Kultura a lidé v Nizozemí

Historie v kostce

Jako zlatý věk pro Nizozemsko se označuje 17. století, kdy získalo nezávislost a stalo se jednou z nejvýznamnějších koloniálních mocností světa. Země rostla jak v ekonomické sféře, tak ve vědě a umění. Ačkoli historie území, kde dnes Nizozemsko leží, se píše mnohem déle, Nizozemské království jako takové vzniklo až v roce 1815. Od toho se postupně odtrhla Belgie a Lucembursko a od roku 1890 existuje Nizozemsko v takové podobě, v jaké ho známe dnes. Po druhé světové válce přišlo o většinu svých kolonií. Jejich pozůstatkem jsou právě karibské ostrovy, které jsou součástí království. V roce 2013 se králem stal Vilém Alexander, což je první muž na nizozemském trůnu po více než 50 letech.

Lidé

V roce 2016 přesáhl počet obyvatel Nizozemska 17 milionů, z toho asi 20 % tvoří lidé cizích národností. Více než 50 % obyvatel je bez náboženského vyznání, katolíci tvoří přibližně 25 %, protestanté 16 % a muslimové 5 % obyvatel. V současné době žije skoro polovina obyvatel Nizozemska v konurbaci Randstad tvořené aglomeracemi Amsterdam, Den Haag, Rotterdam a Utrecht.

Svátky

V nizozemském kalendáři najdeme nám známé křesťanské svátky jako Vánoce, Velký pátek, Velikonoční neděle a pondělí nebo Nanebevstoupení Páně a letnice. Volno tu mají i na Nový rok, na Den vítězství 8. května a v den králových narozenin. Pěstují tu také mnoho dalších tradic, které sice nejsou oficiálními svátky, ale jsou široce dodržované.

Nieuwjaarsduik

Novoroční koupání v moři je v Nizozemsku více než 50letá tradice. Více i méně otužilí odvážlivci se sjíždí na pobřeží, kde si navléknout oranžové kulichy a společně se pak v davu vřítí do ledových vln. Akce probíhá asi na 60 místech v zemi, a to nejčastěji v brzkých odpoledních hodinách. Největší novoroční mořská koupačka se koná v letovisku Scheveningen, kde se během této událostí schází kolem 10.000 lidí.

Karneval

Jako my máme Masopust, v Nizozemsku mají svůj Carnaval. Začíná vždy tři dny před Popeleční středou. Městy procházejí maskované průvody, podobně jako u nás místní říkají, že nikde tenhle původně katolický svátek neprožívají tak jako tady. Ty největší oslavy se konají v Maastrichtu. Nizozemskou odpovědí na karneval v brazilském Riu je poměrně mladý Zomercarnaval (www.zomercarnaval.nl), který se koná v Rotterdamu na přelomu června a července a vnáší do ulic města latinskou hudbu a pestrobarevné průvody.

Koningsdag

Každoročně se v Nizozemsku slaví narozeniny panovníka. Ty současného krále připadají na 27. dubna. Už v předvečer probíhají po celé zemi oslavy a na samotný sváteční den se nizozemská města promění v největší bleší trh na světě, na němž se to hemží lidmi oblečenými do oranžové.

Bloemencorso

Koncem dubna nebo začátkem května se vypraví z Noordwijku na svoji mnohakilometrovou pouť společně s hudebním a tanečním doprovodem kolem 20 obřích figurín vytvořených z květin. Poté, co dorazí do svého cíle v Haarlemu, spustí se zasloužené oslavy. Aktuální termíny a témata průvodů jsou k vidění na oficiálním webu.

Gay Pride

Duhový festival spojený s Canal Parade se koná na přelomu července a srpna a je jednou z největších akcí tohoto druhu na světě. Na ulicích probíhají párty i další kulturní a sportovní aktivity. Zapojují se muzea a galerie, kina, divadla nebo třeba zoo. Na kanálech kolem centra města můžete pozorovat přehlídku různě zdobených lodí a plavidel s jejich bizarními posádkami. Více na amsterdamgaypride.nl. 

Sail Amsterdam

Jednou za pět let se na několik dní v srpnu východní přístav v Amsterdamu promění v kotviště historických plachetnic (některé dosahují délky i přes 100 metrů). Ty se na tuto obří přehlídku sjíždí z celého světa. Kromě lodí, které je možné si prohlédnout zvenku i zevnitř, probíhá i doprovodný program. V roce 2015 akci navštívilo více než 2 miliony lidí. Aktuální informace na sail.nl. 

Kultura

O Nizozemsku máme zažité velké množství stereotypů. Většina z nich opravdu k místní kultuře patří. Nizozemci jsou známí svým liberálním přístupem k užívání marihuany, prostituci i homosexualitě.

Je to národ cyklistů, k čemuž velmi přispívá rovinatý povrch takřka celé země. Tu si sami Nizozemci z velké části doslova „vydupali z moře“. Prvotřídně ovládají vodní management, což je zde vidět na každém kroku (narazíte na různě budované městské i mimoměstské kanály a hráze – nizozemština rozlišuje velké množství druhů, ale i tzv. poldery, což jsou území vzniklá vysoušením vodních ploch.

Kolem 1.000 větrných mlýnů v Nizozemsku je stále funkčních. Během jara snad nemůžete minout rozkvetlé lány cibulovin, především tulipánů, a důležitým artiklem místní výroby jsou vyhlášené sýry. Dřeváky jsou už především sortimentem obchodů se suvenýry, ale může se vám poštěstit, že v nich potkáte někoho na ulici i ve velkoměstě. Místní jsou milovníky elektronické taneční hudby. Také odsud pochází několik světově proslavených DJs.

Jestli se chcete dozvědět o Nizozemcích a jejich nátuře víc, podívejte se na stránky stufdutchpeoplelike.com, kde najdete dlouhý přehled toho, co mají rádi a jak vlastně žijí.

Jazyk

Úředním jazykem je nizozemština (v provincii Friesland také fríština), což je hodně zjednodušeně „uchrochtaná“ němčina s prvky angličtiny a francouzštiny. V celé zemi se bez potíží domluvíte anglicky. Občas se dokonce stane, že se vám místní omluví, když zjistí, že nizozemsky nerozumíte. A pak plynule přejdou do angličtiny. Dobře se domluvíte i německy.

Mini slovníček:

• Dobrý den – Dag / Hallo [dach / halou]
• Dobré ráno (dopolední pozdrav) – Goedemorgen [chudmórchn]
• Dobré odpoledne – Goedemiddag [chudmidach]
• Dobrý večer – Goedenavond [chudeáfont]
• Na shledanou – Daag / Totziens [dách / totzíns]
• Prosím – Alstublieft (form.) / Alsjeblieft [alstublíft / alšjeblíft]
• Děkuji – Dank u wel (form.) / Dank je wel [dank u vel / dank je vel]
• Ano – Ja [ja]
• Ne – Nee [nej]
• Kde je … ? – Waaris … ? [váris …]
• To je … – Hetis … / Dat is … [hetis / dat is]
• Vchod/východ – Ingang / Uitgang[inchanch / autchanch]
• Otevřeno/zavřeno – Open / Gesloten[ópn / cheslotn]
• Mohu platit kartou? – Kun ikpinnen? [kun ikpinen]
• Chtěl bych jedno (malé) pivo. – Ikwillgraagéénbiertje. [ik vil chráchejnbírtje]
• To je dobré (chutné; lze použít nejen u jídla). – Hetislekker. [hetislekr]
• Levné/drahé – Goedkoop / Duur[chudkoup / dúr]
• Letiště – De luchthaven[de luchtháfvn]
• Autobusová zastávka – De bushalte[de bushalte]
• Ten vlak nejede. – DeTreingaatniet.[detrajnchát nýt]
• Přestup – Overstappen [oufrstápe]
• Kolo – Fiets [fíts]
• Cyklostezka – Fietspad [fítspad]
• Dálková cyklotrasa – LF routes [elefrútes]
• K pronájmu – Verhuur [Frhúr]
• Sýr –  Kaas [kás]
• Mlýn – Molen [moule]
• Pláž – Strand [strant]
• Zakázáno – Verboden / Niettoegelaten[frboude / nýt tuchláte]

Turismus

Nejen vyznavači drogové turistiky si v Nizozemsku přijdou na své. Země nabízí nepřeberné množství lákadel pro milovníky historie a umění nebo přírody, ale také přehlídku technologií z oblasti vodohospodářství. Ročně navštíví Nizozemsko více než 10 milionů zahraničních turistů, tedy zhruba o milion více než zavítá do ČR.

Nejpopulárnější mezi nimi jsou historická města v čele s Amsterdamem, který patří k nejnavštěvovanějším městům Evropy, protipovodňový systém hrází v deltě Rýnu a Mázy, tzv. Deltawerken, a poldery. Země je na návštěvníky velmi dobře připravená. Ve městech najdete turistické informační kanceláře, směrovky k zajímavým cílům i velké množství ubytovacích a stravovacích zařízení. Důležité nápisy nebo hlášení v dopravních prostředcích jsou také v angličtině. Je potřeba počítat s tím, že na turisticky atraktivních místech je koncentrace lidí opravdu vysoká. Užitečná stránka plná informací a tipů nejen pro návštěvu Amsterdamu je k vidění na iamsterdam.com. 

Geografie

Krajina je tady téměř všude plochá. Nizozemci si sami dokázali postupným zahrazováním a vysoušením vydobýt kus půdy na místě původních vodních ploch. Velká část země se nachází pod úrovní hladiny moře. Nejvyšší bod je tu 323 metrů vysoký kopec v provincii Limburk, nejnižší se nachází v blízkosti Nieuwerkerkaan den IJssel skoro 7 metrů pod hladinou moře.

Nizozemsko je rozděleno celkově do 12 provincií. V Severním Holandsku najdete ty nejznámější a největší nizozemské turistické atrakce. Jižní Holandsko je nejlidnatější nizozemskou provincií a nacházejí se tu významná města Den Haag a Rotterdam. V provincii Utrecht se nachází jeden z nejkrásnějších nizozemských hradů Kasteel de Haar a v centru města Utrecht dvouúrovňové kanály, které tu jinde nenajdete.

Frísko je jako jedna obrovská pastvina. Oblast kolem Waddenského moře se svým jedinečným ekosystémem je od roku 2009 na seznamu památek UNESCO.

Drente a Groningen jsou turisty míjené provincie, jedná se především o venkovskou a zemědělskou oblast. Podobně jsou na tom Gelderland a Overijssel plné krásné přírody. Limburk je nejkopcovitější nizozemská provincie s elegantním Maastrichtem. Severní Brabantsko je především průmyslová a zemědělská oblast. Najdete tu ale také zábavní park Efteling a na konci července se tu koná největší pouliční trh v Beneluxu Tilburgse Kermis.

Provincie Flevoland existuje teprve 20 let a rozkládá se z velké části na odvodněném mořském dně. Poslední z provincíí, Zeeland, leží v rozlehlé deltě a v minulosti byla postižena dvěma tragickými povodněmi. Najdete zde systém hrází a vlnolamů, tzv. Deltawerken.

Turisticky atraktivní jsou kromě Amsterdamu (Severní Holandsko) i další tři největší nizozemská města. Rotterdam (Jižní Holandsko) je moderní metropolí s největším přístavem v Evropě (a druhým největším na světě). V Den Haagu (Den Hague; Jižní Holandsko) najdete nejen sídlo nizozemské vlády a Mezinárodní soudní dvůr, ale i historické památky, park miniatur Madurodamnebo v dosahu přímořský Scheveningen. Dominantou Utrechtu (Utrecht) je 112,32 m vysoká katedrální věž Domtoren, která je nejvyšší kostelní věží v Nizozemsku.