Kultura a lidé v Belgii

Historie v kostce

Vzhledem ke své poloze mezi „evropskými velikány“ bylo belgické území po většinu historie pod vládou někoho dalšího. Samostatná Belgie existuje od roku 1831 (resp. 1830), kdy byla uznána její nezávislost na Nizozemském království. Kvůli své poloze bylo také území Belgie poznamenáno mnoha evropskými válkami a některá města musela být doslova znovu vybudována. Belgické hlavní město, Brusel, je označováno jako hlavní město Evropy a místní obyvatelé jsou na to náležitě hrdí.

Lidé

V Belgii žije více než 11,25 milionu obyvatel, tedy asi o 750.000 více než v ČR. Většinová belgická populace se dělí na Vlámy, těch žije v zemi nejvíce (přes 50 %), a Valony, kterých je v Belgii asi 30 %. Ty doplňují přistěhovalci z dalších evropských národů (především Italové, Francouzi a Němci) a severní Afriky (Maroko, Alžírsko) a Turecka. Nejvíce obyvatel Belgie se hlásí ke katolické víře (Vlámsko 76 %, Valonsko 66 %), nejpočetnější náboženská menšina je muslimská. Asi 3/5 belgických obyvatel pocházejících z jiných států tvoří úředníci Evropské unie.

Belgie je jedním ze států s nejvyšší hustotou zalidnění. Nejvíce obyvatel se tu soustřeďuje v oblasti tzv. vlámského diamantu. Ta je vymezena aglomeracemi Bruselu, Antverp, Gentu a Lovaně. Naopak nejméně lidí žije v Ardenách. Celkově žije v Belgii více než 90 % obyvatel ve městech.

Svátky

Svátky slavené v Belgickém království se lehce liší dle jednotlivých regionů. Společné pro celou zemi jsou Nový rok, Velikonoce, Vánoce a Svátek práce, které jsou shodné s těmi u nás. Dále Nanebevstoupení a Letnice 39 a 50 dní po Velikonocích, Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna a Den všech svatých 1. listopadu. 11. listopadu zde slaví konec 1. světové války. Samostatnost slaví Belgie 21. července. Brusel má vlastní svátek (Iris Day) týden po svátku práce, provincie Lucemburk 23. června, Vlámsko ho slaví 11. července. Svátek frankofonní komunity se slaví ve Valonsku 27. září.

Ommegang

Na přelomu června a července se každý rok koná v Bruselu historická folklorní událost Ommegang. Její kořeny sahají až do roku 1549, kdy se zde slavilo k poctě Karla V. a jeho syna Filipa II. Ulicemi města prochází kostýmovaný průvod a vše vrcholí na náměstí Grand Place. Zapojeno bývá kolem 1.000 komparzistů, spousty koní, povozů a loutek.

Pivní festival

Belgie je proslulá svými pivy a první víkend v září patří v Bruselu pivnímu festivalu. Náměstí Grand Place po celý víkend zaplní stánky jednotlivých pivovarů a návštěvníci tak mají jedinečnou příležitost ochutnat jich téměř nepřeberné množství na jednom místě. Více informací najdete na stránkách asociace Belgian Brewers, pod níž téměř všechny belgické pivovary spadají.

Nejen Brusel oslavuje místní pivo. Do Brug zavítá každoročně kolem 20.000 návštěvníků na pivní festival na začátku února. Antverpský Pivní víkend se koná koncem června. Pivní a chmelová slavnost probíhá vždy po třech letech v Poperinge. Kostýmovaného průvodu se účastní více než 60 skupin, 1.400 komparzistů a 12 plavidel. A třeba vánoční a zimní speciály můžete ochutnat v polovině prosince v Essenu.

Květinový koberec

Jednou za dva roky v srpnu zakryjí bruselský Grand Place statisíce begonií, které vytvoří jedinečný obrazec. Na ploše 1.800 m² ho skládá více než sto dobrovolníků během pouhých čtyř hodin. Nejlepší pohled na celou plochu je z balkonu radnice. Večer je celá scenérie doplněna o hudební a světelné efekty. První květinový koberec tu byl vytvořen v roce 1971, od roku 1986 slavnost probíhá pravidelně a letos oslavila 20. ročník. Další se uskuteční od 16. do 19. srpna 2018. Více na webu flowercarpet.brussels. 

Carnaval de Binche

Roku 2003 byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO jedinečný karneval v Binche. Během masopustního úterý zaplaví město tisíce maskovaných postav. Kostýmy jsou přesně předepsané a i pro to, kdo se smí za jakou postavu obléknout, platí přísná pravidla. Hlavní postava, Gille, je dokonce registrovaná na patentním úřadě. Podrobnosti na carnavaldebinche.be.

La Ducasse / Le Doudou

Na Neděli Nejsvětější Trojice (osm týdnů po Velikonocích) si v Monsu připomínají patronku města, svatou Waudru. Během slavnosti, která se také nachází na seznamu UNESCO, prochází městem procesí a svatý Jiří bojuje s drakem. Získat srst spadlou při boji z dračího ocasu prý přináší štěstí (webové stránky akce).  

Kultura

Belgickým mottem je „jednota posiluje“. Už během prvních pár dní tady na vás začne dýchat rozmanitost země. Všechno vychází ze tří národnostních uskupení, která na území Belgie žijí. Nenajdete tady vícejazyčné univerzity (kromě Královské vojenské akademie), celostátní jednotná média nebo kulturní a vědecké instituce. Každý národ tu má, zjednodušeně řečeno, své území, vládu, jazyk i kulturu. V Bruselu si tak můžete připadat skoro jako ve Francii. Když pak popojedete trochu na sever, mezi srdečnými Vlámy s francouzštinou příliš neuspějete. Přesto tu spolu, a s velkým počtem přistěhovalců, žijí bok po boku. Vaří stovky piv a vyrábějí světově proslulou čokoládu, vychutnávají si své tradiční delikatesy, brousí diamanty a užívají si své folklorní tradice. Občas na sebe navzájem zanadávají, protože Vlámové vaří těžké „slátaniny“ a Valoni jsou zase žabožrouti a lenoši a Brusel by vlastně vůbec neměl být hlavním městem Vlámska, protože je příliš francouzský.

Jazyk

Oficiálními jazyky tu jsou francouzština, nizozemština a němčina. Jak místní francouzština, tak i nizozemština jsou lehce odlišné od jazyků Francie a Nizozemska. Nejvíce belgických obyvatel (asi 60 %) mluví nizozemštinou (sever země; Vlámsko + Brusel). Kolem 40 % obyvatel hovoří francouzsky (jih země; Valonsko + Brusel). Němčinu užívá necelé 1 % obyvatel ve východních kantonech.

Vě větších městech a na turisty frekventovaných místech by neměl být problém doluvit se i anglicky. Nebuďte překvapení, když se třeba budete chtít v Bruselu nebo ve Valonsku zeptat na cestu poblíž stojícího policisty a on vám s lehce překvapeným výrazem lámaně odpoví, že anglicky nerozumí.

Vzhledem k jazykové nejednotnosti země je potřeba dávat si zde pozor na dvojjazyčné názvy měst. Někdy jsou vlámský a valonský název velmi podobné, jindy se poměrně hodně liší. 

Minislovníček:

Nizozemština

• Dobrý den – Dag / Hallo [dach / halou]
• Dobré ráno (dopolední pozdrav) – Goedemorgen [chudmórchn]
• Dobré odpoledne – Goedemiddag [chudmidach]
• Dobrý večer – Goedenavond [chudeáfont]
• Na shledanou – Daag / Totziens [dách / totzíns]
• Prosím – Alstublieft (form.) / Alsjeblieft [alstublíft / alšjeblíft]
• Děkuji – Dank u wel (form.) / Dank je wel [dank u vel / dank je vel]
• Ano – Ja [ja]
• Ne – Nee [nej]
• Kde je …? – Waaris …? [váris …]
• To je … – Hetis … / Dat is … [hetis / dat is]
• Vchod/východ – Ingang / uitgang[inchanch / autchanch]
• Otevřeno/zavřeno – Open / gesloten[ópn / cheslotn]
• Chtěl bych jedno pivo. – Ikwillgraagéénbier. [ik vil chráchejnbír]
• Levné/drahé – Goedkoop / duur[chudkoup / dúr]
• Letiště – Luchthaven[luchtháfvn]
• Autobusová zastávka – Bushalte[bushalte]
• K pronájmu – Verhuur [Frhúr]
• Zakázáno – Verboden / Niettoegelaten[frboude / nýt tuchláte]
• Pozor! – Pas op! / Let op! [pas op / let op]

Francouzština

• Dobrý den – Bonjour [bonžúr]
• Dobrý večer – Bonsoir [bonsoá]
• Na shledanou – Au revoir [orvoá]
• Prosím – S'il vous plaît [sil vuplé]
• Děkuji – Merci [mersí]
• Ano – Oui [ví]
• Ne – Non [non]
• Kde je …? – Où se trouve ...? / Oùest …? [u s truv / u e]
• To je … – C'est ... [se]
• Vchod/východ – Entrée / sortie [antré / sorti]
• Otevřeno/zavřeno – Ouvert / fermé [uver / frmé]
• Chtěl bych jedno pivo. – Je voudraisunebière. [ž vudré in bijér]
• Levné/drahé – Pas cher / cher [pa šer / šer]
• Letiště – Aéroport [aéropor]
• Autobusová zastávka – Arrêt de bus [are d bys]
• K pronájmu – A louer [a lué]
• Zakázáno – C'est trop cher. [se tro šer]
• Pozor – Attention [atansió]

Turismus

Belgie je turisty hojně navštěvovaná a je na to poměrně dobře připravená. Téměř v každém městě i vesnici byste měli najít turistickou kancelář označenou klasickým bílo-zeleným íčkem. Bývají dobře zásobené všemožnými prospekty a turistickými mapami.

Nejvíce turistů míří tradičně do měst lákajících na historii a architekturu – do Brugg, Gentu, Antverp, Mechelenu a Bruselu. Tam se nachází i dva asi největší belgické symboly – Atomium a čurající chlapeček (Manneken Pis). Limburg objevuje stále více a více turistů díky skvělým možnostem pro pěší turistiku a cykloturistiku. Také Ardeny lákají turisty na procházky, ale i horolezectví, sjezd horských potoků s kajaky a v zimě běžecké lyžování. Na pobřeží si můžete zarelaxovat na písečných plážích omývaných mořskými vlnami nebo čas trávit aktivně projížďkami na kole.

Všechny regiony mají vlastní turistické informační stránky, kde najdete více i méně důležité informace o daném kraji. Valonsko hledejte na belgiumtheplaceto.be, Vlámsko na visitflanders.com. O Bruselu najdete informace na obou webech. Ten Vlámský je uživatelsky mnohem příjemnější, přehlednější a plný spousty snadno dosažitelných informací. Valonské stránky působí zastarale a nejsou tak přehledné. Také na nich se dá stáhnout plno celkem pěkně udělaných brožur, ačkoli některé jsou už několik let staré.

Geografie

Při pobřeží Belgie najdeme nížiny tvořené především písečnými dunami a poldery. Centrální a největší část státu je rovinatá (tzv. plató) s množstvím řek a úrodnou půdou. Na jihovýchodě země je povrch hornatý a zalesněný. Necelých 700 metrů nad mořem se tu nachází nejvyšší bod Belgie Signalde Botrange. Více než 20 % povrchu je zalesněno, jednou z nejzachovalejších přírodních oblastí v Belgii jsou močály se vzácnými rostlinami v oblasti Hautes Fagnes.

Belgie se dělí na tři jazyková společenství a tři regiony. Podle jazykového principu je země rozdělena na Vlámské (neboli nizozemské; Vlaamse Gemeenschap), Francouzské (Communauté francaise) a Německojazyčné společenství (Deutschsprachige Gemeinschaft). Dle územního principu na region Vlámský (NL: Vlaams Gewest, DE:Vlaanderen), Valonský (F: Région Wallonne, DE: Wallonie) a Brusel (NL: Brussels Hoofdstedelijk Gewest, F:Région de Bruxelles-Capitale, DE: Die Region Brüssel-Hauptstadt). Regiony jsou dále rozděleny na provincie.

Vlámský region: Antverpy (Antverpy), Vlámský Brabant (Lovaň), Východní Flandry (Gent), Západní Flandry (Bruggy), Limburk (Hasselt).

Valonský region: Valonský Brabant (Wavre), Henegavsko (Mons), Lutych (Lutych), Lucemburk (Arlon), Namur (Namur)

Provincie Antverpy leží na severu země a v jejím čele je stejnojmenné hlavní město, druhé největší v Belgii. Tady najdete dům nejvýznamnějšího vlámského malíře 17. století, Petra Paula Rubense, nebo turisty oblíbený hrad Steen, který za svými zdmi skrývá muzeum námořnictví. Světoznámé zvonkohry si můžete poslechnout ve městě Mechlin (Mechelen).

Zahradou Belgie jsou nazývány sousední Východní Flandry (Oost-Vlaanderen). V hlavním městě provincie, Gentu, najdete druhý nevětší přístav v Belgii nebo třeba starobylý zámek.

Západní Flandry (West-Vlaanderen), rozkládající se na březích Severního moře, jsou nejvýznamnější turistickou belgickou oblastí. Tady se nacházejí malebné Bruggy se svými kanály. Jedinečné písečné duny hledejte v De Panne.

Nejmenší belgickou provincií je Limburk (Limbourg) na severovýchodě země. Navštívit tu můžete středověký zámek Bilzen s přírodní rezervací, nebo park Bokrijk se skanzenem.

Centrální belgickou provincií je Brabant (Vlámský a Valonský Brabant). Tady se nachází Brusel, asi 20 km od Bruselu leží slavné bitevní pole u Waterloo.

Henegavsko (Hainaut) je především průmyslovou oblastí. Rozkládá se tu Ardenské pohoří. Hlavní město Mons bylo evropským hlavním městem kultury v roce 2015 společně s českou Plzní. Impozantní zámek s francouzskou zahradou najdete v Beloeil, výtahy na lodě v La Louviére.

Při hranicích s Německem, na východě země, leží provincie Lutych (Liége) se stejnojmenným hlavním městem. Pár kilometrů od něj můžete vstoupit do jeskyně Ramioul.

Řeka Meuse formovala krajinu na území provincie Namur. V ní se nachází plno zámků a pevností (Namur, Dinant a další) nebo jeskyní (např. Faulx-les-Tombes, nebo Han-sur-Lesse).

Nenechte se zmást podobností jmen s jedním ze sousedů Belgie. Lucemburk (Luxembourg, Luxemburg) je poslední a největší (ale nejméně obydlenou) belgickou provincií. Je to hlavně lesnatý kraj. Jeho hlavní město, Arlon, je nejstarším v Belgii se starořímskými a románskými památkami. Památník bitvy v Ardenách se nachází v Bastegne. Turisty oblíbené je město Bouillon či jeskyně Hotton.

Belgie je 2,5x menší než ČR.