Kultura a lidé v Surinamu

Historie v kostce 

Oblast dnešního Surinamu je sice obývaná malými indiánskými kmeny už zhruba od roku 3.000 př. Kr., kdy nejvýznamnějším z nich byl kmen kočovných Arawaků, rozkvět však Surinam zažil až počátkem 16. století se začátkem koloniální éry. 

Evropské velmoci velmi rychle zjistily, že i ze zdánlivě nehostinného území můžou leccos vytěžit. Ve velkém se zde zakládaly plantáže s ovocem (především citrusy a banány), kávou a rýží.  

Zatímco během 17. století byla celá oblast Surinamu pod nadvládou Britů, dohodou z Bredy se území rozdělilo. Dnešní Guyana zůstala Britskému impériu a Surinam připadl Nizozemsku.  

V průběhu 17. a 18. století do Surinamu prchaly početné židovské komunity ze Španělska. Během 19. století po zrušení otroctví se pak začal projevovat kritický nedostatek pracovníků na plantážích, což Nizozemsko vyřešilo masivním importem námezdních sil ze svých ostatních kolonií, především z Indonésie, Indie i rovníkové Afriky. Přes Indonésii se do Surinamu dostalo i nezanedbatelné množství Číňanů. Protože cesta zpět do Asie byla obvykle velice nákladná, naprostá většina těchto dělníků v Surinamu zůstala a založila zde rodiny. 

Po druhé světové válce se postupně kolonie evropským velmocem přestávaly ekonomicky vyplácet, Surinam však vydržel ještě několik let poté, co se Britové, Francouzi a další země vzdali svých kolonií. Na Nizozemsku vyhlásil nezávislost až v roce 1975. 

Po turbulentních 80. a 90. letech, kdy se v zemi o moc přetahovalo několik vlivných skupin, včetně krvavých potlačování vzpour místních obyvatel, se situace postupně zklidnila.  

V dnešní době je Surinam relativně stabilní zemí se zaběhnutým, ne zcela demokratickým režimem. Patří k nejbezpečnějším zemím Jižní Ameriky. 

Lidé 

Jak je už popsáno výše, Surinam překvapí svoji vysoce multikulturní společností. Největší část populace tvoří původní obyvatelé Indie, až 2. nejpočetnější skupinou jsou Maroni, původní obyvatelé oblasti Surinamu. Dalšími významnými menšinami jsou obyvatelé Karibských ostrovů, Židé, Javánci nebo Číňané. Valná většina původních asijských obyvatel jsou potomci námezdních dělníků, které importovali Nizozemci na místní plantáže. Nejmenší část stálé populace pak tvoří evropští Nizozemci, a to cca 1 %.  

Do Surinamu v posledních letech míří také emigranti ze sousední chudší Guyany a Venezuely, naopak Surinamci často odcházejí za lepším do sousední Francouzské Guyany, Nizozemska nebo karibské ostrovy Aruba či Curaçao. 

K multietnickému složení patří i značně různorodé náboženské preference. Kromě buddhismu tu mají silné zastoupení snad všechna hlavní světová náboženství. Například hinduisté a muslimové tvoří největší procento z populace ze všech zemí na západní polokouli. K žádným významným náboženským pnutím nebo dokonce střetům tu nedochází. 

Surinamci jsou obecně přívětiví lidé zvyklí na různorodost. Snad kromě taxikářů se tu opravdu nesetkáte s žádnými turistickými pastmi a už vůbec ne s nálepkováním typu „běloch = chodící peněženka“, což se může stávat v jiných latinskoamerických zemích.  

Ačkoli se z neznalého středoevropského pohledu snad může zdát, že Surinamci musí být nevyspělí lidé z džungle, opak je pravdou. V Surinamu se vede víceméně úplně běžný sociální život tak jako u nás. Po ekonomické stránce jsou surinamské domácnosti samozřejmě výrazně chudší, nicméně úroveň běžného života je i tak poměrně vysoká, srovnatelná třeba s balkánskými státy. 

Svátky 

Kvůli velmi různorodé společnosti, kulturním a náboženským zvykům je v Surinamu ustaveno větší množství státních svátků než v jiných zemích tak, aby každá z menšin měla svůj svátek. Během těchto dní jsou však zavřené všechny úřady a volno z práce mají všichni bez rozdílu. 

Obchody, úřady a banky jsou zavřené: 

• 1. 1.,
• Čínský Nový rok (pohyblivé datum, vždy první den lunárního měsíce), 
• 25. 2. (Den revoluce), 
• Holi Phagwa (pohyblivý hinduistický svátek, většinou se slaví na začátku března), 
• Velký pátek a Velikonoční pondělí, 
• 1. 5. (Svátek práce), 
• Eid al-Fitr (pohyblivý konec ramadánu), 
• 1. 6. (Den nezávislosti), 
• 9. 8. (Den původních obyvatel), 
• Eid al-Adha (muslimský svátek oběti – první týden v srpnu), 
• 10. 10. (Den Maronů – obyvatel distriktu Marowijne), 
• 27. 10. (Diwálí, hinduistický svátek světel), 
• 25. 11. (Den nezávislosti), 
• 25. 12. a 26. 12. (Vánoce). 

Většina obchodů a služeb je v těchto dnech zavřená, ve všední dny pak obvykle obchody otevírají kolem 8:00–9:00 a zavírají okolo 20:00. Banky, pošty a úřady pak nejčastěji zavírají už v 15:00.  

Kultura 

Je zřejmé, že v Surinamu nemůžou platit žádné plošné kulturní zvyklosti. Společnost je tak různorodá a tak vzájemně promíchaná, že jakákoli univerzální pravidla neplatí. Co je vhodné chování v jedné komunitě, může být nevhodné v druhé. 

Surinamská společnost je však velmi tolerantní, a tak nemusíte mít strach, že byste způsobili svým běžným evropským chováním nějaký rozruch.  

Jazyk 

Úředním a nejvíce mluveným jazykem je holandština a dalších 8 regionálních jazyků, jimiž však hovoří jen malé komunity původních obyvatel ve vnitrozemí.  

Anglicky se však aspoň základně domluvíte s naprostou většinou lidí od průvodců přes pracovníky na poště po taxikáře. Znalost angličtiny v Surinamu je určitě mnohem plošnější než třeba v Česku. 

Minislovníček:

• Dobrý den – Dag / Hallo [dach / halou]
• Dobré ráno (dopolední pozdrav) – Goedemorgen [chudmórchn]
• Dobré odpoledne – Goedemiddag [chudmidach]
• Dobrý večer – Goedenavond [chudeáfont]
• Na shledanou – Daag / Totziens [dách / totzíns]
• Prosím – Alstublieft (form.) / Alsjeblieft [alstublíft / alšjeblíft]
• Děkuji – Dank u wel (form.) / Dank je wel [dank u vel / dank je vel]
• Ano – Ja [ja]
• Ne – Nee [nej]
• Kde je … ? – Waaris … ? [váris …]
• To je … – Hetis … / Dat is … [hetis / dat is]
• Vchod/východ – Ingang / Uitgang[inchanch / autchanch]
• Otevřeno/zavřeno – Open / Gesloten[ópn / cheslotn]
• Mohu platit kartou? – Kun ikpinnen? [kun ikpinen]
• Chtěl bych jedno (malé) pivo. – Ikwillgraagéénbiertje. [ik vil chráchejnbírtje]
• To je dobré (chutné; lze použít nejen u jídla). – Hetislekker. [hetislekr]
• Levné/drahé – Goedkoop / Duur[chudkoup / dúr]
• Letiště – De luchthaven[de luchtháfvn]

Turismus 

Turistika a Surinam byly ještě donedávna do značné míry velmi nekompatibilní pojmy. Zhruba po přelomu tisíciletí se však situace pomalu mění a do Surinamu míří turistů čím dál tím víc, především z Nizozemí a USA.  

Platí však, že veškerá turistická (a vlastně nejen turistická) infrastruktura se soustřeďuje v hlavním městě Paramaribo. Najdete tu širokou paletu ubytovacích zařízení od levných guesthousů po klasické hotelové řetězce typu Mariott nebo Ramada. 

Působí zde i několik místních cestovních kanceláří, které zprostředkovávají výlety po turistických zajímavostech v celém Surinamu. Od jednoduchých půldenních procházek po Paramaribu až po několikadenní dobrodružné výpravy do džungle. 

Počítejte s omezenými možnostmi pohybu bez půjčeného auta, které se smrsknou jen na cestování mezi největšími městy pomalými autobusy, případně na nutnost využívání služeb místních cestovek. 

Geografie 

Surinam je s rozlohou 163.000 km2 nejmenší samostatnou zemí v Jižní Americe a má i nejmenší počet obyvatel – pouhých 560.000. Důvod je prostý, přes 93 % území země (nejvíc na světě) pokrývají deštné pralesy.  

Zemi najdete na severu jihoamerického kontinentu. Ze západu sousedí s Guyanou, z jihu s Brazílií (hranici však nelze překročit – nevede přes ní jediná cesta, prochází středem džungle daleko od civilizace) a z východu s Francouzskou Guyanou. Ze severu pak Surinam omývají vody Atlantského oceánu. 

Surinam je většinově rovinatá země s nejvyšším bodem Julianatop ve výšce pouhých 1.280 m n. m. v nepřístupné jihozápadní části.  

Na mapě jsou zřetelné 3 hlavní řeky, které hezky Surinam rozdělují na 2 poloviny, všechny tečou od severu na jih. Prostředkem země se klikatí řeka, která dala název celému státu – Surinam. Celou hranici s Francouzskou Guyanou tvoří řeka Marowijne a hranici s Guyanou pak s více než 720 km nejdelší řeka Surinamu Corantijn. 

Časový posun oproti Česku je -5 hodin v létě, resp. -4 hodiny v zimě. Letní čas se zde nepraktikuje.