Co dělat v Sarajevu

Po stopách války

V Sarajevu zažijete mnoho silných okamžiků při bloumání po ulicích. I 25 let po válce jsou totiž stopy po střelách, granátech a válečném utrpení patrné doslova na každém kroku. Nejviditelnější pozůstatky jsou na rozstřílených fasádách panelových domů na sídlištích Nedžariči, Dobrinja nebo Alipašino polje.

Pozornost upoutají desítky až stovky červených „stříkanců“ na chodnících napříč celým městem. Najdete je na místech, do nichž dopadl granát a zabil či zranil člověka. Následně se krátery v chodníku zalily červeným betonem jako smutné pomníčky války známé pod pojmem Sarajevské růže.

Vydejte se také na jeden z mnoha hřbitovů a tiše zavzpomínejte na více než 12.000 obětí jen ze samotného Sarajeva. Všímejte si náhrobních desek, na každé druhé uvidíte alespoň jedno jméno s datem úmrtí mezi lety 1992 a 1995, tedy době obléhání Sarajeva…

Za zmínku stojí i několik muzeí, která se válce v Bosně věnují, například:

• Muzeum zločinů proti lidskosti a genocidy,
• Muzeum „válečného dětství“.

Prolínání kultur

V Evropě nenajdete jiné město, kde byste na pár metrech zažili tak výrazné prolínání kultur, a to jak národnostních, tak náboženských. Sarajevo je zkrátka jiné. Na jednom náměstí si budete připadat jako v Turecku, o 20 metrů dál navštívíte křesťanskou katedrálu, další blok ulic vám připomene doby Rakouska-Uherska a na sídlištích se nesmazatelně podepsaly časy komunismu.

Soužití jednotlivých skupin je navíc – alespoň přímo v Sarajevu – bezproblémové, což je v dnešním světě také poměrně unikátní situace.

Pití kávy

Není třeba nikam spěchat, zastavte se v některé z mnoha kaváren a ochutnejte tradiční bosenskou kávu. Na první pohled je patrné, že jak v přípravě, tak v podávání v klasické džezvě má silné vlivy Turecko, resp. Osmanská říše. Nicméně bosenská káva se přece jen od té turecké liší, a to především v odlišném postupu přípravy.

Tak či tak, při pití kávy se přenesete na pomezí Evropy a islámského světa a užijete si trochu exotiky.

Procházky a výhledy

Nahlédněte tak trochu pod pokličku každodenního života a vydejte se vstříc úzkým křivolakým uličkám vedoucím z centra strmě do kopců. Vilky a vesnické domky, otevřené dvory, punc vesnického života s městem v pozadí… Bonusem budou navíc skvělé a originální výhledy na celé Sarajevo, které budou lepší, čím výše se vyšplháte.

Lyžování

Zimní olympijské hry 1984 se v Sarajevu nekonaly jen tak náhodou. V okolí se tyčí dvoutisícové hory a navzdory poměrně teplým zimám si tu stále můžeme vyrazit na lyžovačku. Počítejte s tím, že místní lyžařská střediska vás zabaví tak na půl dne, sjezdovek není moc, jsou často přeplněné (hlavně o víkendech), vybavení zastaralé a úprava sjezdovek… nestojí ani za řeč. Ale pokud se do Bosny vydáte během ledna či února, můžou být lyže zajímavým zpestřením výletu. V okolí najdete tři střediska:

• Jahorina (největší s 25 km sjezdovek),
• Baščaršija (nejznámější, kde se konala většina soutěží ZOH 1984, 12,5 km sjezdovek),
• Igman (nejmenší se 3 km sjezdovek).

Výlety do okolí

Město je zasazeno do malebné krajiny hor, hlubokých údolí a lesů. Vlastně kamkoli se v Bosně vydáte na venkov, neprohloupíte. Při cestách do přírody však počítejte s nutností vlastního nebo půjčeného auta, případně dlouhé pochody od hlavních tahů, kam se dostanete veřejnou dopravou.

Z blízkých okolních měst, kam se ze Sarajeva dá zajet klidně na jednodenní výlet, můžeme zmínit Konjic s nádherným kamenným mostem přes řeku Neretvu nebo třeba Travnik či Zenicu, typická bosenská maloměsta utopená v zelených kopcích.