Kultura a lidé ve Slovinsku

Historie v kostce

Oblast Slovinska byla osídlena už v době bronzové, tzn. zhruba 2 tisíce let p. n. l. O tisíc let později zde pravděpodobně založili své kolonizační osady Řekové, později byla oblast osídlena Kelty. Tehdejšího Norického království se zhruba v letech 15 až 10 letopočtem n. l. zmocnili Římané. Z doby Římské říše se největšímu rozkvětu těšilo například město Ptuj. Slované do země přišli až v 6. století. 

Během druhé světové války bylo území jugoslávského království obsazeno Němci a území současného Slovinska rozděleno mezi Maďarsko, Itálii a Německo. Po válce v roce 1947 bylo Slovinsko poprvé uznáno za státní útvar v rámci Lidové federativní republiky Jugoslávie. Po smrti maršála a zároveň prezidenta Tita se Jugoslávie začala postupně rozpadat. Federaci jako první opustilo roku 1991 Slovinsko a Chorvatsko, z čehož vyústil válečný konflikt. Osamostatnění vyvolalo mezi Slovinskem a Chorvatskem spory týkající se především hranice okolo slovinského přístupu do mezinárodních vod. Spor trval 18 a let a byl jednou z příčin dlouho se táhnoucích jednání o vstupu Chorvatska do EU.

Lidé

Slovinci jsou jižní Slované, z nichž 83 % jsou Slovinci. Ostatní obyvatelé jsou zpravidla ze zemí bývalé Jugoslávie a celkově zemi obývá něco málo přes 2 miliony obyvatel.

Od Slovinců můžete očekávat vstřícné chování a přátelskost, ovšem může se vám stát, že narazíte na jazykovou bariéru, ne všichni rádi mluví cizím jazykem.

Svátky

Svátky ve Slovinsku jsou velice podobné těm našim. Slaví se zde Vánoce, Velikonoce a za zmínku stojí „pust“. Česky jde o masopust, který je ovšem slaven daleko velkolepěji než u nás. Centry měst prochází masopustní maškarní průvod, jehož členi mají na sobě typické kostýmy z ovčí kůže a mají pás s velikými zvonky.

Kultura

Kulturní akce ve Slovinsku jsou velice různorodé, od hudebních festivalů přes tradiční průvody až po sportovní akce. Ze sportovních akcí rozhodně stojí za zmínění, že zde mají zpravidla zastávky světové poháry mnoha zimních sportů. Konkrétně biatlon v Pokljuce, sjezdové lyžování v Mariboru nebo skoky na lyžích v Planici. Pro ty, které více zajímá tradice, je příjemnou akcí průvod při Pustu anebo festival Lent v Mariboru. K tradičním patří karneval kostýmů ve městě Cerknica, který se koná každý rok v únoru či březnu.

Jazyk

Oficiálním jazykem je slovinština, ale domluvíte se zde anglicky, někdy i německy. V hraničních oblastech pak italsky, dokonce i maďarsky.

S češtinou má slovinštinou hodně podobných rysů, například číslovky nebo dny v týdnu jsou prakticky totožné. Naopak se vykytují i překlady, které jsou pro nás trochu směšné (když kadite, tak kouříte a děti jsou otroci).

Mini slovníček:

• Dobré ráno/den/večer Dobro jutro/dan/večer
• Ahoj Živjo/ Zdravo
• Na shledanou Na svidenje
• Děkuji Hvala
• Prosím Prosim
• Promiňte Oprostite

Pokud byste potřebovali internet, wifi sítě jsou dostupné zpravidla v restauracích, kavárnách, ale i v  centrech měst, kde většinou máte hodinu internetu denně zdarma.

Turismus

Cestovní ruch je ve Slovinsku státem podporovaný a turisté jsou lákáni především k Jaderskému moři a do Julských Alp. V posledních letech při vzestupném rozmachu adrenalinových sportů se Slovinsko také stalo oblíbené pro canyoning. Canyoning je náročný outdoorový sport spočívající ve zdolávání kaňonů prostřednictvím technik, jako je slaňování, plavání nebo brodění. Pro Čechy je dokonce Slovinsko pro tento sport nejoblíbenější destinací a nachází se v něm více než 28 kaňonů. Divoká příroda Slovinska nabízí i sjezdy divokých řek, horskou cyklistiku, horolezectví nebo o i klidnější pěší túry přírodou kolem proslulých jezer.

Geografie

Slovinsko je ryze pevninský stát vlastnící okolo 47 km pobřeží Jadranu. Ze severu do země zasahují Alpy, jmenovitě Julské, Savinské, Karavanky a Pohorje. Nejvyšším vrcholem je Triglav měřící 2.864 m. Je zobrazen na slovinské vlajce a také se po něm jmenuje přilehlý Triglavský národní park. Na jihozápadě se nachází významné krasy linoucí se podél podvodních řek a ve velkolepých jeskyních. Zhruba polovinu země pokrývají lesy, což dělá ze Slovinska třetí nejzalesněnější stát v EU.