Kultura a lidé v Maďarsku

Historie v kostce

Prvními maďarskými kočovnými kmeny původem z Povolží byla země osídlena koncem prvního tisíciletí. Samostatné Uherské království bylo založeno králem Štěpánem I. roku 1000. Od 16. století bylo území trvale ohrožováno výpady Osmanské říše.

Postupně se Uhersko stalo součástí Rakouské monarchie. V roce 1867 se Maďarům podařilo dosáhnout Rakousko-uherského vyrovnání a byla tak obnovena autonomie Uherského království.

Moderní dějiny se začínají psát spolu s událostmi souvisejícími s koncem první světové války. Na základě Trianonské mírové smlouvy z roku 1920 bylo Uhersko nuceno odstoupit celé dvě třetiny území ve prospěch okolních států a maďarské hranice se v zásadě zformovaly do dnešní podoby.

Po druhé světové válce, v níž Maďarsko udržovalo spojenectví s Německem, se země stala součástí východního bloku. Protikomunistické povstání v roce 1956 bylo krvavě potlačeno vojenskou intervencí Sovětského svazu. Po pádu socialismu v roce 1989 bylo ustaveno demokratické zřízení a v roce 2004 se Maďarsko stalo členem Evropské unie.

Lidé

Národnostnímu složení téměř desetimilionové země vévodí pochopitelně příslušníci maďarského národa (90 % obyvatel). Cca 5 % populace se hlásí k romské národnosti, dále v zemi žijí 2 % Němců a 1 % Slováků. Mezi méně početné menšiny patří Rumuni, Chorvati, Srbové, Rusíni aj. Pokud jde o náboženství, hlásí se ke katolické církvi necelých 40 % obyvatel, poměrně hojně zastoupeni jsou i vyznavači kalvinismu.

Lidé jsou vesměs přívětiví, zvláště na venkově, kde jsou častým výjevem starší lidé sedící na lavičkách před svými domky a sledující okolní cvrkot, obvykle připravení ochotně podat radu zbloudilému turistovi, nehledíce přitom na jazykové bariéry.

Svátky

Vedle nám známých oslav Nového roku, Velikonoc, Svátku práce a Vánočních svátků se v maďarském kalendáři nacházejí následující sváteční dny:

• 15. březen: Národní svátek, konaný na počest začátku maďarské revoluce a boje za svobodu a nezávislost v roce 1848. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších svátků, který je každoročně velkolepě oslavován s mnoha doprovodnými akcemi (průvody, přehlídky).
• Svatodušní pondělí, Letnice (maďarsky „Pünkösd“), křesťanský pohyblivý svátek připadající na sedmé pondělí po Velikonočním pondělí. Je spojen s různými krajovými zvyky (kácení májky, jízda králů, „törökbasázás“ - chlapci převlečení za tureckého pašu obcházejí domy a dostávají vajíčka či drobné peníze, „rabjárás“ (pochod otroků) - skupinka chlapců spoutaná na nohách obchází vesnici a prosí dívky, aby je vysvobodily a obdarovaly drobným dárkem.
• 20. srpen: svátek zakladatele státu krále Štěpána I. Uherského, oslavuje se výročí vyzdvižení jeho ostatků v bazilice v Székesfehérváru za účelem kanonizace roku 1083.
• 23. říjen: výročí povstání proti stalinské diktatuře v roce 1956.
• 1. listopad: svátek Všech svatých.

Kultura

Maďarsko je země bohatá na různé lidové tradice a kulturní události, ať už jde o průvody masopustních masek, přehlídky lidových tanců, ukázky starých řemesel, vinařské festivaly, filmové přehlídky či hudební akce apod. Poukázat lze třeba na malou vesnici Hollókő nacházející se při slovenských hranicích necelých sto kilometrů severovýchodně od Budapešti, zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO.

Ve vsi se udržuje řada lidových zvyků a tradic. Nedaleko od hlavního města, v Szentendre, významném sídle umělců, kde od nepaměti žili lidé různých národností, profesí a vyznání, a které je jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v Maďarsku, se nachází rozlehlý skanzen. K vyhlášeným kulturním akcím patří Mezinárodní knižní festival, jenž se pravidelně odbývá v druhé polovině dubna v budapešťském kulturním centru Millenáris, nebo Národní divadelní setkání v jihomaďarské Pécsi.

Divácky atraktivní záležitostí jsou programy v hortobáďské pustě, zahrnující ukázky ze života původních obyvatel, přičemž k největším zážitkům patří jízdy čikóšů (pastýřů) na koních. V oboru gastronomie stojí za zmínku vyhlášený Čabajský klobásový festival.

Z modernějších kulturních událostí pak nelze opomenout Sziget Fesztivál (Festival Ostrov), jeden z největších hudebních festivalů v Evropě, který se koná každoročně v srpnu na Óbudském ostrově na Dunaji v severní části Budapešti. Tradičním se stává i rockový festival Zorall Sörolimpia (Pivní olympiáda), konaný vždy koncem srpna u Balatonu.

Jazyk

Maďarština je kapitola sama pro sebe. Působí jako nejbizarnější jazyk široko daleko a její poslech vyvolává obvykle úsměvy. Ve skutečnosti se však jedná o  relativně nepříliš obtížný jazyk s jasnou a logickou gramatickou strukturou, z níž není mnoho výjimek. S Maďary se domluvíte i anglicky, ale počítejte s tím, že to platí především pro větší města a mladší generaci. U dříve narozených prorazíte mnohem snáze s němčinou.

V turisticky významnějších oblastech, zejména u Balatonu, hojně navštěvovaného právě německými dovolenkáři, je němčina stále cizím jazykem číslo jedna.  S ohledem na historické souvislosti lze narazit i na jedince, kteří si něco odnesli ze školní výuky ruského jazyka.

Malý slovníček:

• Ahoj – Szia [sia]
• Dobrý den – Jó napot
• Na shledanou – Visszontlátásra [visontlátášra]
• Ano – Igen
• Ne – Nem
• Děkuji – Köszönöm [kösönem]
• Prosím – Kérem
• Mám hlad – Éhes vagyok [éheš vaďok]
• Proč? – Miért?
• Kde? – Hol?
• Co je to? – Mi ez?
• Pivo – Sör [šör]
• Víno – Bor
• Malý – Kis [kiš]
• Velký – Nagy [naď]
• Elektrárna - Erőmű

Turismus

Cestovní ruch je v Maďarsku velmi významným a rozvinutým hospodářským odvětvím. Nejnavštěvovanějším turistickým cílem je hlavní město Budapešť a jeho blízké okolí. Další významnou destinací je jezero Balaton. Značnému zájmu se těší též lázeňská sídla (Hajdúszoboszló, Hévíz, Zalakaros), západní část země (především Sopron a okolí Neziderského jezera) a horské oblasti v severovýchodním Maďarsku (pohoří Mátra, krasová oblast Aggteleki s četnými jeskyněmi).

Geografie

Maďarsko je vnitrozemský stát, jehož čtyři pětiny zabírají rovinaté kraje (Velká uherská nížina). Severní část země je kopcovitá, zejména v blízkosti východní části hranic se Slovenskem, kde se nachází pohoří Mátra s nejvyšší horou Kékes (1 014 m. n. m.). Dalšími významnějšími pohořími jsou Bükk a Bakony. Nejvýznamnějšími vodními toky jsou Dunaj, který protéká hlavním městem a celým středem země, a Tisza. Balaton, nacházející se v západní části země, je se svou rozlohou bezmála 600 km² největším jezerem ve střední Evropě.