Co dělat v Kolumbii
Treky
La Cocora – údolí v nadmořské výšce 1.800–2.400 m, kde můžete vidět voskové palmy dosahující výšky až 60 metrů. Lze vyzkoušet i individuálně.
Ciudad Perdida – ztracené město civilizace starší než Machu Picchu, lze absolvovat pouze s průvodcem.
Sierra Nevada del Cocuy – díky blízké poloze k rovníku zde rostou zajímavé rostliny, avšak nejvyšší vrcholky jsou pokryty ledovci. Na turistu tady čekají celkem drsné podmínky, lze podniknout i individuálně.
Surfování
Pradomar – populární pláž ležící kousek od města Barranquilla, kam se dá pohodně dopravit autem nebo MHD.
Punta Sur – jižní část ostrova San Andres.
Potápění
Vesnice Taganga na karibském pobřeží – nejlepší je období od prosince do dubna, ve vesnici se nachází několik škol potápění.
Isla Gorgona – ostrov vzdálený 35 km od pacifického pobřeží bez stálého obyvatelstva. Ostrov je národním parkem a dá se na něj dopravit z městečka Guapi, cesta trvá přibližně 1,5 hodiny.
Pláže
Playa Blanca – na ostrově Barú, cesta trvá 2 hodiny lodí z Cartageny.
Adrenalinová zábava
Tubing ve vesnici Palomino – po proudu řeky Palomino, cena okolo 25.000 COP.
Pro romantiky
Projížďka kočárem historickým centrem Cartageny za 50.000 COP/30min.
Chystáš se do Kolumbie?
5 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
V dělat v Kolumbii? Ochutnávat co jiného. A měla by to být pořádná jízda.
V dělat v Kolumbii? Ochutnávat co jiného. A měla by to být pořádná jízda.
Jizda to vetsinou byva i s ochutnavkami neceho jineho. Nenadarmo rikaji mistni sve krasne zemi Locombia!
Jizda to vetsinou byva i s ochutnavkami neceho jineho. Nenadarmo rikaji mistni sve krasne zemi Locombia!
(Přesun diskuze z fóra)
Bič boží napsal(a):Bogota po priletu prechrapat na letistnim hotelu a rano pokracovat do Pereiry. Presun busem do Salenta. Aklimatizace, treky v zona Cafetera. Presun karibske pobrezi, san andres, providencia, rum, koma, navrat bogota a dom. Dle nalady a casovych moznosti nejake drobnovylety, ale pokud bude spokojenost, dalsi destinace pri dalsi navsteve Kolumbie.
niemandos napsal(a):
Kolega Bič boží to shrnul velmi dobře. Letenku mam už od března. Přesuny jsem přestal počítat. Jen zapomnel na Cartagenu, která poslouží jako přestupní stanice při cestě na San Andrés z Pereiry a kde den dva zůstanu. Spíš den. Prý je tam horko a rum na ostrově bude levnější. Určitě to není itinerar pro Katku :-). Málo míst a přesunů :-). Já chci na horách trekovat a zdolat nějakou pětitisícovku a na plážích lenošit a popíjet levný rum s Bičem božím, což bude zcela jistě náročnější část expedice :-).
Na závěr musím zmínit, že Kolumbie rozhodně není země na 14 dnů a již teď jsem rozhodnutý, že ji navštívím víckrát. Pokud by Iberia přišla se svou akcí v C příští rok , klidně po roce. :-)
AlejandraS napsal(a):
Já to frknu rovnou tady, jinak bych na to zapoměla. Cartagena je ideálně tak na 4 noci. Jeden den výlet lodi na Playa Blanca, jeden den město, jeden celý den kidně Castillo de San Felipe de Barajas, Mud Volcano, convento de la popa.... Pak nejlépe ráno minibusíkem do Santa Marty. Tam už to ale začína být ostré místama. V Tayroně je určitě třeba zůstat přes noc. Minca je tak na dva tři dny. S holkama jsem si užila sposutu zábavy v Palominu :) No a pak 5 dní Ciudad Perdida, to je úplnej životní gamechanger. Ty ostrovy co zmiňuje Niemandos jsou nejslabší část výletu a tam bych se už znova nevracela. Bylo to zbytečně drahé a nestálo to za to. Santa Marta je hlavní pašovací přístav, zboží tam bývá nejčistější
Libor_S napsal(a):
Pro inspiraci na Kolumbii mám fotky ze své cesty před 8 lety: https://www.zonerama.com/liborst...um/5969314
Můj itinerář od hranic s Ekvádorem po hranice s Venezuelou by ale moc použitelný nebyl. Trekový okruh v PNN El Cocuy, kde byla nejhezčí místa v Kolumbii, co jsem viděl, je zavřený.
Jan Vidim napsal(a):
Doporučuji Paramo de Oceta
monika.novosadova1 napsal(a):
Šli jsem právě ten 3-denní ze Salenta, kolem Nevado del Tolima a bez průvodce :) šli jsme ve dvou, žádné rezervace na chatách jsme neměli a s místem nebyl vůbec žádný problém. První noc jsme spali na Finca Primavera. Taky jsem se trochu obávala, že nás tam neubytují, ale místo tam bylo. Záložní plán byl přespat na o kousek vzdálenější chatě Finca Playa. Druhou noc jsme spali na Escuela el Salto. Tam jsme byli jediní turisté, takže opět žádný problém s místem. Pokud si to pamatuju správně, tak stezka byla celkem dobře značená, takže s orientací problém nebyl.
niemandos napsal(a):
@monika.novosadova1
Tak paráda. To je náhodička :-) Já právě četl vícero cestopisů, že nebylo místo v chatě, když šel někdo sám bez průvodce. Předpokládám, že ted tam asi ale velký nával nebude. Někdo psal, že se dá zavolat a chatu si domluvit. O té chatě Escuela el Salto slyším poprvé. To jsem v žádném cestopisu neviděl pokud si dobře vzpomínám. Zkus prosím popsat váš trek. Klidně tady. At je to návod i pro ostatní případné zájemce. Možná ještě získám partáka a půjdu bez průvodce. Nechce se mi dávat 7 tis Kč za 3 denní trek, obzvláště když já raději chodím sám (bez průvodce). A to i přesto, že Paramo Trek má skvělou pověst.
Nebo to dej pod nějaké téma z Kolumbie, at to je umístěno tématicky.
Díky moc.
Libor_S napsal(a):
A šel jsi něco i v Los Nevados? Vybírám trek. Ve Valle de Cocora jsi podle fotek byl.
V NP Los Nevados jsem byl jen krátce po výstupu z Valle de Cocora nad hranici lesa (asi i část lesa tam patří). Ti Kolumbijci na fotce šli pak dál s odbočkou na Tolimu a končit měli na jižním okraji parku, což se někdy chodí takto jako přechod. Kdybych měl zásoby jídla, asi bych se k nim připojil, ale potkal jsem je až u auta odjíždějícího ze Salenta. Bez průvodce se dá nad hranicí lesa v mracích snadno ztratit (něco jsem o takových příhodách četl), ale záleží asi na volbě trasy. Možná se v posledních letech zlepšilo značení, ale už název Valle de los Perdidos (Údolí ztracených) koncem 1. dne treku nebo začátkem druhého dne o něčem svědčí. Výstup na Tolimu sám by bylo rizikové už jen kvůli strmému terénu.
Chodí se i o kousek severněji. Viděl jsem nějaký krátký dokument, jak tam šli s průvodcem. Frailejony (klejovky) a jiná vegetace jsou pěkné a stojí za to se aspoň část cesty po Kolumbii mezi nimi procházet, ale pokud není slunečno a není vidět sopka (většinu roku), zas tak krásně to nepůsobí. Na 3-denní trek na Tolimu to chce výbornou aklimatizaci a kondici. Je to převýšení pěšky 3000 metrů, navíc obvykle místy bahnitým terénem (já tam byl v suchém období, tak to šlo). Tipuju, že většina klientů, kteří si tento trek koupili, na vrchol nevylezla.
V oblasti parku u Nevado del Ruiz se muselo (asi to stále platí) chodit jedině s průvodcem i na párhodinové výlety, což vycházelo draho (navíc vstupné do parku, které u Tolimy nebylo). Z Manizales nabízely CK 1-denní výlety do té oblasti, ale bylo to celkem drahé a velká část dne by byla sezení v autě.
Paramo de Oceta neznám, ale co jsem se teď díval na polohu a fotky, může to být vhodná volba, pokud bude člověk v té oblasti (Villa de Leyva atd.) Nejsou tam zřejmě ledovce ani sopky, jen paramo se skalami, ale vypadá to pěkně. Když ale bude člověk ve Valle de Cocora, tak na návštěvu parama může stačit to blízké k němu. U Villa de Leyva je také jiné blíž. Oceta je asi méně turistická. Do El Cocuy za současných omezení trvajících 7 let, což jen tak neskončí, podle mě pro většinu lidí nemá smysl jezdit.
El Cocuy patří k mým nejlepším trekovým zážitkům za celý život. Navíc tam bylo minimum lidí i přes končící nejvyšší sezónu a počasí vyšlo výborně (tam se občas jiným taky špatně hledala cesta v mracích, které na východních svazích kolumbijských východních horských hřebenů bývají většinu roku).
Laguna de la Plaza byla nejhezčí. Něco podobného jsem jinde na světě neviděl ani v TV. A ještě ten východ slunce z mlhavé atmosféry nad nížinami o 4000 m níže.
@niemandos: Aklimatizace v Salentu s 1-denními výlety vůbec nepomůže. Leží v 1900 m n.m. Koka trochu pomůže přes den, ale nepomůže na noc, kdy potřebuješ usnout a ne být nabuzený kokou. Jsou i nějaké prášky, ale asi mají smysl taky jen přes den. To už spíš pomůže Bogota a výlet asi na Montserrate (tam jsem nebyl). Určitě to chce spát před výstupem 2 noci ve výšce jako je ta Finca (nejlépe asi obě v ní). V Kolumbii je těžké najít vhodné místo na snadno dostupnou aklimatizaci. Asi bych doporučil 1-denní výlet z Popayánu na sopku Puracé (po té Bogotě), ale pak bys nejspíš nestíhal pobřeží. Pak už by se mohl přidat i San Agustín. Nebo můžeš spát doma v kyslíkovém stanu.
monika.novosadova1 napsal(a):
No je možný, že sis našel ten trek trochu odlišnější. Ten náš začal ve Valle Cocora a končilo se v Juntas, kde si chytíš autobus do Ibague.
První den treku byla trasa následující: Valle Cocora - Finca la Montana - Estrella de Agua - nocleh Finca Primavera (nebo Finca Playa, pokud na Primaveře není místo). Druhý den se šlo Finca Primavera - Termales Canon (tam se můžeš okoupat v přírodním termálu) - Escuela el Salto (nocleh). Třetí den se šlo z Escuela el Salto do Juntas.
Já jsem taky četla o tom, že tam často bývá mlha a může být problém s orientací, takže jsem z toho měla taky dost respekt, ale nic takového se nám nestalo. Kombinace značení a map v mobilu byla dostačující. Ale mohli jsme mít štěstí. Místy bahno bylo, to je pravda, ale žádná hrůza, takže se šlo celkem dobře. Většina skupin, který jsme potkali, šli s průvodcem, ale ti nešli tento trek jako my, ti měli v plánu jít na Tolimu. My na Tolimu nešli.
Jen teda upozrňuji, že je dobrý si každý den na treku přivstat, protože musíš zdolat celkem velký převýšení i vzdálenost.
Co se týče počasí, tak my šli někdy v půlce března. Musím přiznat, že jsem se těšila, jak si udělám krásný fotky s klejovkama se sopkou a azurovým nebem, ale to se bohužel nekonalo, protože sopka byla druhý den treku v mracích. Ale měli jsme štěstí poslední den treku, to byla sopka ráno krásně vidět, takže aspoň tak :) Nejlepší doba, kdy jít tento trek, je údajně prosinec, leden, únor a pak červenec a srpen. Ale asi je to dost o štěstí.
Ještě co se týče problémům s nadmořskou výškou, tak za nás můžu říct, že úplně v pohodě. Je to teda dost individuální, ale třeba muž s nadmořskou výškou občas problém mívá, ale tohle zvládl bez problémů, a to jsme na F. Primavera strávili jen jednu noc. Na Cerro Montserrate v Bogotě jsme předtím byli, ale ani jsme to nebrali jako aklimatizaci...ale je možný, že to pomohlo.
Jinak mrkni na mapy.cz, na turistické mapě je trek zaznačen, je tam i ta Esucela el Salto. Já původně o tomto místu taky nevěděla. Původně jsem si myslela, že budeme spát u těch termálů, ale až během treku jsem se dozvěděla, že tam žádná chata není a dá se spát až v té Escuele.
Libor_S napsal(a):
A u Salenta jsou nějaké 1-denní treky do 3000 m nebo výše? Já bych řekl, že jen ten ty z Valle de Cocora, ale to nemá cenu se vracet do Salenta a další den jet a jít stejnou cestou nahoru. Pokud bys šel trek z 1900 m do 3000 m, odrovnáš se už před startem treku na Tolimu. Nemyslím, že by byla možnost vyjet autem na start výrazně vyšší než Salento.
Pokud se jde na Tolimu 3. den, není to spíš 4-denní výlet? Je docela náročné (hlavně pro ty s problémy s koleny) ujít ráno 1500 výškových metrů nahoru a stejný den 3000 výškových metrů dolů, i když při nočním výstupu by se to dalo stihnout. Je fakt, že jsem šel na Kazbek z chaty brzo ráno 1400 m nahoru a stejný den 3300 m dolů, ale tam byl terén v pohodě a já byl mladý.
Rozdíl 2000 m je jiný třeba do 4000 než do 5300 m. Hlavně bývá problém se spaním v těch cca 3800 m n.m. pro neaklimatizované. Je to výš než např. centrum La Pazu. Monika s manželem nešli na Tolimu a zbytek trasy asi není o moc výše než chata, takže po návštěvě Montserratu se nedivím, že to bylo OK, ale části lidí by to nestačilo.
(Přesun diskuze z fóra)
Bič boží napsal(a):Bogota po priletu prechrapat na letistnim hotelu a rano pokracovat do Pereiry. Presun busem do Salenta. Aklimatizace, treky v zona Cafetera. Presun karibske pobrezi, san andres, providencia, rum, koma, navrat bogota a dom. Dle nalady a casovych moznosti nejake drobnovylety, ale pokud bude spokojenost, dalsi destinace pri dalsi navsteve Kolumbie.
niemandos napsal(a):
Kolega Bič boží to shrnul velmi dobře. Letenku mam už od března. Přesuny jsem přestal počítat. Jen zapomnel na Cartagenu, která poslouží jako přestupní stanice při cestě na San Andrés z Pereiry a kde den dva zůstanu. Spíš den. Prý je tam horko a rum na ostrově bude levnější. Určitě to není itinerar pro Katku :-). Málo míst a přesunů :-). Já chci na horách trekovat a zdolat nějakou pětitisícovku a na plážích lenošit a popíjet levný rum s Bičem božím, což bude zcela jistě náročnější část expedice :-).
Na závěr musím zmínit, že Kolumbie rozhodně není země na 14 dnů a již teď jsem rozhodnutý, že ji navštívím víckrát. Pokud by Iberia přišla se svou akcí v C příští rok , klidně po roce. :-)
AlejandraS napsal(a):
Já to frknu rovnou tady, jinak bych na to zapoměla. Cartagena je ideálně tak na 4 noci. Jeden den výlet lodi na Playa Blanca, jeden den město, jeden celý den kidně Castillo de San Felipe de Barajas, Mud Volcano, convento de la popa.... Pak nejlépe ráno minibusíkem do Santa Marty. Tam už to ale začína být ostré místama. V Tayroně je určitě třeba zůstat přes noc. Minca je tak na dva tři dny. S holkama jsem si užila sposutu zábavy v Palominu :) No a pak 5 dní Ciudad Perdida, to je úplnej životní gamechanger. Ty ostrovy co zmiňuje Niemandos jsou nejslabší část výletu a tam bych se už znova nevracela. Bylo to zbytečně drahé a nestálo to za to. Santa Marta je hlavní pašovací přístav, zboží tam bývá nejčistější
Libor_S napsal(a):
Pro inspiraci na Kolumbii mám fotky ze své cesty před 8 lety: https://www.zonerama.com/liborst...um/5969314
Můj itinerář od hranic s Ekvádorem po hranice s Venezuelou by ale moc použitelný nebyl. Trekový okruh v PNN El Cocuy, kde byla nejhezčí místa v Kolumbii, co jsem viděl, je zavřený.
Jan Vidim napsal(a):
Doporučuji Paramo de Oceta
monika.novosadova1 napsal(a):
Šli jsem právě ten 3-denní ze Salenta, kolem Nevado del Tolima a bez průvodce :) šli jsme ve dvou, žádné rezervace na chatách jsme neměli a s místem nebyl vůbec žádný problém. První noc jsme spali na Finca Primavera. Taky jsem se trochu obávala, že nás tam neubytují, ale místo tam bylo. Záložní plán byl přespat na o kousek vzdálenější chatě Finca Playa. Druhou noc jsme spali na Escuela el Salto. Tam jsme byli jediní turisté, takže opět žádný problém s místem. Pokud si to pamatuju správně, tak stezka byla celkem dobře značená, takže s orientací problém nebyl.
niemandos napsal(a):
@monika.novosadova1
Tak paráda. To je náhodička :-) Já právě četl vícero cestopisů, že nebylo místo v chatě, když šel někdo sám bez průvodce. Předpokládám, že ted tam asi ale velký nával nebude. Někdo psal, že se dá zavolat a chatu si domluvit. O té chatě Escuela el Salto slyším poprvé. To jsem v žádném cestopisu neviděl pokud si dobře vzpomínám. Zkus prosím popsat váš trek. Klidně tady. At je to návod i pro ostatní případné zájemce. Možná ještě získám partáka a půjdu bez průvodce. Nechce se mi dávat 7 tis Kč za 3 denní trek, obzvláště když já raději chodím sám (bez průvodce). A to i přesto, že Paramo Trek má skvělou pověst.
Nebo to dej pod nějaké téma z Kolumbie, at to je umístěno tématicky.
Díky moc.
Libor_S napsal(a):
A šel jsi něco i v Los Nevados? Vybírám trek. Ve Valle de Cocora jsi podle fotek byl.
V NP Los Nevados jsem byl jen krátce po výstupu z Valle de Cocora nad hranici lesa (asi i část lesa tam patří). Ti Kolumbijci na fotce šli pak dál s odbočkou na Tolimu a končit měli na jižním okraji parku, což se někdy chodí takto jako přechod. Kdybych měl zásoby jídla, asi bych se k nim připojil, ale potkal jsem je až u auta odjíždějícího ze Salenta. Bez průvodce se dá nad hranicí lesa v mracích snadno ztratit (něco jsem o takových příhodách četl), ale záleží asi na volbě trasy. Možná se v posledních letech zlepšilo značení, ale už název Valle de los Perdidos (Údolí ztracených) koncem 1. dne treku nebo začátkem druhého dne o něčem svědčí. Výstup na Tolimu sám by bylo rizikové už jen kvůli strmému terénu.
Chodí se i o kousek severněji. Viděl jsem nějaký krátký dokument, jak tam šli s průvodcem. Frailejony (klejovky) a jiná vegetace jsou pěkné a stojí za to se aspoň část cesty po Kolumbii mezi nimi procházet, ale pokud není slunečno a není vidět sopka (většinu roku), zas tak krásně to nepůsobí. Na 3-denní trek na Tolimu to chce výbornou aklimatizaci a kondici. Je to převýšení pěšky 3000 metrů, navíc obvykle místy bahnitým terénem (já tam byl v suchém období, tak to šlo). Tipuju, že většina klientů, kteří si tento trek koupili, na vrchol nevylezla.
V oblasti parku u Nevado del Ruiz se muselo (asi to stále platí) chodit jedině s průvodcem i na párhodinové výlety, což vycházelo draho (navíc vstupné do parku, které u Tolimy nebylo). Z Manizales nabízely CK 1-denní výlety do té oblasti, ale bylo to celkem drahé a velká část dne by byla sezení v autě.
Paramo de Oceta neznám, ale co jsem se teď díval na polohu a fotky, může to být vhodná volba, pokud bude člověk v té oblasti (Villa de Leyva atd.) Nejsou tam zřejmě ledovce ani sopky, jen paramo se skalami, ale vypadá to pěkně. Když ale bude člověk ve Valle de Cocora, tak na návštěvu parama může stačit to blízké k němu. U Villa de Leyva je také jiné blíž. Oceta je asi méně turistická. Do El Cocuy za současných omezení trvajících 7 let, což jen tak neskončí, podle mě pro většinu lidí nemá smysl jezdit.
El Cocuy patří k mým nejlepším trekovým zážitkům za celý život. Navíc tam bylo minimum lidí i přes končící nejvyšší sezónu a počasí vyšlo výborně (tam se občas jiným taky špatně hledala cesta v mracích, které na východních svazích kolumbijských východních horských hřebenů bývají většinu roku).
Laguna de la Plaza byla nejhezčí. Něco podobného jsem jinde na světě neviděl ani v TV. A ještě ten východ slunce z mlhavé atmosféry nad nížinami o 4000 m níže.
@niemandos: Aklimatizace v Salentu s 1-denními výlety vůbec nepomůže. Leží v 1900 m n.m. Koka trochu pomůže přes den, ale nepomůže na noc, kdy potřebuješ usnout a ne být nabuzený kokou. Jsou i nějaké prášky, ale asi mají smysl taky jen přes den. To už spíš pomůže Bogota a výlet asi na Montserrate (tam jsem nebyl). Určitě to chce spát před výstupem 2 noci ve výšce jako je ta Finca (nejlépe asi obě v ní). V Kolumbii je těžké najít vhodné místo na snadno dostupnou aklimatizaci. Asi bych doporučil 1-denní výlet z Popayánu na sopku Puracé (po té Bogotě), ale pak bys nejspíš nestíhal pobřeží. Pak už by se mohl přidat i San Agustín. Nebo můžeš spát doma v kyslíkovém stanu.
monika.novosadova1 napsal(a):
No je možný, že sis našel ten trek trochu odlišnější. Ten náš začal ve Valle Cocora a končilo se v Juntas, kde si chytíš autobus do Ibague.
První den treku byla trasa následující: Valle Cocora - Finca la Montana - Estrella de Agua - nocleh Finca Primavera (nebo Finca Playa, pokud na Primaveře není místo). Druhý den se šlo Finca Primavera - Termales Canon (tam se můžeš okoupat v přírodním termálu) - Escuela el Salto (nocleh). Třetí den se šlo z Escuela el Salto do Juntas.
Já jsem taky četla o tom, že tam často bývá mlha a může být problém s orientací, takže jsem z toho měla taky dost respekt, ale nic takového se nám nestalo. Kombinace značení a map v mobilu byla dostačující. Ale mohli jsme mít štěstí. Místy bahno bylo, to je pravda, ale žádná hrůza, takže se šlo celkem dobře. Většina skupin, který jsme potkali, šli s průvodcem, ale ti nešli tento trek jako my, ti měli v plánu jít na Tolimu. My na Tolimu nešli.
Jen teda upozrňuji, že je dobrý si každý den na treku přivstat, protože musíš zdolat celkem velký převýšení i vzdálenost.
Co se týče počasí, tak my šli někdy v půlce března. Musím přiznat, že jsem se těšila, jak si udělám krásný fotky s klejovkama se sopkou a azurovým nebem, ale to se bohužel nekonalo, protože sopka byla druhý den treku v mracích. Ale měli jsme štěstí poslední den treku, to byla sopka ráno krásně vidět, takže aspoň tak :) Nejlepší doba, kdy jít tento trek, je údajně prosinec, leden, únor a pak červenec a srpen. Ale asi je to dost o štěstí.
Ještě co se týče problémům s nadmořskou výškou, tak za nás můžu říct, že úplně v pohodě. Je to teda dost individuální, ale třeba muž s nadmořskou výškou občas problém mívá, ale tohle zvládl bez problémů, a to jsme na F. Primavera strávili jen jednu noc. Na Cerro Montserrate v Bogotě jsme předtím byli, ale ani jsme to nebrali jako aklimatizaci...ale je možný, že to pomohlo.
Jinak mrkni na mapy.cz, na turistické mapě je trek zaznačen, je tam i ta Esucela el Salto. Já původně o tomto místu taky nevěděla. Původně jsem si myslela, že budeme spát u těch termálů, ale až během treku jsem se dozvěděla, že tam žádná chata není a dá se spát až v té Escuele.
Libor_S napsal(a):
A u Salenta jsou nějaké 1-denní treky do 3000 m nebo výše? Já bych řekl, že jen ten ty z Valle de Cocora, ale to nemá cenu se vracet do Salenta a další den jet a jít stejnou cestou nahoru. Pokud bys šel trek z 1900 m do 3000 m, odrovnáš se už před startem treku na Tolimu. Nemyslím, že by byla možnost vyjet autem na start výrazně vyšší než Salento.
Pokud se jde na Tolimu 3. den, není to spíš 4-denní výlet? Je docela náročné (hlavně pro ty s problémy s koleny) ujít ráno 1500 výškových metrů nahoru a stejný den 3000 výškových metrů dolů, i když při nočním výstupu by se to dalo stihnout. Je fakt, že jsem šel na Kazbek z chaty brzo ráno 1400 m nahoru a stejný den 3300 m dolů, ale tam byl terén v pohodě a já byl mladý.
Rozdíl 2000 m je jiný třeba do 4000 než do 5300 m. Hlavně bývá problém se spaním v těch cca 3800 m n.m. pro neaklimatizované. Je to výš než např. centrum La Pazu. Monika s manželem nešli na Tolimu a zbytek trasy asi není o moc výše než chata, takže po návštěvě Montserratu se nedivím, že to bylo OK, ale části lidí by to nestačilo.
Paráda Mirjure :-).
Ano Libore, myslel jsem výlety z Valle de Cocora. Bolí mě kde co, ale kolena mám dobré :-). A nějak bych návštěvu Monserratu zase tolik nepřeceňoval. Když tam člověk je hodinu dvě, tak to k nějaké významnější aklimatizaci podle mě nepřispěje., obzvláště pokud tam vyjede lanovkou.
A trošku si protiřečíš. Na jednu stranu píšeš, že je rozdíl 4 tis m nebo 5,3 tis m.n.m., což je samozřejmě pravda, ale hned v další větě zdůrazňuješ hlavní problém spaní v chatách okolo 4 tis m.n.m., kde spala i Monika, tudíž by měla mít dle tebe problém, ale neměla. Já bych to uzavřel s tím, že reakce na změnu nadmořské výšky je silně individuální a velkou roli, jestli do těch 5 tis následně vyšlápneš nebo ne hraje taky kondice a vůle. Já spal na chatách okolo 4 tis opakovaně, a byl jsem schopný ujít každý den 25 km i s klesáním a následným stoupáním téměř 2000 m. V Los Nevados chodí podobné treky do těch 4,5-5 tis spousta lidí a většina to vyšlápne v pohodě. Troufnu si hádat, že aklimatizaci prakticky nikdo neřešil, obzvláště, jak správně píšeš, je to v Kolumbii vlastne docela problém. Ano určitá část lidí má problém a zůstává na chatě okolo těch 4 tis. Ano každých sto metrů výšky v těch 5 tis je už znát. Prostě půjdu, když mi nebude dobře, zůstanu na chatě nebo se vrátím, když se budu cítit dobře, půjdu kam to půjde. Jsem si vědom problémů a u i proto tam nechci jít sám. Máš pravdu.Nahoru se jde hned druhý den. Já to popletl, protože jsem původně plánoval, že půjdu sám, zůstanu na La Primavera 2 noci a pak teprve zkusím výstup.
Díky Moniko. Já se chci vrátit zpátky do Salenta, takže moje trasa bude jiná. I proto jsem nikde nenarazil na tu tvoji chatu.
Paráda Mirjure :-).
Ano Libore, myslel jsem výlety z Valle de Cocora. Bolí mě kde co, ale kolena mám dobré :-). A nějak bych návštěvu Monserratu zase tolik nepřeceňoval. Když tam člověk je hodinu dvě, tak to k nějaké významnější aklimatizaci podle mě nepřispěje., obzvláště pokud tam vyjede lanovkou.
A trošku si protiřečíš. Na jednu stranu píšeš, že je rozdíl 4 tis m nebo 5,3 tis m.n.m., což je samozřejmě pravda, ale hned v další větě zdůrazňuješ hlavní problém spaní v chatách okolo 4 tis m.n.m., kde spala i Monika, tudíž by měla mít dle tebe problém, ale neměla. Já bych to uzavřel s tím, že reakce na změnu nadmořské výšky je silně individuální a velkou roli, jestli do těch 5 tis následně vyšlápneš nebo ne hraje taky kondice a vůle. Já spal na chatách okolo 4 tis opakovaně, a byl jsem schopný ujít každý den 25 km i s klesáním a následným stoupáním téměř 2000 m. V Los Nevados chodí podobné treky do těch 4,5-5 tis spousta lidí a většina to vyšlápne v pohodě. Troufnu si hádat, že aklimatizaci prakticky nikdo neřešil, obzvláště, jak správně píšeš, je to v Kolumbii vlastne docela problém. Ano určitá část lidí má problém a zůstává na chatě okolo těch 4 tis. Ano každých sto metrů výšky v těch 5 tis je už znát. Prostě půjdu, když mi nebude dobře, zůstanu na chatě nebo se vrátím, když se budu cítit dobře, půjdu kam to půjde. Jsem si vědom problémů a u i proto tam nechci jít sám. Máš pravdu.Nahoru se jde hned druhý den. Já to popletl, protože jsem původně plánoval, že půjdu sám, zůstanu na La Primavera 2 noci a pak teprve zkusím výstup.
Díky Moniko. Já se chci vrátit zpátky do Salenta, takže moje trasa bude jiná. I proto jsem nikde nenarazil na tu tvoji chatu.
@niemandos: K úvodní aklimatizaci pomůže i krátký pobyt ve 3000 m s návratem do Bogoty. Lepší by bylo samozřejmě vyjít pěšky, ale nevím, jestli je to bezpečné. Obecně se doporučuje vyjít při postupné aklimatizaci o pár stovek metrů výše než se spí. Ten rozdíl mezi "do 4000 než do 5300 m" jsem myslel na treku přes den. Málokdo rovnou v takové výšce spí bez předchozí aklimatizace. Větši problém je se spaním, mj. protože jsi v té výšce dlouho (projevy horské nemoci mohou být se zpožděním) a nemůžeš snadno v noci sestoupit. U Moniky jsem psal, že se nedivím, že neměli problémy, ale že část lidí by je při takové malé aklimatizaci měla.
Kondice a vůle je jedna věc, ale nijak nesouvisí s horskou nemocí. Tu vůlí nepřemůžeš a pokud se o to budeš pokoušet příliš silně, můžeš zemřít. U spaní kolem 4000 m dost záleží na každé stovce metrů a jestli člověk aspoň krátce pobýval v takových výškách během předchozích pár týdnů. I při stejné aklimatizaci je ale pravda, že reakce jsou individuální. Neřekl bych, že v Los Nevados chodí do výšek 5000 m spousta lidí. Ani na běžné treky tam moc lidí nechodí a na vrcholy už vůbec ne. Většina lidí, co neřeší a nemá aklimatizaci, 2. den podle mě na Tolimu nevyleze. Při např. půldenním výletě v těchto výškách, kam se vyjede lanovkou nebo autem a pokračuje dál pěšky je ale šance poměrně dobrá.
@niemandos: K úvodní aklimatizaci pomůže i krátký pobyt ve 3000 m s návratem do Bogoty. Lepší by bylo samozřejmě vyjít pěšky, ale nevím, jestli je to bezpečné. Obecně se doporučuje vyjít při postupné aklimatizaci o pár stovek metrů výše než se spí. Ten rozdíl mezi "do 4000 než do 5300 m" jsem myslel na treku přes den. Málokdo rovnou v takové výšce spí bez předchozí aklimatizace. Větši problém je se spaním, mj. protože jsi v té výšce dlouho (projevy horské nemoci mohou být se zpožděním) a nemůžeš snadno v noci sestoupit. U Moniky jsem psal, že se nedivím, že neměli problémy, ale že část lidí by je při takové malé aklimatizaci měla.
Kondice a vůle je jedna věc, ale nijak nesouvisí s horskou nemocí. Tu vůlí nepřemůžeš a pokud se o to budeš pokoušet příliš silně, můžeš zemřít. U spaní kolem 4000 m dost záleží na každé stovce metrů a jestli člověk aspoň krátce pobýval v takových výškách během předchozích pár týdnů. I při stejné aklimatizaci je ale pravda, že reakce jsou individuální. Neřekl bych, že v Los Nevados chodí do výšek 5000 m spousta lidí. Ani na běžné treky tam moc lidí nechodí a na vrcholy už vůbec ne. Většina lidí, co neřeší a nemá aklimatizaci, 2. den podle mě na Tolimu nevyleze. Při např. půldenním výletě v těchto výškách, kam se vyjede lanovkou nebo autem a pokračuje dál pěšky je ale šance poměrně dobrá.