Kultura a lidé v Chorvatsku

Jazyk

Národním jazykem je chorvatština. V turisticky exponovaných místech se často domluvíte i česky, jelikož sem míří nespočet našich krajanů. Anglicky se domluvíte jen v turisticky atraktivních místech, od starších obyvatel v nějaké odlehlejší rybářské vesničce angličtinu očekávat nelze. Místní obyvatelé jistě potěší, pokud použijete alespoň pár základních frází v chorvatštině.

Minislovníček:

• Dobrý den – Dobar dan
• Na shledanou – Dovidjenja
• Prosím – Molim
• Děkuji – Hvala
• Mluvíte německy / anglicky? – Govoriteli njemački / engleski?
• Volný vstup (zdarma) – Ulazslobodan
• Koupání / parkování zakázáno – Zabranjeno kupanje / parkiranje
• Kde se tady blízko dá koupat? – Gdje se možemo u blizinikupati?
• Mám rezervován pokoj na jméno … – Rezerviraosam sobu na ime ...
• Ubytování / pokoj – Sobe
• Zastávka – Postaja
• Nádraží / Autobusové nádraží – Kolodvor / Autobusni kolodvor

Historie v kostce

Osidlování dnešního Chorvatska začalo ještě v dávných dobách před naším letopočtem, kdy zde žili ilyrské kmeny. Během 2.–1. století př. n. l. zde vytvořili Římané rozsáhlou provincii zvanou Illyricum. Od 7. století se zde začali usazovat Slované, kteří později vytvořili jednotný chorvatský stát. Za dob Rakouska-Uherska byla země pod uherskou nadvládou. Od roku 1918 do roku 1991 bylo Chorvatsko součástí Jugoslávie. Poté, co se následkem válek na přelomu 80. a 90. tento socialistický svazek začal rozpadat, vznikla 25. června 1991 samostatná Chorvatská republika. Jugoslávie osamostatnění Chorvatska nechtěla uznat, a tak se zde až do roku 1995 válčilo. Chorvatsko je od roku 2009 členem NATO a od roku 2013 členem EU.

Lidé

V Chorvatsku žije asi 4,3 milionu obyvatel. 90 % obyvatel Chorvatska se hlásí k chorvatské národnosti. Místí obyvatelé jsou houževnatí, podnikaví a pohostinní. 

Svátky:

• 1. leden – Nový rok (Nova godina)
• 6. leden – Tři králové (Svetatrikralja)
• Velikonoční neděle a pondělí (Uskrs, Uskrsniponedjeljak) – pohyblivé
• 1. květen – Svátek práce (Praznik rada)
• Boží tělo (Tijelovo) – pohyblivý
• 22. červen – Den boje proti fašismu (Dan antifašističkeborbe)
• 25. červen – Den státnosti (Dan državnosti)
• 5. srpen – Den vítězství a díkůvzdání vlasti (Dan pobjede i domovinskezahvalnosti)
• 15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie (Velika Gospa)
• 8. říjen – Den nezávislosti (Dan neovisnosti)
• 1. listopad – Svátek Všech svatých – Památka zesnulých (Svisveti)
• 25. a 26. prosinec – Vánoční svátky – Vánoce a sv. Štěpán (Uskrs, SvetiStjepan)

Pokud některý z uvedených svátků připadne na neděli, tak se den pracovního klidu přesune na následující den.

Kultura

Za zmínku stojí jistě Dubrovnické letní hry www.dubrovnik-festival.hr, což je nejprestižnější kulturní akce na pobřeží Jadranu. V Chorvatsku můžete navštívit také řadu hudebních festivalů:

• www.splitbeachfestival.com
• www.ultraeurope.com
• www.dimensionsfestival.com
• www.papaya.com.hr

Chorvatsko má 8 kulturních památek a 2 přírodní památky na seznamu UNESCO: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_World_Heritage_Sites_in_Croatia.

Turismus

Chorvatsko je velmi turisticky orientovaná země. Najdete tu skvěle fungující služby z oblasti cestovního ruchu – půjčovny aut, organizované výlety a širokou škálu ubytování – od obyčejných kempů až po ty nejluxusnější hotely jen pár metrů od moře.

Jak již bylo řečeno, Chorvatsko láká turisty především na téměř 2.000 dlouhé pobřeží Jadranského moře, kde si každý přijde na své. Mimo to si zde ale můžete užít i řadu dalších aktivit – pěší túry, cyklistiku, paragliding, plavby na raftech či kánoích. Hlavní město Záhřeb možná není tak nablýskané jako třeba Vídeň (kde se můžete mimochodem zastavit po cestě do Chorvatska), ale i tak může nabídnout příjemný kavárenský život, nové muzeum současného umění, starobylé památky a nabitý kalendář festivalů a akcí.

Geografie

Chorvatsko je s rozlohou 56.542 km² přibližně o třetinu menší než Česká republika. Chorvatsko má jakožto jediná země z Balkánského poloostrova dostatek úrodných nížin, rozsáhlá horská pásma i mořské pobřeží se stovkami ostrovů. Nejvyšší horou Chorvatska je Sinjal (1.831 m n. m.) v Dinárských horách. Největšími ostrovy jsou Cres a Krk (405 km²).

Poloha Chorvatska v jižní části centrální Evropy ho řadí do mírného klimatického pásma. Toto pásmo se projevuje nejvíce v severní polovině země, v západní a střední části podnebí částečně ovlivňují Alpy a Dinárské hory. Úzký pás pobřeží s jadranskými ostrovy už patří do středomořského subtropického pásma.

V Chorvatsku je stejné časové pásmo jako v ČR.