Kultura a lidé v Severní Koreji

Historie v kostce 

Až do konce Korejské války, do poloviny 20. století, byl Korejský poloostrov jednotným územím.

Zemi stvořil dle legendy roku 2.333 př. n. l. bájný princ Tangun. Podle oficiálních údajů však začaly první vesnice, zabývající se hospodářstvím a chovem zvířat, vznikat již přibližně roku 6.000 př. n. l. Od 1. století př. n. l. do pozdního 9. století n. l. tu vládla tři nejznámější korejská království: Kogurjo, Pekče a Silla. Ve 14. století pak bylo založeno království Čoson, což je jméno, které pro sebe Severní Korea používá do současnosti. 

Po staletí Korejský poloostrov náležel do čínského civilizačního a vazalského okruhu, ale o jeho kontrolu usilovalo i Japonsko a Rusko. Na konci 19. a na začátku 20. století proběhly mezí Čínou, Ruskem a Japonskem boje o Koreu, které pokaždé vyhrálo Japonsko. Korea se tak až do konce druhé světové války ocitla v jeho moci. Po japonské kapitulaci roku 1945 na korejském území nebyl nikdo, kdo by zemi vedl. Severu se tedy ujalo Rusko a jihu Spojené státy. S cílem sjednotit Korejský poloostrov byla roku 1950 zažehnuta Korejská válka. Po dlouhých bojích skončila roku 1953 uzavřením příměří a rozdělením poloostrova v oblasti 38. rovnoběžky na komunistický sever (KLDR) a demokratický jih (Korejská republika). Prvním a věčným prezidentem KLDR se stal Kim Ir-sen. 

Lidé

Severokorejci jsou silně homogenní skupina. Vyskytuje se tu jen několik jedinců čínské či japonské národnosti. Ti se sem dostali především po únosech v 70. letech. Do kontaktu s místními, až na organizovaná setkání, se turista nemá šanci dostat. S průvodcem je možné komunikovat o tématech, která se nevztahují k politice, například o životě za hranicemi apod. Dobré je obdivovat město nebo hodnotit počasí.

Svátky 

Severní Korea je komunistickou zemí. Proto nám většina jejich svátků může být známá. Jednou ročně, v srpnu, se pořádá Spartakiáda Arirang – jedná se o přehlídku hromadného synchronizovaného tance a gymnastiky Arirang pořádaná k oslavě vůdců zdejšího totalitního režimu připomíná někdejší československé spartakiády. Živými obrazy zaplavuje  pchjongjangský stadion přes 100.000 cvičenců.

15. dubna slaví Severní Korea narození věčného prezidenta, generalissima Kim Ir-sena. Svátek je nazýván Den Slunce a v tento den mají rodiny nárok na příděl masa a na školní / pracovní volno. 

1. května se pak v ulicích hromadně slaví nám dobře známý Svátek práce. 

Kultura

Severní Korea je zdobena především oslavou svého režimu a vůdců. Na širokých bulvárech se nachází v nadživotních velikostech sochy vůdců, Kim Ir-sena a Kim Čong-ila. Turistům se nabízí k obdivu budovatelské plakáty a obrazy oslavující fiktivní vítězství strany nad americkým imperialismem. K vidění jsou také dva zachovalé buddhistické kláštery.

Severní Korea je zemí se silnou konfuciánskou tradicí a prolínaly se zde vlivy buddhismu a křesťanství. Obyvatelstvo je ale nyní v důsledku společensko-politických podmínek výrazně ateistické a veškeré náboženské aktivity jsou pod kontrolou státu.

Jazyk

Hlavním jazykem je korejština ovlivněna severokorejským dialektem. S průvodci je možné se domluvit především rusky nebo anglicky. 

Turismus

Turistický ruch je organizovaný a svobodný pohyb po zemi není možný. Turisté se nesmí vzdalovat svévolně od skupiny a pohybovat se individuálně nebo vycházet po setmění.

Vstup do země je povolen pouze s korejským turistickým průvodcem a je jen několik míst, které smí turista navštívit. Jedná se především o hlavní město Pchjongjang a jeho okolí.

I přes uzavřenost země a velmi vysoké částky za pobyt sem však ročně přijíždí několik stovek turistů ze všech koutů světa.

Geografie

Terén severní části Korejského poloostrova je velmi hornatý, kopce a hory jsou proloženy úzkými a hlubokými údolími. Nejvyšší horou je Pektusan, vyhaslá sopka měřící 2.774 m n. m. Na této posvátné hoře spatřil světlo světa Drahý Vůdce Kim Čong-il. V zemi se nachází také několik národních parků, především v horských oblastech. Západní pobřeží omývají vody Žlutého moře, na východě se rozlévá moře Japonské. 

Díky nulovému cestovnímu ruchu si Severní Korea zachovala panenskou přírodu a turistům rozhodně má co nabídnout.