Kultura a lidé na Faerských ostrovech

Historie v kostce

Na ostrově Streymoy byly objeveny nálezy, které ukazují na pravděpodobné osídlení ostrovů přibližně již kolem roku 3330–3145 před Kristem. Kolem roku 700 našeho letopočtu byly ostrovy osídleny irskými mnichy. V 7.–8. století našeho letopočtu byli mniši vyhnáni a ostrovy získali norští Vikingové a posléze byly roku 1035 připojeny k Norsku.

Roku 1380 se Faerské ostrovy staly součástí Dánska, jemuž ostrovy zůstaly i po odtržení Norska v roce 1814. Roku 1940, po obsazení nacistickým Německem, bylo souostroví obsazeno Velkou Británií, která je chránila a po válce jim ostrovy vrátila. Od roku 1948 se ostrovy staly autonomní součástí Dánského království a Faeřané jsou velmi hrdým národem.

Lidé

Na ostrovech žila v roce 2017 populace 50.730 obyvatel. Z toho 21.000 v hlavním městě. Odhadem zde momentálně žije přibližně o 2.000 více mužů než žen.

Národnostní složení tvoří na ostrovech Faeřané a Dánové. Samozřejmě musíme k tomu počítat také přistěhovalce z různých koutů světa. Zajímavostí je, že zde žije cca 500 Thajek a Filipínek, a tak tvoří největší etnickou menšinu. Náboženství je z 90 % luteránské.

Svátky

Faeřané slaví klasické svátky, jako jsou například Velikonoce nebo Silvestr.  Ovšem největším národním svátkem na ostrovech je Den svatého Olafa, den, kdy faerský parlament zahajuje zasedání. Oslavy začínají už den předem, tedy 28. července odpoledne a trvají až do 29. července večer. Začíná se otevřením parlamentu, odkud jdou členové parlamentu, vlády, biskup a další vysocí úředníci průvodem z budovy parlamentu do Tórnshavenské katedrály. Po bohoslužbě za svatého Olafa míří zpátky do budovy parlamentu a pronášejí slavnostní projevy. Na tento svátek se koná i spoustu aktivit od sportovních akcí (například se koná veslařský závod), až po výstavy místních umělců a národní tance, které lidé tančí v tradičních krojích. Svatý Olaf byl norský král v letech 1015–1028, který se stal faerským světcem. Slavením tohoto svátku Faeřané oslavují mimo jiné i svou národnost.

Jak Faeřané slaví například Vánoce? Tórshavn má díky své malé rozloze na Vánoce velké slavnostní kouzlo. Konají se zde vánoční trhy a sváteční atmosférou oplývá také kluziště v centru města, které je otevřené celý prosinec. Hlavním dnem Vánoc je stejně jako u nás Štědrý večer. Všechno začíná již ráno, kdy se chystají přípravy na večer a vaří se tradiční jídlo. Později odpoledne se někteří lidé vydávají do kostela. Štědrovečerní večeře se často liší dům od domu. Jí se například tradiční kvašené ryby, kachna, husa a jehněčí maso. Po večeři se jako u nás rozbalují vánoční dárky. Na první svátek vánoční tráví rodiny čas odpočinkem s rodinou a v poledne se opět většina lidí vydává do kostela, kde je přes vánoční svátky největší návštěvnost. Druhý svátek vánoční je považován za den tance a hudby a všude se koná spoustu akcí a večírků.

Kultura

Faerský národní tanec není doprovázen žádnými hudebními nástroji. Faeřané pouze zpívají balady ve faerštině či dánštině a tančí řetězové tance v kruhu. Tradičním řemeslem je mimo chov ovcí také pletení a krajkování. Tradiční národní faerské šaty jsou vyráběny na ostrovech a Faeřané je nosí na svatby, taneční události a důležité svátky.

Rybářství pomalu nahradilo dříve velmi rozvinutý velrybářský průmysl. Nyní se tradiční lov velryb, delfínů a sviňuch – nazývaný grindadráp – pořádá převážně jednou ročně a stal se stálým důvodem k rozporům s různými organizacemi za práva zvířat, jako je například PETA. Lov velryb byl provozován od časů prvních norských osad a většina Faeřanů zastává názor, že to patří k jejich kultuře a historii. Nyní je lov regulován faerskými autoritami.

Národním sportem je na Faerských ostrovech fotbal. Hraje ho zde snad každý a za každého počasí.

Jazyk

Prvním úředním jazykem je faerština, druhým dánština. Jazyk je podobný islandštině a podobně jako ona se díky izolaci moc nezměnil již od středověku. Ovšem Islanďané a Faeřané se spolu svými jazyky nedomluví, jelikož v obou zemích je výslovnost velmi rozlišná. V dnešní době je běžné, že se na ostrovech vyskytuje bilingvismus, tedy, že obyvatelé hovoří 2 jazyky.

Na Faerských ostrovech je možnost studovat jejich jazyk na místní univerzitě. Ta každoročně pořádá v létě kurzy faerštiny a na cestu lze dokonce od dané univerzity získat stipendium. Na většině území se bez problému domluvíte i anglicky.

Malá zajímavost – Faerské ostrovy mají svůj unikátní překladač. A to z toho důvodu, že Faeřané nebyli spokojeni s překladačem od společnosti Google, jelikož jejich jazyk nenabízel. Proto se rozhodli, že vytvoří svůj vlastní. Originální je tím, že po zadání požadavku do překladače se neobjeví pouze strojově přeložený text. Objeví se i video, které namluvili přímo obyvatelé ostrovů. Své video na stránku překladače nahrál i mimo jiné jejich premiér, který jim přeložil větu „Vítejte na Faerských ostrovech.“ Pokud se stane to, že zadanou větu zatím nikdo nenahrál, požadavek se pošle některému z dobrovolníků a ten na počkání video nahraje a větu či slovo přeloží. Zadat je možné požadavek ve čtrnácti jazycích včetně němčiny, angličtiny, španělštiny a čínštiny. Český jazyk mezi nimi bohužel není. Projekt Faroe Islands Translate zároveň slouží i jako propagace ostrovů a zároveň uchovává i tamní jazyk a kulturu.

Faerský překladač: www.faroeislandstranslate.com

Turismus

Ač se může na první pohled zdát, že jsou ostrovy turismem nedotčené, není to tak úplně pravda. Na ostrově najdeme mezinárodní letiště, trajektové spojení a veřejnou dopravu. Existuje zde možnost zapůjčit si auto či kolo hned v několika půjčovnách a na treky a výlety můžete využít služby průvodce.

Hlavním cílem turismu je rozhodně hlavní město Tórshavn, ostrov Mykines a Vestmannské ptačí útesy. Na ostrovech existuje vcelku velké množství ubytování různých kategorií od kempů, hostelů až po hotely, takže si vybere opravdu každý. To samé platí u restaurací a podniků.

Geografie

Faerské ostrovy jsou souostrovím, které je vytvořeno 18 ostrovy, jako je například největší z nich Streymoy či nejmenší z nich Lítla Dímun, který je jako jediný z hlavních ostrovů neobydlený. Faerské ostrovy tvoří mimo to také 11 malých ostrůvků a přes 700 maličkých skalnatých ostrůvků. Celé souostroví dohromady měří přibližně 113 kilometrů a široké je 75 kilometrů. Celková rozloha činí 1.399 kilometrů čtverečních.

Na Faerských ostrovech panuje časové pásmo UTC+0 (tedy je-li u nás například 14:00, na ostrovech je 13:00 hodin.) a letní čas má časové pásmo UTC+1. Letní čas platí na ostrovech od konce března do konce října.