Kultura a lidé v Nepálu

Historie v kostce

Historie země sahá do roku 500 p. n. l., kdy na jihu země začaly vznikat malé království obydlené indickými přistěhovalci. Právě v tomto období dochází k jedné z nejvýznamnějších událostí – k narození Buddhy v Lumbini na jihu Nepálu a následnému rozšíření buddhismu po zemi. Od 13. století však převzala moc v zemi dynastie Mall, za jejíž vlády byla společnost hinduizovaná. Rozvíjel se obchod, náboženství a kultura, později se stát rozpadl na tři království s centrem v Káthmándú. Království byla nakonec v 18. století sjednocena Gurkhy.

V době britské nadvlády nad Indií se stal Nepál velkým britským nepřítelem. Přestože ztratil asi třetinu svého území, nikdy nepřišel o svou nezávislost.

Hektické období historie Nepálu pokračovalo i v 19. století za vlády Ránů, kteří vládli despoticky, neuznávali občanské svobody a zemi dostali do úplné izolace. Po druhé světové válce začalo docházet ke změnám a v roce 1947 vznikl Nepálský národní kongres, čímž zrušil diktaturu Ránů a zlepšil sociální podmínky.

V roce 1990 se stal Nepál konstituční monarchií, ale o 4 roky později už vládli zemi komunisté, tzv. Maoisté. V roce 2001 došlo za nevyjasněných okolností k vyvraždění celé královské rodiny princem Dípendriem a o čtyři roky později král rozpustil parlament a převzal výkonnou moc. Nakonec byla v roce 2008 vyhlášena federativní republika a schválena nová ústava.

Turbulence však v zemi přetrvávají a strany se snaží o vypracování nové ústavy, což mělo za následek spory s Indií v roce 2015. Vyústěním bylo blokování dovozu nafty, plynu a dalších komodit do Nepálu. V roce 2016 nepálský premiér K. P. Oli rezignoval jen po 9 měsících své vlády a v zemi se chystají další demokratické volby.

Lidé

Podle posledního sčítání lidu žije v Nepálu přes 28,5 milionů obyvatel, přičemž v hlavním městě Káthmándú žije přes milion z nich.

Nejrozšířenejším náboženstvím je hinduismus, na rozdíl od hornatého severu země, kde se vyznává téměř výlučně buddhismus.

Gramotnost se v Nepálu pohybuje kolem 50 %. Nepál je multikulturní země, na severu je tvořena tibetskými a mongoloidními menšinami, na jihu převážně příslušníky indické etnické skupiny. Nejznámější nepálská etnická skupina jsou Šerpové žijící v Himalájích na hranicích s Tibetem, kteří pracují téměř výhradně v turistickém průmyslu jako horští nosiči a průvodci. Díky tomu, že celý život žijí ve vysokých nadmořských výškách, jsou přizpůsobení na život v Himalájích.

V Nepálu žijí obecně chudší a jednodušší lidé, což s sebou přináší řadu výhod a nevýhod ve srovnání s naším evropským způsobem života. Jsou skromnejší, otevřenější, váží si i toho mála, co mají, a pomáhají si navzájem. Tím, že nežijí v takovém uspěchaném světě, mají více času věnovat se duchovním a náboženským záležitostem.

Svátky

V Nepálu je na rozdíl od Evropy považován za den klidu sobota a neděle je běžný pracovní den. V sobotu je tedy většina státních úřadů a organizací zavřená. V turistických oblastech však byznys vzkvétá nonstop a obchody jsou otevřené i přes víkend.

Nepálská kultura se řídí hinduistickým kalendářem, který je o 56,7 let napřed oproti gregoriánskému. Většina svátků a festivalů je náboženského charakteru. Tyto festivaly nemají pevné datum v roce a odvíjejí se od lunárního kalendáře.

Největším náboženským festivalem je hinduistický svátek Vijaya Dashami, který trvá 15 dní (říjen) a jeho součástí jsou i další svátky Ghatasthapanaa Kojagrat Purnima. Během festivalu oslavující vytvářejí směs zvanou tika, která se skládá z rýže, jogurtu a cinabaritu. Starší potírají tikou čela mladých a žehná jejich k hojnosti a radosti. Kromě náboženských svátků Nepálci oslavují 19. února Den demokracie, 8. března Mezinárodní den žen či 28. května Den republiky.

Kultura

Nejpopulárnějším sportem v zemi je fotbal a kriket. V roce 2016 přijala Nepál do svých řad Mezinárodní hokejová federace IIHF. Hokej se tam zatím hraje na čtyřech otevřených kluzištích v hlavním městě Káthmándú, Pokhaře, Ilam a Kavree. Národní asociaci založili v roce 2014.

Nepálská vlajka je jediná vlajka státu na světě, která nemá pravidelný obdélníkový tvar. Červená barva na vlajce reprezentuje vítězství ve válkách a odvahu, ale je to také barva rododendronu, národního květu Nepálu, který lze nalézt také v nižších polohách Himálaje. Modré okraje vlajky značí mír. Zaoblený měsíc na vlajce je symbolem míru a klidné nepálské přírody, zatímco slunce reprezentuje agresivitu nepálských bojovníků.

Jazyk

V Nepálu existuje 92 různých jazyků, jimiž se jednotliví obyvatelé dorozumívají. Nejrozšířenějším jazykem je nepálština, kterou mluví téměř polovina obyvatel. Nepálština patří do skupiny indoárijských jazyků a vyvinula se ze sanskrtu, využívá písmo Devanagari. Nejznámější slovo, které alespoň jednou použije běžný turista při návštěvě země, je pozdrav „Namaste“. V běžných turistických oblastech, včetně himálajských treků, se bez problémů domluvíte i anglicky.

Minislovníček:

• Dobrý den/Ahoj – Namaste,
• Přeji pekný den – Subhadin,
• Vitejte – Swagatam,
• Děkuji – Dhanyabad,
• Promiň – Maaphaganus,
• Ne – Hoena,
• Ano – Ho.

Turismus

Ekonomika země je z velké části tvořena příjmy z turismu, který je v zemi všudypřítomný. Je na nich závislá. Nepál je turistickým rájem pro horolezce, trekery a lidi hledající dobrodružství. V roce 2013 navštívilo Nepál téměř 800.000 turistů, kteří setrvají v zemi průměrně 12 dní. Hlavní město Nepálu Káthmándú i se svou částí Thamel je epicentrem turismu, kde nakoupíte za velmi dobré ceny veškerý materiál a služby potřebné pro různé aktivity.

Nejčastějším cílem turistů jsou himálajské treky, přičemž mezi nejnavštěvovanější patří treky v Everest regionu (Everest Base Camp Trek) v oblasti Annapurna (Annapurna Sanctuary) a Langtang. Mezi další často navštěvované atrakce patří rafting a kajaking (na řekách Bhote Koshi, Kali Gandaki, Karnali, ...), horská cyklistika (Káthmándú, Dhulikhel, Pokhara ...) a safari (Národní park Chitwan). Více v oddílu Aktivity a výlety.

Geografie

Nepál je vnitrozemská země ležící mezi Čínou (Tibetem) a Indií s rozlohou 147.000 km² (3x větší než Slovensko, 2x větší než Česká republika) s délkou 800 km a šířkou 200 km. Hlavní město Káthmándú se nachází asi 6.000 km vzdušnou čarou od střední Evropy.

Pokhara, druhé největší město Nepálu, se nachází v oblasti Annapurna vzdálené asi 200 km od hlavního města. Časový posun oproti střední Evropě je během léta + 3h 45 min a + 4h 45 min během našeho tzv. zimního času. Země má velmi rozmanitou geografii a klima od měst z nadmořskou výškou 100 m až po nejvyšší vrchol planety Mt. Everest (8.848 m n. m.).

Nepál je často dělen do tří geografických oblastí – hory, kopce a nížiny (terají). Cestovatelé však nejčastěji rozlišují 5 oblastí – údolí Káthmándú ve střední části země, oblast středně vysokých kopců (od 700–4.000 m n. m.) rozprostírající se od východu po západ země, západní a východní nížinu a Himaláje na severu. Přes tuto nejsevernější část prochází Himálajská záda a kromě zmíněného Everestu se v ní nachází další osmitisícovky – Lhotse, Makalu, Cho Oyu, Kangchenjunga, Dhaulagiri, Annapurna I a Manaslu.

Jih země leží v tropickém a subtropickém pásmu, naopak nad nadmořskou výškou 3.600 a 4.400 m n. m. začíná subarktické resp. arktické klimatické pásmo.