15 míst co vidět v Uzbekistánu

Buchara

Byla prosperujícím městem už 2.000 let př. n. l., v 1. století byly vybudovány dvojité hradby, 12 bran a u každé z nich stála malá mešita, kde se příchozí umyli a pomodlili. Jednou z nich je také Bílá mešita, která dnes slouží jako muzeum, v němž jsou vystaveny spisy ze 16.–20. století. Historické centrum Buchary se svými 140 architektonickými památkami je zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. 

Hlavní památky:  

Za nejhezčí chrám v Buchaře bývá považována mešita Bollo-Hauz, která vznikla v letech 1712–1773 a je stále aktivní.  

Chor Minor, což doslova znamená „4 minarety“, byl postaven v roce 1807 a původně byl součástí větší stavby, která obsahovala také mešitu a medresu. 

Nejstarší stavbou Buchary je pevnost Ark, která byla vybudována v 1. století a významně přestavěna ve 4. století. Pevnost sloužila jako rezidence emíra, který zde působil až do roku 1920, kdy se Lenin rozhodl ji vybombardovat, aby přinutil Uzbekistán připojit se k SSSR. Jednalo se vlastně o první použití leteckých bomb v historii. Trůnní sál, který sloužil rovněž jako recepční hala, pochází ze 16. století a jedná se o jedinou dochovanou část královského paláce, zbytek byl zničen v roce 1920. Archeologové zde stále bádají a objevili 11 kulturních vrstev. 

Na nejznámějším bucharském náměstí Poi Khalon se nachází 3 význačné stavby – mešita Poi Khalon (ze 16. století, jednalo se o 2. největší mešitu ve Střední Asii), minaret Poi Khalon (pocházející ze 12. století) a medresa Mir-i-Arab (ze 16. století, dodnes slouží jako škola koránu). Na nádvoří stojí monument věnovaný nevinným dětem, které byly zabity Čingischánem.  

Náměstí medres: Medresa Abdul Aziz Chán se začala stavět v roce 1652, zůstala však nedokončena. Ulugh Begova medresa z roku 1417 je typická dvoupatrová stavba, výrobky ve zdejších galeriích jsou však dražší než jinde, protože je na ně uvalena 35% přirážka, která jde na její opravu. 

Mešita Magak-i-Attari leží pod úrovní ulice, protože byla postavena již v 10. století, a to ještě navíc na základech chrámu ze 6. století. Na její fasádě jsou zoroasterské prvky. 

Lab-i-Hauz je oblíbeným místem odpočinku. Bazén je zde již od roku 1477, mešita Nadir Divan Begi je z roku 1620. Medresa Kukeldash byla postavena v letech 1568–1569 a jedná se o největší medresu Střední Asie. Má celkem 160 pokojů a za sovětské éry zde sídlila vláda Uzbecké SSR. Nadir Divan Begi Chanaka z roku 1622 dnes přes den představuje spíše nákupní dvůr, večer se zde konají folklórní představení. V parku stojí socha Hodži Nasredina. 

Mauzoleum Chasma Ayub (12.–16. století) připomíná spíše malou pevnost. Sestává ze 4 místností završených kupolemi, přičemž každá z nich byla postavena v jiné době a jiném stylu. 

Cihlové mauzoleum Ismaila Samanida, stojící pouhých pár desítek metrů od Chasma Ayub, pochází z počátku 10. století, pojmenováno je po zakladateli Samanidovské dynastie, která vládla v Buchaře od roku 875. Jelikož hlavním náboženstvím ve městě byl v tu dobu ještě zoroasterismus, má toto mauzoleum tvar zoroasterského chrámu. 

Bazary: Toki-Zargaron (= Kupole klenotníků), Toki-Sarrafon (= Kupole penězoměnců) a Toki-Tilpak-Furušon (= Kupole prodejců přikrývek hlavy) slouží k prodeji suvenýrů, ale také různých rukodělných výrobků praktického využití. Zde má dílnu vyhledávaný nožíř Ikram Sajfulov.