Doprava v Istanbulu
Karta na veřejnou dopravu
V případě, že ve městě strávíte několik dní a budete se hodně přesunovat veřejnou dopravou, je nejlepší volbou zakoupení takzvané IstanbulKart, která vám umožní používat metro, tramvaje, autobusy, některé trajekty a podobně.
Jak koupit IstanbulKart?
Tuto kartu můžete zakoupit následujícími způsoby:
- Webová stránka bireysel.istanbulkart.istanbul
- Mobilní aplikace Istanbulkart (dostupné na: Google Play / App Store)
- Automaty ve stanicích veřejné dopravy (dva druhy automatů: v jednom se IstanbulKart kupuje, v druhém dobíjí)
- Kiosky
Existuje velké množství typů IstanbulKart, pro návštěvníky je ale nejvhodnější Anonymous IstanbulKart, která umožňuje jednoduché využívání veřejné dopravy na kredit.
Kartu je možné nabít v automatech ve stanicích veřejné dopravy nebo online pomocí aplikace. Pozor, žluté automaty nevracejí! V případě, že plánujete během svého pobytu provést 10 cest metrem, nabijte si na kartu 200 TRY. Za každý dopravní prostředek ale můžete platit trochu jinou cenu, což poněkud komplikuje odhad, kolik na kartu nabít.
Během jednoho kalendářního měsíce je možné anonymní kartu nabít maximálně do hodnoty 500 TRY. Přesáhnete-li tuto částku, musíte koupit novou kartu.
Například jedna cesta metrem aktuálně v Istanbulu stojí 20 TRY a při každém přestupu se musí platit znovu další jízda za 20 TRY.
Cena IstanbulKart
Pořízení samotné IstanbulKart stojí 130 TRY, které se nezapočítávají do nabití.
Dobíjení karty probíhá z jiného typu automatů (některé novější automaty už umí zároveň vydávat a zároveň dobíjet), které však jsou vždy pohromadě. Pokud dobíjení platíte vlastní kartou, připočítává se poplatek 6 TRY.
Naopak platíte-li dobíjení v hotovosti, automat nevrací drobné. Rozdíl v ceně uloží do kreditu na IstanbulKart.
Jak používat IstanbulKart?
Ať se rozhodnete jet jakýmkoliv dopravním prostředkem v Istanbulu, je potřeba vždy při nastoupení nebo ještě ve stanici (liší se podle typu veřejné dopravy) přiložit vaši kartu na čtečku. Čtečky jsou většinou jasně označené, takže si jich určitě všimnete.
Pokud si koupíte Anonymous IstanbulKart, můžete ji využívat ve větším počtu osob. Stačí ji přiložit ke čtečce několikrát za sebou, podle toho, kolik vás ve skupině je. Malé děti do šesti let cestují zadarmo a nemusíte je tak řešit.
Ceny jízdného
Istanbulská veřejná doprava je poměrně levná, ceny se mohou často měnit. Aktuální informace o cenových tarifech najdete na metro.istanbul (pro metro) nebo iett.istanbul (autobusy, tramvaje, trajekty). Aktuálně jsou základní sazby za jízdu MHD s použitím IstanbulKart následující:
- Metro: 20 TRY
- Trajekt: 12,25 – 36,25 TRY
- Tramvaj: 20 TRY
- Autobus: 20 TRY
- Lanovky: 20 TRY
Cena je vždy pro jednu jízdu. Pokud během své cesty přestupujete, každá další jízda bude o něco levnější.
V minulosti bylo jízdné levnější při přestupu. Dnes se již platí 20 TRY za každou jednotlivou jízdu.
Metro Istanbul
Pokud chcete pro pohyb po Istanbulu využívat veřejnou dopravu, určitě se vám bude hodit místní metro. Metro sice není ideálním dopravním prostředkem pro přepravu mezi nejvýznamnějšími turistickými místy, protože v historickém centru má jen velmi málo zastávek, ale výborně se hodí pro přepravu mezi centrem a vzdálenějšími lokalitami Istanbulu.
Linky metra v Istanbulu
V Istanbulu jezdí aktuálně deset linek metra, které pokrývají evropskou i asijskou část města. Mapku linek metra si můžete stáhnout metro.istanbul. Turistům se většinou hodí některé z následujících linek:
- M1a Yenikapi – Ataturk Airport: linka spojuje přístav Yenikapi (trajekty po Marmarském moři) s bývalým letištěm Ataturk, hodí se také při cestě na Hlavní autobusové nádraží (zastávka Otogar), ve stanici Aksaray lze přestoupit na populární tramvaj T1, která jede historickým centrem
- M2 Yenikapi – Haciosman: linka jede ze severního Istanbulu do přístavu Yenikapi, zastavuje na zastávkách Vezneciler (nedaleko Velký bazar) a Şişhane (nedaleko Galatská věz)
- M4 Kadiköy – Sabiha Gokcen Airport: z menšího letiště Sabiha Gokcen tato linka jede do přístavu Kadiköy v asijské části Istanbulu
- M11 Gayrettepe – Istanbul Airport: linka vás doveze na nové Istanbulské letiště z evropské části města
Jízdní řády a intervaly
Jízdní řády pro jednotlivé linky metra jsou poměrně jednoduše dostupné a najdete je pro většinu souprav na této webové stránce - metro.istanbul/.
Obecně platí, že metro v Istanbulu jezdí od 6:00 do půlnoci s tím, že linky mají intervaly od 5 do 10 minut v závislosti na konkrétní lince a denní době, během špičky jsou některé linky posílené a soupravy jezdí dokonce každé 3 minuty.
Trajekty Istanbul
Velmi oblíbeným dopravním prostředkem v Istanbulu jsou trajekty, které vás na mnoha místech města dostanou z evropské do asijské části a můžete se jimi také plavit po Bosporské úžině nebo zálivu Zlatý roh. Na většinu míst se sice bez problémů můžete dostat i po zemi nebo přes most, ale plavba trajektem je jedinečným zážitkem. Ne nadarmo se říká, že ten, kdo se neplavil lodí přes Bosporskou úžinu, jako by v Istanbulu vůbec nebyl.
Trajekty Sehir Hatlari
Nejvíce trajektů v Istanbulu spadá pod společnost Sehir Hatlari. V nabídce mají tři typy trajektů:
- běžné trajekty – trajekty po Istanbulu, cena za jednu cestu se pohybuje od 12,25 TRY do 36,25 TRY
- trajekty na Princovy ostrovy – trajekty vyplouvající z přístavu Kadiköy (a dalších istanbulských přístavů) na čtyři největší z Princových ostrovů, zaplatíte za ně 28,27 TRY
- plavby po Bosporu – nabízejí krátkou (32 TRY) a dlouhou plavbu po Bosporu (39 TRY)
Důležité je si uvědomit, že na trajekty v Istanbulu, stejně jako na veškerou další veřejnou dopravu, funguje IstanbulKart. Mapu jednotlivých linek si můžete stáhnout na sehirhatlari.istanbul/. Mezi ty nejoblíbenější patří:
- linka 1 Eminönü – Kadiköy: nejpraktičtější linka pro přeplutí Bosporské úžiny z historického centra, trajekt zastavuje ještě na druhé straně Zlatého rohu v přístavu Karaköy
- linka 2 Karaköy – Kadiköy: pro cesty z asijské strany Istanbulu do severní části Zlatého rohu
- linka 5 Haliç Hattı: linka z přístavu Uskudar přes Kadiköy do Eypu se zastávkami ve všech přístavech Zlatého rohu
- linka 10 Eminönü – Rumelikavağı: trajekt z centra města v evropské části na sever Bosporské úžiny se zastávky na její evropské straně
Většina trajektů jezdí od brzkého rána do 23:00 v intervalech 15 – 20 minut, ale záleží na konkrétní lince. Jízdní řády se liší podle toho, je-li léto nebo zima, další informace o jízdních řádech najdeme na této stránce - sehirhatlari.istanbul/ .
Trajekty Tur Yol
Alternativní možností jsou trajekty soukromé společnosti Tur Yol, kterými můžete také jezdit pomocí IstanbulKart a měly by mít stejné ceny. Využít je můžete také pro plavby po Bosporu a na Princovy ostrovy. Aktuální jízdní řády najdete na této stránce - turyol.com/.
Tramvaje Istanbul
Zejména v historickém centru města jsou tramvaje skvělou variantou přepravy. V klíčových uzlech jsou většinou napojené na síť metra a trajektů. Stejně jako linky metra jsou i trasy tramvají zaznamenané na metro.istanbul/ . Při jízdě tramvají se, stejně jako v ostatních dopravních prostředcích, využívá IstanbulKart.
Turisté nejčastěji využívají následující linky tramvají:
- T1 Kabataş – Bagcilar: mezi turisty jednoznačně nejpopulárnější linka tramvaje v evropské části města, projíždí historickým jádrem Istanbulu, čtvrťmi Sultanahmet a Eminönü, je tak nejlepší volbou pro přepravu k Velkému bazaru, chrámu Hagia Sofia, Modré mešitě, paláci Topkapi a do přístavu Eminönü
- T3 Kadiköy – Moda: historická tramvaj v asijské části Istanbulu, na níž můžete nastoupit v přístavu Kadiköy
- T5 Alibeyköy Cep Otogarı – Cibali: tramvaj projíždí podél Zlatého rohu, takže se hodí pro cesty po památkách podél tohoto zálivu a také pro cestu do přístavu Eyup.
Tramvaje obvykle jezdí od 6:00 do půlnoci v intervalech 5 – 10 minut podle denní doby a konkrétní linky. Za jednu cestu tramvají nyní zaplatíte 20 lir podle ujeté vzdálenosti.
Příměstský vlak Marmaray Istanbul
Pokud chcete urychlit přepravu Istanbulem a dostat se z evropské do asijské části města co nejrychleji, využijte příměstský vlak Marmaray. Ten pro překonání Bosporské úžiny využívá podvodní tunel, díky kterému se vyhnete čekání na trajekt nebo komplikované dopravě na mostech.
Příměstský vlak jezdí mezi městem Gebze a vlakovým nádražím Halkali v západní části Istanbulu. Skvěle se hodí pro cesty na vlakové nádraží Pendik, odkud jezdí vysokorychlostní vlaky ve směru Ankara a Konya, a na nádraží Halkali, kde lze nastoupit na vlaky po evropské části Turecka a také do Bulharska a Rumunska.
Vlak Marmaray jezdí od 6:00 do půlnoci a používá se v něm Istanbulkart.
Lanovky Istanbul
V Istanbulu najdete i několik lanovek, které jsou součástí sítě veřejné dopravy a vy je můžete volně využívat při svých cestách Istanbulem. Jízda některou z nich může být zajímavým zážitkem a umožní vám poznat Istanbul zase z jiné perspektivy. Pro turisty mohou být atraktivní následující lanovky:
- F1 Kabataş – Taksim: linka spojuje přístav Kabataş a linku tramvaje T1 s náměstím Taksim na kopci
- F2 Karaköy – Beyoğlu: historická zubačka vás dopraví od moře do čtvrti Beyoğlu skrze tunel
- TF2 Eyup – Piyer Loti: proslulá kabinová lanovka, z níž jsou krásné výhledy na Zlatý roh
Lanovky s označením F jezdí stejně jako ostatní veřejná doprava v Istanbulu, tedy od 6:00 do půlnoci. Oproti tomu lanovky s označením TF mají jiné jízdní řády a svezete se jimi od 8:00 do 22:00 (do 23:00 v létě). Obvykle jezdí lanovky v intervalu 5 – 10 minut. Na všechny lanovky lze použít kartu IstanbulKart.
Autobusy Istanbul
Istanbul je křižován obrovským množstvím autobusů, kterými se dostanete prakticky kamkoliv. Bohužel kvůli velkým dopravním zácpám a absenci informací o jízdních řádech jsou pro cizince příjemnější jiné typy veřejné dopravy. V Istanbulu totiž najdeme přes 500 linek autobusů a 8 000 autobusových zastávek.
Většina autobusů jezdí mezi 6:30 a 21:00. Jednotlivé linky a jejich trasy si můžete prohlédnout na iett.istanbul/ .
V Istanbulu jezdí veřejné autobusy IETT a potom různé autobusy soukromých společností na stejných trasách a za stejné ceny. Některé soukromé autobusy mají tu výhodu, že si v nich můžete klasicky při nástupu koupit lístek, i když nemáte IstanbulKart.
Na ulicích občas můžete vidět také sdílené minibusy (v turečtině dolmuş), jak čekají na naplnění pasažéry na startovním místě. Jakmile jsou plné, vyjedou do své cílové destinace, kterou je minibus označen. Minibusy hojně využívají místní, ale nemají žádné jízdní řády, takže jejich využití je pro cizince komplikované. Jsou ale velmi užitečné zejména v noci nebo pozdě večer, kdy už běžná veřejná doprava nejezdí. Jízdné za minibusy se liší, ale můžete očekávat podobné ceny jako u městských autobusů.
Taxi Istanbul
V Istanbulu můžete využít také přepravu taxíky. Taxi se může hodit, pokud jedete pozdě v noci, nebo když máte hodně zavazadel. Je ale poměrně pomalé a zejména v dopravních špičkách se může cesta přes město opravdu protáhnout.
Ulice jsou většinou plné klasických žlutých taxíků, setkat se ale můžete i s luxusními taxíky v černé nebo tyrkysové barvě. Tyrkysové taxíky jsou přibližně o 15 % dražší než ty běžné, cena černých taxíků může být vyšší až o 100 %.
Ceny taxi v Istanbulu
Klasické taxi v Istanbulu mají povinnost mít zapnutý taxametr, ale snadno se může stát, že ho řidič nebude chtít použít a bude se vás tak snažit podvést. Vždy tedy trvejte na zapnutém taxametru a nepřijímejte nabídky na konkrétní sumu za celou cestu. Pokud by taxikář nechtěl taxametr zapnout, je lepší vystoupit a najít si jiné vozidlo.
Ceny za jízdu taxíkem jsou v Istanbulu velmi příznivé, ale často se mění kvůli vysoké inflaci. Pokud budete taxíkem přejíždět některý z istanbulských mostů, budete muset navíc k běžné ceně podle taxametru uhradit ještě mýtné.
Aktuálně jsou ceny taxíků následující:
- nástupní sazba – 9,8 TRY
- sazba za kilometr cesty – 6,3 TRY
- mýtné za přejezd mostu – 8,25/19 TRY (podle mostu)
- průjezd tunelem Avrasya – 53 (den)/26,5 (noc) TRY
Sazby se nijak neliší podle denní doby, stejnou cenu byste měli očekávat i při cestě taxíkem v noci.
Existují nějaké alternativy taxi?
Taxi v Istanbulu je tak levné a dostupné, že jedinou výhodou alternativ jako Uber je možnost taxi zaplatit kartou v aplikaci. Při použití mobilních aplikací se minimalizuje riziko podvodu, ale u Uberu očekávejte vyšší cenu než u běžných taxi. Většinou navíc po objednání přes aplikaci dorazí stejně běžné žluté taxi, jen si za něj připlatíte
Dobrou alternativou je aplikace BiTaksi, která umožňuje objednání klasického taxi za běžnou sazbu a platbu kartou online.
Jsou taxíky v Istanbulu bezpečné?
Používání taxi v Istanbulu je bezproblémové, klidně můžete taxi odchytit jen tak na ulici. Při nástupu vždy zkontrolujte, že řidič zapnul taxametr, abyste nebyli podvedeni. Během cesty se také doporučuje mít zapnutou navigaci a kontrolovat směr cesty, že opravdu míříte na správné místo a nejedete zbytečnou oklikou.
Pěšky po Istanbulu
Vlastní nohy můžou být skvělým dopravním prostředkem, díky kterému poznáte místní život i zapadlá zákoutí tohoto krásného města. Ale pozor, mezi památkami a dalšími významnými místy v Istanbulu budete muset často přecházet pěšky a je potřeba počítat s tím, že místní silnice a chodníky jsou mnohdy v naprosto tragickém stavu. Jen málo kam se bez problémů dostanete bezbariérově a bude to vyžadovat spoustu plánování. Istanbul je navíc tvořen mnoha kopci, takže pěší putování místními uličkami může svou náročností mnohé překvapit.
Chystáš se do Istanbulu?
4 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Chybí tu několik zásadních informací o Istanbulkart. Anonymní karta může být nabita maximálně do 500 TRY měsíčně, pak vám hodí automat hodně rychle mizející chybovou hlášku v turečtině. Cena karty je už 70 TRY. Automatů je víc druhů. V jednom si můžete kartu koupit za hotovost, ve druhém si ji můžete dobít - v některých i kartou. Dobití kartou je za poplatek 6 TRY. Automaty nevracejí drobné, takže zbytek do větší bankovky vám uloží jako kredit. Při dobíjení zase uloží jednu bankovku a nepočká na další.
Chybí tu několik zásadních informací o Istanbulkart. Anonymní karta může být nabita maximálně do 500 TRY měsíčně, pak vám hodí automat hodně rychle mizející chybovou hlášku v turečtině. Cena karty je už 70 TRY. Automatů je víc druhů. V jednom si můžete kartu koupit za hotovost, ve druhém si ji můžete dobít - v některých i kartou. Dobití kartou je za poplatek 6 TRY. Automaty nevracejí drobné, takže zbytek do větší bankovky vám uloží jako kredit. Při dobíjení zase uloží jednu bankovku a nepočká na další.
Aktuálně už stojí jedna jízda metrem 17,70 TRY, sleva na přestupy skončila a ceny za trajekty jsou různé podle vzdálenosti, akorát člověk musí myslet na to, že když nejede až na konec linky, má si po výstupu pípnout kartu v refundovacím automatu, aby mu z maximální stržené částky vrátil příslušný obnos za kratší jízdu.
Limit na dobití za měsíc už zřejmě není 500 TRY.
Aktuálně už stojí jedna jízda metrem 17,70 TRY, sleva na přestupy skončila a ceny za trajekty jsou různé podle vzdálenosti, akorát člověk musí myslet na to, že když nejede až na konec linky, má si po výstupu pípnout kartu v refundovacím automatu, aby mu z maximální stržené částky vrátil příslušný obnos za kratší jízdu.
Limit na dobití za měsíc už zřejmě není 500 TRY.
Pro cestovatele jsem chtěla přidat drobné varování při cestě do či z Istanbulu za využití autobusového nádraží Esenler Otogari a také trochu pobavit.
Jeli jsme z Burgasu do Istanbulu nočním autobusem s bulharskou společností Arda Tour. Vše probíhalo standardně, autobus vybaven zásuvkami, ale toaletami ne. Poslední možnost využít tohoto zařízení byla na bulharsko turecké hranici. Usnuli jsme (cestovali jsme 3 osoby – já, kamarádka a J0X). Brzy ráno mě probudilo brždění autobusu. Hurá, záchod. Rozespale jsem mrkla na hodinky a řekla si, že není možné, abychom už byli v Istanbulu. Lidé seděli a spali. Rychle jsem drbla do kamarádky, že jdeme na WC, J0X spal, tak jsem si řekla, že budit jej nebudu. Vběhly jsme do příslušného zařízení. Turniket na mince nebyl, ale fungovala na něj IstanbulCard. To mě hodně polekalo. Ale řekla jsem si, škoda 2 TL, stejně za chvíli půjdeme, jen příslušné úkony vykonáme. Po několika minutách jsme tedy byly venku. Náš autobus nikde. Rozhlédla jsem se, pobočka Arda tour byla jednou z kanceláří na tomto velkém nádraží. Vysvětlila jsem, že mi právě unesli muže a ať mi jej vrátí (čert vezmi batohy). Příslušný pracovník pravděpodobně vyjádřil svůj názor na dvě rozespalé ženské. Nevrle a neochotně telefonoval. Po chvíli se s námi vydal přes jednotlivá patra k odstavnému parkovišti, neustále vyjadřujíc své emoce. Hlavní bylo najít J0Xe, měla jsem strach, aby se nebál. K autobusu jsme přiběhly a radostně jsem jej objala, téměř ještě spícího. Pracovník se dožadoval alespoň 20 euro za ochotu. Řekla jsem, že ani omylem, byla jsem však ve vyjádření úsporná s ohledem na to, že ze stejného nádraží budeme další den odjíždět.
I další den nás toto nádraží překvapilo. Před odjezdem do Burgasu (plánovaným na 22,30 hodin) jsme si chtěli ještě dát večeři. Byli jsme již v drobnější časové tísni, v Istanbulu jsme se trochu zdrželi cestou na a z ostrova Kinaliada. Vešli jsme tedy do jedné z restaurací na nádraží, trochu jsem se lekla vlezlosti lákajícího číšníka. Mrkla jsem na hodinky. Objednali jsme si z menu. Číšník se zeptal, zda já a kamarádka si dáme velkou porci kebabu. Bohužel jsem zapomněla na obvyklou ostražitost a neověřila, kolik že ta velká porce má stát, když na jídelníčku byla jedna cena, a to 100 TL za porci. Číšník donesl mě i kamarádce cosi velmi malého, pár kousků kuřecího kebabu. J0Xe se neptal na velikost, jeho talíř byl stejně velký jako náš. Při placení nám pak vyúčtoval cenu dvojnásobnou. Chvíli jsem se dohadovala, bohužel jsem hned při objednávání udělala další chybu, že jsem číšníkovi řekla, kdy odjíždíme. Zbývalo 10 minut. Přístup restaurace jsem hlasitě okomentovala a se skřípěním zubů zaplatila. Kvůli tomu rozdílu nezchudneme. Jak uvádím výše, píšu komentář pro pobavení a varování, že ostražitosti není nikdy dost.
Pro cestovatele jsem chtěla přidat drobné varování při cestě do či z Istanbulu za využití autobusového nádraží Esenler Otogari a také trochu pobavit.
Jeli jsme z Burgasu do Istanbulu nočním autobusem s bulharskou společností Arda Tour. Vše probíhalo standardně, autobus vybaven zásuvkami, ale toaletami ne. Poslední možnost využít tohoto zařízení byla na bulharsko turecké hranici. Usnuli jsme (cestovali jsme 3 osoby – já, kamarádka a J0X). Brzy ráno mě probudilo brždění autobusu. Hurá, záchod. Rozespale jsem mrkla na hodinky a řekla si, že není možné, abychom už byli v Istanbulu. Lidé seděli a spali. Rychle jsem drbla do kamarádky, že jdeme na WC, J0X spal, tak jsem si řekla, že budit jej nebudu. Vběhly jsme do příslušného zařízení. Turniket na mince nebyl, ale fungovala na něj IstanbulCard. To mě hodně polekalo. Ale řekla jsem si, škoda 2 TL, stejně za chvíli půjdeme, jen příslušné úkony vykonáme. Po několika minutách jsme tedy byly venku. Náš autobus nikde. Rozhlédla jsem se, pobočka Arda tour byla jednou z kanceláří na tomto velkém nádraží. Vysvětlila jsem, že mi právě unesli muže a ať mi jej vrátí (čert vezmi batohy). Příslušný pracovník pravděpodobně vyjádřil svůj názor na dvě rozespalé ženské. Nevrle a neochotně telefonoval. Po chvíli se s námi vydal přes jednotlivá patra k odstavnému parkovišti, neustále vyjadřujíc své emoce. Hlavní bylo najít J0Xe, měla jsem strach, aby se nebál. K autobusu jsme přiběhly a radostně jsem jej objala, téměř ještě spícího. Pracovník se dožadoval alespoň 20 euro za ochotu. Řekla jsem, že ani omylem, byla jsem však ve vyjádření úsporná s ohledem na to, že ze stejného nádraží budeme další den odjíždět.
I další den nás toto nádraží překvapilo. Před odjezdem do Burgasu (plánovaným na 22,30 hodin) jsme si chtěli ještě dát večeři. Byli jsme již v drobnější časové tísni, v Istanbulu jsme se trochu zdrželi cestou na a z ostrova Kinaliada. Vešli jsme tedy do jedné z restaurací na nádraží, trochu jsem se lekla vlezlosti lákajícího číšníka. Mrkla jsem na hodinky. Objednali jsme si z menu. Číšník se zeptal, zda já a kamarádka si dáme velkou porci kebabu. Bohužel jsem zapomněla na obvyklou ostražitost a neověřila, kolik že ta velká porce má stát, když na jídelníčku byla jedna cena, a to 100 TL za porci. Číšník donesl mě i kamarádce cosi velmi malého, pár kousků kuřecího kebabu. J0Xe se neptal na velikost, jeho talíř byl stejně velký jako náš. Při placení nám pak vyúčtoval cenu dvojnásobnou. Chvíli jsem se dohadovala, bohužel jsem hned při objednávání udělala další chybu, že jsem číšníkovi řekla, kdy odjíždíme. Zbývalo 10 minut. Přístup restaurace jsem hlasitě okomentovala a se skřípěním zubů zaplatila. Kvůli tomu rozdílu nezchudneme. Jak uvádím výše, píšu komentář pro pobavení a varování, že ostražitosti není nikdy dost.
Prý, abych se nebál... 🤣 Probudil jsem se, až jsme šmejdili po parkovišti a za chvíli už nás našel ten pikolík a následovalo šťastné shledání se zbytkem výpravy, takže jsem ani nestihl nic řešit s řidičem. Nicméně o požadavku na konkrétní částku za ochotu vytáhnout paty z kanclu slyším až teď, a to bych se sám bál, že ho asi nakopnu. Řidič neoznámí, že jsme v cíli, před odjezdem na parkoviště si absolutně nezkontroluje autobus, jestli mu v něm něco nebo někdo nepřebývá a kancelářská krysa ještě chce nehorázné všimné... asi Bulharům napíšu, co si o některých jejich zaměstnancích myslím. Přitom řidič na každé zastávce kontroloval, jestli jsme všichni, o to byl závěr více nečekaný.
Nádražní restaurace mi skutečně zkazila náladu, přitom moje jídlo bylo, až na oschlou přílohu, dost dobré (ale velikostně bych to za velkou porci nepovažoval). Když se proradný pingl ptal, jestli chceme big nebo small, považoval jsem za standard nafocený do jídelníčku za big, ne za small. O tom, že hranolky u kebabu byly pouze na fotce, ani nemluvím.
Ještě poznámka k ArdaTur - na nádraží v Burgasu byla velmi ochotná paní. Autobus samotný OK, i když absence WC zamrzí. Na zpáteční cestě jsem si všiml cedulky s hesly na wifi (mají síť pro Bulharsko a jinou pro Turecko). Nákup lístku možný na webu nebo v mobilní appce (ale existují 2, jedna turecká pouze v turečtině a trochu rozsypaná, druhá v bulharštině a angličtině, ale ta vám pravděpodobně nepůjde v Google Play najít z jakéhosi pitomého důvodu - stáhnul jsem nakonec po nějakém fejkování HW/SW přes Auroru). Taky jdou koupit lístky u konkurence přes appku Metro Turizm, jejich busy se zdají být vybavenější, ale taky bez WC, a pak asi od všech dopravců přes tureckou aplikaci Obilet, která ale kecá ohledně obsazenosti autobusu a konkrétních sedaček. Taky nám na zpáteční cestě někdo seděl na 2 ze 3 sedadel, ale bylo dost volných, tak to bylo jedno.
Prý, abych se nebál... 🤣 Probudil jsem se, až jsme šmejdili po parkovišti a za chvíli už nás našel ten pikolík a následovalo šťastné shledání se zbytkem výpravy, takže jsem ani nestihl nic řešit s řidičem. Nicméně o požadavku na konkrétní částku za ochotu vytáhnout paty z kanclu slyším až teď, a to bych se sám bál, že ho asi nakopnu. Řidič neoznámí, že jsme v cíli, před odjezdem na parkoviště si absolutně nezkontroluje autobus, jestli mu v něm něco nebo někdo nepřebývá a kancelářská krysa ještě chce nehorázné všimné... asi Bulharům napíšu, co si o některých jejich zaměstnancích myslím. Přitom řidič na každé zastávce kontroloval, jestli jsme všichni, o to byl závěr více nečekaný.
Nádražní restaurace mi skutečně zkazila náladu, přitom moje jídlo bylo, až na oschlou přílohu, dost dobré (ale velikostně bych to za velkou porci nepovažoval). Když se proradný pingl ptal, jestli chceme big nebo small, považoval jsem za standard nafocený do jídelníčku za big, ne za small. O tom, že hranolky u kebabu byly pouze na fotce, ani nemluvím.
Ještě poznámka k ArdaTur - na nádraží v Burgasu byla velmi ochotná paní. Autobus samotný OK, i když absence WC zamrzí. Na zpáteční cestě jsem si všiml cedulky s hesly na wifi (mají síť pro Bulharsko a jinou pro Turecko). Nákup lístku možný na webu nebo v mobilní appce (ale existují 2, jedna turecká pouze v turečtině a trochu rozsypaná, druhá v bulharštině a angličtině, ale ta vám pravděpodobně nepůjde v Google Play najít z jakéhosi pitomého důvodu - stáhnul jsem nakonec po nějakém fejkování HW/SW přes Auroru). Taky jdou koupit lístky u konkurence přes appku Metro Turizm, jejich busy se zdají být vybavenější, ale taky bez WC, a pak asi od všech dopravců přes tureckou aplikaci Obilet, která ale kecá ohledně obsazenosti autobusu a konkrétních sedaček. Taky nám na zpáteční cestě někdo seděl na 2 ze 3 sedadel, ale bylo dost volných, tak to bylo jedno.