Kultura a lidé v Egyptě

Historie v kostce 

Egypt byl jednou z největších říší světa, které vládlo mnoho faraonů. Trvala nepředstavitelných 3.000 let až do doby, než si ji podmanil Alexandr Veliký 331 let př. n. l. a, stala se součástí Makedonie a její rozpínající se říše. Po pádu Makedonie se Egypt dostal pod nadvládu Římanů, Arabů, Turků a v roce 1798 pod francouzskou okupaci, která je významná dokumentací historických památek. Nejdůležitějším nálezem doby okupace byla Rosettská deska, která byla objevena díky tažení Napoleonova vojska a díky ní mohly být rozluštěny hieroglyfy.

Roku 1805 převzal vládu Muhammad Ali, jehož vláda později přešla do období anglické okupace a později první republiky. Už za jeho vlády nastala v Egyptě doba přibližování se k západnímu stylu života, a to díky Francouzům a později Angličanům. Do Egypta čím dál více jezdili malíři, spisovatelé a cestovatelé, jejichž spisy a malby obdivovali lidé po celém světě a Egypt tak získával popularitu.

Na přelomu 19. a 20. století se díky přívalu cestovatelů ze světa Egypt začal kulturně inspirovat západem. Objevily se evropské hudební nástroje mezi tradičními, egyptské zpěvačky napodobovaly francouzské „chansony“, vznikaly typické varieté s vystoupením evropských kapel, cirkusových čísel a samozřejmě i místních orientálních tanečnic (neboli awaleem). Káhiře se tehdy říkalo „Paříž blízkého východu“ a s příchodem republiky Egypt otevřel dveře cestovnímu ruchu a obchodu. 

V 50. letech v tzv. zlaté éře Egypt, hlavně pak Káhira, vzkvétal především kulturně. Kinematografie se vyrovnala úrovni kinematografie evropské, Evropané do Egypta jezdili obchodovat, žít a užívat si exotiku a daleký orient. V té době celá egyptská společnost vzhlížela k západnímu stylu života, ženy nosily módní účesy a evropské šaty, ulice byly uklizené a nočnímu životu se nedalo uniknout.

Později se změnou vlády v roce 1981, kdy byl tehdejší prezident Anwar Sadát zavražděn, v zemi získalo moc Muslimské bratrstvo a vlády se ujal diktátor Husní Mubarak. V tomto období Egypt začal upadat do společenské i ekonomické krize, chabého sociálního a zdravotního „rozvoje“ a nejvíce těžil především z turismu a vzniku nových letovisek, jako je Hurghada, Marsa Alam apod. 

Roku 2010 v Egyptě začaly masivní protesty, které rozpoutaly tzv. arabské jaro a revoluci. Egypťané dostali tak dlouho žádanou Mubarakovu rezignaci a věřili v lepší časy. V rozvrácené zemi vyhrál první volby islamista Muhammad Mursí, kterého sesadila armáda pučem a Muslimské bratrstvo bylo postaveno mimo zákon. Mnoho jejich členů s bývalým prezidentem Mursím bylo odsouzeno k trestu smrti. V současnosti si Egypt hledá cestu k lepším zítřkům pod vedením generála Abdala Fattah as-Sísiho, Egypťané věří a doufají v rozvoj země a svobody, mladí lidé podporují liberalismus a liberální strany sílí.

Lidé 

Lidé v Egyptě jsou různí dle oblastí, kde se zrovna vyskytujete. Doporučujeme poslouchat vždy svoji intuici. Egypťané všeobecně neradi přiznají, že něco neví, a když se jich zeptáte na radu, mohou se přetrhnout, aby vám vyhověli. Pokud se jich zeptáte na cestu, většinou vám ji ukážou, někdy správně, někdy špatně. Než aby přiznali, že neví, radši vám řeknou cokoli. Starší lidé jsou méně komunikativní, pokud neznají jazyk, nebudou se ani snažit. 

Z našich zkušeností jsme zjistili, že čím více na jih, tím více ochotných a milých lidí najdete. Oblasti Luxoru a Asuánu jsou v komunikaci s místními nejlepší, často vás budou zvát na rodinné oslavy (doporučujeme se zúčastnit). Horší je to pak na severu, především v Alexandrii, kde je velmi těžké se domluvit i jen s taxikáři. Rádi bychom varovali před prodejci, především u turistických památek (nejvíce u pyramid) a bazarů, kde prodávají i nejchudší lidé a budou se vám snažit vnutit cokoli, jen aby si něco vydělali. Pokud nemáte zkušenosti z podobných zemí a s podobnou mentalitou, obrňte se dostatečnou trpělivostí, někdy to bývá s komunikací vyčerpávající.

V Egyptě žije asi 9x více lidí než v ČR.

Svátky

Egypt kromě ramadánu nemá příliš významné svátky. Během ramadánu nedoporučujeme do Egypta jezdit, neboť je spousta zábavních a kulturních míst zavřena. V zemi se konají po celý rok menší (i větší) muslimské oslavy tzv. moulidy, které se dějí v ulicích i v největších mešitách a oslavují různé svaté. Na těchto oslavách zažijete hudbu, rituální transové tance mužů, kterým se říká Zikr a jejichž významem je se dostat do spojení s bohem a stavu opojení.

Kultura

K Egyptu patří hudba a tanec. Kdykoli večer vyjdete do ulic, ať už v Káhiře nebo v jiných městech, uslyšíte hudbu. Egypťané jsou zvyklí slavit na veřejných místech, často uvidíte v uličkách měst postavené provizorní stany z barevných látek, z nichž se line velmi hlasitá hudba. Určitě se běžte podívat, co se za akci koná, často to bude svatba nebo třeba „rozlučka se svobodou“. Místní rádi zvou cizince, pokud budete mít to štěstí, běžte se podívat, jak se Egypťané baví. Velmi často uvidíte svatební průvody (neboli El Zaffa Arousa), kdy se vede nevěsta do nového domu, popřípadě na oslavu a celé procesí prochází ulicemi, zatímco kolemjdoucí si nevěstu fotí a gratulují. Vše je doprovázeno hrou na rámové bubny, typickým pokřikem zaghareet (podobně jako u nás tradiční juchání) a tancem.

V Egyptě naleznete různá etnika v různých oblastech a jejich oslavy se pak liší jen typem hudby, tance a jazykem. Například v Siwě žijí Berbeři, u nichž najdete tradiční pouštní hudbu v berberském jazyce. To stejné zažijete na jihu v Asuánu, kde velkou část obyvatel tvoří Núbijci, jejichž tanec a hudba mají africké prvky. V Luxoru můžete narazit na potomky egyptských cikánů neboli Ghawazee, kteří mají velmi specifický tanec. Tak jako u nás, se každý kraj vyznačuje specifickým folklórem.

Co se řemesel týče, v Egyptě najdete na každém kroku obchody s alabastrovými soškami nejrůznějších egyptských bohů, dále samozřejmě ručně malované papyry (originál nelze zmačkat, dávejte si pozor, ať vám neprodají mačkavý papír z banánovníku) a populární jsou i parfémy krásných orientálních vůní. Na tyto produkty doporučujeme specializované obchody, raději si připlaťte za kvalitu, než abyste koupili nekvalitní zboží. Jako zvláštnost bychom rádi zmínili látku s názvem „tullebitelli“, která se vyrábí v egyptském městě Asuyit. Tradičně je to černá síťovina protkaná malými plátky pravého stříbra, které vytváří nejrůznější egyptské obrazce a vzory. Tuto látku koupíte i v dalších barvách, a to v podobě šátku, šatů apod. Počítejte s vyšší cennou, ale velice originálním zbožím. Najdete ji třeba i na Khan el Khalili v Káhiře, popřípadě se poptejte místních. Dá se koupit i falešná látka, kde se nepoužívá stříbro, i na tohle si dejte pozor. Šátek imitace vyjde na asi 150 Kč, originální na 500 Kč.

Jazyk 

Kromě oficiální arabštiny se obstojně domluvíte anglicky, a to kdekoli v Egyptě. Místní často rozumí i francouzsky a v letoviscích narazíte i na celkem dobrou češtinu, ruštinu apod.

Minislovníček:

• Marhaba – Ahoj
• Šokran – Děkuji
• Chalas – Dost, stačilo (když vám budou něco vnucovat, například na bazaru)

Turismus 

Cestovní ruch směřuje především do letovisek, jako je Hurghada, Sharm al Sheikh, Marsa Alam apod. Určitě jsou tyto destinace vhodné pro turisty, kteří jedou za krásami moře nebo vodními sporty a neholdují příliš dobrodružství, historii a kultuře. Po revoluci v roce 2010 cestovní ruch bohužel klesl z důvodu strachu z nejisté politické situace. V současnosti je Egypt mimo severní Sinaj bezpečný a stabilní.

Geografie

Egypt tvoří z většiny samozřejmě poušť a veškerý život se odehrává v blízkosti vodních zdrojů – po celé délce Nilu, v jeho deltě a pak v odlehlých oázách, například v okouzlující Siwě. Tato místa jsou plná nádherné zeleně, datlovníků a palem. V současné době není příliš bezpečné jezdit na sever Sinaje, i když má svá kouzla skalnaté pouště a osad domorodých beduínů. V současnosti tam probíhají potyčky s bojovníky ISIS, které zatím beduíni úspěšně potlačují.