Kultura a lidé v Etiopii

Historie v kostce

Historie v kostce je velmi sebevědomý výraz. Historie této země sahá dál než historie jakékoli jiné země naší planety. Začněme na úplném začátku a vraťme se asi tři a půl milionu let zpět v čase. To je období, kdy se začíná psát historie celého lidstva. Je to období Lucy, jednoho z nejstarších homiditů, který byl kdy objeven (kostra Lucy je vystavena v Národním muzeu v Addis Abebě). Souvislé obydlení je archeology datováno do období jednoho milionu let před naším letopočtem. 

Pravá, nejzajímavější, ale zároveň nejkomplikovanější etapa, je datována do období před 4.800 lety, kdy je zaznamenána první historická zpráva o daném území. Tato zmínka pochází od egyptských faraonů, pro něž byla tato oblast známá jako Punt a místní obyvatelé byli pojmenováni   Habasha (jedná se o předzvěst Habeše). 

První zmínka o etiopském království jako takovém pochází z 1.–2. století n. l. od obchodního námořníka řeckého původu. Etiopie byla jak královstvím, tak císařstvím. Dějiny země jsou postaveny na základech dědictví s Izraelem, konkrétně s králem Šalamounem. Docházelo k obchodním stykům s Egyptem i Sábejci. 

Křesťansví je oficiálním náboženstvím od dob, kdy na našem území stanul kupec Sámo. Islám se zde objevuje ještě za života proroka Muhameda. O Etiopii se zmiňuje i Homér. 

Země byla postihnuta i tvrdými válkami, a to zejména v období kolonizace Afriky. V této době si ji nárokovali Italové. I přes těžké boje Etiopie obhájila svou suverenitu a nikdy se nestala kolonií evropských států, na což je doopravdy hrdá. 

Dnes se Etiopie rozvíjí a pozvedá, ale neustále je na spodních příčkách zemí, co se bohatství týče. 

Lidé

Počet obyvatel Etiopie neustále roste. V roce 2011 žilo v Etiopii přes 85 milionů lidí, tedy asi 8x více než v ČR. Tato země je jednou z nejstarších křesťanských zemí na světě. Za císaře Haile Selassie byla ortodoxní církev považována za státní náboženství. 

V současnosti v Etiopii žije asi 45 % křesťanů, ale neustále roste vliv islámu, který vyznává asi 30 % obyvatel. Dále je v Etiopii zastoupen protestantismus, a také původní náboženství kmenů, jež má podíl okolo 3 %.

Svátky

Jednou ze složitostí současné Etiopie je její kalendář. Jedná se o kombinaci staroegyptského a juliánského kalendáře. Z tohoto důvodu je Etiopie vůči ostatním zemím ve zpoždění o sedm let a osm měsíců. Nový rok vychází na 11. září.

Druhým specifikem je tamní čas. Etiopie leží jen jedno časové pásmo od České republiky a oficiálně tak časový rozdíl mezi oběma zeměmi činí v závislosti na ročním období jednu nebo dvě hodiny. Etiopané jsou však hrdý národ a využívají zcela unikátní způsob měření času, který zjednodušeně spočívá v tom, že nový den nezačíná půlnocí, ale dobou, kdy se lidé probouzí (6:00 východoafrického času). Etiopský čas je tudíž v porovnání se standardním českým (zimním) o 4 hodiny pozadu, v letním období pak rozdíl činí 5 hodin. V praxi se během pobytu v Etiopii setkáte s oběma časovými variantami, a tudíž je z pohledu turisty vždy nutné se zeptat, jestli se hovoří o místním nebo východoafrickém čase.

K Etiopii neodmyslitelně patří náboženské svátky. Mezi ty nejdůležitější se řadí Meskel (27. nebo 28. září), jenž oslavuje nalezení pravého kříže z hory Tábor císařovnou Helenou. Ve městech a na vesnicích se staví hranice, kolem nichž kněží a obyvatelé v krojích tančí a zpívají své písně. Dalším klíčovým svátkem je Timket, ten oslavuje zjevení Páně a připadá na 19. ledna. Den před tímto svátkem je vynesena z chrámů replika Archy úmluvy a v den svátku kněží pokropí svěcenou vodou všechny křesťany, kteří se okolo Archy sešli. Etiopské Vánoce se slaví 7. ledna. Kněží chodí v průvodu specifickou chůzí za zpěvu náboženských písní. Velikonoce se slaví v Etiopii okolo 23.– 27. dubna. Samotný svátek Velikonoc, v Etiopii známý jako Fasika, se slaví až po 55 dnech půstu a hladovění. Je zakázáno jíst maso a mléčné produkty, což je i důvodem, proč jsou den po Fasice  ulice zaplavené krví dobytka. 

Kultura

Kultura země je dána zejména její historií a původními kmeny. Zde bychom odkázali na předchozí odstavec věnovaný svátkům. Za zmínku rozhodně stojí tzv. Bunna ceremony aneb kávový obřad. Spočívá v tom, že zelená zrna kávy se propláchnou vodou a očistí. Následně se na malá kamínka s dřevěným uhlím položí plechová pánvička a začne se pražit. S upraženou kávou se zpravidla obchází všichni hosté, to proto, aby si vychutnali vůni čerstvě upražených zrn. Poté se káva rozdrtí a vloží do nádoby (džabeny) a zalije se horkou vodou. Následně se nechá vzkypět, nejlépe třikrát, a poté se na chvíli odloží, aby se usadil lógr. Káva se nalévá pomalu do malých hrnečků, aby se ochladila. Během celého obřadu je zapáleno kadidlo a po zemi je rozsypaná zelená tráva či listí, symbol štěstí. 

Jazyk

Úřední řečí je amharština, kterou mluví na 30 % populace. Jelikož je země bohatá na mnoho etnických skupin a náboženství, není zde dominantní pouze jeden jazyk. V Etiopii se vyskytuje přes 80 různých jazyků a přes 200 dialektů. To nás může nechat zcela chladnými, protože se v etiopských městech pohodlně domluvíme anglicky (řekli bychom, že lépe než v Česku), neboť děti mají ve školách angličtinu povinnou od první třídy. Na vesnicích a se staršími lidmi to není tak úplně jednoduché, nicméně vždy se někdo, kdo mluví plynule anglicky, najde. I přesto se vždy pár základních slovíček hodí. 

Minislovníček:

• Selam – Ahoj (běžný pozdrav)
• Indemin walatchu – Dobrý den
• Dehna ideru – Dobrou noc
• Dehna hunu – Nashledanou
• Aw – Ano
• Aj – Ne
• Minin Ajdel – Prosím 
• Ameseginalew – Děkuji 
• Faranji – Běloch
• Bunna – Káva
• Tej – Víno (tradiční medové)

Jednodušší je pro turistu komunikovat v angličtině, avšak místní jsou na amharštinu velmi hrdí a ocení tak jakýkoli pokus o komunikaci ve svém původním jazyce.

Turismus

Etiopie není nejvyhledávanější turistickou zemí. I když v poslední době ji navštěvuje stále více a více cestovatelů a dobrodruhů. I přes tento fakt najdete téměř po celé zemi průměrné až nadprůměrné hotely. 

Důvodů, proč vyrazit do této země, je několik. Vedle překrásných pohoří, řek a jezer, zde najdeme mnoho endemických druhů rostlin a živočichů. Ale pokud jste typ člověka, který se rád „plácne“ na pláž a nic nedělá, není pro vás Etiopie místo zaslíbené.

Rozhodnete-li se pro cestu do Etiopie, zabalte si sebou velké množství energie a vody. Nečekejte dovolenou na plážích, ty zde nenajdete. Co rozhodně musíte vidět, je například Národní park Bale, Aksum nebo vodopády Blue Nile Falls. Vřele doporučujeme se vydat do Lalibela, kde se nachází 13 kostelů, které jsou vytesány do skály.

Geografie

Etiopie se nachází na východní straně afrického kontinentu. Etiopii bychom rozdělili na 2 části. Východní část a zbytek Etiopie. Na východě země se nachází převážně poušť a terén je poměrně rovný, zbytek je značně členitý. Nejvíce měst leží právě v hornatých částech, z nichž nejvýznamnější je Etiopská vrchovina, která je se svou průměrnou výškou přes 2.000 m n. m. nazývána střechou Afriky.