – Kojinačin?
• Pohlednice – Razglednica

Turismus

Země je v posledních letech čím dál více závislá na turistice, s tím souvisí i zlepšující se turistická infrastruktura. V Černé Hoře je široká nabídka hotelů a apartmánů v základní i luxusní variantě. V letních měsících jsou pobřežní letoviska obyčejně přelidněná podobně jako v sousedním Chorvatsku. Do Černé Hory cestují ve velké míře turisté z bývalých zemí Sovětského svazu, ale i Němci nebo Češi. 

Silniční infrastruktura postrádá dálnice, ale to je částečně podmíněno velmi složitým terénem. V létě jsou silnice přetížené a cesta ubíhá pomalu. Cestovatelé sem míří za koupáním, horami, kulturou, ale i adrenalinovými zážitky. 

Geografie

Černá Hora je hornatá země s členitým pobřežím a množstvím malých, ale i opravdu velkých zátok, z nichž nejznámější je boka Kotorská. Na severu země leží známé a turisty stále více objevované pohoří Durmitor s nadmořskými výškami přes 2 500 m n. m. Vysoké kopce se však táhnou celou zemí a končí až strmými úbočími k mořské hladině. V bezprostřední blízkosti Kotoru se nachází pohoří Lovčen a při hranicích s Kosovem stále ještě člověkem málo objevené pohoří Prokletije. 

Jediná menší nížina se rozkládá jižně od hlavního města Podgorici a volně přechází v močálovitý břeh třetího největšího evropského jezera – Skadarského. To leží napůl v Černé Hoře a napůl v Albánii a je mimořádně rozmanité. Zatímco na jeho severním a východním břehu se nacházejí rovinaté močály, z jižního a západního břehu vybíhají strmé kopce.

Černá Hora má 5,5x menší rozlohu než ČR.