Kultura a lidé v Kyrgyzstánu

Historie v kostce 

Kyrgyzové byli od počátku známé historie kočovní pastevci, v zemi dlouhou dobu neexistoval téměř žádný průmysl. To se změnilo v dobách ruské nadvlády – vznikla poměrně rozsáhlá industriální kultura sovětského typu a zakládalo se společné hospodaření.

Po rozpadu SSSR se dřívější kolchozy rozpadly a základní hospodářskou jednotkou se stala širší rodina (včetně příbuzných). Kromě návratu k tradičnímu pastevectví se začalo ve větší míře osévat, aby se dosáhlo potravinové soběstačnosti. Po změně režimu se také více ukazovala korupce a nedemokratičnost nové vlády. Jiskřička naděje svitla Kyrgyzům v roce 2005, kdy došlo k tulipánové revoluci, a vláda se obměnila, zlepšení však nepřišlo.

Situace vyvrcholila nepokoji v roce 2010. Došlo k prvním svobodným volbám a nyní se republika Kyrgyzstán považuje za demokratickou zemi.

Lidé 

Kyrgyzové jsou příjemní lidé, hrdí na svou zemi a vytvořené tradice (mytický hrdina Manas a další). Někdy se mohou jevit jako nesmělí, ale jsou upřímní a emotivní. Čechy a Slováky znají a mají je rádi. Život mezi městem a odlehlými vesnicemi se liší. Na vsích je tradice znát více, ve městech je patrná inspirace lidí životem světových měst. Odlišnosti jsou také mezi jihem, který je více muslimský, a severem, který je spíše ateistický.

Svátky

Tradiční svátky (muslimské) byly za sovětských dob buď úplně zakázány, nebo byl měněn jejich obsah a účel. Po vzniku samostatné republiky je tendence obnovy původních svátků. Pro Kyrgyzy jsou svátky důležité – mají je rádi, neboť je to příležitost k oslavám a k setkání rodiny a přátel.

Jedním z nejpopulárnějších a širokou veřejností slavených svátků je Nooruz – svátek jarní rovnodennosti – muslimský Nový rok. Kyrgyzové v tento den pálí doma větvičku „arči“ (jedle) a vykuřují s ní své obydlí. Vyhánějí tak všechny případné pohromy a nešťastné události a doufají, že jim nový rok přinese radost, štěstí a prosperitu. V tento den preferují křiklavé barvy oblečení.

Kyrgyzové slaví jak Nový rok 1. ledna, tak pravoslavný Nový rok (14. ledna), dále Den Zaščitníka Otěčestva (Den obránce vlasti) 23. února, MDŽ (8. března.) a již zmíněný Nooruz – též Navruz (21. března). O tři dny později (24. března) se slaví výročí tzv. tulipánové revoluce (prvního „demokratického převratu“ ve Střední Asii). V Kyrgyzstánu se také slaví Svátek práce (1. května), Svátek ústavy (5. května.) a Den pobědy (Den vítězství, 9. května). 

Mezi muslimské svátky slavené v zemi patří Orozo Ajt (svátek mrtvých) a Kurman Ajt (svátek živých). Orozo Ajt začíná prvním dnem ramadánu a hlavním smyslem je oslava památky zemřelých. Lidé se navštěvují, přejí si dlouhý život a zpívají obřadné písně. Svátek se slaví spíše v jižní části země. Kurman Ajt se koná na konci ramadánu. Tento den je také svátkem práce a berou ho tak i nemuslimové a jsou s ním spjaty velké oslavy s rodinami a přáteli.

Kultura

Kultura Kyrgyzstánu propojuje tradici s prvky kultury Sovětského svazu, ale i s moderními vlivy. V postsovětském Kyrgyzstánu je patrný cílený návrat k tradicím a někdy i jejich umělá tvorba. Nejvýznamnějším mytickým hrdinou je Manas. Ten pochází ze stejnojmenného kyrgyzského národního eposu, který se dříve předával pouze ústní formou prostřednictvím manasči, tedy vypravěčů, možná lépe řečeno bardů či pěvců (vyprávění má svůj rytmus, při zaposlouchání se do rychle vyprávěného eposu je možné slyšet píseň). I přes sepsání eposu se tito vypravěči těší velké oblibě a úctě. Dobří manasči dokážou vyprávět dlouhé hodiny a Kyrgyzové je hrdě poslouchají.

Po Manasovi je v Kyrgyzstánu pojemenováno kde co. Letiště, ulice, náměstí, průsmyky, divadla...

Kyrgyzové kladou velký důraz na rodinu. Její velikost i funkce se v průběhu let měnila, jinak se pohlíželo na dělbu práce i na rodinnou obřadnost. Tradiční klanové pojetí částečně přetrvalo i během sovětského období. Poté se některé prvky obnovily, jiné vymizely zcela. Moderní způsob života (urbanizace a pracovní migrace) způsobují rychlé oslabování rodinných vazeb. Stále méně rodin je schopno skloubit práci a rodinu v rámci tradičních modelů, kdy s výchovou dětí pomáhaly babičky či starší sourozenci.

Kyrgyzové jsou většinově muslimové (berou to jako součást své národní identity), rozhodně se však nedá mluvit o nějakém radikalismu či většinové striktnosti. Nejí vepřové, ale s pitím alkoholu v omezené míře se určitě setkáte.

Hezký zvyk, který praktikuje většina rodin, je Omiň. Jde o běžný zvyk při zakončení jídla v celém Kyrgyzstánu, kdy se zvedají ruce, které se sepnou před obličejem se současným vyslovením slova omiň a dlaněmi otočenými k obličeji se zvolna spustí dolů. Poté, co byl vyřknut omiň, je již nevhodné brát ze stolu jakékoli jídlo a je vyžadováno, aby omiň provedl každý, kdo sedí u stolu. Pokud se tedy na pozvání místních přidáte k hodování, určitě toto dodržujte. Kyrgyzové jsou velice pohostinní.

V Kyrgyzstánu je pro našince velmi problematický nevyslovený zákaz smrkání. Místní smrkání považují za společensky absolutně nepřijatelné, takže nikdo nesmrká ani si neutírá nos (pouze malým dětem se nos otírá). Doporučuje se tedy smrkat potichu, v soukromí, nebo na místech, kde nikdo není (třeba na treku v horách). Místní vám to nevyčtou.

Na závěr jeden kulturní tip – film Talas – Biškek (Талас – Бишкек), který s dávkou humoru a jistou nadsázkou ukazuje cestu z Talasu do Biškeku z pohledu řidiče maršrutky. Pokud byste tuto cestu absolvovali, věříme, že byste dokázali ocenit, jak moc film odpovídá reálné cestě včetně pro našince humorných situací, které opravdu během cesty (nebo i před ní) někdy nastanou.

Jazyk

V Kyrgyzstánu se mluví kyrgyzsky i rusky, ve městech se dá s mladými domluvit i anglicky. V horách se můžete setkat i s lidmi, kteří mluví pouze kyrgyzsky. Určitě se hodí znát alespoň pár slov v kyrgyzštině. Kyrgyzy potěší, když znáte alespoň pár slovíček, i když se domluvíte i bez jejich znalosti. 

Minislovníček ve fonetickém přepisu:

• Ahoj (i přátelské dobrý den) = Salamatsyzby (také někdy používají muslimský pozdrav Salam alejkum)
• Ano = Óba
• Ne = Jok
• Jak se daří? = Kondajsiz?
• Děkuji, dobře, a vám? = Žakši, rachmat, ozunuz?
• Nashledanou = Koš kalyn
• Uvidíme se později. = Koruškončo!
• Omlouvám se = Kečirip kojunuz!
• Otevřeno/zavřeno = Ačik/žabik (Ачык/жабык)
• Táhnout/tlačit = Tart/turt(Тарт/турт)
• Malý/velký = Kičine/čon
• Rozumím vám = Men tušunom
• Nerozumím vám = Men tušunbojm
• Děkuji = Rachmat
• Velice děkuji = Čon rachmat
• Dobře = Žakši
• Velmi dobře, děkuji = Oto žakši, rachmat
• Prosím = Suranyč/otunuč
• Není zač = Ečteki emes
• Promiňte prosím/pardon = Kečiresiz

Co využijete určitě na trhu, pokud nebudete chtít ukazovat čísla na prstech, jsou číslovky:

• 0 = Nol
• 1 = Bir
• 2 = Eki
• 3 = Uč
• 4 = Tort
• 5= Beš
• 6 = Alty
• 7 = Džety
• 8 = Segiz
• 9 = Toguz
• 10 = On
• 11 = On bir
• 12 = On eki
• 20 = Žijirma
• 21 = Žijirma bir

Turismus

Země zatím nepřetéká turisty, ale už rozhodně nejde o zemi, která by stála stranou turistického ruchu (zejména ve městech a také na památkách). V zemi jsou nejvíce zvyklí na Američany a na Rusy. S turisty se počítá i na trzích, kde je možné pořídit mnoho pěkných suvenýrů.

Kyrgyzstán nabízí krásnou přírodu: velehory, přírodní rezervaci, druhé největší vysokohorské jezero na světě – leží v nadmořské výšce odpovídající vrcholu Sněžky. Na své si přijdou jak dobrodruzi, tak turisté. Pro cizince jsou lákavé velké trhy (tzv. bazary). V okolí jezera je možné vidět kozorožce, sněžné leopardy, velekury himalájské nebo ovce Marca Pola. Nejvíce turistů najdete u jezera Issyk Kul, dále v okolí Biškeku, v Karakolu.

Na jihozápad moc turistů nejezdí, na vsích na severu také ne – z vlastní zkušenosti jsou na turisty na vsích zvědaví, protože tam opravdu běžní nejsou.

Geografie

Kyrgyzstán je hornatá země. Více než 90 % území leží v nadmořských výškách nad 1.500 metrů, 30 % dokonce nad 3.000 metrů. Severní polovina území leží v pásmu pohoří Ťan-Šan, na jihozápadě se táhne Alajské pohoří a Zaalajské pohoří, které patří už k Pamíru. Sever je více hornatý a o něco studenější než jih. 

Hlavní a také největší město je Biškek, v jižní části je hlavním městem Osh (Oš), kde se nachází jeden z největších bazarů (tržišť) ve Střední Asii. Nejvíce turistů zavítá do oblasti kolem hlavního města.

Pokud se vydáte do Kyrgyzstánu, rozhodně je dobré mít ve skupině nějaké muže.